sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

iSpace

Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.

BlackSky

Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.

NASA

Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.

Astrolight

Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.

RFA One

Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.

Kepler Communications

Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

ESA zkouší na míru vytištěné cívky

Náhledový obrázek dnešního článku by mohl sloužit jako hodně složitá hádanka ve stylu „uhodněte, co je na obrázku“. My Vám však rovnou prozradíme, že se jedná o testovací verze elektromagnetických cívek, které se používají v moha kosmických misích. Tyto kusy byly vytištěny z čisté mědi, aby vytvářely magnetická pole požadovaných tvarů. Jedná se o jeden z více než dvou tisíc výzkumných kontraktů, které za posledních třicet let agentura ESA realizovala v rámci Programu obecné technologické podpory GSTP (General Support Technology Programme), ve kterém spolupracuje s evropskými průmyslovými a akademickými institucemi na finalizaci nadějných technologií jak pro kosmické mise, tak i pro otevřený trh.

Elektromagnetické cívky jsou využívány jako součástky do elektromotorů, magnetických ložisek a magnetorquerů pro řízení orientace družic. V rámci projektu vedeného německou společností Zarm Technik byl pro agenturu ESA vyvinut komplexní proces výroby těchto cívek založený na 3D tisku formou laserové fúze v práškovém loži. Zmíněný program GSTP nyní slaví své 30. výročí. Od svého vzniku v roce 1993 se stal nedílnou součástí dlouhodobých plánů agentury ESA. Daří se mu totiž zajišťovat, aby agentura měla náskok před technologiemi, které by jednou mohla potřebovat. Postupně se tak celý program vypracoval na základní stavební kámen celého technologického úsilí agentury ESA.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/The_future_s_magnetic_pull.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
vilous
vilous
2 let před

Jako absolventu elektrofakulty mi to mozek moc nebere. Podle popisu a foto nejde o cívky, ale jakési homogenní útvary z mědi. Stejné asi jde vytvářet normálním litím nebo pájením z více dílů.
Princip cívky spočívá v tom, že je tvořena drátem s izolačním lakem a prout tedy musí protéci celou délkou drátu, nemůže přeskočit na sousední drát. Jedině tak vyvolá v sousedních vodičích magnetickou indukci.
Útvary na foto při průtoku proudem kolem sebe vyvolají pole, ale nazývat je cívkou je diskutabilní.

vakuum
vakuum
2 let před
Odpověď  vilous

Odhaduji, že je to hlavně technologický experiment, co a jak jde vyrobit. Na obrázku vidím polotovary. Z nich se vyrobí opravdové cívky, které z drátu nikdo nenavine.

Bigbaz
Bigbaz
2 let před
Odpověď  vilous

Cívka může být i jen nakreslená dráha na plošném spoji, tedy rozhodně neplatí, že by musela být jen z lakovaného drátu.
Když se na obrázek člověk pečlivě zadívá (doporučuji obrázek z odkazu, nikoli jen ten náhledový v článku), tak je vidět, že to opravdu cívka je. Jednotlivé elementy (závity) se vzájemně nedotýkají a při trasování průběhu tvoří dlouhý vodič, izolantem je tady vzduchová mezera. Tedy definici cívky to plní a bude to tak i fungovat.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.