V neděli 16. října ve 13:04 SELČ se americká sonda Lucy, první vyslanec lidstva k trojským planetkám Jupiteru, prosmýkne kolem Země ve vzdálenosti 350 kilometrů nad povrchem. Tímto průletem, který nastane na 1. výročí startu mise, získá Lucy část energie, kterou potřebuje k cestě vstříc zatím nikdy neprozkoumané skupině planetek. Tzv. Trojáni jsou planetky obíhající na dráze kolem Slunce, které jsou zachyceny ve skupinách buďto před nebo za planetou Jupiter. Sonda Lucy má za sebou první z 12 let své mise. Průlet kolem země ji umístí na dráhu s dobou oběhu 2 roky a po této době se opět vrátí k Zemi pro další gravitační pomoc.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Druhý průlet kolem Země udělí sondě energii potřebnou k tomu, aby prolétla hlavním pásem planetek, kde bude pozorovat planetku Donaldjohanson. Poté se vydá ke skupině planetek, které se pohybují na dráze kolem Slunce před Jupiterem. Tady Lucy prozkoumá hned šest Trojánů – planetky Eurybates a její měsíček Queta, Polymele a její zatím nepojmenovaný měsíček, Lucus a Orcus. Poté sonda na své dráze kolem Slunce zamíří opět k Zemi pro třetí gravitační manévr. V roce 2030 proletí kolem naší planety a tento průlet ji nasměruje k dvojplanetce Patroclus-Menoetius ve skupině Trojánů, která letí kolem Slunce za Jupiterem.
Ale zpět k aktuálnímu prvnímu průletu sondy Lucy kolem Země. Sonda se bude k naší planetě blížit ve směru od Slunce. To sice znamená, že pozemští pozorovatelé nebudou schopni sondu ve dnech před průletem spatřit, ale naopak Lucy bude schopna pořídit snímky prakticky nezastíněné Země a Měsíce.
Zdroj: http://lucy.swri.edu/
Tyto fotografie chtějí experti využít pro kalibraci přístrojů. Dráha, na které se sonda nachází, přivede Lucy do opravdu velmi těsné blízkosti Země – proletí dokonce blíž, než kde obíhá ISS. Sonda tak bude muset proletět oblastmi, kde se nachází mnoho družic i kosmické tříště. Aby byla zajištěna bezpečnost družice, vyvinula NASA prostupy, které mají odhalit potenciální rizika a v případě potřeby zajistí provedení drobného manévru za účelem vyhnutí se kolizi.
„Tým kolem Lucy připravil dva různé manévry,“ popisuje Coralie Adam, zástupkyně šéfa navigačního týmu z firmy KinetX Aerospace sídlící v kalifornském Simi Valley a dodává: „Pokud tým zaznamená, že Lucy hrozí srážka s družicí či kusem kosmické tříště, pak (12 hodin před nejbližším přiblížením k Zemi) sonda provede jeden z těchto manévrů, které by pozměnily čas nejbližšího přiblížení o dvě až čtyři sekundy. Je to malá korekce, ale stačila by na zabránění potenciálně katastrofické srážce.“
Zdroj: http://lucy.swri.edu/
Sonda proletí kolem Země tak blízko, že tým musel při svých výpočtech pro plánování průletu zohlednit dokonce i účinek odporu okolního prostředí. Vliv slabých zbytků atmosféry není zanedbatelný i díky velkým fotovoltaickým panelům sondy Lucy.
„V původním plánu se měla Lucy dostat ještě o přibližně 50 kilometrů blíže k Zemi,“ vzpomíná Rich Burns, projektový manažer mise Lucy z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „Ovšem jakmile to začalo vypadat, že bychom tento průlet mohli absolvovat s jedním nezajištěným fotovoltaickým panelem, rozhodli jsme se využít část z rezerv pohonných látek, aby sonda prolétla kolem Země ve vzdálenosti, která bude trochu větší. Dojde tím k redukci účinků odporu okolního prostředí na fotovoltaických panelech sondy.“
16. října okolo 12:55 SELČ začne být Lucy pozorovatelná z oblasti západní Austrálie, kde bude v té době 18:55 místního času. Pozorovatelům sonda rychle prosviští nad hlavou a po dobu několika minut bude dobře vidět i pouhým okem, než ve 13:02 SELČ vletí do zemského stínu. Lucy poletí směrem nad Pacifik, kde už v té době bude noc.
Zdroj: http://lucy.swri.edu/
Ze zemského stínu se sonda vyloupne ve 13:26 SELČ a pokud bude oblačnost přát, mohli by ji pozorovatelé na západě USA spatřit, pokud se vyzbrojí třeba i obyčejným triedrem. „Naposledy jsme sondu viděli při jejím uzavření do aerodynamického krytu na Floridě,“ říká Hal Levison, hlavní vědecký pracovník mise Lucy ze Southwest Research Institute (SwRI) v coloradském Boulderu a dodává: „Je úžasné, že budeme mít možnost být tady v Coloradu a vidět sondu znovu. A tentokrát už bude Lucy na obloze.“
Zdroj: http://lucy.swri.edu/
Sonda se poté rychle vzdálí z blízkosti Země, mine Měsíc a pořídí ještě pár dalších kalibračních snímků, než opětovně zamíří do meziplanetárního prostoru. „Asi nejvíc se těším na posledních několik fotek, které Lucy pořídí od Měsíce,“ říká John Spencer, zástupce vědce zapojeného do projektu ze SwRI a dodává: „Počítání kráterů k pochopení kolizní historie Trojánů je klíčové pro vědu, kterou Lucy provede. Tohle bude první příležitost ke zkalibrování schopnosti sondy detekovat krátery porovnáváním s předešlými pozorováními Měsíce jinými sondami.“
NASA vyzývá zájemce z řad veřejnosti, aby na sociálních sítích s heslem #WaveToLucy a označením @NASASolarSystem sdíleli fotky, na kterých mávají směrem k sondě. Lidé žijící v místech, odkud bude Lucy vidět, mají zase na sociálních sítích sdílet fotky sondy na obloze s heslem #SpotTheSpacecraft. Přesné instrukce s informacemi o tom, kterých oblastí se viditelnost týká, je možné nalézt zde.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://earthsky.org/upl/2022/10/Lucy-spacecraft-gravity-assist-NASA-cartoon.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/final_lucy_high-end-render_pira-2.jpg
http://lucy.swri.edu/img/EGA1_fig-shadow.png
http://lucy.swri.edu/img/australia-EGA1.png
http://lucy.swri.edu/img/world-EGA1.png
http://lucy.swri.edu/img/both_map.png
Hned po zprávách o nezajištěném panelu a poté, že se ho asi zajistit ani nepodaří, mě napadlo, jakým strašákem bude tento manévr. Což se potvrdilo a sice to bude stát nějaké to palivo, ale určitě je to lepší než podstoupit riziko, které by ve finále mohlo znamenat nedostatek energie ve vzdálenosti Jupitera. A to sondu před první návštěvou Trojanů (a vlastně čehokoliv) čeká ještě jeden manévr u Země. Snad ale bude ve větší vzdálenosti.
Předpokládám, že sonda umí solární panely natáčet. Přesto by byl odpor zbytku atmosféry ve 300 km tak významný, aby mohl tím panelem pohnout?
Myslim, ze solarni panely jsou pevne. Lucy ma nataceci pristrojovou platformu, takze se nemusi cela natacet ke Slunci. Kazdopadne solarni panel se nepodarilo plne zajistit. No snad ten provazek, na kterem to drzi, zvladne zatez po celou dobu mise.
Samozrejme napsal jsem to uplne blbe 🙂 Nataceci platforma umoznuje ze se Lucy kvuli pozorovani nemusi odvracet od Slunce a nepotrebuje nataceci panely. Uf..