V rámci programu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts) agentura NASA podporuje rozvoj technologických návrhů, které by mohly v budoucnu přinést významné pokroky, leč jejich komplexnost vylučuje praktické nasazení v krátko- i střednědobém horizontu. Přesto (nebo právě proto) jsou tyto projekty tak lákavé. Vybočují totiž ze zavedených kolejí, svými měřítky, originálními nápady i kreativitou se přibližují k fantastickým příběhům ze sci-fi. Přesto však nejde o žádné přehnané blázniviny odtržené od reality. NASA pečlivě vybírá, které návrhy v daném roce podpoří. Dnes se podíváme na projekt LUNGS (Lunar Glass Structure).
Jedním z projektů, které dostaly na rok 2025 finanční podporu byl návrh konstrukce velkorozměrových monolitických lunárních skleněných habitatů v prostředí s nízkou gravitací. Tento inovativní přístup zahrnuje využívání místních zdrojů, lokální tavení látek pro výrobu skla a vytvoření velkých kulovitých schránek, které představují významný odklon od tradičních konstrukčních metod pro habitaty. Mezi tradiční výrobní metody patří použití prefabrikovaných dílů, 3D tisk, nafukovací systémy a komplexní skládání, které je pracné a časově náročné. Oproti tomu koncept foukaných škálovatelných skleněných struktur využívá místní lunární zdroje a představuje inovativní výrobní proces.
Tým, který návrh předložil, chce využít existujících technologií mikrovlnného tavení k roztavení lunárního skla, které bude nasbíráno z povrchu Měsíce. Tým chce vyvinout chytrou mikrovlnnou pec k tavení a vyfukování skleněných bublin. Cílem této studie je pomocí technik používaných při výrobě skla ve velkém měřítku prozkoumat možnost vyfukování velkých skleněných struktur na povrchu Měsíce. Samotný nápad konstrukce monolitických skleněných habitatů ukrývá podle jeho autorů potenciál pro budoucí průzkum Měsíce a ubytování průzkumníků přímo na místě. „Inspiruje průkopnického ducha tím, že představuje novou éru soběstačných mimozemských stanovišť, která nabídnou významné výhody pro NASA, kosmickou komunitu i lidstvo jako celek,“ stojí v prezentaci týmu.
Konstrukce habitatu v podobě skleněné koule využívá strukturální celistvost koule, minimalizuje gravitační potenciál a rovnoměrně rozkládá tlak. Tato jedinečná konstrukce zajišťuje odolnost vůči extrémním podmínkám měsíčního prostředí, včetně gravitace a teplotních změn, a zároveň poskytuje izolovaný obytný prostor. Je ale zapotřebí dalších studií, které zhodnotí realizovatelnost takového modelu při zkouškách v termálně-vakuové komoře. Odvážnost této vize má podle autorů zaujmout veřejnost, podnítit zvědavost a vyvolat podporu kosmického průzkumu. tento inovativní přístup by navíc podle autorů měl pozitivně stimulovat ekonomický růst tím, že podpoří pokroky ve výrobě skla a konstrukčních technologiích, což může vést k aplikacím i mimo letecko-kosmický obor. Samotná koncepce výstavby monolitických skleněných habitatů na Měsíci představuje revoluční odklon od současných stavebních postupů a má potenciál změnit budoucnost průzkumu vesmíru a jeho obývání. Využitím měsíčních zdrojů a inovativních výrobních technik nabízí tento přístup slibné řešení pro zřízení soběstačných velkorozměrových obydlí na povrchu Měsíce.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/01/niac-2025ph1-bermudez.png
Jako obrázky presentace pro získání grantů jistě efektní. Nicméně, žádná ochrana před meteority, žádná ochrana před kosmickým zářením, velké teplotní namáhání mezi dnem a nocí a tak dále. Myslím, že autoři sci-fi už dávno domysleli, že tunely budou lepší.