Malá laboratoř určená pro Venuši

VMS alias Venus Mass Spectrometer bude jedním z pěti přístrojů na palubě sestupového modulu sondy DAVINCI. Ta má startovat v roce 2029 a stane se první americkou sondou, která po 40 letech vstoupí do atmosféry Venuše. Cílem mise je prozkoumat Venuši a určit, zda někdy v historii mohla být obyvatelná. Vědci by také rádi porozuměli, jak je možné, že se proměnila v tak nehostinný svět, jakým je dnes. Atmosférická sonda by měla zhruba hodinu klesat plynným obalem Venuše a během té doby bude pořizovat chemická měření, zaznamenávat údaje o teplotě, tlaku, či větru, ale také v infračervené části spektra snímkovat okolí, než dosedne na povrch planety. Úkolem přístroje VMS bude pohlcovat během sestupu plyny, analyzovat je a poskytovat informace o chemickém složení atmosféry a potenciálních souvislostech s mineralogickým složením povrchu.

Subsystémy uvnitř VMS umožní i přes velmi malé rozměry provádět komplexní chemické experimenty. „Je to vlastně jako kdybychom tam poslali komplexní chemickou laboratoř zmáčknutou do velikosti kufříku,“ popisuje Charles A. Malespin, šéf Planetary Environments Lab na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu a Vedoucí užitečného vybavení přístroje VMS. „Tento přístroj poskytne bezprecedentní měření atmosférického složení Venuše,“ vysvětluje Malespin a dodává: „Nejenže budeme schopni určit zastoupení hlavních plynů, ale budeme také pracovat v řekněme „objevitelském režimu“, ve kterém můžeme změřit další plyny, které by mohly být přítomny ve velmi nízkých koncentracích.“

Vnitřní uspořádání přístroje VMS.
Vnitřní uspořádání přístroje VMS.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

VMS má být schopen měřit zastoupení vzácných plynů (helium, neon, argon, krypton a xenon), které jsou netečné, bez vůně i barvy. Vědci se o ně zajímají především pro jejich zmíněnou netečnost vůči ostatním prvkům či sloučeninám. Vzácné plyny jsou také stabilní po dlouhou dobu a mohou také přinášet cenné informace o procesech, které probíhaly kdysi dávno. Porovnání měření vzácných plynů na Venuši s podobnými poměry získanými na jiných planetách může přinést cenné střípky poznání do celkové mozaiky. Mohli bychom se dozvědět odpovědi na klíčové otázky – jak se Venuše vyvíjela a proč se nakonec tak moc liší od Země, formovaly se obě planety stejně, byly někdy na Venuši oceány a pokud ano, tak kam zmizely, proč je Venuše tak horká a kdy se začala tolik ohřívat?

Plánovaný průběh přistání pouzdra v rámci návrhu mise DAVINCI+
Plánovaný průběh přistání pouzdra v rámci návrhu mise DAVINCI+
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Sběrné ventily poslouží k odebrání vzorků plynů z atmosféry Venuše. Část plynů bude přímo analyzována sekcí QMS (Quadrupole Mass Spectrometer), což je takový „nos“ celého přístroje. „Přičichne“ k malému vzorku odebraného plynu a rozdělí materiál na jednotlivé složky. QMS funguje jako hmotnostní filtr, který umožní roztřídění každé molekuly a následné změření množství, ale i určení informací o izotopech (izotopy jsou „verze“ atomů stejného prvku lišící se hmotností, konkrétně množstvím neutronů v jádře). Plyny, jejichž koncentrace je nižší než detekční limity QMS (například těžší vzácné plyny jako krypton a xenon), budou chemicky „obohaceny“ dalším systémem VMS, který se označuje GPS (Gas Processing System). Tento systém využívá sérii chemických pohlcovačů, které odstraňují bohatěji zastoupené druhy a ty méně hojné nechává v tzv. chladné pasti. V ní jsou zmraženy plyny, které nebyly pohlceny, čímž dochází k efektivnímu obohacení množství plynů, které mohou být analyzovány. VMS následně pošle všechny nasbírané a „zkoncentrované“ plyny z chladné pasti do QMS, kde proběhne analýza.

VMS nevzniká na zelené louce. Staví na zkušenostech z vývoje přístrojů, které slouží na dříve realizovaných misích. „Využití technologií, technik a zkušeností z minulých misí je nedocenitelné, když se chystáte na nové místo,“ říká Malespin, který také působí jako zástupce hlavního vědeckého pracovníka přístroje SAM (Sample Analysis at Mars) na palubě roveru Curiosity a dodává: „Při vývoji a provozu planetárních misí jsme se naučili mnoho cenných lekcí. Když máte zkušenosti k neopakování chyb a zlepšení z předešlých lekcí, je to něco, co zlepší Vaši misi.“ VMS bude používat úplně stejný systém QMS, jaký najdeme v přístroji SAM a velmi podobný bude i systém GPS. „Zatímco Venuše a Mars jsou zcela odlišné, naše zkušenosti se SAM nám umožní pracovat efektivně a využít dříve získané zkušenosti pro přípravu a stavbu VMS na misi DAVINCI,“ říká Malespin.

Sestupné pouzdro návrhu DAVINCI+
Sestupné pouzdro návrhu DAVINCI+
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Odběrné subsystémy VMS budou muset být upraveny, aby fungovaly ve velmi nehostinné atmosféře Venuše, ve které bychom našli oblaka kyseliny sírové a na povrchu panují teploty dostatečné k roztavení olova. „Tyto změny musíme udělat, abychom zajistili, že klíčové prvky přístroje mohou úspěšně pracovat v novém prostředí a splnit očekávané vědecké úkoly,“ vysvětluje Malespin. Zmíněné změny obnáší přidání vyhřívaných vstupů pro plyny s filtry, což má chránit vstupní ventily před zacpáním a korozí při pohlcování žíravých plynů a částic v oblacích Venuše. „V atmosféře Venuše jsou místa, kde by více korozivní plyny mohly vytvářet kapky. Ty by se mohly usadit u vstupních ventilů a případně je i zacpat. Ohřívané vstupy by se postaraly o vypaření těchto kapek a postaraly se o minimalizaci rizika ucpání,“ popisuje Malespin.

Společně s výše popsaným přístrojem VMS poletí na DAVINCI ještě přístroje VTLS (Venus Tunable Laser Spectrometer), VASI (Venus Atmospheric Structure Investigation) a VenDI (Venus Descent Imager). Všechny tyto přístroje budou uloženy uvnitř sestupové koule s řízeným prostředím. Budou tedy odstíněny od extrémních teplot a také tlaku, který v nejnižších vrstvách více než 90× přesahuje ten pozemský u hladiny moře. Na začátku jsme ale psali o pěti palubních přístrojích, ovšem zatím padla zmínka jen o čtyřech. Na sondě poletí také studentský experiment VfOx, který bude v hlubokých vrstvách atmosféry přímo měřit parciální tlak kyslíku.

Přístroj SAM (Sample Analysis at Mars)
Přístroj SAM (Sample Analysis at Mars)
Zdroj: https://svs.gsfc.nasa.gov

Přístroj VMS postaví Goddardovo středisko ve spolupráci s průmyslovými partnery, kteří zajistí klíčové díly celého systému. Hlavní elektronický box dodá SPRL (Space Physics Research Lab) z University of Michigan. Pumpu s velkým rozpětím WRP (Wide Range Pump), která se použije k vytvoření kvalitního vakua na hmotnostním spektrometru, dodá firma Creare z Hanoveru ve státě New Hampshire. Zástupci Goddardova střediska již s experty obou firem spolupracovali na dřívějších misích, které potřebovaly hmotnostní spektrometry včetně SAM na Curiosity. Goddardovo středisko bude také hlavním vědeckým střediskem této mise. Aby toho nebylo málo, bude zajišťovat i projektový management celé mise a návrhy systémů pro vývoj letového hardwaru.

Mise z programu Discovery.
Mise z programu Discovery.
Zdroj: http://historicspacecraft.com/

Mise DAVINCI se bude realizovat v rámci vědeckého programu Discovery, který doplňuje dražší mise „vlajkové lodě“ planetárního průzkumu. Tyto mise mají za cíl přinést mimořádné výsledky díky tomu, že se s menším rozpočtem vypustí více malých misí s kratší dobou vývoje. Hlavními partnery při vývoji mise DAVINCI jsou Lockheed Martin z coloradského Denveru, The Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory z marylandského města Laurel, Jet Propulsion Laboratory z kalifornské Pasadeny, Malin Space Science Systems z kalifornského San Diega, Langley Research Center z Hamptonu ve Virginii, Ames Research Center z Moffett Federal Airfield v kalifornském Silicon Valley a KinetX, Inc. z arizonského Tempe.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/davincinadirprobealpha.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/vms_cad.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/DAVINCI_Venus_mission_atmospheric_probe.jpg
https://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a010000/a012900/a012967/poster-VX-61612-01-09-02-38.jpg
http://historicspacecraft.com/Diagrams/P/Discovery_Probes.jpg

Rubrika: ,

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Malá laboratoř určená pro Venuši

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗