sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pokec s kosmonautixem – Prosinec 2023

Jelikož rok 2023 nezadržitelně sprintuje ke svému konci, znamená to, že se blíží také konec prosince – ostatně dnes máme poslední pátek tohoto měsíce. To znamená, že nás čeká již šedesátý díl našeho živě vysílaného pořadu Pokec s kosmonautixem, který začne opět v osm hodin večer. Vysílání, které potrvá obvyklé dvě hodiny, nemá pevně daný scénář. O tématech, která se budou probírat, rozhodujete Vy, naši diváci. Stačí totiž napsat dotaz, který Vás zajímá, do našeho chatu na YouTube. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás u našeho pořadu přivítáme.

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GCSU_jJXgAAlvYQ?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GCBlv4JXUAAMs34?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GBFZsWiWMAATZZb?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GARSbNcbIAALl5a?format=jpg&name=4096×4096

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
peret
peret
1 rok před

Dobrý den, přeji vše nejlepší do roku 2024

Na jak vysokou rychlost lze teoreticky urychlit vesmírnou sondu při použiti současných technologií a využití gravitačního praku od slunce( asi kulovitého tvaru, která bude pomalu rotovat, aby lépe odolala žáru), po urychlení u slunce ještě s iontovým pohonem?

Dušan Majer
Dušan Majer
1 rok před
Odpověď  peret

Díky za přání. Úspěšný nový rok i Vám!
Pokud bychom využili zážehu v místě, kde má Parker Solar Probe plánovaný nejnižší perihel, pak by se dalo únikové rychlosti ze Sluneční soustavy dosáhnout RELATIVNĚ snadno. Taková sonda by mohla během vyšších jednotek let předběhnout i Voyagery. Ale je potřeba zdůraznit dvě zásadní věci.
1) Jak se říká „postavit se dá všechno, záleží jen na penězích“. Takže by ohromně záleželo, kolik by sonda měla pohonných látek, kolik by vážila atd.
2) Nejde říct, jakou konkrétní rychlost by sonda měla (nejen kvůli nejasnostem z bodu 1), ale i kvůli tomu, že by se ta rychlost neustále měnila – při odletu od Slunce by neustále klesala.

peret
peret
1 rok před
Odpověď  Dušan Majer

Takže rychlost nějakých 100 až 150 km/s?

Dušan Majer
Dušan Majer
1 rok před
Odpověď  peret

Záleží na tom, jak nízko by při této rychlosti byl perihel, těch proměnných prostě strašně moc.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.