sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

GAO

Nová zpráva vládního dozorčího orgánu (GAO) naznačuje, že některé nákupy vesmírných technologií, které zajišťují U.S. Space Force, se i nadále potýkají s mnoha stejnými problémy, které po celá desetiletí trápí nákupy obranného vybavení.

NASA

NASA spolupracuje s americkým Úřadem pro malé podniky (SBA) na snaze přilákat kapitál pro investice do společností vyrábějících kritické vesmírné komponenty.

Sybilla Technologies

Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.

Verde Technologies

Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.

Pegasus XL

Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Gravitilab, aneb mikrogravitace pomocí dronu

Britská startupová firma Gravitilab, poprvé provedla experiment, v rámci kterého bylo účelem vytvořit prostředí mikrogravitace. Ne ale za pomoci pádové věže, nebo suborbitální rakety. Gravitilab vsadila na daleko levnější způsob, a tím je dron. Výhoda tohoto řešení spočívá především v tom, že dron se speciálním pouzdrem, ve kterém jsou umístěny vědecké experimenty, je možné vypustit prakticky odkudkoliv. Tento první test firma provedla na vojenském letišti Predannack v jizozápadní Anglii. Dron se speciálním shozovým pouzdrem vystoupal přibližně do výšky šesti set metrů, kde bylo pouzdro uvolněno a začalo padat k zemi. Po více jak pěti sekundách, co na náklad působila mikrogravitace, byl vystřelen padák a pouzdro bezpečně dosedlo na zem.

Pouzdro odhozené z dronu při prvním testovacím letu.
Pouzdro odhozené z dronu při prvním testovacím letu.
Zdroj: Gravitilab

„Jedinou možností pro testování v prostředí mikrogravitace (v Evropě) až dosud bylo čekat několik let na přístup k pádové věži v Německu, která je schopna vytvořit umělou mikrogravitaci po dobu dvou vteřin,“ uvedl Rob Adlard, generální ředitel a technický ředitel společnosti Gravitilab. „Naše služba může být poskytována lokálně, je levnější a na základě výsledků našeho demonstračního letu jsme schopni vytvořit mikrogravitaci pomocí našeho systému LOUIS UAV na pět až dvacet sekund a nést náklad o hmotnosti až dvacet kilogramů.“ Gravitilab je vůbec první společností na světě, která využívá leteckou bezpilotní technologii k vytvoření prostředí mikrogravitace a firma věří, že otevře svět výzkumu mikrogravitace novému trhu.

Gravitilab je součástí Cornwall Space Clusteru, jednoho z technologických center, které britská vláda a místní úřady podporují s cílem zvýšit podíl země v globálním kosmickém průmyslu. „Jsme nadšeni, že jsme byli schopni podpořit dosažení tohoto světového prvenství v mikrogravitačním testování,“ uvedla Gail Eastaughová, ředitelka Cornwall Space Clusteru. „Cornwall Space Cluster existuje proto, aby zahájil inovace v kosmickém a leteckém sektoru, a společnosti jako Gravitilab dláždí cestu pro budoucnost tohoto odvětví.”

Mimo systému LOUIS UAV chystá Gravitilab dalších pět raket od nejmenší MAX 75 s nosností 1,2 kilogramu a maximálním výškovým doletem 0,8 kilometru, až po raketu ISAAC, která je schopna nést až 20 kilogramů a je schopna vyletět do výšky až 250 kilometrů. Níže se můžete podívat na video přímo od Gravitilab, ve kterém ukazují, jak probíhaly přípravy, i samotný testovací shoz.

Zdroje informací:
https://gravitilab.space/
https://www.space.com/

Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/PfMzJpGrP8XhcBVX2b7gch-970-80.jpg
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/SFbHkbFHJctadDYirw6G6K-970-80.jpg.webp

 

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
24 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
bobi
bobi
3 let před

Rob Adlard je diletant a nevzdělanec kterému nelze věřit, když nezná rozdíl mezi sekundnou a vteřinou.

Ferda
Ferda
3 let před
Odpověď  bobi

Svata prostoto… a to, ze ta ‚vterina‘, se do textu dostala az behem prekladu, to Vas nenapadlo? Protoze kdybyste se misto plitkeho kritizovani aspon na vterinu (cha!) zamyslel, tak by Vas treba napadlo, ze anglictina pro oba vyznamy pouziva slovo ‚second‘ (time second vs. second of arc).

Kazdy delame chyby, a kritizovat nekoho za triviality je detinske. V bezne reci jsou pro vyjadreni casoveho intervalu pripustne oba terminy. Pouze v odbornem textu by se to melo dusledne rozlisovat. Toto neni v zadnem pripade odborny text.

Prosim o trochu tolerance. Prelozit takovy clanek da nejakou praci. Spis by se sluselo, kdybyste autorovi podekoval, a pouzil jasne zretelny odkaz pod clankem k upozorneni na nepresnost:

„Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky“

Za me moc hezky clanek, autorovi dekuji 🙂

upgrade
Administrátor
3 let před
Odpověď  Ferda

Díky za pochvalu. S vaším vyjádřením mohu jen souhlasit.

bobi
bobi
3 let před

P.S.
„Jedinou možností pro testování v prostředí mikrogravitace (v Evropě) až dosud bylo čekat několik let na přístup k pádové věži v Německu, která je schopna vytvořit umělou mikrogravitaci po dobu dvou vteřin,“

hynekol
hynekol
3 let před
Odpověď  bobi

Mi přijde zásadnější, že v té věži v Německu umějí „udělat“ mikrogravitaci po dobu 9,3 sekund. A ne 2 jak se píše v článku.

Byl jsem tam na exkurzi, je to zajímavé.

https://www.zarm.uni-bremen.de/en/drop-tower/general-information/what-is-the-catapult-system.html

PetrDub
PetrDub
3 let před

Asi mi něco uniká – pokud by vytvoření mikrogravitace na takto dlouhou dobu bylo takto jednoduché, tak by přece vůbec nevznikaly pádově věže, ani by nebylo nutné čekat na vynález a masové rozšíření dronů. Vrtulníky létají zcela běžně už přes 70 let. Rozdíl mezi stavem mikrogravitace a volným pádem je především v odporu vzduchu. Kapsle shozená v prostředí s atmosférou bude při svém pádu brzděna odporem vzduchu a experiment uvnitř tak nebude ve stavu mikrogravitace. Navíc zde bude vliv větru, který bude kapslí „cloumat“ i v horizontálním směru. Obojí lze částečně omezit tím, že uvnitř kapsle bude odčerpán vzduch a experiment bude volně padat uvnitř, ale doba tohoto stavu bude u takto malé kapsle silně limitovaná, těm 20 sekundám nevěřím ani náhodou – to odpovídá při skutečně volném pádu bez vlivu atmosféry dvěma kilometrům a na konci by předmět letěl rychlostí 200 m/s, tj. 720 km/h!
Zkrátka mi celé připadá jako článek z dílny PR oddělení, do kterého technici neměli co mluvit… Nebo je tu druhá možnost – že já nechápu smysl pojmu mikrogravitace správně.

PetrDub
PetrDub
3 let před
Odpověď  PetrDub

Aha, tak jsem tady asi ze sebe udělal pitomce – teprve po dopsání příspěvku jsem se podíval i na video, což byla chyba. Z videa je totiž patrné, že kapsle má svůj pohon a tedy aktivně pomáhá pouzdru k zemi a snaží se tak kopmenzovat odpor atmosféry. Pak je samozřejmě otázkou, do jaké míry bude výsledek ovlivněn vibracemi od motorů a stále tu zůstává vliv větru (i na videu je vidět, jak kapsle po odhození „zatočila“). Ale jinak v principu s pohonem si to už představit umím. Možná by o něm mohla být zmínka i v článku, ale to mě neomlouvá, že jsem si video nepustil dřív.

pave69
pave69
3 let před
Odpověď  PetrDub

Podle těch 4 vrtulí to vypadá, že aparát má čidla akcelerace a vliv větru kompenzuje protipohybem. Principielně by to mohlo fungovat, kdyby to bylo dost rychlé.

upgrade
Administrátor
3 let před

Nápad původně vznikl v ČR/Portugalsku ale nedostatek financí a podpory ze strany státu to zhatil.

upgrade
Administrátor
3 let před
Odpověď  upgrade

Díky za doplnění. To jsem nevěděl.

-gt-
-gt-
3 let před

Takže jestli rozumím diskusi, důležité je pouzdro, dron je vedlejší, stačil by vrtulník nebo stratosférický balon.

PetrDub
PetrDub
3 let před
Odpověď  -gt-

Já to chápu podobně, předpokládám, že unikátnost řešení s dronem spočívá v tom, že dron je levnější než vrtulník i balón (v jehož neprospěch hovoří i to, že nepůjde dobře ovlivnit místo shozu a tedy i dopadu). Balón by sice teoreticky dával možnost delší dráhy a tedy i doby trvání experimentu, je však potřeba vzít v potaz, že chceme-li udržet stav mikrogravitace, tak musí být zrychlení stále těch 9,81 m/s2. To ale znamená, že za cca 33 sekund dosáhne kapsle rychlosti zvuku, což se s těmi motorky určitě nepodaří. Za 33 sekund by urazil dráhu necelých 5,5 km, takže létat do stratosféry nedává (podle mě) smysl.

bobi
bobi
3 let před

Rob Adlard je diletant a nevzdělanec kterému nelze věřit, když nezná rozdíl mezi sekundnou a vteřinou.

Ferda
Ferda
3 let před
Odpověď  bobi

Svata prostoto… a to, ze ta ‚vterina‘, se do textu dostala az behem prekladu, to Vas nenapadlo? Protoze kdybyste se misto plitkeho kritizovani aspon na vterinu (cha!) zamyslel, tak by Vas treba napadlo, ze anglictina pro oba vyznamy pouziva slovo ‚second‘ (time second vs. second of arc).

Kazdy delame chyby, a kritizovat nekoho za triviality je detinske. V bezne reci jsou pro vyjadreni casoveho intervalu pripustne oba terminy. Pouze v odbornem textu by se to melo dusledne rozlisovat. Toto neni v zadnem pripade odborny text.

Prosim o trochu tolerance. Prelozit takovy clanek da nejakou praci. Spis by se sluselo, kdybyste autorovi podekoval, a pouzil jasne zretelny odkaz pod clankem k upozorneni na nepresnost:

„Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky“

Za me moc hezky clanek, autorovi dekuji 🙂

bobi
bobi
3 let před

P.S.
„Jedinou možností pro testování v prostředí mikrogravitace (v Evropě) až dosud bylo čekat několik let na přístup k pádové věži v Německu, která je schopna vytvořit umělou mikrogravitaci po dobu dvou vteřin,“

hynekol
hynekol
3 let před
Odpověď  bobi

Mi přijde zásadnější, že v té věži v Německu umějí „udělat“ mikrogravitaci po dobu 9,3 sekund. A ne 2 jak se píše v článku.

Byl jsem tam na exkurzi, je to zajímavé.

https://www.zarm.uni-bremen.de/en/drop-tower/general-information/what-is-the-catapult-system.html

PetrDub
PetrDub
3 let před

Asi mi něco uniká – pokud by vytvoření mikrogravitace na takto dlouhou dobu bylo takto jednoduché, tak by přece vůbec nevznikaly pádově věže, ani by nebylo nutné čekat na vynález a masové rozšíření dronů. Vrtulníky létají zcela běžně už přes 70 let. Rozdíl mezi stavem mikrogravitace a volným pádem je především v odporu vzduchu. Kapsle shozená v prostředí s atmosférou bude při svém pádu brzděna odporem vzduchu a experiment uvnitř tak nebude ve stavu mikrogravitace. Navíc zde bude vliv větru, který bude kapslí „cloumat“ i v horizontálním směru. Obojí lze částečně omezit tím, že uvnitř kapsle bude odčerpán vzduch a experiment bude volně padat uvnitř, ale doba tohoto stavu bude u takto malé kapsle silně limitovaná, těm 20 sekundám nevěřím ani náhodou – to odpovídá při skutečně volném pádu bez vlivu atmosféry dvěma kilometrům a na konci by předmět letěl rychlostí 200 m/s, tj. 720 km/h!
Zkrátka mi celé připadá jako článek z dílny PR oddělení, do kterého technici neměli co mluvit… Nebo je tu druhá možnost – že já nechápu smysl pojmu mikrogravitace správně.

PetrDub
PetrDub
3 let před
Odpověď  PetrDub

Aha, tak jsem tady asi ze sebe udělal pitomce – teprve po dopsání příspěvku jsem se podíval i na video, což byla chyba. Z videa je totiž patrné, že kapsle má svůj pohon a tedy aktivně pomáhá pouzdru k zemi a snaží se tak kopmenzovat odpor atmosféry. Pak je samozřejmě otázkou, do jaké míry bude výsledek ovlivněn vibracemi od motorů a stále tu zůstává vliv větru (i na videu je vidět, jak kapsle po odhození „zatočila“). Ale jinak v principu s pohonem si to už představit umím. Možná by o něm mohla být zmínka i v článku, ale to mě neomlouvá, že jsem si video nepustil dřív.

pave69
pave69
3 let před
Odpověď  PetrDub

Podle těch 4 vrtulí to vypadá, že aparát má čidla akcelerace a vliv větru kompenzuje protipohybem. Principielně by to mohlo fungovat, kdyby to bylo dost rychlé.

Michal Václavík
Michal Václavík
3 let před

Nápad původně vznikl v ČR/Portugalsku ale nedostatek financí a podpory ze strany státu to zhatil.

-gt-
-gt-
3 let před

Takže jestli rozumím diskusi, důležité je pouzdro, dron je vedlejší, stačil by vrtulník nebo stratosférický balon.

PetrDub
PetrDub
3 let před
Odpověď  -gt-

Já to chápu podobně, předpokládám, že unikátnost řešení s dronem spočívá v tom, že dron je levnější než vrtulník i balón (v jehož neprospěch hovoří i to, že nepůjde dobře ovlivnit místo shozu a tedy i dopadu). Balón by sice teoreticky dával možnost delší dráhy a tedy i doby trvání experimentu, je však potřeba vzít v potaz, že chceme-li udržet stav mikrogravitace, tak musí být zrychlení stále těch 9,81 m/s2. To ale znamená, že za cca 33 sekund dosáhne kapsle rychlosti zvuku, což se s těmi motorky určitě nepodaří. Za 33 sekund by urazil dráhu necelých 5,5 km, takže létat do stratosféry nedává (podle mě) smysl.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.