křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Pokec s Kosmonautixem (září 2026)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HEO

Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.

ViaSat-3

Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.

Americké Vesmírné síly

Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.

NASA

NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.

Sedarov

Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Prototyp pro chystanou observatoř gravitačních vln LISA

NASA představila plnorozměrový prototyp šesti teleskopů, které v příštím desetiletí umožní detekovat gravitační vlny v kosmickém prostoru. Toto vlnění časoprostoru je způsobeno slučováním černých děr i dalšími kosmickými zdroji. Projekt observatoře LISA (Laser Interferometer Space Antenna) vede Evropská kosmická agentura ve spolupráci s NASA. Cílem projektu je detekovat gravitační vlny díky laserům, s jejichž pomocí se bude extrémně přesně (s přesností na pikometry, tedy bilióntiny metru) měřit vzdálenost mezi třemi sondami. Každá strana tohoto rovnostranného trojúhelníku bude měřit na délku 2,5 milionu kilometrů.

Prototyp teleskopu pro misi LISA prošel 20. května kontrolou po dodání. Ta proběhla v zatemněné čisté místnosti Goddardova střediska. Celý dalekohled je vyroben z jantarově zbarveného sklokeramického materiálu, který odolává změnám tvaru v širokém rozsahu teplot. Povrch zrcadla je potažen zlatem.
Prototyp teleskopu pro misi LISA prošel 20. května kontrolou po dodání. Ta proběhla v zatemněné čisté místnosti Goddardova střediska. Celý dalekohled je vyroben z jantarově zbarveného sklokeramického materiálu, který odolává změnám tvaru v širokém rozsahu teplot. Povrch zrcadla je potažen zlatem.
Zdroj: https://science.nasa.gov/

Dvojice teleskopů na každé sonda bude jak vysílat, tak i přijímat svazky infračervených laserů, s jejichž pomocí budou sledovat ostatní dvě družice a NASA dodá všech šest těchto teleskopů pro misi LISA,“ uvedl Ryan DeRosa, výzkumník z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „Tento prototyp se označuje Engineering Development Unit Telescope (Technická vývojová jednotka teleskopu) a bude pro nás vodítkem při práci na konstrukci letového hardwaru.

Prototyp Engineering Development Unit Telescope byl vyroben a sestaven firmou L3Harris Technologies v Rochesteru (stát New York) a na Goddardovo středisko dorazil v květnu. Jeho primární zrcadlo je pokryté vrstvou zlata, aby lépe odráželo infračervené vlnové délky použitého laseru. Tato volba také sníží tepelné ztráty z povrchu, který bude vystaven kosmickému chladu, jelikož dalekohled bude nejlépe fungovat při teplotě blízké pokojové.

Představený prototyp je kompletně vyroben z jantarově zbarveného sklokeramického materiálu Zerodur, který vyrobila společnost Schott z německého města Mainz (česky Mohuč). Tento materiál je hojně využíván pro zrcadla teleskopů a další aplikace, které vyžadují vysokou přesnost. Jeho tvar se totiž v širokém spektru teplot mění jen drobně. Samotná mise LISA by měla odstartovat v polovině 30. let.

Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/10/gsfc-20240520-lisa-000536.jpg
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/10/gsfc-20240520-lisa-000535.jpg

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 7

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
PetrDub
PetrDub
1 rok před

Zrovna na tento projekt se hodně těším. Je to po všech stránkách fascinující – měřit pikometrové změny vzdálenosti na vzdálenost v gigametrech (tj. 21 řádů!) je úžasné, i když vím, že fakticky nejde o vzdálenost samotnou, ale jej její změnu, což je díky interferometrii jiný úkol. V článku mě trochu překvapilo, že teleskopy dodá NASA – měl jsem za to, že zrovna optiku tady v Evropě umíme…

pbpitko
pbpitko
1 rok před

Možno sa toho nedožijem, ale aj tak sa teším spolu s vami.

mikisocka
mikisocka
1 rok před

toto moze zamavat aktualnym modelom vzniku vesmiru, tesim sa velmi, kedze o tych vlnach vieme brutal malo

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.