Americký teleskop SPHEREx byl vynesen 11. března a dalších šest týdnů strávil kontrolami systémů, kalibrací a ověřováním, že všechno pracuje tak, jak má. Nyní už může začít mapovat celou oblohu, ne jen její velkou část, aby zaznamenal pozice stovek milionů galaxií ve 3D. Pomůže tak zodpovědět řadu velkých otázek spojených s naším vesmírem. 1. května teleskop zahájil rutinní vědeckou službu. Dennodenně pořídí zhruba 3600 jedinečných snímků, které ve výsledku pomohou vytvořit mapu vesmíru, jaká tu ještě nebyla. Poskytne tak nové pohledy na původ našeho vesmíru, galaxií a složek nutných pro život v naší Mléčné dráze.

„Díky tvrdé práci týmů napříč NASA, průmyslem i akademickou sférou, které postavily tuto misi, nyní SPHEREx funguje tak, jak jsme očekávali a vytvoří mapy celé oblohy, jaké jsme nikdy dříve neměli,“ říká Shawn Domagal-Goldman zastupující ředitel Astrofyzikální divize z ředitelství NASA ve Washingtonu a dodává: „Tato nová observatoř doplňuje soubor kosmických astrofyzikálních průzkumných misí, které vedou k vypuštění kosmického teleskopu Nancy Grace Roman. Spolu s těmito dalšími misemi bude SPHEREx hrát klíčovou roli při hledání odpovědí na velké otázky o vesmíru, které v NASA řešíme každý den.“

Ze své pozice na oběžné dráze Země SPHEREx hledí do temnoty směrem od Země a od Slunce. Observatoř během své 25 měsíců trvající průzkumné fáze provede více než 11 000 oběhů kolem Země, protože za den stihne 14,5 takových oběhů. SPHEREx krouží kolem Země po polární dráze a každý den pořizuje fotografie jednoho kruhového pruhu oblohy. Jak dny plynou a planeta se pohybuje kolem Slunce, bude se posouvat i zorné pole teleskopu SPHEREx. Po šesti měsících tak bude mít sonda zmapované okolí ze všech směrů.

Když SPHEREx pořizuje fotky oblohy, je přijaté světlo posíláno do šesti detektorů, z nichž každý vytvoří jedinečné snímky zachycující odlišné vlnové délky záření. Tyto skupiny šesti snímků se označují expozice a SPHEREx jich denně pořídí okolo 600. Jakmile dokončí jednu expozici, celá observatoř změní svou orientaci. Není to tedy tak jako u některých jiných teleskopů, kde se pohybují jen zrcadla a detektory. Ovšem SPHEREx  k těmto změnám orientace v prostoru nepoužívá trysky, ale silové setrvačníky, které se v jeho útrobách otáčejí a řídí tak jeho orientaci.

Stovky tisíc snímků z observatoře SPHEREx bude digitálně spojené dohromady, čímž v průběhu dvou let vzniknou čtyři celooblohové mapy. Zmapováním celé oblohy tato mise poskytne nové informace o tom, co se dělo v prvních zlomcích sekundy po Velkém třesku. V té kratičké chviličce, se kosmická inflace postarala o to, že se vesmír zvětšil bilion-bilionkrát. „Budeme studovat, co se dělo na nejmenších škálách velikosti v nejranějších okamžicích vesmíru, a podíváme se na moderní vesmír na těch největších škálách,“ vysvětluje Jim Fanson, projektový manažer mise z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory a dodává: „Myslím, že je v tom jistý poetický oblouk.“

Kosmická inflace zlehka ovlivnila rozložení hmoty ve vesmíru. Náznaky o tom, jak k takové události došlo, jsou dodnes zapsány v pozicích galaxií po celém kosmickém prostoru. Když kosmická inflace začala, měl vesmír menší rozměr než je velikost atomu. Ovšem vlastnosti tohoto mladého vesmíru se rozšířily a ovlivňují to, co vidíme dnes. Žádná jiná známá událost nebo proces nevyžadují takové množství energie, jaké by bylo zapotřebí k pohonu kosmické inflace. Její studium proto představuje jedinečnou příležitost k hlubšímu pochopení fungování našeho vesmíru.

„Někteří z nás pracují na tomto úkolu už 12 let,“ poznamenává Jamie Bock, hlavní řešitel mise z Caltechu a JPL a dodává: „Vlastnosti přístroje jsou tak dobré, jak jsme doufali. To znamená, že budeme schopni dělat všechnu tu úžasnou vědu, kterou jsme plánovali a zřejmě se dočkáme i nějakých nečekaných objevů.“ Observatoř SPHEREx nebude rozhodně první, která zmapuje celou oblohu, ale bude první, která to zvládne v tolika barvách. SPHEREx dokáže pozorovat vesmír ve 102 vlnových délkách, tedy „barvách“ infračerveného záření, které je však pro lidské oko neviditelné. Pomocí metody zvané spektroskopie, teleskop rozkládá přicházející záření na různé vlnové délky – podobně jako světelný hranol vytvoří ze slunečního svitu barvy duhy. teleskop tak odhalí spoustu informací o kosmických zdrojích tohoto záření.

Spektroskopie se dá využít například k určení vzdálenosti dalekých galaxií, což může posloužit k proměně 2D map těchto galaxií ve 3D. Tato technika také umožní misi změřit celkový svit ze všech galaxií, které kdy existovaly, ale i to, jak se tento svit měnil v průběhu kosmických věků. Spektroskopie může odhalit i složení objektů. Díky této schopnosti bude SPHEREx pátrat po vodě a dalších klíčových složkách života v naší galaxii. Předpokládá se, že voda tvořící pozemské oceány se na zemi dostala ve formě zmrzlých molekul vody, které se navázaly na prach v mezihvězdném mračnu, kde vzniklo Slunce. SPHEREx má pořídit přes 9 milionů pozorování mezihvězdných mraků v Mléčné dráze. Zmapuje tak tyto materiály napříč galaxií a pomůže tím vědcům pochopit, jak mohou odlišné podmínky ovlivnit chemické procesy, které vytvořily tolik sloučenin, které dnes známe na Zemi.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/05/1-pia26352-spherexs-dust-cloud-reveal.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/05/2-pia26352-fig-a-spherexs-dust-cloud-reveal.jpg
https://www.researchgate.net/…/SPHEREx-completes-an-All-Sky-map-in-a-step-and-repeat-fashion-one-targeted-observation.png
https://imageio.forbes.com/…/cosmicinflation-1200×750.jpg?format=jpg&height=600&width=1200&fit=bounds