Mise CPOD (CubeSat Proximity Operations and Demonstration) úspěšně odstartovala 25. května na raketě Falcon v rámci mise Transporter-5. Nyní se pozemní operátoři chystají na zahájení historicky první série manévrů, které povedou ke spojení tříjednotkových (3U) CubeSatů. Misi CPOD navrhla a postavila společnost Terran Orbital Corporation z kalifornského města Irvine. Jakmile dvojice malých družic dokončí kontroly svých systémů, mají demonstrovat celou sekvenci přibližování, pohybu ve vzájemné blízkosti a spojení na nízké oběžné dráze Země. CubeSaty jsou vybaveny vlastními pohonnými systémy, aby mohly během celé sekvence přesně manévrovat. ještě zajímavější je skutečnost, že vše proběhne autonomně bez zásahu pozemního střediska. Oba CubeSaty využijí mezidružicového datového spojení ke sdílení pozic podle GPS a dalších údajů. Na základě těchto dat pak bude palubní počítač provádět potřebné manévry. Na družicích jsou kamery, které zachytí snímky jednotlivých fází celého procesu, které pak budou odeslány na Zemi.
Doladění schopností, které má demonstrovat mise CPOD by mohla v budoucnu umožnit malým družicím nové aplikace – od průzkumu planetek, planet a jejich měsíců, až po inspekce jiných družic a kosmických stanic. Mise CPOD má posílit schopnosti malých družic ve smyslu vzájemné koordinace pro pozorování. Je ale možné tyto postupy využít i jinak – jednotlivé družice mohou být stavebními bloky sofistikovanějších systémů – třeba vzájemně propojené sítě CubeSatů.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cpod_team_-_terran_orbital.jpg
Ví se, co je tím pohonným systémem? Neumím si představit přesnou manipulaci tak lehkých družic nějakým stlačeným plynem.
Podle několika zdrojů (např.) jde o „miniature cold-gas multi-thruster propulsion modules“, tedy opravdu o stlačený plyn. Tahle metoda má své výhody a rozhodně neí nepřesná. Stačí jen zajistit ventily schopné přesného ovládání, což už není tak velký problém.
Diky moc!
Není zač.
Děkuji za hodně zajímavou zprávu – už se ví, kdy ten manévr nastane (samozřejmě plus minus) a tušíte, jestli budeme mít zprávy o výsledku, jak se to povedlo?
Bohužel nevím. NASA to vydala jen jako stručný článek a nikde nemohu najít nic podrobnějšího. Osobně se domnívám, že bychom se o výsledku dozvědět měli.
Děkuju za odpověď – no a doufám, že se dozvíme výsledek, protože je to fascinující, že by jeden z úkonů braných jako opravdu ta pověstná „vyšší dívčí“ byly schopné zvládnout cubesaty, navíc autonomně!
Žijeme v tomto ohledu v úžasně zajímavé době. Když jsem se kouknul do starých časopisů a nebo sci-fi knih z dob mého dětství, tak z fyzikálně možných tehdejších fantazií nám chybí snad už jen létající talíře. Vůbec bych se nedivil, kdybych se dožil startů družic bez funkce, jen jako bójky nesoucí dopravní značky na řízení provozu na oběžné dráze 😀
🙂 To máte pravdu. Bude úžasné sledovat další vývoj.
Myslíte? Já to vidím spíš opačně. Fůzní skoro nekonečné zdroje energie tu stále nemáme. Nestavíme kolonie ani na dně oceánu, ani na Měsíci nebo dokonce Marsu. Nadzvuková dopravní letadla jsou jen historií a pálíme víc uhlí, než kdy v minulosti. Ony ty sci-fi představy byly většinou dost mimo. Tedy kromě pana Orwella.
No já si naopak myslím že ty technologické vize z doby před 50-60 lety se zas tolik nenaplnily. S energií je to pořád bída, žádný průlom se nekonal. A obory jako kosmonautika, letectví a doprava jakbysmet. Nejvíc se posunulo IT a elektronika, to ano. A třeba medicína – jak v čem.
Když berete jako měřítko jen čistě technicko-vědecký pokrok ve významu jedno zásadního velkého vynálezu, tak máte pravdu, že na první pohled to tak vidět není. Neovládáme fúzní energii nebo transport červí dírou. Ale jak už to bývá, není potřeba jeden velký, když je jich milión malých. A ty mají v součtu jasný a zásadní dopad na to společensky nejdůležitější: 1. cenu a 2. diverzitu.
Díky tomu družice už není výsada armádních nebo vládních agentur jen dvou států ze všech na světě, ale můžou si ji postavit de facto všichni, i studenti na univerzitě, a vybrat si sami, kdo jim ji doručí do vesmíru. A stačí malá krabička (cubesat) se součástkami z běžného – tj. nevojenského – maloobchodu. Díky tomu můžou být družice s rozličnými cíli, nejenom několik let (či pětiletek) schvalované vládní či armádní programy. A díky tomu můžeme mít tu pestrost a pokrok v tolika oborech včetně např. ekologie.
Jestli tohle není pokrok, tak už nevím, co by bylo.
A k tématu článku: pokud s cubesaty zvládneme i tak složitý a zásadní úkon jako spojení na oběžné dráze, tak jsou to otevřené dveře k dalšímu úplně jinému typu činností, co lze ve vesmíru dělat. Např. prodlužovat život i takto malých družic a tím je posunout z roviny experimentů do roviny např. komerčně zajímavé.
Ano, až na to, že co popisujete, je z 90% právě ten pokrok v IT a elektronice jak jsem psal. V roce 1970 by cubesat nikdo nebyl schopen postavit s tehdejší elektronikou. Přistát na měsíci nebo na Marsu jsme uměli už před těmi cca 50 lety a největší rozdíl je právě hlavně v elektronice.
He he, my co jsme cetli casopis VTM v 70. letech zatim stale cekame 🙂
Priznam se ze jsem v te dobe cekal vyvoj jaky zhruba naznacuje serial „For All Mankind“. Dokonce do te miry ze jsem skoro az smutny ze ta paralelni historie tam zobrazena neni ta ve ktere ziju 🙂
Úplně vidím, jak tvořili počítačový model pro simulace takového přiblížení a jak ověřovali, že odpovídá realitě nejdřív 2D na hladině vody v bazénu a pak možná i 3D v hangáru na přesně vyvážených aparátech nesených balony s heliem. A pak, další krok, testování na jednom cubesatu, kdy ten musí splnit úkol, aby se dostal v určitý moment do určitého přesného místa v přesně definované rychlosti a rotaci. Tohle všechno už mají úspěšně za sebou, takže to samotné spojení už pak bude asi jen třešnička na dortu.
Zdravím, zajímalo by mě, zda se již na oběžnici odskousšelo mech. Spojení pomoci magnetů (elektromagnetů)?. Je zde nebo bude článek o současných způsobech a budoucích vizích jak spojovat jednotlivé moduly či družice? Minulá a současná řešení mi přijdou dost složitá a nepraktická. Díky za odpověď.
O takovém použití bohužel nevím. A takový článek zatím nepřipravujeme. Je k tomu obecně málo informací.