Dvě čínské kosmické sondy, které zřejmě mířily na dráhu kolem Měsíce, jsou nyní pravděpodobně nepoužitelné, jelikož horní stupeň jejich rakety Dlouhý pochod potkala závada. Raketa Dlouhý pochod 2C odstartovala z kosmodromu Si-čchang 13. března ve 13:51 SEČ. Až do čtvrtečního rána přitom neexistovalo žádné oficiální potvrzení startu. Teprve až státní mediální agentura Xinhua oznámila, že družice DRO-A a DRO-B nebyly usazeny na požadovanou dráhu, což měl zajistit horní stupeň Yuanzheng-1S. V současné době neexistují žádné oficiální informace, zda sondy a jejích mise ještě mohou být nějak zachráněny. Dlouho se navíc ani nevědělo, na jaké dráze se objekty nacházejí.

Zpráva agentury Xinhua nepřinesla žádné podrobnosti o úkolech a účelu družic DRO-A a DRO-B. I podle jejich názvu se však usuzuje, že dvojice měla vstoupit na vzdálenou retrográdní dráhu (DRO – Distant Retrograde Orbit) okolo Měsíce. Pokud by tomu tak opravdu bylo, pak měly DRO-A a DRO-B obíhat kolem Měsíce po vysoké dráze směrem opačným, než se Měsíc otáčí na dráze okolo Země. Dráha DRO je velmi stabilní a nabízí výhody pro vědecký průzkum i technologický rozvoj. Družice zde umístěná může sloužit jako cíl pro pozorování Měsíce a komunikaci.

Článek publikovaný v roce 2023 v časopise Journal of Deep Space Exploration zmiňuje sondy DRO-A a DRO-B, které mají komunikovat s další družice (DRO-L) umístěné na nízké oběžné dráze okolo Země (LEO – Low Earth Orbit). Článek rozebírá možnosti vysoce přesné technologie relativní navigace pro dvojici družic na DRO. Družice DRO-L (vyvinutá pod křídly Čínské akademie věd) přitom byla vypuštěna na oběžnou dráhu v únoru raketou Jielong-3.

Čína však nenaznačila plány na start k Měsíci a ani oficiálně neuvedla účel družic DRO-A a DRO-B. Ovšem pro možnost, že cílem startu byl Měsíc, však přispívá také skutečnost, že skupina pro informovanost o dění v kosmickém prostoru spadající pod americké Kosmické síly nejprve nezaznamenaly žádné nové objekty na nízké oběžné dráze, které by souvisely se středečním startem. Vypuštění mimo nízkou oběžnou dráhu často trvá déle, než jsou zaneseny do katalogů. Teprve až později se podařilo zachytit objekty, které se nacházejí na LEO a zřejmě mají souávislost s tímto startem.

Výška perigea je 263 km, apogea 277 km a sklon 28,2°. To je výrazně jiná dráha, než jaké mělo být dosaženo (cílová byla DRO). Není také jasné, zda objekty jsou druhým a třetím stupněm nosné rakety. Nebo spojeným druhým a třetím stupněm a jednou z družic. pic.twitter.com/XQ9iwMJUgy

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) March 15, 2024

Příslušná oznámení o uzavření vzdušného prostoru vydaná před startem také naznačují, že start směřoval mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Čína už dráhu DRO otestovala v roce 2022 s pomocí servisního modulu úspěšné mise Chang’e 5, která na Zemi dopravila vzorky lunárních hornin a cesta na DRO byla součástí její nadstavbové mise. Na dráhu DRO vstoupila v listopadu roku 2022 také kosmická loď Orion patřící agentuře NASA.

Zatím se zdá, že mise družic DRO-A a DRO/B není hlavní částí čínského programu k průzkumu Měsíce. Spíše by se mohlo jednat o misi ke zkouškám technologie v kosmickém prostředí, která by mohla hrát roli v širších čínských lunárních plánech na zajišťování lunární komunikační infrastruktury k podpoře budoucího pilotovaného průzkumu. Družice DRO-A a DRO-B byly také relativně malé, protože raketa Dlouhý pochod 2C dokáže na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární dopravit maximálně tunu a čtvrt vážící náklad.

Start, ačkoliv byl proveden v relativní tichosti, byl sledován. Na čínské sociální síti Douyin se krátce po startu z kosmodromu Xichang objevil záznam. Tchaj-wanské ministerstvo národní bezpečnosti na sociální síti X uvedlo, že zaznamenalo start z kosmodromu Xichang a poté sledovalo let rakety, který vedl vstříc západnímu Pacifiku. Start se navíc dal očekávat, protože Čína vydala několik dní před startem oznámení o uzavírkách vzdušného prostoru.

První náznaky, že start neproběhl podle plánu, souvisely s tichem na oficiálních místech. CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation), výrobce raket Dlouhý pochod a hlavní podnik pro čínské kosmické mise, většinou vydává oficiální tiskové zprávy okamžitě poté, co jsou náklady usazeny na plánované dráhy a je potvrzena jejich funkčnost. Tato zpráva o úspěšném startu bývá v případě letů na nízkou oběžnou dráhu Země vydávána jen pár minut po startu, ale podle požadované dráhy to může být i několik hodin. v případě selhání nosné rakety pak čínská média většinou zveřejní krátké prohlášení v horizontu několika hodin.

Závada, která postihla tento start, se jeví jako nejvážnější problém raket z rodiny Dlouhý pochod od jejich nehody z dubna 2020. Tehdy byla zničena indonéská telekomunikační družice Palapa-N1 kvůli selhání třetího stupně rakety Dlouhý pochod 3B. Od té doby Čína provedla více než 100 úspěšných startů raket z rodiny Dlouhý pochod v řadě. Aktuální anomálie nemusí mít výrazný vliv na harmonogram čínských startů, protože první a druhý stupeň rakety pracovaly zřejmě normálně a problém by se měl týkat pouze horního stupně YZ-1S, který se moc nepoužívá. Samotná raketa Dlouhý pochod 2C je považována za velmi spolehlivou. Od své premiéry v roce 1982 si při více než 70 startech připsala pouze jediné selhání. Anomálie z minulého týdne je prvním případem, kdy horní stupeň z řady Yuanzheng neprovedl svou misi úspěšně.

Přeloženo z:
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://gadgettendency.com/…DRO-A-and-DRO-B-launched-in.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GFfSH0KaMAAE9rb?format=jpg&name=large
https://spacelaunchnow-prod-east.nyc3.digitaloceanspaces.com/…20240314102249.png