Úřad pro vládní odpovědnost (GAO) zveřejnil v červenci zprávu určenou pro vědecké a rozpočtové výbory Kongresu. Zpráva s podtitulem „NASA by měla zdokumentovat a sdělit plány na řešení hmotnostního rizika Gateway“ doplňuje zjištění z červnové zprávy, z níž jsme čerpali v minulém článku a přidává další zajímavé informace. Projekty modulů PPE a HALO jsou v bodě, kdy se staví hardware, ale dosud není zpracována dokumentace plánu snížení hmotnosti obou prvků.
V důsledku toho jsou vystaveny riziku nutnosti výrazného přepracování, což by zvýšilo náklady a zdrželo harmonogram. Zpráva GAO doporučuje provést zdokumentování tohoto plánu před plánovaným podrobným přezkumem synchronizace, který NASA plánuje na září 2024. Přezkum bude zaměřen na integrované aspekty, které nejsou řešeny na úrovni jednotlivých projektů PPE a HALO. NASA ve své odpovědi souhlasila a sdělila, že poskytne kroky k implementaci doporučení do 30. září 2024.
Zdroj: https://www.gao.gov
Zpráva GAO uvádí, že v takovém případě bude NASA při přezkumu schopna odhadnout, jak tyto snahy ovlivní harmonogram a náklady na počáteční Gateway. Navrhuje proto provést aktualizaci odhadu data startu a nákladů na počáteční Gateway v úrovni pravděpodobnosti 70 %, který NASA na konci roku 2023 vypočítala na prosinec 2027 za cenu 5,3 miliardy USD. Ve zprávě GAO byla zveřejněna dosud nepublikovaná informace, že v úrovni pravděpodobnosti 50 % vycházel start na září 2027 při mírně nižší úrovni financování.
Hlavní vliv bude podle GAO mít skutečnost, jestli se podaří snížit hmotnost počáteční Gateway bez provedení změn v návrhu, nebo jestli bude nutné takové změny provést. PPE i HALO překračují své hmotnostní alokace. V minulém dílu jsme psali, že PPE převyšuje přidělený limit o 170 kg, HALO o 539 kg plus dalších 602 kg z důvodu použití nesprávné metody odhadu pro výpočet hmotnosti kabelových svazků jejich dodavatelem.
V obrázku ze zprávy GAO jsou vůbec poprvé oficiálně uvedeny přidělené hmotnostní limity jednotlivých prvků: HALO 9000 kg, meziprvkový adaptér 135 kg, PPE 8900 kg. Celková plánovaná hmotnost počáteční Gateway 18035 kg je v současnosti překročena o 1312 kg.
Mezi možnostmi snížení hmotnosti počáteční Gateway bez provedení změn v návrhu modulů jsou 1) načerpání menšího množství paliva a omezení schopností modulu PPE a 2) odstranění některých komponent z modulu HALO, jejich přeprava nákladní zásobovací lodí Dragon XL a instalace do HALO posádkou mise Artemis 4 na oběžné dráze Měsíce. Dosud bylo identifikováno 329 kg vhodných komponent.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Představitelé programu Gateway uvedli, že pokud projekty nesplní své hmotnostní limity ani v rámci přezkumu synchronizace naplánovaného na září 2024, očekávají, že projekty předloží žádosti o výjimku nebo o odchýlení se od požadavků. V takovém případě se nabízí možnost zúžení startovních oken na ty, které vyžadují méně paliva pro přelet a prodloužení doby přeletu na oběžnou dráhu Měsíce.
Nový odhad data startu by také odrážel zpoždění dodání solárně elektrických motorů AEPS k integraci na PPE, o kterém jsme psali v minulém dílu. Pomohl by také posoudit, zda program stále může podporovat datum mise Artemis 4, která je v současnosti naplánována na září 2028. GAO uvádí, že představitelé programu Gateway plánují aktualizaci odhadu pro počáteční Gateway provést a že zvažují provedení analýzy rizik harmonogramu i pro samotnou misi Artemis 4.
Dosud NASA uváděla potřebu minimálně 12 měsíců předstihu startu rakety Falcon Heavy s počáteční Gateway před misí Artemis 4. Představitelé programu Gateway nyní poznamenali, že pokračují ve zdokonalování svých modelů přeletu počáteční Gateway a možná budou potřebovat další dva až čtyři měsíce na přelet a kontrolu systémů PPE a HALO na oběžné dráze Měsíce.
Rozhodnutí o tom, zda přepravit komponenty HALO v logistické lodi, závisí také na hmotnosti dalšího přepravovaného nákladu v Dragonu XL. Modul Lunar I-Hab, který má být vynesen při pilotované misi Artemis 4, také překračuje svůj přidělený hmotnostní limit a možná bude potřebovat přesun některých svých komponent v Dragonu XL. Kromě toho bude Dragon XL přepravovat spotřební materiál, jako je voda, jídlo a další položky.
Artemis 3
Stav přípravy stanice Gateway není jediným faktorem pro časový plán mise Artemis 4. NASA plánuje před touto misí realizovat pilotované mise Artemis 2 a Artemis 3. Popis stavu příprav jednotlivých centrálních stupňů pro rakety SLS může být dalším vodítkem k odhadu, zda bude NASA brzy nucena odložit plánovací datum startovní připravenosti mise Artemis 4.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Centrální stupeň CS-2 pro Artemis 2 byl 24. července 2024 přepraven do montážní haly VAB v Kennedyho vesmírném středisku s předpokládaným datem startu ne dříve než v září 2025.
Popisu stavu přípravy jednotlivých dílů pro centrální stupeň CS-3 rakety SLS pro misi Artemis 3 jsme se naposledy věnovali v březnu. V článku jsme publikovali fotografii z únorového přemístění kyslíkové nádrže ze svařovacího zařízení VAC do buňky D pro kontrolu rozměrů a zdokumentování výšky povrchu svarů. Novější informace zjistil redaktor portálu NASASpaceFlight.com Philip Sloss při své návštěvě Michoud Assembly Facility 16. července.
Na oba konce nádrže byly instalovány zátkové koncovky a v buňce F nádrž prošla hydrostatickým testem těsnosti pro ověření pevnosti svarů. Po otočení do horizontální polohy byla nádrž přesunuta z budovy 110 do oblasti 6 budovy 103, kde nyní probíhá rentgenová inspekce kvality svarů.
Dalším krokem bude přesun nádrže zpět do výškové budovy 110, otočení do svislé polohy a umytí vnitřku nádrže v buňce E. Proces vnitřního čištění je podobný sprše a jeho účelem je zajistit, aby v nádrži nezůstaly nečistoty. Následně bude nádrž osušena a přesunuta do budovy 103, kde bude vybavena některými provozními senzory.
Po instalaci senzorů bude nádrž přemístěna do buňky P v budově 131 k provedení robotického nástřiku základovou barvou. Poté bude nádrž vrácena do budovy 103 k instalaci dalších letových senzorů.
Kredit: Philip Sloss, NSF
Po přesunu nádrže do budovy 131, tentokrát do buňky N, bude na její vnější povrch aplikována vrstva tepelně izolační pěny.
V budově 103 bude nádrž vybavena dalšími senzory, vnitřním stožárem snímače hladiny paliva a u zadní kupole jímkou. Poté proběhnou finální přípravy na spojení nádrže s intertankem a horním lemem ve vertikální integrační buňce D v budově 110 do přední sestavy. Výroba kyslíkové nádrže je kritickou cestou v přípravě stupně CS-3. Intertank a přední lem jsou nyní v závěrečné fázi své integrace a nepředstavují časové riziko.
Jako určité časové vodítko může sloužit skutečnost, že doba od rentgenové inspekce svarů do dokončení aplikace pěny trvala u kyslíkové nádrže pro CS-1 8 měsíců, pro CS-2 16 měsíců (kvůli nemoci COVID-19 došlo k pozastavení prací). A doba do umístění kyslíkové nádrže na intertank v integrační buňce trvala pro CS-1 dalších 7 měsíců, pro CS-2 dalších 5 měsíců.
U CS-1 pak trvalo další 4 měsíce, než byla přední sestava spojena v prostoru konečné montáže 47/48 v budově 103 s vodíkovou nádrží. U CS-2 tato doba činila 11 měsíců z důvodu nepřipravenosti vodíkové nádrže, což u CS-3 nehrozí. Pokud by příprava centrálního stupně CS-3 trvala stejnou dobu jako CS-1, byly by čtyři z pěti dílů CS-3 spojeny přibližně v únoru 2026. NASA však očekává rychlejší postup, protože CS-3 bude mít mnohem méně vývojových letových senzorů než CS-1 a CS-2.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Práce na vodíkové nádrži pro CS-3 jsou v předstihu před kyslíkovou nádrží. Na vnější povrch vodíkové nádrže byl v buňce P budovy 131 dokončen nátěr antikorozní základovou barvou. Poté byla nádrž přesunuta do budovy 103, kde byla vybavena senzory a proběhla příprava v místech budoucích úchytů pro instalaci potrubí. Po dokončení byla nádrž přesunuta do buňky N v budově 131 a v červenci zde probíhala příprava nádrže na aplikaci tepelně izolační pěny.
Po aplikaci pěny bude nádrž přemístěna do prostoru konečné montáže 47/48 budovy 103, kde bude vybavena přístrojovým vybavením a dalšími senzory. V buňce A budovy 110 bude k nádrži připojen simulátor motorové sekce. Simulátor je nutný pro umožnění přepravy stupně CS-3 z továrny MAF na Kennedyho vesmírné středisko. Letová motorová sekce byla přepravena na KSC již v prosinci 2022 a v budově SSPF probíhá její vybavování vnitřními pohonnými systémy.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Finální montáž centrálního stupně CS-3 včetně připojení motorové sekce, všech propojení a instalace motorů bude provedena ve svislé poloze v připravované montážní buňce v sekci High Bay 2 v budově VAB. Zde budou také provedeny finální funkční testy stupně.
U CS-1 trvalo připojení motorové sekce, motorů, všech propojení a provedení závěrečných funkčních testů 7 měsíců. Vše bylo prováděno v horizontální poloze stupně. Obdobná kompletace CS-3 bude v nové montážní buňce ve VAB prováděna ve vertikální poloze s mnohem lepším přístupem ke stupni ze všech stran. Dokončení stupně snad tedy lze odhadnout na léto 2026 a startovní připravenost mise Artemis 3 na rok 2027.
Z aktuálního stavu a výhledu prací na centrálním stupni CS-3 tedy vyplývá, že nepodporuje současný oficiální termín startu v září 2026.
Artemis 4
Pro misi Artemis 4 má být poprvé použita nosná raketa SLS ve verzi Block 1B, tedy s výkonným horním stupněm EUS. Ten umožní dopravit k počáteční Gateway kromě Orionu i mezinárodní obytný modul Lunar I-Hab. Centrální i horní stupeň rakety budou vyrobeny v továrně Michoud Assembly Facility. Dnes se zaměříme na dění ve svařovacím zařízení VAC, které se nachází ve výškové budově 110 továrny.
Kredit: Philip Sloss, NSF
V zařízení VAC budou svařeny obě nádrže centrálního stupně o průměru 8,4 metru. Oproti dosavadní verzi SLS Block 1 bude ve VAC svařena také vodíková nádrž pro horní stupeň EUS, která bude mít stejný průměr.
Jako první bude ve VAC svařen vývojový exemplář vodíkové nádrže stupně EUS. Na něm budou ověřeny svařovací postupy a strukturální integrita svarů. Nyní se ve VAC nachází jeho přední kupole.
Ověřovací nádrž nebude svařena celá. Pro ověření spolehlivosti budou provedeny pouze dva svary. Nejprve bude ke kupoli přivařen válcový díl. K němu bude následně přivařen prstenec. V letovém exempláři budou prstence sloužit k připojení stupně EUS k mezistupni (který bude pod EUS) a k adaptéru Universal Stage Adapter (nad EUS).
Po svaření ověřovacího exempláře budou z každého svaru vyříznuty vzorky pro rozsáhlý ověřovací proces, který má trvat tři až čtyři měsíce. Na těchto vzorkách budou prováděny kryotesty a zátěžové testy. Analýzou dat bude ověřeno, zda jsou svary dostatečně pevné. Teprve poté bude ve VAC zahájeno svařování vodíkové nádrže pro strukturální testovací exemplář STA stupně EUS.
Kredit: Philip Sloss, NSF
Mezitím by ve VAC mohly být svařeny obě letové palivové nádrže pro centrální stupeň CS-4. Nejprve kyslíková nádrž, později vodíková. Válcové díly pro obě nádrže jsou vyrobeny a uskladněny. Vyrobeny jsou i přední a zadní kupole pro kyslíkovou nádrž. Nyní je v nástroji CDWT (Circumferential Dome Welding Tool) svařována přední kupole pro vodíkovou nádrž. Po ní bude svařena zadní kupole.
Celkovou kritickou cestou pro Artemis 4 je montáž strukturálního exempláře STA stupně EUS a poté letového exempláře stupně EUS. V budově 103, v oblasti s nástroji pro svařování kupolí, jsou připraveny panely pro svaření první kupole pro vodíkovou nádrž exempláře STA stupně EUS. Kupole bude svařena z panelů v nástroji GWT (Gore Weld Tool).
Po svaření bude kupole přesunuta do nástroje CDWT, v němž bude přivařen prstenec a koncovka. V případě CDWT jde o jiný exemplář nástroje, než který je používaný pro svařování kupolí nádrží centrálního stupně. CDWT pro kupole vodíkové nádrže stupně EUS také nazýván UWS (Universal Weld Station). Jedním z hlavních důvodů pro jeho existenci je jiná slitina používaná v materiálu kupolí pro EUS oproti CS.
Kyslíková nádrž stupně EUS bude mít průměr 5,5 metru. Nebude tedy svařena ve VAC, ale v nástroji LTAC (LOX Tank Assembly Center). Ten se nachází ve výškové budově 115 na opačné straně továrny. Ověřovací exemplář kyslíkové nádrže byl v LTAC svařen v létě 2023.
Kredit: Philip Sloss, NSF
Nyní je nástroj LTAC je prázdný. Kupole pro kyslíkovou nádrž strukturálního testovacího exempláře STA stupně EUS budou přepraveny již dokončené z Marshallova vesmírného střediska v Huntsville. Tam jsou svařovány v nástroji LDWJ (LOX Dome Weld Jig).
STA stupně EUS bude mít identickou strukturu jako letový stupeň, ale nebude obsahovat funkční komponenty, jako jsou motory a avionika. Na jeho spodní část bude připojen simulátor mezistupně (Interstage) a na horní konec simulátor adaptéru USA (Universal Stage Adapter). Po dokončení má být STA přepraven do Marshallova vesmírného střediska v Huntsville a nainstalován do testovacího stanoviště 4693 pro strukturální zkoušky. Toto stanoviště sloužilo před několika lety k testování exempláře STA vodíkové nádrže centrálního stupně.
Audit řízení vývoje nosné rakety SLS Block 1B
Zdroj: https://oig.nasa.gov
8. srpna vydal Úřad generálního inspektora NASA (NASA OIG) auditní zprávu o řízení vývoje nosné rakety SLS Block 1B a o dohledu NASA nad programem. OIG je skeptický k reálnosti startovní připravenosti mise Artemis 4 v září 2028 a odhaduje, že náklady na SLS Block 1B do září 2028 vzrostou ve srovnání s odhadem NASA z prosince 2023 ve výši 5 miliard USD na 5,7 miliardy USD. Tato částka zahrnuje vývoj a stavbu stupně EUS, nových adaptérů, úpravy softwaru a integraci s centrálním stupněm. Samotná hodnota kontraktu s Boeingem na stupeň EUS vzrostla z necelé miliardy USD v roce 2017 na téměř 2,8 miliardy USD a dodání EUS bylo zpožděno z února 2021 (původně pro Artemis 2) na duben 2027.
OIG dospěl k názoru, že práce Boeingu na EUS v MAF nesplňují průmyslové standardy pro systémy řízení kvality, které NASA vyžaduje. Audit uvádí, že Boeing má nedostatek vyškolených a zkušených aerokosmických pracovníků a úsilí poskytnout jim nezbytný výcvik a pracovní pokyny, aby se vyhnuli chybám, je neefektivní.
Podle sdělení úředníků NASA auditorům vyplývají některé problémy se zajištěním kvality z pracovních pokynů, v nichž chybí podrobný návod, jak a s jakými nástroji daný úkol provést. Někteří technici uváděli, že se museli prohrabávat hromadou dokumentace, aby našli požadované pokyny a dokumentaci stejné činnosti z předchozích centrálních stupňů. Zejména pro nezkušené techniky je náročné nalézt nedostatky v kvalitě a pochopit je.
Zdroj: https://oig.nasa.gov
Ačkoli má NASA zavedeny procesy pro posuzování, dokumentaci a zmírňování zjištěných neshod, následné přepracování dílů může vést ke zvýšení nákladů a zpoždění harmonogramu. Pokud NASA zjistí nedostatky v kvalitě, vydává výzvy k nápravným opatřením. V reakci na to musí Boeing přijmout opatření k nápravě nedostatků.
Auditoři analyzovali zprávy z období od září 2021 do září 2023. Během tohoto období NASA vydala 47 výzev úrovně 1 a 24 výzev úrovně 2. Neshoda úrovně 3 může zahrnovat snížení smluvních plateb a v případě úrovně 4 pozastavení plateb, výzvy těchto úrovní však NASA nevydala. Audit popisuje dvě nejzávažnější výzvy úrovně 2.
Výzva ze září 2021 reagovala na zjištění, že uvnitř vodíkové nádrže pro CS-2 byly zjištěny kovové třísky, teflon a další úlomky. Nádrž byla následně vyčištěna, znovu zkontrolována a bylo zjištěno, že vyhovuje normám.
Druhá zmíněná výzva reagovala na loňský problém se svařováním zadní kupole pro kyslíkovou nádrž stupně CS-3. Tyto chybu jsme několikrát podrobně popisovali, naposledy v lednovém článku. Z důvodu chybného seřízení nástroje GWT (Gore Weld Tool) byla svařená kupole o něco větší a mírně převyšovala povolenou toleranci. Podle NASA vznikly oba tyto problémy kvůli nezkušeným technikům a nedostatečnému dohledu ze strany Boeingu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Zadní kupole byla kritickou cestou ve výrobě centrálního stupně CS-3. Zpráva OIG uvádí, že čekání nedokončené kyslíkové nádrže ve svařovacím zařízení VAC na dodání kupole vedlo k sedmiměsíčnímu zpoždění v předání VAC pro potřeby svaření ověřovacího exempláře horního stupně EUS. Ten je kritickou položkou na cestě vývoje EUS.
Zdroj: https://oig.nasa.gov
Přes všechny problémy však OIG nepovažuje raketu SLS Block 1B za kritickou cestu pro Artemis 4. Za primární kritickou cestu považuje mobilní vypouštěcí plošinu ML-2 a za sekundární kritickou cestu obytný modul Lunar I-Hab. Uvádí však, že další zpoždění misí Artemis 2 a 3 v kombinaci s potenciálním zpožděním dodání EUS může vést k nepřipravenosti rakety SLS Block 1B ke startu v září 2028. Zpráva zmiňuje potenciální rizika u řídicí jednotky stupně EUS potřebné pro zážehový test Green Run a u avioniky, které by mohly zpozdit dodávku stupně o dalších až 14 měsíců.
Podle auditu existuje riziko, že nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly může vést k pokračování výroby dílů a komponentů, které nebudou splňovat požadavky NASA a průmyslových standardů.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Překlad: Dušan Majer
Úřad OIG vydal ve zprávě čtyři doporučení. NASA s třemi z nich souhlasila a s jedním vyjádřila nesouhlas.
- NASA souhlasila a dohodla se s Boeingem na koordinaci při vývoji a zavedení školicího programu systému řízení kvality vyhovujícího normě s termínem do 31. července 2025.
- NASA nesouhlasila se zavedením finančních sankcí Boeingu za nedodržení standardů kontroly kvality, protože její proces hodnocení se řídí uzavřenou smlouvou, která umožňuje finanční postihy, zatímco akceptace doporučení OIG by vedla k sankcím mimo rámec podepsané smlouvy.
- NASA souhlasila, že bude vypracovávat čtvrtletní podrobné analýzy překročení nákladů na EUS s předpokládaným datem dokončení první analýzy do 31. prosince 2024.
- NASA souhlasila, že bude provádět měsíční kontroly pro důsledné zajištění, aby Boeing dodržoval smluvní klauzule ohledně systému řízení kvality a realizoval všechna nápravná opatření, s předpokládaným datem první kontroly do 31. října 2024.
Agentura ve své odpovědi poznamenala, že podle smlouvy má pravomoc prosazovat normy kontroly kvality. OIG souhlasil, že tyto smluvní mechanismy mohou být dostatečným nástrojem pro uvalení finančních sankcí na Boeing za nedodržení požadovaných standardů kontroly kvality. Doporučení bylo napsáno s cílem umožnit agentuře volnost, aby použila nejvhodnější možné mechanismy k uložení finančních sankcí.
Zdroj: https://oig.nasa.gov
NASA také považuje za důležité vyhnout se domněnkám, že problémy dodavatele s kvalitou povedou k použití nestandardních dílů v nosné raketě. NASA udržuje své kontroly kvality hardwaru, zařízení a procesů, aby zajistila, že problémy dodavatele nebudou přenášeny do letového hardwaru a že tento hardware bude splňovat standardy a požadavky agentury.
Zdroje informací:
https://www.gao.gov
https://www.youtube.com
https://oig.nasa.gov
Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/…SEP%20Imagery_HD_3~medium.jpg
https://www.gao.gov/assets/gao-24-106878.pdf
https://pbs.twimg.com/media/GRubdrwWcAA61yo?format=jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20190718_CS2update-LOX_0024~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20210805_CS2_LH2toBldg103Move19~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20240724-PH-ILW02_0082~large.jpg
https://www.nasa.gov/…/06/sls-4836-sls-block-1b-infographic-rev33-hq472.jpg
Philip Sloss – soukromý archiv
Nepřestává mne fascinovat vedení projektů v NASA + Boeing. K úplnému úvodu článku převedeno do automobilismu: Z výrobní linky nám sjíždějí karosérie nových aut, ale nikdo neví, co dáme dovnitř. A kdyby se to tam nevešlo, tak za auto připojíme vozík, do kterého ty díly dáme.
K úplnému závěru článku o novém horním stupni. Za poslední 3 roky se zpoždění zvětšilo ze 3 na 4 roky. Tímto způsobem to nebude nikdy. Kdybych na projektu neudělal ani matici, tak by dokončení bylo konstantní, takže to vlastně rozebírají.
Výpočetní technika tak zastarává o generaci již ve stádiu návrhu.
Prvním bodem, který budeme ohledně řešení hmotnostního problému počáteční Gateway sledovat, budou jakékoliv veřejně dostupné informace z podrobného přezkumu synchronizace naplánovaného na září 2024. NASA bohužel není v poslední době moc sdílná, a tak je možné, že se podrobnosti dozvíme až z nějaké další zprávy nezávislých úřadů, jako je GAO a OIG.
Ohledně výroby EUS jsou práce na svařování jednotlivých nádrží ve svařovacím zařízení VAC v úplném počátku. V dnešním článku jsme se zaměřili na úvodní popis aktuálního a budoucího dění ve VAC. Naším cílem pro další články je průběžně sledovat a informovat o dění ve VAC, tedy o svařování jednotlivých LH2 nádrží pro CA, EUS STA, EUS-1 a o svařování LOX nádrže pro CS-4 a LH2 nádrže pro CS-4.
Pokud bude EUS ve stejné kvalitě jako Starliner či B737MAX, tak se máme na co těšit.
Odpověď NASA na tyto domněnky je v posledním odstavci článku: „NASA také považuje za důležité vyhnout se domněnkám, že problémy dodavatele s kvalitou povedou k použití nestandardních dílů v nosné raketě. NASA udržuje své kontroly kvality hardwaru, zařízení a procesů, aby zajistila, že problémy dodavatele nebudou přenášeny do letového hardwaru a že tento hardware bude splňovat standardy a požadavky agentury.“
NASA najala agenturu DCMA, která má v MAF přibližně 30 zaměstnanců střídajících se tam 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, kteří dohlížejí na výrobu CS a EUS. Těch celkem 71 výzev, které NASA vydala během dvou roků, je jejich práce.
Ano četl jsem, ale nedovedu si představit, že za každým pracovníkem Boeingu stojí pracovník NASA a kontroluje ho. No a jak víme, tak papír s logem Boeing snese všechno, takže skutečně netuším jak by to chtěla NASA reálně kontrolovat tak, aby zkontrolovali vše do posledního šroubku, sváru, konektoru či řádku kódu.
Odpovědí na větu „papír s logem Boeing snese všechno“ je těch 71 výzev k nápravným opatřením. Ano, Boeing je arogantní, ale ohledně EUS je důležité doporučení OIG č. 4, které NASA kvůli této aroganci zavede v říjnu 2024. Stoprocentní jistota spolehlivosti není v kosmonautice nikdy, ale vzhledem k dohledu NASA není důvod se o EUS-1 domnívat, že „bude EUS ve stejné kvalitě jako Starliner či B737MAX“ (moje věta se nevztahuje na EUS-2 a další, protože od mise Artemis 5 chce NASA přejít na komerční model pořízení nosné rakety).
Jako určité vodítko, vzor, precedens pro odhad kvality SLS Block 1B může lépe sloužit SLS Block 1 pro misi Artemis 1, protože podmínky a dohled při výrobě byly podobné.
A software pro EUS vyvíjí MSFC NASA, nikoli Boeing.
Citát z článku: „NASA nesouhlasila se zavedením finančních sankcí Boeingu za nedodržení standardů kontroly kvality“
Nemám slov! Dokázal bych pochopit, že by s tím nesouhlasil Boeing, ale NASA?
Nedávno se šéf Boeingu vyjádřil, že už nikdy nepůjdou na smlouvu s fixní cenou (protože ta neumožňuje libovolně a neomezeně dojit stát). Dobře, i to dokážu pochopit, kvartální bonusy jsou kvartální bonusy a zájmy NASA ať jdou třeba k čertu.
Ale že v tom všem jde NASA Boeingu ještě na ruku, to už mi hlava nebere. Nebo ne, jinak, je zřejmé, že někdo tu bere, a asi ne málo.
No tak ale ať se potom nikdo nediví, až celá slavná Artemis dopadne jako Starliner a Měsíc bude kolonizovat Čína.
Na výrobu CS-4 a EUS-1 pro Artemis 4 byla v minulosti uzavřena smlouva. NASA v odpovědi pro OIG uvedla, že může finančně postihovat Boeing na základě této smlouvy. Neshody v kvalitě úrovně 3 může postihovat snížením smluvních plateb a v případě úrovně 4 pozastavením plateb. Mělo by to být podobné, jako když NASA v minulosti nevyplatila odměny Bechtelu za překročení nákladů a harmonogramu při vývoji ML-2 (v prvních třech hodnocených obdobích NASA vyplatila Bechtelu jen 80 % odměn [odměny jsou považovány za zisk nad rámec doložených nákladů], ve čtvrtém období odměnu nevyplatila vůbec). NASA v odpovědi pro OIG uvedla, že jeho doporučení spadá mimo meze podepsané smlouvy (právníci Boeingu by nesmluvní sankce napadli a s vysokou pravděpodobností by byli úspěšní). OIG ve zprávě reagoval, že souhlasí, že mechanismy v uzavřené smlouvě mohou být dostatečným prostředkem pro ukládání finančních sankcí Boeingu za nedodržení požadovaných standardů kontroly kvality a že toto doporučení zůstane zatím nevyřešeno až do dalších diskusí s agenturou.
Já si nemůžu pomoct, ale ty sankce, jež jsou dle toho v možnostech NASA, povedou pouze k tomu, že si Boeing přijde na své buď o něco později (pozastavení plateb), anebo něco málo oželí, ale i tak bude bohatě za vodou (snížení smluvních plateb). Ale skutečné drakonické sankce nevidím, a proto může např. Starliner „fungovat“ tak, jak funguje, a u Artemidy to podle všeho bude totéž v bleděmodrém.
Trochu mi to připomíná koloniální smlouvy (dodáme vám korálky a zrcátka a za to nám dáte svou zemi). Ale samozřejmě chápu, že politická moc Boeingu a na něj napojených „lobbistů“, kongresmanů atd. je naprosto nesouměřitelná se starým dobrým (dle bývalého ředitele Webba) černošským sprinterem NASA.
Smlouva na Starliner obsahuje mnohem větší „sankce“ než smlouva na CS a EUS. Boeing zaplatil nápravné akce včetně opakování mise OFT, která nedoletěla k ISS. Přesto tyto „sankce“ nezajistily bezproblémový let CFT.
Celkem tragikomedie , redukce hmotnosti modulu se resi uz 4-5 rok.
Clanek z roku 2020
„Současně dochází k redukci startovní hmotnosti HALO. Snaha o snížení hmotnosti se zaměřuje na eliminaci značného množství z původně předpokládané jedné tuny nákladu. “
https://kosmonautix.cz/2020/11/gateway-listopad-2020/
Ano, hmotnostní problém se řeší od doby vzniku myšlenky o společném vynesení PPE a HALO. Jejich společné vynesení bylo oznámeno na začátku května 2020.