Americký program Artemis má za cíl dopravovat na Měsíc i do dalších destinací hlubšího vesmíru astronauty i bezpilotní náklady včetně vědeckých experimentů pomocí supertěžké rakety SLS (Space Launch System). Počínaje misí Artemis IV bude kosmická loď s astronauty doplněna dalšími náklady, které bude vynášet vylepšená verze rakety SLS, která bývá označována jako SLS BLock 1B. Tato verze má vynášet třeba moduly lunární kosmické stanice určené k dlouhodobému průzkumu Měsíce a k vyšlapání budoucích cest k Marsu. Aby bylo možné vynášet tyto pokročilé náklady, inženýři z Marshallova střediska v alabamském Huntsville postavili kuželovitý adaptér, který bude klíčovou součástí SLS Block 1B.
Zdroj: https://www1.grc.nasa.gov/
Adaptér nákladu usazený v univerzálním adaptéru USA (universal stage adapter) bude umístěn na vrcholu rakety SLS Block 1B a má sloužit jako propojovací bod k připojení velkých nákladů, které budou startovat společně s kosmickou lodí Orion. Tento adaptér je tvořen osmi kompozitními panely s hliníkovou voštinovou konstrukcí a dvěma hliníkovými prstenci.
Jak už bylo uvedeno výše, počínaje misí Artemis IV přijde ke slovu verze SLS Block 1B, která nabídne větší nosnost i objem oproti verzi Block 1, která je určena k vynesení misí Artemis I až III. SLS Block 1B dokáže při jednom startu poslat k Měsíci 38 tun nákladu, což bude stačit jako pro loď Orion, tak pro cca desetitunový dodatečný náklad uložený ve vlastním nákladovém prostoru. Při zmíněné misi Artemis IV bude tímto dodatečným nákladem modul Lunar I-Hab, jeden z prvních článků chystané lunární stanice Gateway. Lunar I-Hab, jehož stavbu zajišťuje Evropská kosmická agentura, poskytne rozšíření možností pro život, práci, provádění experimentů a přípravu astronautů na jejich výpravy na povrch Měsíce.
Ještě než ale bude finalizována struktura mise Artemis IV, musí inženýři NASA nejprve navrhnout a otestovat nový adaptér nákladu. „U rakety SLS je záměrem dosáhnout co největší podobnosti mezi jednotlivými lety,“ vysvětluje Brent Gaddes, vedoucí pracovník pro adaptér lodi Orion a adaptér užitečného nákladu v kanceláři SLS Spacecraft/Payload Integration & Evolution Office na Marshallově středisku. Problémem však je, že tyto náklady bývají u každého startu jiné, takže adaptér užitečného nákladu se musí také měnit. „Věděli jsme, že adaptér pro užitečný náklad musí být velmi flexibilní a že musíme být schopni rychle interně reagovat, jakmile bude užitečné zatížení dokončeno.“
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Požadovaná flexibilita nebyla podle Gaddese v souladu s přístupem jedna verze stačí na vše. Jelikož mohou být zapotřebí adaptéry různých velikostí, rozhodli se pracovníci Marshallova střediska využít k sestavení adaptéru užitečného nákladu flexibilní přístup, který eliminuje potřebu těžkých a drahých nástrojů používaných k držení dílů na správném místě během montáže. Počítačový model každého dokončeného dílu je vytvořen pomocí procesu zvaného skenování strukturovaným světlem (structured light scanning). Počítačový model poskytuje přesné údaje o pozicích děr, které se musí vyvrtat, aby díly držely pohromadě a dokončený adaptér užitečného nákladu měl přesně správnou velikost.
„Strukturované světlo nám pomohlo snížit náklady a zvýšit flexibilitu adaptéru užitečného nákladu a umožňuje nám otáčení,“ říká Gaddes a dodává: „Pokud by přišla výzva postavit nákladní verzi SLS, která by vynášela například 40 tun, můžeme použít stejné nástroje s využitím strukturovaného světla, abychom se přizpůsobili různým velikostem, ať už jde o adaptér s větším průměrem, který je kratší, nebo adaptér s menším průměrem, který je delší. Je to rychlejší a levnější.“ Inženýři Marshallova střediska využívají automatického robota k výrobě osmi lehkých kompozitních panelů z grafitového epoxidu. Robot provádí rychlou a přesnou laminaci podle předprogramového plánu. Jeho vysoká rychlost a přesnost vedou ke snížení nákladů a výrazně rychlejší výrobě, než by tomu bylo při použití tradičních metod.
Na Marshallově středisku vznikl inženýrský vývojový kus, jehož testy prokázaly, že si poradí i s třikrát vyšší zátěží, než jaká se očekává. Ve vývoji je již další testovací verze, která se označuje jako kvalifikační kus. Ten bude také testován podle standardů NASA pro kompozitní díly, aby se ověřilo, že letové kusy se budou chovat podle očekávání. „Adaptér užitečného nákladu má tvar kuželu a historicky vzato většina vývojových prací na podobných konstrukcích se týkala válců, takže to je jeden z mnoha důvodů, proč je jeho testování tak důležité,“ uvedl Brent Gaddes a dodal: „NASA bude testovat tak vysoké zátěže, jak to jen půjde, aby zjistila, co vyvolá strukturální selhání. Ať získáme jakékoliv informace, budou přímo využity v souboru informací, které NASA v průběhu let shromáždila o tom, jak analyzovat podobné struktury, a samozřejmě se o ně podělíme i s průmyslem. Je to výhra pro všechny.“
S programem Artemis NASA prozkoumá Měsíc více, než kdy dříve. Lidé se naučí žít a pracovat dále od své planety a připraví se na budoucí pilotovaný průzkum rudé planety. Raketa SLS, kosmická loď Orion, pozemní systémy, ale i komerční přistávací moduly v rámci programu HLS, skafandry nové generace, kosmická stanice Gateway, či budoucí rovery vytvoří pro NASA základy průzkumu hlubšího vesmíru.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/02/msfc-240401-nasa-payload-adapter-dta-nest-install-and-prep-for-move-photo-13.jpg
https://www1.grc.nasa.gov/wp-content/uploads/SLS-SPIE_2000x1500.png
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/02/pla-paf-edu-move-to-4697-west-test-area-13.jpg
Váš příspěvek na Seznamu vyznívá zcela opačně. Pro objektivitu byste o tom mohl udělat příspěvek i zde, jistě by to mnohé čtenáře zaujalo. Po prohlášení ředitele Boeingu bych na SLS moc nevěřil.
Abych byl upřímný, nevím, o jakém článku mluvíte. Já jsem články pro Seznam nikdy nepsal. A co se Davida Dutchera týče, tak to zmínil kolega Lukáš Houška ve svém Kosmotýdeníku. Jelikož od té doby nemáme žádné nové informace, je momentálně zbytečné tomu věnovat samostatný článek. Až se objeví nové informace, tak se tomu nebráním.
Měl jsem na mysli Vesmírné zprávy z 10.2. Již název příspěvku spekuluje o budoucnosti projektu. Způsob a obsah vyjádření pana Dutchera (omlouvám se, je viceprezidentem) je nebývale rázný. Jasně udává, že v březnu bude definitivní rozhodnutí. O technickém, organizačním a časovém řešení se s despektem spekuluje dlouhá léta. Ale nyní je ohromný tlak i na finanční stránku, a ta je od samého počátku zoufalá.
Nasunout těžké moduly Gateway na oběžnou dráhu Měsíce (hlavní cíl SLS 1B) dokážou již existující nebo vyvíjené rakety a to asi řádově levněji a jinou kadencí. Nepotřebují na to totiž certifikaci pro pilotované lety. Myslím produkty pánů Muska a Bezose.
Aha, psal jste o článku, to mne zmátlo. Nenapadlo mne, že máte na mysli video.
Název článku či videa má především zaujmout čtenáře / diváky. Dutcher sice použil silná slova, ale to nic neznamená. Ve výsledku se můžeme dočkat toho, že kontrakt s Boeingem prodloužen nebude. Pro firmu to sice bude nepříjemné, ale program SLS to zastavit nemusí – kontrakt může dostat někdo jiný. Zatím je příliš brzy na silná prohlášení o konci SLS, sám to stále považuji za bouři ve sklenici vody.
Hlavním úkolem rakety SLS je dopravit k Měsíci pilotovanou kosmickou loď Orion, což je něco, co zatím žádná jiná raketa neumí. Zatím nemáme k dispozici jiný nosič schopný dopravit loď s lidmi k Měsíci. SLS je tedy momentálně nenahraditelný a ještě hezkých pár let se na tom nic nezmění.
K Dutcherovi:
David Dutcher po rozhovorech s NASA sdělil, že Boeing nepošle 60denní výpověď čtyř stům zaměstnanců, ale méně než dvěma stům. Podle Bloombergu to potenciálně ukazuje na větší jistotu ohledně budoucího financování. https://www.bloomberg.com/news/articles/2025-02-12/boeing-to-cut-fewer-moon-rocket-jobs-after-daily-nasa-talks
Slovy klasika: „Tolik práce a přitom…“.
Robot používaný k laminaci kompozitních panelů adaptéru PLA, o kterém se píše v článku a díky němuž je výroba přesnější a rychlejší:
https://pbs.twimg.com/media/GYAwsG9XgAAXdjx?format=jpg
Počínaje misí Artemis IV bude kosmická loď s astronauty doplněna dalšími náklady, které bude vynášet vylepšená verze rakety SLS, která bývá označována jako SLS BLock 1B
Bude? Hm…
Při vší úctě k panu Majerovi, jehož si za jeho kosmonautické aktivity nesmírně vážím a na jehož přímé přenosy se rád dívám, hledět dál než k Artemis 3 mi přijde jako velmi přehnaný optimismus. A kdoví, jestli není přehnaně optimistická i ta trojka.
Že by SLS dostal místo Boeingu někdo jiný, jak se píše v odpovědi kousek níž, to už mi připadá úplně mimo. Kdo by to mohl být, aby měl potřebné know-how, příslušná patentová práva atd.?
Velcí hráči mají vlastní projekty a pro malé je to zcela nerealizovatelné.
1) Článek je překladem článku na webu NASA.
2) Jelikož za SLS neexistuje plnohodnotná a ještě hezkých pár let existovat nebude, myslím si, že se o její budoucnost nemusíme bát.
No, ono slovo „plnohodnotná“ je dost gumové. Plná hodnota jedné SLS je 4G USD, to vše při schopnosti letět s bídou jednou za dva roky.
Souhlasím, že se o budoucnost SLS za těchto podmínek nemusíme bát, žádná totiž nejspíš nebude. O to už se uragán Doge postará.
Výrazem plnohodnotná jsem myslel především to, že zde není (a ještě pár let nebude) jiný nosič schopný dopravit spolehlivě k Měsíci kosmickou loď Orion s čtyřčlennou posádkou.
No, teď jste mne dostal, když myslíte, že jsem nepochopil, co jste pojmem „plnohodnotná“ myslel a co jsem poukazem na výši nákladů jenom parodoval. Ale co se týče toho dalšího (že hezkých pár let nebude alternativa), na to existuje pěkná fráze z oblasti diplomacie: „Domnívám se, že o vašem názoru by se dalo s úspěchem pochybovat.“ A to v prvé řadě proto, že těch „hezkých pár let“ platí na prvním místě právě pro SLS. Dvojka má letět 2026, trojka 7/2027 (tomu ale asi nikdo nevěří, takže řekněme 2028), a čtyřka? Buďme optimisté a dejme 2029.
Roky přímo letí – na rozdíl od SLS. Vážně si myslíte, že do plánovaného startu SLS (resp. Artemis) 4 nebude provozuschopná Starship?
K první části – Za ty toky, co se pohybuju v oboru popularizace, tak jsem se bohužel naučil, že lidé často myslí vážně i velmi nelogické věci. Přistupuju tedy často k věcem tak, že jsou míněny vážně. A pokud ne, tak se to vysvětlí – jako zde.
K druhé části – Záleží, co považujete za provozuschopnou. Aby SH/SS mohla (hypoteticky) nahradit SLS, potřebujeme od ní, aby dokázala vozit astronauty k Měsíci. A tady opravdu nevěřím, že lidé odstartují ve Starship sedící na SuperHeavy před rokem 2030, spíše až později.
„nevěřím, že lidé odstartují ve Starship sedící na SuperHeavy před rokem 2030„
Přijde-li mezitím konec světa, budete mít pravdu. V opačném případě si myslím, že jste opravdu, ale opravdu velký pesimista 🙂
Sám sebe považuji za realistu, byť mi lidé většinou říkají, že jsem optimista. Povíme si za těch cca 5 let, ano?
P.S. Pokud to SpaceX dokáže dříve, budu jí to samozřejmě ze srdce přát.
Já myslím, že si to povíme dřív. Vidíte, takhle vypadá optimista.
Pokud jde o otázku (jak vyplývá z kontextu diskuse), jestli bude Starship schopná do konce desetiletí dopravit astronauty ze Země na Měsíc a zpět v úrovni bezpečnosti požadované agenturou NASA, tak připomínám svůj pesimistický názor z diskuse s panem gendibalem pod článkem z 18. prosince 2024.
Ja si tiez myslim, ze Starship poleti s posadkou do vesmiru (a vrati sa s nou spat) nie skor ako 2030.
Nejde jen o start. Koneckonců, ten by se dal teoreticky realizovat i v Crew Dragonu s přestupem do lunární StarShip na LEO. Horší je to s přistáním, protože ani Starship ani Crew Dragon nejsou projektované na návrat druhou kosmickou rychlostí.