Na našem webu rozhodně nebývá zvykem, že bychom informovali o různých crowdfundingových kampaních, ale dnes uděláme výjimku. Rádi bychom Vás totiž upozornili na projekt, v jehož rámci můžete přímo podpořit jedinečnou vzdělávací misi české vědkyně Lucie Ráčkové. Ta totiž byla vybrána k účasti na prestižní International Space University. Tato členka týmu paní profesorky Julie Dobrovolné, který se zabývá fyziologií člověka a kosmickým výzkumem, má ke své studijní výpravě přislíbenou finanční podporu od agentury ESA i od Masarykovy univerzity. V České republice však (narozdíl od jiných států) není žádný program, který by umožnil financovat podobné vzdělávací projekty. Lucie Ráčková se proto rozhodla zkusit oslovit veřejnost. A mimochodem tuto crowdfundingovou akci podporuje i Aleš Svoboda, český člen záložního oddílu astronautů agentury ESA, který s týmem paní profesorky Julie Dobrovolné spolupracuje.
Podpořme 🇨🇿 vědkyni ve studiu na prestižní International Space University (ISU) @ISUnet! 👩🎓🚀https://t.co/l0SzJijm7z pic.twitter.com/6W0co5kcYP
— Aleš Svoboda (@astro_ales) March 7, 2023
Finanční příspěvky můžete poskytovat prostřednictvím online platformy Donio, kde naleznete i další informace o účelu této akce. Jak sama paní Ráčková na odkazované stránce uvádí: „mým snem je zkoumat člověka ve vesmíru. K tomu ale potřebuji znalosti a kontakty. V Česku to ale není úplně tak jednoduché a proto musím do zahraničí. Do Brazílie, kde se letos koná Space Summer Program, pořádaný International Space University. Každý Evropan, který ve vesmírném sektoru něco znamená, ji absolvoval. A letos jsem k účasti byla vybrána i já. Čeká mě 9týdenní intenzivní program složený z přednášek a workshopů, práce s odborníky a vzdělávání se ve vesmírných tématech. Od technologie, medicíny až po business.“
Celkem je zapotřebí crowdfundingem vybrat částku 137 000 Kč, přičemž v době vydání článku se zatím podařilo získat 17 293 Kč. Šedesátidenní akce se rozběhla včera a věříme, že se podaří najít dostatek lidí, kteří budou ochotni pomoci. Odměnou Vám bude dobrý pocit, že jste pomohli posunout českou vědu o další kus dál. Stačí kliknout na tento odkaz a dostanete se na stránku projektu.
Zdroje informací:
https://www.donio.cz/
Zdroje obrázků:
https://static.donio.cz/photos/projects/full/f/d/fd13e936-60c1-42e9-a348-9ab09933effa.jpg
1000.- zasláno.
Ať je jí to ku prospěchu. Ti nejlepší z nás by měli mít podporu i v těžkých chvílích všech ostatních.
Díky Kosmonautixu (potažmo Dušanovi), že podpořil tuto akci.
Jsme rádi, že jsme mohli čtenáře o této události informovat a děkujeme za Vaši štědrost.
Šťástná to země, jejichž občané považují za „těžkou chvíli“ shánění financí na kurz v Brazílii.
S tím, že je dobře, že ji mediálně podpořil právě Kosmonautix, nejde než souhlasit. Škoda, že zde nefunguje fond, který by ji dokázal podpořit. A získat za to třeba unikátní sérii článků takového „insidera“.
Těžké chvíle neprovází ji, ale nás občany této země. Ale i tak si myslím, že by se měli finanční prostředky dostat i k někomu jinému, než na Ukrajinu do Afriky a nemocným dětem. (Na které také rád přispěji pokud mi to finanční situace dovolí.)
Právě s ohledem třeba na Vámi zmiňovanou Ukrajinu či Afriku si osobně nemyslím, že bychom my, občané ČR, zažívali těžké chvíle. Pominu-li individuální příběhy (nemoc, úmrtí blízkého, atd.), nikdo u nás nehladoví, nemrzne, nemusí spát na ulici. Nemocní mají zajištěnu nadstandardní (v porovnání s drtivou většinou obyvatel Země) péči. Děti mají zajištěno vzdělání. Ano, paprika stojí 150,-. Ale je tohle „těžká chvíle“?
Ale souhlasím s Vámi, že pomoc může směrovat i na „zbytné“ případy, jako je třeba případ Lucie Ráčkové. A její případ také ukazuje, že se v ČR žádné těžké chvíle nekonají. Příslušnou částku získala během 5 dní. To je výborná zpráva. Pro Lucii, pro českou vědu i pro nás, jako občanskou společnost.
Byla to ode mne pouze reakce na vaši větu: „Šťastná to země, jejichž občané považují za „těžkou chvíli“ shánění financí na kurz v Brazílii“
Bylo to od Vás trochu mimo. Zřejmě rychlým čtením mého příspěvku.
A pokud nevidíte těžké časy (samozřejmě ne všech) našich občanů, tak jste šťastný člověk.
Nicméně i tak váš sarkasmus, jako redaktora, nebyl na místě. Článek snad vznikl jako podpora pro ni. A měli by jste spíše kvitovat, že vyvolal nějakou odezvu. Tím spíše, že pozitivní. Bez vašich stránek bych se o Lucii ani nedozvěděl.
Já jsem kolegovu zprávu pochopil trochu jinak než Vy. Vzal jsem to tak, že Česká republika a její občané se mají hodně dobře a mohou řešit i podobné záležitosti. Samozřejmě ve všech státech, tedy i v ČR jsou lidé, kteří jsou na tom špatně. Ale není jich tu tolik jako v jiných státech, kde je na tom mnoho lidí mnohem hůře než u nás.
1) nebyl to sarkasmus, ale argument proti vašemu pesimismu.
2) to, že někteří spoluobčané mají těžké časy vnímám. Proto jsem to zmínil ve své předchozí reakci. Vaše generalizace mi však přijde jako neskromná. Většina lidí na planetě, drtivá většina, by ráda žila v tak těžkých (podle vás) podmínkách jako my. Proto se snaží dostat oni k nám a ne naopak. Podle mě takové naříkání nad těžkými časy všech obecně není na místě. Už vůbec ne v tak optimistickém příběhu s dobrým koncem. Jak to do něj zapadá? Úplně stačila poslední věta vašeho komentáře.
1000.- zasláno.
Ať je jí to ku prospěchu. Ti nejlepší z nás by měli mít podporu i v těžkých chvílích všech ostatních.
Díky Kosmonautixu (potažmo Dušanovi), že podpořil tuto akci.
Jsme rádi, že jsme mohli čtenáře o této události informovat a děkujeme za Vaši štědrost.
Šťástná to země, jejichž občané považují za „těžkou chvíli“ shánění financí na kurz v Brazílii.
S tím, že je dobře, že ji mediálně podpořil právě Kosmonautix, nejde než souhlasit. Škoda, že zde nefunguje fond, který by ji dokázal podpořit. A získat za to třeba unikátní sérii článků takového „insidera“.
Těžké chvíle neprovází ji, ale nás občany této země. Ale i tak si myslím, že by se měli finanční prostředky dostat i k někomu jinému, než na Ukrajinu do Afriky a nemocným dětem. (Na které také rád přispěji pokud mi to finanční situace dovolí.)
Právě s ohledem třeba na Vámi zmiňovanou Ukrajinu či Afriku si osobně nemyslím, že bychom my, občané ČR, zažívali těžké chvíle. Pominu-li individuální příběhy (nemoc, úmrtí blízkého, atd.), nikdo u nás nehladoví, nemrzne, nemusí spát na ulici. Nemocní mají zajištěnu nadstandardní (v porovnání s drtivou většinou obyvatel Země) péči. Děti mají zajištěno vzdělání. Ano, paprika stojí 150,-. Ale je tohle „těžká chvíle“?
Ale souhlasím s Vámi, že pomoc může směrovat i na „zbytné“ případy, jako je třeba případ Lucie Ráčkové. A její případ také ukazuje, že se v ČR žádné těžké chvíle nekonají. Příslušnou částku získala během 5 dní. To je výborná zpráva. Pro Lucii, pro českou vědu i pro nás, jako občanskou společnost.
Byla to ode mne pouze reakce na vaši větu: „Šťastná to země, jejichž občané považují za „těžkou chvíli“ shánění financí na kurz v Brazílii“
Bylo to od Vás trochu mimo. Zřejmě rychlým čtením mého příspěvku.
A pokud nevidíte těžké časy (samozřejmě ne všech) našich občanů, tak jste šťastný člověk.
Nicméně i tak váš sarkasmus, jako redaktora, nebyl na místě. Článek snad vznikl jako podpora pro ni. A měli by jste spíše kvitovat, že vyvolal nějakou odezvu. Tím spíše, že pozitivní. Bez vašich stránek bych se o Lucii ani nedozvěděl.
Já jsem kolegovu zprávu pochopil trochu jinak než Vy. Vzal jsem to tak, že Česká republika a její občané se mají hodně dobře a mohou řešit i podobné záležitosti. Samozřejmě ve všech státech, tedy i v ČR jsou lidé, kteří jsou na tom špatně. Ale není jich tu tolik jako v jiných státech, kde je na tom mnoho lidí mnohem hůře než u nás.
1) nebyl to sarkasmus, ale argument proti vašemu pesimismu.
2) to, že někteří spoluobčané mají těžké časy vnímám. Proto jsem to zmínil ve své předchozí reakci. Vaše generalizace mi však přijde jako neskromná. Většina lidí na planetě, drtivá většina, by ráda žila v tak těžkých (podle vás) podmínkách jako my. Proto se snaží dostat oni k nám a ne naopak. Podle mě takové naříkání nad těžkými časy všech obecně není na místě. Už vůbec ne v tak optimistickém příběhu s dobrým koncem. Jak to do něj zapadá? Úplně stačila poslední věta vašeho komentáře.