Čínská mise Chang’e-6 se skládala z několika částí. Na odvrácené straně Měsíce dosedl přistávací modul a se vzorky odstartoval vzletový modul. Na oběžné dráze Měsíce došlo k předání kontejneru se vzorky do návratového pouzdra, se kterým vstříc Zemi odletěl orbitální modul. Právě ten byl klíčovou součástí celé 53 dní dlouhé mise, která jako první dopravila na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce. 25. června tento modul navedl návratové pouzdro se vzorky z kráteru Apollo podle plánu do pozemské atmosféry, ovšem sám naši planetu minul díky motorickému manévru. Bylo tedy otázkou, jaké s ním mají Číňané plány do budoucna.

CHANG'E 6 Service Module has been detected out around the Earth-Sun L2 point. The spacecraft's declination will improve in the coming weeks and more observation of the object will occur then. pic.twitter.com/gBD35bSzyz

— Scott Tilley 🇺🇦 (@coastal8049) September 9, 2024

Radioamatérské sledování vesmíru nyní ukazuje, že se orbiter z mise Chang’e-6 přesunul do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Tato polostabilní oblast, kde se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly, umožňuje sondám, aby kolem ní obíhaly jen s minimálními požadavky na spotřebu pohonných látek pro udržování dráhy. Zmíněn bod L2 soustavy Slunce-Země se nachází cca 1,5 milionu kilometrů od Země ve směru dále od Slunce. Čínská oficiální místa prozatím neposkytla žádné nové informace o misi orbiteru a jeho plánech. To, že sem orbiter zamířil, však není až tak překvapivé. Podobný vzorec, kdy se mise dočká prodloužení zkoušek pro budoucí výpravy totiž Čína použila už u dřívějších misí z programu Chang’e.

Začalo to už u mise Chang’e-2, která v roce 2010 kroužila kolem Měsíce a poté provedla průlet kolem planetky Toutatis. V roce 2014 se misi Chang’e-5 T1 podařilo otestovat návratovou metodu skip-entry plánovanou pro mise dopravující lunární vzorky na Zemi. Orbiter byl poté naveden na halo oběžnou dráhu kolem libračního centra L2 soustavy  Země – Měsíc. Tehdy šlo o zkoušku oběžné dráhy, která by později umožnila komunikaci mise Chang’e-4. To byla první mise, která kdy přistála na odvrácené straně Měsíce a svým způsobem vyšlapala cestu k nejnovější Chang’e 6. Zapomínat nesmíme ani na orbiter z mise Chang’e-5 z roku 2020, který při své prodloužené misi navštívil librační centrum L1 soustavy Slunce – Země. Později se vrátil do systému Země – Měsíc, kde ověřoval vzdálenou retrográdní oběžnou dráhu kolem Měsíce. Podobnou dráhu nyní využívá čínská mise Tiandu určená ke zkouškám lunární navigace a komunikace.

Návštěva libračního bodu L2 soustavy Slunce – Země orbiterem mise Chang’e-6 by mohla poskytnout cenné zkušenosti pro další mise. Na rok 2028 Čína plánuje start mise Earth 2.0, která má hledat exoplanety. Jejím pracovištěm bude právě bod L2 systému Slunce – Země. V této oblasti pracuje třeba i teleskop Jamese Webba. Astronomické observatoře zde mají zajištěnou relativně stabilní dráhu, nepřerušený výhled do hlubokého vesmíru i snížené rušení od Země. Čína navíc zahájila první studijní fáze kosmické observatoře Tianlin. Ta se má pyšnit primárním zrcadlem o průměru 6 metrů a jejím oborem by mělo být hledání obyvatelných exoplanet a potenciálních biomarkerů – lidově řečeno stop života. Hádáte správně. Pracovištěm tohoto teleskopu má být librační bod L2 soustavy Slunce – Země.

Orbiter mise Chang’e 6 bude v bodě L2 pravděpodobně provádět pozorování svými inženýrskými a monitorovacími kamerami, provádět provozní zkoušky, testovat komunikaci s pozemními středisky a vyhodnocovat lokální kosmické prostředí. Kvůli chybějícím informacím z oficiálních míst není jisté, zda je tato destinace pro orbiter mise Chang’e-6 konečná, nebo zda se má vydat ještě jinam. To bude ve značné míře záviset na tom, kolik pohonných látek mu zbyde v nádržích po primární i této prodloužené misi. Na rok 2025 plánuje Čína start mise Tianwen-2, která má mít za úkol dopravu vzorků z blízkozemní planetky na Zemi a průlet kolem komety. To vede ke spekulacím, že by orbiter mise Chang’e-6 mohl potenciálně navštívit nějakou blízkozemní planetku jakožto předvoj. To bude samozřejmě záviset na množství dostupných pohonných látek, dráze cílového objektu a dalších faktorech.

Přeloženo z:
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://i0.wp.com/…CNSA-june2024-1.jpg?fit=982%2C535&ssl=1
https://www.esa.int/…/Location_of_Lagrangian_point_L2_node_full_image_2.jpg
https://astrobiology.com/wp-content/uploads/2023/07/Tianlin.png
https://forum.nasaspaceflight.com/…58408.0;attach=2166788;image