Na Zemi sice budeme Nový rok slavit až za zhruba měsíc a půl, ale Mars si své oslavy užil už dnes. Přesně v 10:32 našeho času zahájila rudá planeta svůj další oběh kolem Slunce. Nový marsovský rok má pořadové číslo 38. Samozřejmě, počítání marsovských roků je uměle vytvořená záležitost vycházející z dohody, která byla uzavřena na Zemi v roce 1955, přičemž první rok se shodoval s velkou bouří nazvanou „velká prachová bouře roku 1956“.
Mezi oběma planetami je celá řada rozdílů:
- Dny: Marsovský den (otočení planety kolem její osy) se jmenuje sol a trvá 24 hodin a 39 minut, což je jen o trošku delší než u pozemského dne.
- Roky: Jeden rok na Marsu trvá 687 pozemských dní (nebo 668 solů), což je zhruba dvojnásobek délky roku pozemského. Pokud byste chtěli znát svůj marsovský věk, vydělte svůj pozemský věk hodnotou 1,88. Můžete tak přátelům říct, jak mladí jste … alespoň z pohledu Marsu.
- Nový rok: Marsovský Nový rok začíná v den severní rovnodennosti (severní jaro, jižní podzim na Marsu).
- Roční období: Stejně jako Země má i Mars čtyři roční období – jaro, léto, podzim a zimu. Na rozdíl od pozemských ročních období nemají ta marsovská stejnou délku, což je dáno tím, že Mars krouží kolem Slunce po eliptičtější dráze. Sklon osy rotace planety způsobuje, že na severní polokouli dopadá více slunečního světla během severního léta a na jižní polokouli dopadá více slunečního světla během severní zimy. Zima a léto nastávají, když se severní a jižní polokoule střídavě odklánějí od Slunce.
- Prachové sezóny: Druhá polovina marsovského roku je často doprovázena prachovými bouřemi, které někdy mohou zasáhnout celou planetu. S tím, jak se Mars přibližuje ke Slunci, se jeho atmosféra ohřívá. Tím se z marsovského povrchu zvedají velmi jemné částečky nahnědlé barvy. Jakmile se dostanou do atmosféry, začnou se ohřívat a toto teplo přenášejí do okolní atmosféry. Díky tomuto procesu se může do atmosféry zvednout hodně prachu.
- Počasí: Teplotní výkyvy mezi dnem a nocí jsou na Marsu extrémní. V poledne během léta se teplota vzduchu může dostat na 0 °C, ale v noci spadne na -60 °C. V zimě pak mohou teploty spadnou ještě hlouběji, až k -110 °C. Pozoruhodným meteorologickým jevem, který se opakuje, je protáhlý oblak ledových krystalků, který může dosahovat délky až 1800 kilometrů.
Zdroj: https://www.esa.int/
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/23129710-7-eng-GB/A_New_Year_on_Mars.jpg
https://www.esa.int/…/2019/05/meet_mars/19408907-6-eng-GB/Meet_Mars.jpg
Tak to je síla! Za 52 let se dnes dozvím, že včera byl „38“ rok na Marsu! To mne úúúplně minulo/nenarazil jsem na to. BTW proč na první grafice je 24:39 a na druhé 24:37 ?!?
Proč se tak liší tepoty uváděné v článku a teploty uvedené v grafice ESA?
V grafice jsou uvedeny rekordní hodnoty. V textu článku jsou spíše běžné údaje.
Když už jsme u vesmírných oslav, podívejte se na http://www.skvor.cz – dole je odkaz „Kdy a co oslavovat“. Vypočítá to výročí podle všech planet.
Sol má 24 hodin 39 minut a 35 s.(sluneční čas), ale 24 hodin 37 minut 23 s hvězdného (siderického) času. Rozdíl je dán posunem planety vůči Slunci za jeden den (sol). Takže oba časy jsou správně. O tom, že je rok 38 jsem se taky dozvěděl tento týden. Marsovští vědci to ale asi používají už dlouho, od roku 2000 dle https://www.planetary.org/articles/mars-calendar