Výzkumníci z jihokalifornské JPL zmapovali rozpálenou dlažbu v americkém Phoenixu, kde kontakt s kůží (třeba při pádu) může způsobit popáleniny. Snímek ukazuje teplotu povrchu sítě silnic i přilehlých chodníků a odhaluje, jak se městské prostory mohou stát během horkého počasí nebezpečnými. Data pro tuto vizualizaci pátého největšího města v USA byla nasbírána 19. června ve 13:02 místního času americkým přístrojem umístěným na stanici ISS. Zařízení ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station) měří tepelné vyzařování z povrchu planety.

Výše přiložený snímek ukazuje, jak kilometry asfaltových a betonových povrchů (na obrázku žluté, červené a fialové podle barvy) zachytávají teplo. Povrchy vykazovaly při dotyku teplotu až 49 °C, což už stačí na vytvoření kontaktních spálenin při vystavení v řádu minut až sekund. Snímek také ukazuje ochlazující účinky zelených prostor jako jsou třeba oblasti Encanto a Camelback East, které kontrastují s teplejšími povrchy v Maryvale a Central City, kde je méně parků a stromů. „Vytváříme mapy, které mají být pro uživatele intuitivní a pomáhají snáze zpřístupnit data vědcům i veřejnosti,“ popisuje Glynn Hulley, klimatolog z JPL a dodává: „Považujeme je za nezbytný nástroj k plánování efektních opatření proti horku – třeba sázení stromů, které mohou ochladit horné silnice a chodníky.“

V pravém spodním rohu snímku se nachází mezinárodní letiště ve Phoenixu, kde ECOSTRESS zaznamenal jednu z nejvyšších teplot povrchu ve městě – okolo 60 °C. Teplota vzduchu na letišti se 19. června dostala až na hranici 43 °C. Teplota vzduchu, která se měří mimo přímý sluneční svit, se může výrazně lišit od teploty povrchu. Ulice jsou často těmi nejteplejšími povrchy v zastavěném území, za což může tmavý asfalt, který pohlcuje více slunečního záření, než světlejší povrchy. Asfalt dokáže pohltit až 95 % slunečního záření. Za velmi horkého dne tak mohou snadno být tyto typy povrchů o 22 – 33 °C teplejší, než kolik říká teplota vzduchu.

Přístroj ECOSTRESS se na ISS dostal v roce 2018 a jeho hlavním úkolem je identifikovat prahové hodnoty pro využívání vody rostlinami a jejich stresové parametry. Vědci díky tomu lépe poznají, jaké schopnosti mají rostliny pro přizpůsobení se oteplujícímu se klimatu. Jenže přístroj se hodí i ke sledování dalších jevů spojených s teplem – třeba k odhalování vzorů pohlcování a zadržování tepla. K vytvoření výše přeloženého snímku Phoenixu využili vědci algoritmy strojového učení, které vycházely z dat od ostatních družic – Landsat a Sentinel-2. Kombinovaná měření povrchové teploty byla využita k „doostření“ údajů o povrchové teplotě až na rozlišení 30 × 30 metrů.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://space.skyrocket.de/img_sat/ecostress__1.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/07/1-pia25529-burn-risk-in-phoenix-rev.jpg
http://firsttimenews.com/wp-content/uploads/2018/06/ecostress.png