Včera jsme vám přinesli článek, který rekapituloval očekávané kosmonautické události roku 2025 v bezpilotní kosmonautice. Dnes nastal čas v tématu pokračovat, ale tentokrát se zaměříme na kosmonautiku pilotovanou. I v této oblasti totiž najdeme několik zajímavých a pozornost zasluhujících momentů, na které se můžeme těšit. NASA sice před pár týdny odsunula start mise Artemis II až na rok 2026, což znamená, že rok 2025 přišel o svůj největší tahák pilotované kosmonautiky. Jak se však sami dočtete v následujících odstavcích, zajímavých misí nám stále zůstává více než dost.

Ještě než se dostaneme k samotné pilotované kosmonautice, musíme se věnovat nákladním kosmickým lodím. Kdo čte naše články pravidelně, ví, že nákladní kosmické lodě řadíme k pilotované kosmonautice. Na jejich palubách sice nikdo neletí, ale zásoby, které dopravují na kosmické stanice, slouží astronautům. Proto zde souvislost s pilotovanou kosmonautikou existuje. Asi nikoho nepřekvapí, že největší ruch bude v tomto směru u Mezinárodní kosmické stanice. V roce 2025 by měla ISS přivítat tři nákladní lodě Dragon 2. Pouze první z nich (mise CRS-32) má zatím stanovený termín startu – duben 2025. Zbylé mise (CRS-33, 34 a 35) jsou zatím plánovány obecně na rok 2025 a je možné, že (zejména ty pozdější) sklouznou do roku 2026. Na rok 2025 se plánují také dva starty nákladní kosmické lodi Cygnus. Misi NG-22 má v dubnu vynést Falcon 9 – půjde o třetí ze tří domluvených startů této lodi na této raketě. V srpnu by však Cygnus mohl poprvé startovat na nové verzi 330 rakety Antares v rámci mise NG-23. Plánované jsou i čtyři starty nákladních lodí Progress. První z nich, Progress MS-30, má startovat 28. února. Mise Progressu MS-31 je naplánována na 3. července, Progress MS-32 na 11. září a Progress MS-33 na 19. prosince.

K Mezinárodní kosmické stanici by se v roce 2025 měly vypravit dvě zbrusu nové kosmické lodě. V květnu by mohla odstartovat raketa Vulcan, která vynese miniraketoplán Dream Chaser od firmy Sierra Space na jeho první demonstrační misi. Na září je pak plánován start japonské rakety H3 s prvním exemplářem nákladní lodi HTV-X. Tato loď v rámci mise HTV-X1 ponese i několik mikrodružic, které budou vypuštěny z ISS. U čínské kosmické stanice Tiangong bude provoz klidnější. Zásoby na orbitální komplex přivezou nákladní lodě Tianzhou, ale zatím nejsou stanoveny termíny jejich startů. Lze očekávat, že budou oznámeny až před blížícím se startem.

Do pilotované kosmonautiky lze zařadit také plán firmy Vast, která by v srpnu ráda vynesla s pomocí Falconu 9 jednomodulovou kosmickou stanici Haven-1. Ta bude kroužit na nízké oběžné dráze Země. Zda se start stihne v roce 2025, je otázkou, ale firma s tím počítá.

A nyní k pilotované kosmonautice, jak ji běžně chápeme. Největší provoz bude opět u ISS. První pilotovanou kosmickou lodí, která v roce 2025 vyrazí k orbitálnímu komplexu, bude Crew Dragon od SpaceX na misi Crew-10. Velitelkou bude Američanka Anne McClain, pilotkou její krajanka Nichole Ayers. Posádku doplní Japonec Takuja Óniši a Rus Kirill Peskov. Mise má trvat zhruba 150 dní. 9. dubna má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-27. Jejím velitelem je Sergej Ryžikov, zbytek posádky tvoří Alexej Zubrickij a Američan Jonny Kim. V srpnu má následovat Crew Dragon na misi Crew-11, ale složení posádky zatím nebylo oznámeno. Sojuz MS-28 by mohl startovat v září. Jeho posádku tvoří tři Rusové – velitel Sergej Kuď-Sverčkov, Sergej Mikajev a Oleg Platonov. Dá se předpokládat, že jeden z dvojice Mikajev–Platonov bude přesunut na misi Crew-11, aby pokračoval trend výměny astronautů mezi programy. Do Sojuzu MS-28 by pak zamířil zástupce USA.

Na rok 2025 není s jistotou plánován žádný start kosmické lodi Starliner od Boeingu. V tuto chvíli jsou na srpen předběžně naplánované starty dvou misí – Crew-11 a Starliner-1. V daném časovém slotu však poletí pouze jedna z nich. To naznačuje, že opakování testovací mise Starlineru se spíše neplánuje a další start Starlineru by už měl být na operační misi.

V dubnu má ke stanici Tiangong odstartovat loď Shenzhou 20 s tříčlennou posádkou, kterou ve druhé polovině roku vystřídá Shenzhou 21. Jména posádek čínských lodí však bývají oznámena až krátce před startem. Až doposud byla řeč pouze o dlouhodobých kosmických misích, které trvají více či méně okolo půl roku. V roce 2025 nás ale čekají i mise krátkodobé. Nesmíme proto opomenout třeba soukromou misi Fram2. Ta má trvat 3–5 dní, odstartovat v březnu na Falconu 9 a stát se první misí s posádkou, která bude kroužit po polární oběžné dráze. Velitelem mise bude Chun Wang (s občanstvím Malty a Číny), velitelkou lodi Norka Jannicke Mikkelsen, pilotem Australan Eric Philips a specialistkou mise Němka Rabea Rogge. Ve druhém čtvrtletí roku 2025 (možná v dubnu) nás čeká také start kosmické lodi Crew Dragon na misi Ax-4. Při této komerční výpravě se na cca dvoutýdenní pobyt na ISS vydají Američanka Peggy Whitson (velitelka), Ind Šubhanšu Šukla (pilot), Polák Sławosz Uznański a Maďar Tibor Kapu (oba v pozici specialistů mise). V roce 2025 by také měla NASA rozhodnout, kdo bude v budoucnu obstarávat komerční výpravy na ISS. Ve hře je jak firma Axiom Space, která zatím tyto služby zajišťuje, tak i společnost Vast.

Tímto uzavíráme přehled očekávaných událostí v roce 2025. Zítra na našem webu najdete první ze dvou článků, které shrnou rok 2024 v kosmonautice.

EDIT 31. prosince 10:30
Upraven termín startu mise CRS-32 z března na duben.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://cdn.forbesmedia.cz/…/logan-voss-5ws-tv2xa9u-unsplash.webp
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/08/NSF-2023-08-06-06-02-59-668-scaled.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GgCwUN8WIAAMqG6?format=jpg&name=4096×4096