Včera, tedy 6. listopadu, provedla americká sonda Parker Solar Probe svůj poslední gravitační manévr u Venuše, v jehož rámci prolétla 376 kilometrů nad povrchem planety. Tento průlet upravil trajektorii sondy na její konečnou konfiguraci. Dráha Parker Solar Probe kolem Slunce tak má nejnižší bod (perihel) v nevídané blízkosti od Slunce – pouhých 6,1 milionů kilometrů. Při prvním průletu perihelem na této nové dráze, ke kterému dojde mimochodem letos 24. prosince, se Parker Solar Probe opět postará o posunutí svých rekordů. Už teď jí bezkonkurečně patří titul pro lidský výtvor, který se dokázal přiblížit ke Slunci na nejmenší vzdálenost.
Průlety PSP kolem Venuše se pro pozemní vědecký tým staly vítaným zpestřením, jelikož mohli provádět měření palubním přístrojem WISPR (Wide-Field Imager for Parker Solar Probe). Tento přístroj směřuje od Slunce, aby ve slunečním větru pozoroval jemné detaily. Jenže 11. července 2020, když Parker Solar Probe prováděla svůj třetí průlet kolem Venuše, rozhodli se vědci otočit WISPR směrem k Venuši. Věřili totiž, že budou schopni sledovat změny v husté oblačnosti, která halí tuto planetu. Jenže snímky odhalily překvapení. Část dat z WISPRu, který zachycují viditelné a blízké infračervené záření, se tvářila, jako kdyby viděla skrz mraky až na povrch.
„Kamery přístroje WISPR mohou vidět skrz oblačnost až na povrch Venuše, který díky své vysoké teplotě silně září v blízké infračervené části spektra,“ vysvětlil Noam Izenberg, vědec z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Laurelu. Venuše tak díky své teplotě okolo 465 °C vyzářila infračervené vlny i skrz oblaka. Snímky z přístroje WISPR pořízené při průletu v roce 2020 a později i při průletu v roce 2021, odhalily povrch Venuše doslova v novém světle. Objevilo se ale i záhadné otázky a vědci věřili, že průlet ze 6. listopadu jim na ně pomůže odpovědět.
Snímky z Venuše dobře korespondovaly s daty ze sondy Magellan. Byly na nich tmavé a světlejší útvary, které odpovídaly povrchovým oblastem zachyceným sondou Magellan během mapování jejího povrchu mezi roky 1990 a 1994. Jenže v některých částech se snímky z WISPRu zdály jasnější, než se očekávalo. To naznačuje další informace zachycené v datech z WISPRu a tak se objevily i otázky.
Zachycuje snad WISPR chemické rozdíly na povrchu, kde je povrch tvořen jiným materiálem? Možná vidí rozdíly ve stáří, kdy novější lávové proudy dodaly povrchu Venuše čerstvou vrstvu. „Jelikož prolétá nad řadou podobných i odlišných terénních útvarů než v případě předchozích průletů kolem Venuše, poskytne nám průlet ze 6. listopadu více souvislostí, abychom mohli posoudit, zda nám WISPR může pomoci rozlišit fyzikální, či dokonce dokonce chemické vlastnosti povrchu Venuše,“ říká Izenberg.
Po nejnovějším gravitačním manévru se sonda dostane pouze 6,1 milionu kilometrů od povrchu Slunce, což bude velkým vyvrcholením historické mise, o které se začalo uvažovat už před 65 lety! Žádný lidmi vyrobený objekt se ještě nikdy nedostal k naší hvězdě blíže. Parker Solar Probe tak bude moci zmapovat dosud neprobádané území. V tomto režimu, kdy se Parker Solar Probe dostane extrémně blízko ke Slunci, bude protínat oblaka plazmatu, která jsou stále spojena se Sluncem. Bude dostatečně blízko na to, aby mohla projít sluneční erupcí, jako surfař podjíždí rozbíjející se vlnu v oceánu.
„Jde o mimořádný technologický úspěch,“ říká Adam Szabo, vědec z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu zapojený do mise Parker Solar Probe. Při prvním průletu rekordním perihelem, ke kterému dojde 24. prosince, nebude řídící středisko moci se sondou komunikovat. Parker Solar Probe se ozve až 27. prosince a nejprve předá informace o stavu svých systémů. Na této oběžné dráze už sonda zůstane po zbytek své mise, která bude obnášet ještě další dva průlety perihelem v této vzdálenosti.
Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/7e6bd44GtTKyi4yaFRTHLN.png
https://directory.eoportal.org/documents/163813/3705371/ParkerSP_Auto24.jpeg
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/11/wispr-magellan-4thflyby.gif
https://www.researchgate.net/…/AS:967086394310659@1607582772918/Parker-solar-probe-mission-trajectory.png
Při prvním průletu rekordním perihelem, ke kterému dojde 24. prosince, nebude řídící středisko moci se sondou komunikovat. Parker Solar Probe se ozve až 24. prosince a nejprve předá informace o stavu svých systémů. Na této oběžné dráze už sonda zůstane po zbytek své mise, která bude obnášet ještě další dva průlety perihelem v této vzdálenosti.
Chci se zeptat. To bude odesílat data až příští rok?
Je to jen překlep. V originále je:
The closest approach to the Sun, or perihelion, will occur on Dec. 24, 2024, during which mission control will be out of contact with the spacecraft. Parker will send a beacon tone on Dec. 27, 2024, to confirm its success and the spacecraft’s health.
{strojový překlad:}
Největší přiblížení ke Slunci, neboli perihelium, nastane 24. prosince 2024, během něhož bude řízení mise mimo kontakt se sondou. Parker vyšle 27. prosince 2024 tón majáku, aby potvrdil svůj úspěch a zdravotní stav sondy.
Šlo o překlep, díky za upozornění. 😉
IČ vyžarovanie najviac závisí od teploty. Jasné nížiny sú horúcejšie než tmavšie, chladnejšie hory. Nemôžu rozdiely oproti radarovým dátam súvisieť s premiešavaním vzduchu? Nejaká miestna verzia teplotných „inverzií“?