Když se vrtulník Ingenuity na Marsu poprvé vznesl do řídké atmosféry rudé planety, začala mise, při které se experti na Zemi dozvěděli cenné informace o události, která plně snese srovnání s prvním letem bratří Wrightů. Dává to smysl, protože od doby, kdy dva strojaři zaměření na výrobu bicyklů provedli první poháněný let v zemské atmosféře, uplynulo 117 let a lidstvo si dnes troufá provádět něco podobného, ale na jiné planetě! Ale u prvního letu to neskončilo. Na dnešek (pátek 7. května 2021) je plánován pátý let vrtulníku Ingenuity. Vzlet je plánován na 12:33 marsovského času (21:26 SELČ) a data by mohla na Zemi dorazit v sobotu kolem 1:31 SELČ. Ingenuity se vznese z lokality Wright Brothers Field (tedy z místa, odkud odstartovala ke všem čtyřem dosavadním misím a kde také pokaždé přistála), ale tentokrát přistane poprvé jinde. Půjde tedy o další novinku tohoto stroje. Ingenuity při pátém letu vystoupá do výšky 5 metrů a poté se vydá směrem, který si vyzkoušela už při čtvrtém vzletu – zamíří 129 metrů směrem na jih.
Tady se ale neotočí a nezamíří zpět. Přijde místo toho něco mimořádného – Ingenuity vystoupá do rekordní výšky 10 metrů, kde se pokusí pořídit fotografie – jak barevné, tak i černobílé. Po letu, který má celkem trvat 110 sekund má stroj přistát a zakončí tak svůj první jednosměrný let. Jakmile přistane v nové lokalitě, začne jeho nová demonstrační fáze. Na ní má vrtulový stroj prokázat, jak může nová technologie pomáhat primární misi.
Zdroj: https://mars.nasa.gov/
Bratři Wrightové to dělali podobně. Po prvním úspěšném letu Flyeru I neskončili a ani po třech vzletech v prosinci 1903 se nevzdali. Snažili se létat výše a dál, když v roce 1904 představili vylepšený Flyer II a s Flyerem III se v roce 1905 dostali ještě výš. V roce 1908 si už oba bratří věřili tak moc, že začali uvažovat o tom, jaké praktické využití by jejich stroje mohli mít. Ve stejném roce proto svezli prvního cestujícího, kterým byl jejich mechanik, Charles Furnac. Začali také ukazovat, jak užitečné může být sledování ze vzduchu.
A podobné je to i dnes u Ingenuity. Během sotva tří týdnů a čtyř vzletů se pozemní tým stojící za tímto projektem rozhodl, že za stejnou dobu učiní pokrok, na který bratři Wrightové potřebovali období mezi roky 1903 a 1908. Roky se tu zcela reálně zkrátily na týdny. To vše bude možné díky tomu, že rover Perseverance, který nese komunikační rozhraní vrtulníku Ingenuity, zůstane v dostatečné vzdálenosti od vrtulníku po mnoho dní (či spíše marsovských solů). Nezbytným předpokladem byl také čtvrtý vzlet. Při něm totiž Ingenuity snímkovala novou přistávací oblast zhruba 100 metrů daleko od místa vzletu. Digitální mapy elevace (výšky terénu) následně vyhodnotil tým zodpovědný za Ingenuity. Z jejich zhodnocení vyplývá, že nová přistávací oblast je rovná jako palačinka, takže se na ní bude dobře přistávat.
U aktuální nadstavbové fáze je potřeba zdůraznit jednu důležitou věc: Vrtulník Ingenuity prokazuje vyšší odolnost, než jako se očekávala. Systém pro zásobování energií, se kterým se pozemní tým roky trápil, poskytuje více než dost energie k tomu, aby nezbytné vnitřní ohřívače fungovaly v noci a aby zbyl během dne dostatek energie pro let. Skvěle se chovají také běžně dostupné komponenty pro naváděcí a navigační systémy, nebo rotory. Ať už zmíníte cokoliv, můžete o tom říct, že to pracuje nejen dobře, ale i lépe, než se čekalo.
Zdroj: https://mars.nasa.gov/
A to nás přivádí k pátému vzletu. Při něm Ingenuity přeletí do nové oblasti, která odpovídá směru, kterým míří rover Perseverance. Pokud tedy pozemní experti chtějí demonstrovat, co může nabídnout pohled z „ptačí perspektivy“, musí vrtulník zamířit směrem, kterým se vydá vozítko. Bratři Wrightové ostatně dělali něco podobného – zamířili až do francouzského Le Mans, kde ukazovali schopnosti svého letounu.
Pozemní tým Ingenuity při plánování dalších kroků hodně přemýšlí i tom, co dělali bratři Wrightové. „Jsem si jistý, že jedním z důvodů je, že jsem (spolu s kolegou Chrisem Leflerem z našeho týmu) měl tu čest připojit malý vzorek materiálu z levého dolního křídla Flyeru I k Ingenuity. Ale to zdaleka není vše. Bratři Wrightové ukázali, čeho všeho se dá dosáhnout při kombinaci týmové práce, kreativity a houževnatosti – s trochou vynalézavosti (anglicky Ingenuity) a vytrvalosti (anglicky Perseverance),“ stojí v článku na webu mise, kde se dále dočteme: „Při letovém dnu, se vždy rozhlížím po místnosti a hledím i na členy týmu, kteří jsou přítomní online. Vidím pokaždé stejnou vizi a houževnatost, nebo pocit, dojem či náladu, díky kterým byli bratři Wrightové tím, kým byli. Společně pokračujeme v zážitcích bratří Wrightů na Marsu.“
Přeloženo z:
https://mars.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/images/mepjpl/1-PIA24628-16×9.jpg
https://mars.nasa.gov/images/mepjpl/2-PIA24629-web.jpg
https://mars.nasa.gov/images/mepjpl/3-PIA24630-web1.gif
NASA se tak trochu střelila se do vlastní nohy? Téměř neproveditelný úkol na technicko-fyzikálních hranicích. Nejvýkonnější počítač s nejlepší kamerou ve vesmíru. Tedy samozřejmě mimo Zemi. A ono to funguje. Létá, natáčí. Zcela vedlejší nedůležitý projekt překoná ten hlavní marsovský základ o mnoho řádů. Tedy v PR určitě. Je důležité si zapamatovat, že to jde. I kdyby vám tisíckrát říkali, že je to nemožné, nevěřte jim. Letí….
Snad vydrží co nejvíce. Elektronické součástky ale nebyly plánovány na extra dlouhý provoz. Ačkoliv bych Ingenuity přál co nejdelší misi, je potřeba pamatovat na nepříznivé okolní prostředí. Nechci malovat čerta na zeď, ale jednou se Ingenuity neprobere. Snad to ale bude až za dlouho. Držím palce tomuto projektu.
To, ze sa jednalo o technologicky demonstrator v ziadnom pripade neznamena, ze slo o uplne vedlajsi a nedolezity projekt. Projekt bol iba planovany tak, aby ak zlyha, neohrozil hlavnu misiu. Ale samotny fakt, ze je to technologicky demonstrator z neho robi velmi dolezitu sucast misie. Nejde tu len o PR, ale hlavne o prakticku demonstraciu, ze tie misie ide koncepcne posunut dalej.
Pamatam si zo starsich clankov ze uz nastala situacia, kedy sa Curiosity niekam nedostala, lebo boli v ceste duny. Dnesna misia Ingenuity moze byt nieco podobne, ako bola prva misia rovera, ktory bol len relativne malym a hlupym prilepkom na bohate vybavenej pristavacej plosine. Kludne sa moze stat, ze pri dalsich misiach zacnu lietajuce moduly hrat prim a rovery budu niest iba vybavenie, ktore bude prilis tazke na to, aby sa vznieslo do vzduchu.
Nemyslim, ze by se NASA strelila do nohy ani nikam jinam. Jen sklizi zaslouzeny uspech – a jako obvykle u masinek z JPL vetsi nez byl puvodni plan. Vedecky prinos Pers to nijak nezmensuje. Drzim obema „robutkum“ palce na jejich docasne spolecne ceste! Snad to Inge vydrzi aspon par mesicu a Perse peknych par roku
To co zatím Ingenuity předvádí je paráda ! Nadruhou stranu je opravdu čirý nesmysl aby se u stroje na misi za miliardy USD která má fungovat roky spoléhalo na běžnou komerční elektroniku u které není zvýšená radiační odolnost. Která může fungovat a taky nemusí, z běžných kamer snímacích přistání to myslím nějaká z nich taky nepřežila. Ingenuity by tam neposlali, kdyby nevěděli že na Marsu může létat, zkoušeli to ve vakuové komoře za podobných podmínek i termální testy dělali, čili zhruba věděli na čem jsou a co je reálné. To že všechno funguje podle předpokladů či lépe je výsledek skvělé práce a zkušeností, zkrátka JPL je na marsovské sondy daleko bezkonkurenční !
Děkuji za aktuální překlad o Ingenuity. Asi ani nemusím říkat, jak moc jsem na ten pátý let zvědavý, i na případné další. I když se snažím krotit: samozřejmě si uvědomuji, že je to pořád mise typu „high risk, high revenue“ – a může se kdykoliv stát, že jedna z těch nepříznivých náhod nám celý vrtulníček znehybní.
Co mi ale vrtalo hlavou, byl ten „plánek letu“ na obrázku v článku. Není k němu žádná legenda, kromě toho, že to je záznam 4. letu a ne plán 5. Tak jsem zkusil dát dohromady pár informací a toto je moje prozatím nejpřesnější pochopení (bohužel ani na blogu o čtvrtém letu tento obrázek není, natož aby byl vysvětlený):
* zelený puntík je asi Plácek bratří Wrightů
* délka letu „na mapě dolů“ by pak odpovídala těm 129 metrům pro čtvrtý let. Doufám, že je to směr jih 🙂
* spodní šedá oblast odpovídá popisu čtvrtého letu, že v tomto rozsahu Ingenuity trvale uložila snímky ze své čb navigační kamery (normálně je okamžitě zahazuje po použití na svou vlastní navigaci) – tyto snímky pak byly použité pozemním týmem pro analýzu povrchu a ověření, že na konci pátého letu tam může I. bezpečně přistát
* směr na „sever“ od zeleného puntíku by pak odpovídal vzdálenosti, kam se „uklidil“ rover, ale to nemám ověřené nijak přesně
* význam naznačené „šířky koridoru“ (cca 25 m) se mi nepodařilo spolehlivě zjistit. Rozhodně neodpovídá zornému poli navigační kamery, z výšky 5 metrů by to muselo být extrémní rybí oko, to nemá ani I.
Tolik tedy mé dohady, budu rád za každé zpřesnění nebo rovnou uvedení na pravou míru 🙂
Snímek v titulu článku velmi pravděpodoně ukazuje místo, kde by měla Ingenuity přistát při 5. letu. Mapka na 2. obrázku znázorňuje:
– zelený puntík = aktuální poloha Ingenuity
– svislá čára nahoru = trasa letu na sever při 3. letu
– ovál kolem této čáry = flight zone, letová zóna o šířce 30 m (15 m na každou stranu od letové trasy), která musela vyhovět požadavkům na bezpečné letové testy
– rover na obrázku není naznačen, stál 65 m na východ (vpravo) od heliportu (bílého čtverce 10×10 m)
– šikmá čára dolů = trajektorie 4. letu. Poblíž jejího jižního konce by mělo být místo přistání při 5. letu
Děkuji! Samozřejmě hlavně za informace. No a jelikož aktuální pozice Ingenuity je Plácek bratří Wrightů, tak mě těší, kolik jste mi toho i potvrdil, že jsem odhadl správně 🙂
Z dnešního článku vyplývá tedy, že po konci pátého letu bude Ingenuity někde kolem konce té letové zóny na jih. Přesné místo přistání zvolil pozemní tým s ohledem na povrch. No a pak uvidíme, jaký bude další plán. Hlavně aby Ingenuity v pořádku přistála na tom novém místě…
Dvě amatérská zamyšlení 😉
Pokud nemá Ingenuity software pro okamžité vyhodnocování a výběr místa přistání (tj. místo přístání vždy připravují operátoři v JPL dle dat z předchozích letů), tak by budoucí „operační“ lety Inge mohly vypadat tak, že Inge vždy poletí o kus dál za připravené místo přistání a pak se nad něj vrátí zpět a přistane (a tím získá data pro přípravu dalšího letu).
A druhá tvochu víc sci-fi myšlenka 😉 Následník Ingenuity už bude větší, robustnější a spolehlivější (někde jsem o jeho koncepčních parametrech četl) takže by ho šlo použít pro přátelský „nálet“ na svého většího kamaráda (roveru nebo landeru) a očištění jeho solárních panelů od prachu. Tak aby rover/lander zbytečně brzy neskončil svůj provoz kvůli prachu na solarních panelech a tomu, že nepřišel vhodný vítr.
Ne, čištění FV panelů opravdu není reálné.
To je jedna možnost – spíš ve verzi jen nějakého větráku, fixně instalovaného nad FV, myslím by to vážilo max. několik kg. Ale možná spíš půjdou cestou těch aktivních elektrostatických filtrů, co už testují pro Měsíc (kde vrtule nic neodfoukne). Pokud se na Měsíci osvědčí, tak první marsovský demonstrátor bude ten elektrostatický.
Ale oba mají hlavní problém – když ke znečištění dojde v okamžiku, kdy má zařízení málo energie, (noc, zima, dlouhá bouře) tak na očištění nebude šťáva. Takže kdo vymyslí nějaké hodně lehké čistící zařízení, nevyžadující elektřinu, má cestu (svého nápadu) na Mars jistou 🙂
Už mám asi 3 koncepty v hlavě…. 🙂
Rover nemá fotovoltaické panely = nepotřebuje ofukovat.
Mel jsem samozrejme na mysli rovery/landery ktere solary potrebuji.
Pokud se nepletu, tak zrovna rover Opportunity na zapraseni solarnich panelu „dojel“.
A nove se NASA obava zkraceni zivotnosti z tehoz duvodu u landeru InSight:
https://eandt.theiet.org/content/articles/2021/04/nasa-fears-for-its-insight-mars-rover-which-has-dust-covering-its-solar-panels/