V minulém díle jsme se měli možnost podívat na úspěch sovětské sondy Luna 16, která na Zemi jako první nepilotované těleso dopravila vzorky z Měsíce. Na ni měla navázat sonda Luna 18. Ta však na Měsíci přistála tvrdě, takže musela nastoupit sonda Luna 20. Ta sice neměla při odběru jednoduché podmínky, ale nakonec dokázala na Zemi dopravit 30 gramů vzorků z Měsíce.
Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .
Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.
Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV
Zdravím v první řadě bych rád popřál vše nejlepší do novýho roku a hodně dalších dílů a rád bych se zeptal, nešel by jeden díl vesmírný techniky věnovat VZLUSATum případně Lucky-7 a MIMOSA? Díky moc
Určitě se někdy na české družice podíváme.
Prvenství v automatickém odběru je hezká věc, ale svoji váhu by mělo, pokud by nikdo něco takového nedokázal, ač se o to snažil. Tehdy jediný možný konkurent, USA, se tímto problémem vůbec nezabýval, ale řešil daleko náročnější, odbornější a efektivnější způsob získání vzorků z Měsíce a to ještě pouze jako vedlejší produkt závodu o prvního člověka na Měsíci.
Rusové Moon Race prohráli právě honbou za propagandistickými prvenstvími. Jelikož se jim to dařilo zpravidla po dlouhé řadě neúspěchů ztráceli spoustu času. Vedle hlavního programu N-1 u nich souběžně běžel popisovaný automatický odběr, dálkově řízený rover a program na oblet pilotované lodi kolem Měsíce. Znamenalo to roztříštit špičky odborníků a kapacity. Výsledkem byly chyby a opožďování všech programů. Dostat kosmonauta alespoň na oblet Měsíce se vůbec nepovedlo, o přistání kosmonautů na povrch ani nemluvě.
Pikantní je, že se historie po padesáti letech opakuje, ale v roli Ruska je Čína. Doufám, že nikdo nepochybuje o ton, že kdyby Američané o automatický odběr stáli, dokázali by to jak před padesáti lety tak i nyní.
Takže opět jen další z řady vašich komentářů, které se tématu prakticky netýkají, jen jste někde potřeboval ventilovat svůj názor, který jste nám řekl už na stovce jiných míst. Pokud máte nutkavou potřebu někomu sdělovat své názory, buďte tak hodný a místo našeho webu si založte nějaký vlastní blog. U Luně 18 a 20, kterých se tenhle článek týká, jste nenapsal nic. Téma vám pouze sloužilo jako oslí můstek k tomu, abyste opět mohl pustit svou ohranou desku. Nepřijde vám to už trapné? Ne, nečekám odpověď. Jen se nad tím zamyslete.
To přistávání ve psím počasí má něco do sebe. Samo místo dosednutí se mi velmi zamlouvá. Není to vyprahlá poušť jako u Hayabusy (+30°C), nedozírná zasněžená pláň jako u Chang’e 5 (-30°C) ani step jako v případě Luny 16. Pouzdro místo toho dopadlo do velmi povědomého exteriéru, jaký lze najít běžně i u nás. Možná by stálo za úvahu udělat v rámci Vesmírné techniky i Luny řady E-6, která vyvrcholila Lunou 9. Na tom je pozoruhodné i to, že před devítkou bylo 11 (slovy: jedenáct) neúspěšných pokusů tohoto typu sondy 🙂
Někdy určitě, až bude nějaké výročí nebo důvod je připomenout, jako to bylo v případě sond řady E-8-5 a E-8-5M.