Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém funguje. Pondělí začalo přednáškou na téma „ISS Communications & Tracking“. Přehled komunikační architektury ISS, retranslační satelity (TDRSS), pozemní segment, datové toky, pokrytí a latence. Ke komunikaci se používají především pásma S-Band (2 až 4 GHz) a Ku-Band (12 až 18 GHz). Space-to-Ground hlasovou komunikaci zajišťují až čtyři samostatné kanály. ISS kromě americké konstelace TDRSS (provozováno NASA, hlavní uživatel americké ministerstvo obrany) až donedávna využívala i evropský retranslační systém EDRS. Ten ale v polovině března 2026 ukončil svoji činnost. V současné době jsme tedy zcela závislí na americké infrastruktuře. Ruský segment samozřejmě využívá ruskou analogii TDRSS pod názvem Luč (paprsek). Pro přímé spojení stanice se využívá pásmo VHF a síť pozemních stanic v USA a Rusku. UHF pásmo se používá pro spojení během EVA. Pro spojení s radioamatérskými stanicemi se používá hlavně vybavení v modulu Columbus, včetně dedikovaných antén (systém Col HAM).

Následoval meeting s Crew Support Teamem v EAC, který zabezpečuje veškerý support astronautů během přípravy na misi, během letu, i po návratu.

Odpoledne bylo věnováno 2 h fyzické přípravě v gymu s trenérem. Večer jsem si šel ještě zahrát na hodinu a půl hokej s místním týmem. Celkem tedy tři a půl hodiny fyzického tréninku.

Úterý ráno nás čekala přednáška na téma „ISS Operational Documentation“. Tedy operační dokumentace, struktura a formát jednotlivých dokumentů a postupů, standardizace, práce s checklisty, nestandardní scénáře apod.

Odpoledne byl na programu první ponor s SSDS (Surface Supplied Diving System). V podstatě seznamovací ponor, nácvik základních dovedností v malé hloubce, poté ponoření do 10 m a nácvik pohybu a komunikace s celoobličejovou maskou a šňůrou, kterou se přivádí dýchací směs. Díky audio kabelu ale šňůra zabezpečuje i spojení s ostatními. Vyrovnávání tlaků při sestupu se díky celoobličejové masce provádí trochu jinak než s běžným potápěčským vybavením. Zároveň je potřeba věnovat pozornost přívodní šňůře, která má svoji vlastní váhu i vztlak a díky přítomnosti více potápěčů se samozřejmě snadno zamotá s ostatními hadicemi ve vodě. I zdánlivě jednoduché úkoly mají v nestandardním prostředí vyšší kognitivní i fyzickou náročnost.

Ve středu byly pouze teoretické přednášky. Nejprve „Mission Control Centres Overview“. Tedy struktura a role jednotlivých řídicích center (Houston, Moskva, Huntsville, Tsukuba, Mnichov a další) a vzájemné rozdělení odpovědností. Poté následovala přednáška „ISS & Columbus Planning Process“ – základní informace o dlouhodobém a střednědobém plánování misí a jejich řízení těsně před exekucí a během ní. Poslední přednáškou dne bylo „Crew Roles, Responsibilities and Tools“. Práce s nástroji jako OPTIMIS, Integrated Procedure Viewer, stowage tracking systémy a další. Jsou to softwarové nástroje na laptopech a iPadech posádky na ISS, které poskytují přehled o časové ose a úkolech posádky pro daný den, umožňují přístup k operačním zprávám a postupům a pomáhají udržovat přehled o rozmístění veškerého materiálu na palubě ISS.

Zbytek týdne byl volno ☺