Během veřejného zasedání Poradního panelu pro bezpečnost v letectví a kosmonautice (ASAP) dne 28. února jeho členové uvedli, že NASA v posledních šesti až devíti měsících zkoumala řadu problémů se vstupním průlezem kosmické lodi Orion. Bezpečnostní komise NASA tvrdí, že agentura zkoumá problémy s konstrukcí vstupního průlezu, které by mohly ovlivnit jeho schopnost otevřít se v situaci mimo běžný scénář.
Během bezpečnostního briefingu uvedl William Bray, člen ASAP, že konstrukce poklopu by mohla ovlivnit řešení „neočekávaných situací“ na startovní rampě či po přistání při návratu z mise. Další informace k problému však neuvedl. ASAP se ve své výroční zprávě vydané v lednu letmo zmiňuje o problému se „změnami tlaku“ (delta-pressure capability) poklopu. Zároveň provádí testování změn tlaku, což by mělo pomoci definovat limity systému s provozním a nouzovým postupem. Mluvčí NASA Rachel Kraft sdělila, že je potřeba provést další analýzu fungování závěsů vstupního průlezu. ASAP si vyžádal stav konstrukce vstupního průlezu Orionu týkající se požadavků na změny tlaku v běžných a nouzových scénářích, aby bylo zajištěno, že průlez může být ve všech případech bezpečně otevřen buď záchranným týmem, nebo samotnou posádkou pokud to bude nutné. V rámci testování schopností průlezu dochází zároveň k vývoji operací potřebných k zajištění možností otevření poklopu během různých tlakových scénářů.
Na celém testování se podílí i kancelář astronautů, která vnáší do návrhů své poznatky. Problém s poklopem byl jedním ze dvou, které byly na zasedání ASAP zmíněny. Druhým problémem je probíhající studie eroze materiálu tepelného štítu během návratu Orionu do atmosféry, která je větší, než se před bezpilotní misí Artemis 1 očekávalo. Artemis 1 se uskutečnila na přelomu listopadu a prosince 2022. Odborníci nyní zkoumají hustotu tepelného štítu, složení povrchového materiálu a související charakteristiky propustnosti a pórovitosti materiálů. NASA očekává dokončení vyšetřování problému s tepelným štítem v následujících měsících. Výsledky vyšetřování by následně mohly ovlivnit misi Artemis 2 a následující mise. Závěrem Bray uvedl, že v případě tepelného štítu i poklopu v současné době nevidí žádné překážky, které by mohly ovlivnit misi Artemis 2.
Přeloženo z:
spacenews.com/
Zdroje obrázků:
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2024/03/53558177396_336662baf5_k.jpg
Vstupní průlez? Deja vu?
Také mě to napadlo při čtení článku.
To si dovedu vysvětlit jen tak, že při testování průlezu za různých podmínek nebyla funkce otevírání poklopu stoprocentně spolehlivá. Ale věří v úspěšné dokončení vývoje, než…
K článku doplním, že ASAP se zaměřuje na bezpečnostní rizika, nikoli milníky nebo plány. Dva dny po vydání zdrojového článku na SpaceNews se autorovi článku ozvala mluvčí NASA Rachel Kraft a dodala, že problém s poklopem není na kritické cestě ke startu Artemis 2.
Výsledky vyšetřování chování tepelného štítu můžou mít vliv na návratovou trajektorii Artemis 2, ale už bylo rozhodnuto, že Orion poletí na misi Artemis 2 s tepelným štítem tak, jak je. Příprava Orionu je nyní na cestě k dalšímu významnému milníku, k vakuovým testům. Dne 13. února byla zveřejněna poznámka o plánu provést vakuové testy Orionu na jaře. Tato poznámka je významnou indicií o stavu příprav, protože všechny problémy s Orionem musí být před vakuovými testy vyřešeny.
Děkuji mockrát za pěkné doplnění k článku.
Rádo se stalo a tady je fotografie z vnitřku Orionu připravovaného k misi Artemis 2 směrem k otevřenému poklopu:
https://pbs.twimg.com/media/GGOzoGUXUAAG-bn?format=jpg
Tak to je ještě lepší. Díky za spolupráci
Oh, tak ještě jedna zevnitř Orionu pro Artemis 2 🙂
https://pbs.twimg.com/media/GGOzm5mW0AASRQE?format=jpg
..podla mna cele zle, komplet navrh. Ked hovorime o kozmickej lodi urcenej na cesty do hlbsieho vesmiru ako moze byt zaklad designu „navratova kabina“.. kompletne to limituje space travel cast a potom sa len dokola riesia nesusvisiace veci.. padaky, poklopy, tepelne stity.. naco, na obeznu drahu a znej sa da dostat uz komercne a coskoro aj k mesiacu.. Orion by mal byt o radio ochrane (nemyslim presuvanie bordelu a kanistrov s vodou v lodi na slnecnu stranu) , pohonoch (nie dychavicne ionty), riesenie umelej gravitacie.. bez toho je Mars utopia..
Popisujete požadavky na planetolet pro přelet k Marsu a zpět. Orion nemá ambici být planetoletem. NASA nyní vyhodnocuje čtyři různé typy pohonu planetoletu:
1) hybridní jaderný elektrický pohon (NEP) / chemický pohon
2) jaderný tepelný pohon, který by mohl profitovat z technologie kryochladičů vyvíjených v rámci smlouvy s Blue Origin
3) hybridní solárně elektrický pohon (SEP) / chemický pohon, který bude ověřovaný na Gateway
4) plně chemický pohon reprezentovaný lodí Starship
Zatím bylo podle těchto čtyř typů pohonu a délky mise kategorizováno několik referenčních marsovských misí:
Ohledně obytné části planetoletu se v současnosti vedou diskuse o míře její integrace s přepravním systémem. Zda má být navržena jako součást dopravního systému nebo jako nezávislý systém, zda má být monolitická nebo modulární.
Dakujem za poucnu odpoved na ten moj frustrovany vykrik.
Raz darmo, sme stale v „predkolumbovskom“ veku. Myslim, ze vela problemov vyriesi az spolahlivy silny zdroj energie, teda „kufrikovy“ fuzny reaktor.. ale rad si prejdem znova realne moznosti.
Prosim, verzia so slingshotom okolo Venuse sa oficialne neuvazuje? Bola na to tusim nejaka studia, obsahovala posielanie napred vela urychlovacich\brzdiacichchemickych stupnov na obeznu drahu Marsu.
Proste nam stale chyba ZPM … 🙂
U krátkodobých misí třídy opozice je vždy jeden přelet (od Země k Marsu nebo od Marsu k Zemi) optimalizován jako přelet s minimální energií a jeden přelet jako vysokoenergetický, který využívá gravitační asistenci Venuše. Tato trajektorie má typickou dobu přeletu 180–300 dní v každém směru, s velmi krátkou dobou pobytu na Marsu mezi 10 a 50 dny, aby se dosáhlo celkové doby mise jen dva roky.
Tohle je z loňského oficiálního dokumentu programu Moon to Mars, strana 28 dokumentu, neboli strana 36 PDF. Na konci té strany je grafická ilustrace rozdílů mezi trajektoriemi typu konjunkce a opozice.
https://ntrs.nasa.gov/api/citations/20230002706/downloads/M2MADD_ESDMD-001(TP-20230002706).pdf
Přípona .pdf se mi nenahrála do odkazu. Pro otevření souboru je nutné zadat odkaz i s příponou .pdf
Dakujem znova.. to mam peknu hracku na vikend si to prejst
Pochopil jsem to správně, že 6 – 9 měsíců (oni sami neví jak vlastně dlouho) zkoumají zda nemají problém s průlezem? To jako vážně?
William Bray řekl doslova: „pravděpodobně během posledních šesti až devíti měsíců“. Bray, který to zjevně nevěděl přesně, je členem Poradního panelu ASAP. Je nutné rozlišovat mezi ASAP a NASA.
Omlouvám se, ale nikdy jsem se neorientoval ve strukturách, kde je velké procento zbytečných lidí a kteří mají problém vůbec to nějak interně komunikačně zvládnout. Jinými slovy tím chci říct, že je mi vcelku jedno kdo kde kdy komu co řekl, spíš mě šokuje jak dlouho to řeší. Jinde by už dávno udělali asi tak sedmou verzi, kde by měli jistotu, že je už vše jak má být.
Děkuji Jiřímu Hoškovi za kvalitní moderaci diskuze.
To není o nezvládnutí komunikace. Pro W. Braye byla přesná délka toho časového úseku zřejmě nepodstatnou informací.
Názor o „velkém procentu zbytečných lidí“ v bezpečnostním panelu ASAP ponechám bez komentáře.
Jinde by možná šest předchozích verzí sešrotovali, ale tady jde o zjištění schopností a limitů současného systému jeho testováním a o přizpůsobení nouzových scénářů otevření poklopu těmto schopnostem a limitům, aby bylo zajištěno, že ve všech případech bude poklop bezpečně otevřen.
Já jen upřesním, že mé připomínky jsou k NASA, jelikož NASA je ten, kdo na tom pracuje.
Dále si dovolím připomenout jen další fakta:
Vývoj Orionu se začal financovat od roku 2006, spolykal do roku 2022 v cenách roku 2022 celkem 26.3 miliardy dolarů. Na rok 2023 byl požadavek na dalších 1.34 miliard dolarů. V těchto cenách nejsou náklady ESA na servisní modul.
Oni skutečně po 18 letech vývoje a po „profinancování“ (rozuměj spíše prošustrování) tak obrovské částky skutečně řeší několik měsíců problém poklopu?
Vaše částky převzaté z Wikipedie si dovolím doplnit o aktualizaci. Požadavek 1,34 miliardy USD na FY2023 byl loni v této výši schválen a NASA tyto peníze obdržela. Na FY2024 byl požadavek 1,23 miliardy USD, ale aktuálně to vypadá, že se ohledně Orionu obě komory Kongresu dohodly na částce shodné s fiskálním rokem 2023, tedy 1,34 miliardy USD. Sněmovna má hlasovat dnes, Senát ve čtvrtek nebo v pátek.
Se vstupním poklopem je to tak, že nouzové postupy jeho otevírání s posádkou Orionu jsou opravdu testovány až v posledních měsících. Posádka mise Artemis 1 totiž zahájila výcvik dne 21.6.2023. Budu se opakovat, ale u těch nouzových scénářů nejde o neřešitelný hardwarový problém. Jde pouze o to, že na základě analýzy fungování závěsů poklopu budou nouzové scénáře modifikovány. Posádka je do těchto postupů plně zapojena.
A ještě fotka z testů s letovou posádkou Artemis 1
Vážený pane,
máme asi podobně agresivní názory na NASA. Ještě donedávna jsem tuto instituci adoroval, ale už to fakt nejde.
Na utažení matice se jde údržbář a většinou o tom ani neví. V NASA se svolá tým, komise, realizace, vyhodnocení, testy
Dobrý den,
úplně nerozumím vaší odpovědi a komu je adresována, předpokládám panu Hoškovi. Nicméně je rozdíl řešit stroj, který se pohybuje po zemi a stroj, který míří za hranice atmosféry. Byrokracie samozřejmě vládne světem, ale u vládního projektu, za peníze daňových poplatníků, se vždy postupuje jinak. Velice špatně se vysvětluje neúspěch mise, či případná katastrofa veřejnosti. V takovém případě se zase objeví názor, že to měli více analyzovat atd. Tím nebráním mnohá byrokratická zdržení, ale je asi nutné na to koukat z více pohledů.
Domnívám se, že pan vilous reagoval na pana Iva.
Tady nejde o pouhé utažení matice údržbářem. Systém nouzového otevření dveří Orionu je klíčovou součástí bezpečnostních zásad, které mají zabránit opakování tragédie Apolla 1.
Uvolňovací mechanismus je pyrotechnický systém, který nuceně otevírá dveře Orionu v případě nutnosti nouzového opuštění kabiny. Nejprve se iniciuje tlaková patrona, která vystřelí do zařízení na vytahování kolíků, aby se vytáhl čep a odpojila se mechanická převodovka dveří. Na obou pantech během milisekund vystřelí dva kolíky a posunou se dvě západky do nezajištěné polohy, což umožní protizávaží otevřít dveře.
Posílám odkaz na stránku výrobce, v níž je činnost systému popsána.
https://karman-sd.com/karman-space-defense-manufactures-nasas-orion-spacecraft-hardware/