křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV Mk II (IRNSS-1L)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Boeing

Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

U.S. Space Force

Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Virgin Galactic

Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

MP Space

Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

FCC

Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).

Stoke Space

Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.

Americké letectvo

Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.

DIA

Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

NIAC – Sny o budoucnosti #9 LIFA

Dnes se opět podíváme za hranice možností současné kosmonautiky. Nahlédneme totiž do programu NIAC, ve kterém agentura NASA podporuje návrhy technologií, u kterých se nedá očekávat praktické uplatnění v blízké budoucnosti. Přesto stojí za pozornost a jelikož jednou mohou být potřeba, je nutné zahájit jejich časné rozbory už nyní. Právě díky tomu se program NIAC řadí mezi nejfuturističtější oblasti reálné kosmonautiky, což mu mezi fanoušky zajišťuje nemalou popularitu. Jde totiž o návrhy, které vypadají, jako kdyby vystoupily ze sci-fi, ale přitom stojí na reálných základech.

Opravdu velké kosmické rádiové antény by byly drahé na výrobu a náročné na vypuštění. Tyto problémy se ještě zvýrazní, pokud by bylo zapotřebí vypustit celé soubory těchto antén, které jsou potřebné pro korelaci interferometrů, které poskytují vysoké rozlišení sledovaných objektů. Návrh LIFA (Lightweight Fiber-based Antenna for Small Sat-Compatible Radiometry) chce specificky prozkoumat potenciální aplikovatelnost inovativních antén na bázi vláken, které by umožňovaly radiometrii v pásmu L za účelem vytváření datových map o vlhkosti zemské půdy a salinity mořské vody ve vysokém rozlišení.

Prvotní odhady naznačují, že by s poli dlouhých antén na bázi vláken bylo možné dosáhnout až desetinásobného zlepšení rozlišení vytvářených map.  Lincoln Laboratory se zbývá výzkumem možností vytvářet pole ohebných antén vložených do polymerových vláken. Tato lehká vlákna jsou dostatečně ohebná, aby se dala navíjet a rozvíjet, což usnadňuje jejich transport i vyklopení. Kov, který tvoří strukturu antény a další vodivé prvky, jsou skryty v polymerovém shluku, který se zahřeje a následným tažením vzniká nový typ vlákna. Výsledné vlákno tedy tvoří několik materiálů vložených do jeho útrob, což podporuje snímací schopnosti a další funkce. Tento postup výroby vláken tak může vést i k cenově efektivnímu způsobu vytváření opravdu velkých antén. Tým využije podporu v programu NIAC k analýze požadovaného výkonu antén a schopnosti antén na bázi vláken tyto požadavky splnit. Experti mají vypracovat také strategie nasazení, specifika družic, prostorovou toleranci jednotlivých komponent a materiálů, nebo předběžný návrh na úrovni systému a koncept provozu.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/01/2024-ph-i-zhang-graphic.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.