V minulém díle jsme si řekli, jak probíhal planetární program v Sovětském Svazu, proč vznikl sovětský projekt Fobos k výzkumu stejnojmenného měsíce Marsu a co bylo jeho cílem. Dále jsme si nastínili základní parametry mise. Dnes si popíšeme, jak obě téměř identické sondy vypadaly a jaké bylo jejich technické vybavení. Řeč bude také o dvou typech přistávacích modulů.
Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .
Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.
Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV
Dovolím si poznamenat, že obě ruské sondy neměly 3x zálohované řídící počítače, ale systém tří řídících počítačů, z nichž dva “ hlasovaly “ před každou operací a třetí zasahoval v případě neshody. Již cestou k Marsu však dva přestaly v případě mise F-2 fungovat a tudíž nebylo s kým “ hlasovat “ a řízení se stalo chaotickým, což se zajisté podepsalo na neslavném zániku mise dříve než se dostala do operační polohy 50m / padesát metrů / od měsíce Marsu, nejblíže byla 191 km. F-1 k Marsu ani nedoletěl.