křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer A)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Open Cosmos

Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.

Pentagon

Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.

EchoStar

Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.

Milton Windler

Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.

Esrange

Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Prototyp pro chystanou observatoř gravitačních vln LISA

NASA představila plnorozměrový prototyp šesti teleskopů, které v příštím desetiletí umožní detekovat gravitační vlny v kosmickém prostoru. Toto vlnění časoprostoru je způsobeno slučováním černých děr i dalšími kosmickými zdroji. Projekt observatoře LISA (Laser Interferometer Space Antenna) vede Evropská kosmická agentura ve spolupráci s NASA. Cílem projektu je detekovat gravitační vlny díky laserům, s jejichž pomocí se bude extrémně přesně (s přesností na pikometry, tedy bilióntiny metru) měřit vzdálenost mezi třemi sondami. Každá strana tohoto rovnostranného trojúhelníku bude měřit na délku 2,5 milionu kilometrů.

Prototyp teleskopu pro misi LISA prošel 20. května kontrolou po dodání. Ta proběhla v zatemněné čisté místnosti Goddardova střediska. Celý dalekohled je vyroben z jantarově zbarveného sklokeramického materiálu, který odolává změnám tvaru v širokém rozsahu teplot. Povrch zrcadla je potažen zlatem.
Prototyp teleskopu pro misi LISA prošel 20. května kontrolou po dodání. Ta proběhla v zatemněné čisté místnosti Goddardova střediska. Celý dalekohled je vyroben z jantarově zbarveného sklokeramického materiálu, který odolává změnám tvaru v širokém rozsahu teplot. Povrch zrcadla je potažen zlatem.
Zdroj: https://science.nasa.gov/

„Dvojice teleskopů na každé sonda bude jak vysílat, tak i přijímat svazky infračervených laserů, s jejichž pomocí budou sledovat ostatní dvě družice a NASA dodá všech šest těchto teleskopů pro misi LISA,“ uvedl Ryan DeRosa, výzkumník z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „Tento prototyp se označuje Engineering Development Unit Telescope (Technická vývojová jednotka teleskopu) a bude pro nás vodítkem při práci na konstrukci letového hardwaru.“

Prototyp Engineering Development Unit Telescope byl vyroben a sestaven firmou L3Harris Technologies v Rochesteru (stát New York) a na Goddardovo středisko dorazil v květnu. Jeho primární zrcadlo je pokryté vrstvou zlata, aby lépe odráželo infračervené vlnové délky použitého laseru. Tato volba také sníží tepelné ztráty z povrchu, který bude vystaven kosmickému chladu, jelikož dalekohled bude nejlépe fungovat při teplotě blízké pokojové.

Představený prototyp je kompletně vyroben z jantarově zbarveného sklokeramického materiálu Zerodur, který vyrobila společnost Schott z německého města Mainz (česky Mohuč). Tento materiál je hojně využíván pro zrcadla teleskopů a další aplikace, které vyžadují vysokou přesnost. Jeho tvar se totiž v širokém spektru teplot mění jen drobně. Samotná mise LISA by měla odstartovat v polovině 30. let.

Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/10/gsfc-20240520-lisa-000536.jpg
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/10/gsfc-20240520-lisa-000535.jpg

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 7

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
PetrDub
PetrDub
1 rok před

Zrovna na tento projekt se hodně těším. Je to po všech stránkách fascinující – měřit pikometrové změny vzdálenosti na vzdálenost v gigametrech (tj. 21 řádů!) je úžasné, i když vím, že fakticky nejde o vzdálenost samotnou, ale jej její změnu, což je díky interferometrii jiný úkol. V článku mě trochu překvapilo, že teleskopy dodá NASA – měl jsem za to, že zrovna optiku tady v Evropě umíme…

pbpitko
pbpitko
1 rok před

Možno sa toho nedožijem, ale aj tak sa teším spolu s vami.

mikisocka
mikisocka
1 rok před

toto moze zamavat aktualnym modelom vzniku vesmiru, tesim sa velmi, kedze o tych vlnach vieme brutal malo

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.