Rover Perseverance, který již překonal 1000. sol na povrchu Marsu, nedávno dokončil svůj průzkum dávné říční delty, která ukrývá důkazy o jezeru, které před miliardami let vyplňovalo kráter Jezero. Šestikolový rover zatím nasbíral celkem 23 vzorků, které odhalují geologickou historii této části Marsu. Jeden ze vzorků (pojmenovaný Lefroy Bay) obsahuje velké množství jemnozrnného oxidu křemičitého, který na Zemi dobře uchovává fosilie. Jiný vzorek (Otis Peak) zase obsahuje významné množství fosforečnanů, které jsou často spojovány se životem, jaký známe. Oba tyto vzorky jsou navíc bohaté na uhličitany, které mohou uchovávat informace o podmínkách okolního prostředí z doby, kdy tyto horniny vznikaly.

Tyto poznatky byly oznámeny 12. prosince na podzimním setkání Americké geofyzikální jednoty v San Franciscu. „Kráter Jezero jsme si jako místo přistání vybrali, protože družicové snímky ukazovaly deltu. To byl jasný důkaz, že kráter kdysi vyplňovalo jezero. Tato masa vody mohla být obyvatelným prostředím a kameny v deltě jsou skvělým prostředkem k uchování stop dávného života v geologických záznamech,“ vysvětluje Ken Farley z Caltechu a dodává: „Po pečlivém průzkumu jsme složili dohromady geologickou historii kráteru a načrtli fáze s jezerem a řekou od začátku do konce.“

Kráter Jezero vytvořil dopad planetky před zhruba 4 miliardami let. Poté, co zde v únoru 2021 přistál rover Perseverance, tak jeho tým objevil, že dno kráteru tvoří původní horniny vzniklé z podpovrchového magmatu, případně z povrchové vulkanické činnosti. Od té doby se podařilo objevit pískovec i tzv. mudstone, které značí příchod první řeky do kráteru o stovky milionů let po jeho vzniku. Nad těmito horninami se nachází na sůl bohatý mudstone, což vypovídá o přítomnosti mělkého jezera, které zažívalo vypařování. Tým se domnívá, že jezero mohlo dosahovat průměru až 35 kilometrů s maximální hloubkou okolo 30 metrů.

Později přišla rychle proudící voda, která s sebou z okolí kráteru Jezero přinesla balvany, které zůstaly rozházené na deltě i na jiných místech kráteru. „Na snímcích z oběžné dráhy jsme si mohli prohlédnout jen hrubý náznak těchto kapitol z historie kráteru Jezero, ale pro detailní pochopení časové osy jsme museli dorazit s Perseverance blíže,“ uvedla Libby Ives, postdoktorandka z JPL v jižní Kalifornii. Vzorky, které Perseverance odebírá, mají rozměry srovnatelné se školní křídou. Materiál je uložen do speciálních kovových trubic, která jsou součástí kampaně Mars Sample Return, na které pracuje společně NASA a ESA. Doprava těchto trubic na Zemi by umožnila vědcům studovat vzorky s pomocí mimořádně schopných analytických přístrojů, které jsou moc velké na to, abychom je dostali na Mars.

Při rozhodování, který vzorek odebrat, nejprve Perseverance použije abrazivní nástroj, kterým odstraní malý kousek povrchu studovaného kamene. Odhalený povrch poté může být analyzován přesnými vědeckými přístroji, mezi kterými je i PIXL (Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry) postavený v JPL. U cíle označovaného jako Bills Bay zaznamenal PIXL uhličitany, tedy látky, které vznikají ve vodních prostředích s podmínkami, které by mohly být příhodné pro zachování organických molekul. Tady je však nutné poznamenat, že organické molekuly mohou vznikat nejen působením života, ale i geologickými procesy. Sledované kameny byly také hojné na oxid křemičitý, který umí skvěle zachovat organické látky včetně těch, které souvisí s životem.

„Na Zemi je tento jemnozrnný oxid křemičitý nalézán v místech, která byla kdysi dávno písčitá,“ popisuje Morgan Cable z JPL, zástupkyně hlavního řešitele přístroje PIXL a dodává: „Právě tento typ prostředí ve kterém se na Zemi mohou zachovávat pozůstatky dávného života, které jsou později objeveny.“ Přístroje na Perseverance jsou schopné detekovat jak mikroskopické, fosilie připomínající struktury, tak i chemické změny, které se mohly zachovat po působení dávných mikroorganismů, ovšem v obou případech zatím k takovému objevu nedošlo. Dalším cílem, který přístroj PIXL prozkoumal, byl Ouzel Falls, kde přístroj zaznamenal přítomnost železa spojeného s fosforečnany. Ty jsou součástí DNA i buněčných membrán všech známých pozemských životních forem. Jsou také součástí molekuly, která pomáhá buňkám přenášet energii.

Poté, co vědci zhodnotili pozorování z přístroje PIXL na každém odbroušeném místě, poslal tým roveru pokyny k odběru jádrových vzorků v blízkosti analyzovaných míst. Lefroy Bay byl odebrán blízko Bills Bay a Otis Peak u Ouzel Falls. „Kde objevíme fosforečnany a uhličitany, které naznačují vodné, obyvatelné prostředí, ale i oxid křemičitý, který umí skvěle uchovávat, tak tam máme ideální podmínky pro hledání stop dávného života,“ říká Cable. Práce roveru Perseverance však rozhodně nekončí. V rámci probíhající čtvrté vědecké kampaně bude zkoumat okraj kráteru Jezero, poblíž vstupu do kaňonu, odkud kdysi řeka zaplavila dno kráteru. Podél okraje, který se na orbitálních snímcích vyjímá jako „prsten ve vaně“, byly spatřeny bohaté usazeniny uhličitanů.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/system/resources/deepzooms/27844_PIA26080-TrueColor-deepzoom.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/PIA23239/PIA23239~orig.jpg
https://mars.nasa.gov/system/internal_resources/details/original/1746_Figure_A.jpeg
https://mars.nasa.gov…/original/1749_PIA26205-FigB_%28Web%29.jpeg