Sestava dvou ramp, které umožní vozítku Rosalind Franklin od Evropské kosmické agentury sjet z přistávací platformy na povrch Marsu má za sebou klíčový milník zkoušek. Začátkem roku 2024 ESA přidělila firmě Thales Alenia Space kontrakt v hodnotě 522 milionů Eur spočívající v náhradě klíčových dílů mise ExoMars, které byly ztraceny poté, co agentura přerušila vazby s bývalým partnerem mise, ruským Roskosmosem. V rámci této mise bude na povrch Marsu dopraven rover Rosalind Franklin, který zde má pátrat po stopách dávného života. V březnu 2025 ESA a Thales Alenia Space udělili kontrakt za 150 milionů Eur firmě Airbus na vývoj přistávací platformy pro misi ExoMars. Klíčovým prvkem přistávací platformy je systém pro sjetí vozítka, který překlene mezeru mezi platformou a níže položeným povrchem.
Systém tvoří dvojice výklopných ramp o délce tři metry, které poskytnou roveru dvě cesty pro sjezd na povrch Marsu. Každá rampa je vyrobena z lehkého hliníku, povrch má voštinový design, který má zlepšit trakci šesti kol roveru, která přes tuto plochu budou přejíždět. Rampy mají vodící lišty, přídržné a povolovací mechanismy, pasivní, pružinou spouštěné panty pro vyklopení a senzory, které potvrdí jejich pozici. Po aktivaci systém vyklopí rampy v úhlu zhruba 20°.
Zatímco společnost Airbus získala zakázku na vývoj přistávací platformy teprve v březnu, polský specialista na kosmickou mechaniku Astronika zřejmě zahájil práce na tomto systému již nejméně o rok dříve. V aktualizaci z června 2024 firma uvedla, že „polští inženýři, společně s ostatními, zachrání historickou misi Evropské kosmické agentury na Mars,“ a zdůraznila svou roli v projektu, která obnáší i vývoj ramp. Toto zapojení bylo formálně potvrzeno v dubnu 2025, měsíc poté, co byl Airbus jmenován hlavním kontraktorem přistávací platformy.
31. října ESA uvedla, že test spolehlivosti provedený v zařízení Astronika ve Varšavě úspěšně prokázal funkčnost obou ramp, jejichž rozložení na povrchu Rudé planety potrvá přibližně pět minut. Test spolehlivosti je komplexní ověřovací cvičení, které potvrzuje, že hardware funguje podle očekávání v reálných provozních podmínkách. Design systému pro sjezd bude i nadále testován v různých fázích včetně envitronmentálních a kvalifikačních kampaní. Teprve až poté přijde řada na konečnou integraci s přistávací platformou.
Přeloženo z:
https://europeanspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://europeanspaceflight.com/…/ExoMars-Rover-Ramp-Built-by-Polands-Astronika-Passes-Key-Milestone.webp
Parádní fotka – to rádio na okně nemá chybu :-). Celé to prostředí vypadá skoro jako garáž (povšimněte si těch trubek k radiátoru pod oknem) a přitom tam montují věc na Mars. Většinou zde vidíme fotky z čistých místností, kde je vše takové sterilní, pečlivé a uklizené, tento ležérní „slovanský“ přístup je mi sympatický.
Jde o neletový hardware, tam ty předpisy nejsou tak striktní. 😉
Tak to je škoda, bylo by to takové punkové 🙂
Je docela zajímavé že te tam to „zábradlí“. To asi bude tvořit dost velkou část hmotnosti. Předpokládal bych, že při sjzedu bude rychlost tak pomalá a případné korekce tak přesné, že zábradlí potřeba nebude.
Ty rampy mi přijdou hodně úzké, možná budou i užší než kola Rosalindy. Zároveň to „zábradlí“ bude plnit funkci vzpěr roznášejících váhu vozítka. Marsovská gravitace je nízká, ale pouhý „kus plechu“ s velmi nízkým profilováním ho nejspíš neunese.
Já si to taky první řikal, ale váha vozítka na zemi je 310kg na zemi, což je cca 118kg na Marsu -> cca 60 kg na rampu (rozloženo na 3 kola)… ale evidentně na to je potřeba ta vzpěra. Na snimku to ale vypadá že to má unést pár stovek kilo.
Ten tenký hliníkový profil by sám o sobě moc neunesl. 60 kg na tři metry délky není úplně málo. Rozložení na tři kola samozřejmě trochu pomůže. Funkce zábrany taky nemusí být od věci. I když vozítko pojede pomalu, pořád pojede dost rychle na to, aby ho bylo možné zastavit povelem ze Země (signál tam a zpět putuje několik minut). Byla by velká škoda, kdyby se převrátilo během sjezdu z rampy nebo na ní uvízlo podvozkem kvůli nějaké hloupé chybě řídícího systému.
předpokládám, že na této nové plošině už vědecký přístroj k naší velké škodě ČR mít nebude…