sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Progress MS-35)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HyImpulse

Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.

Satellogic

Společnost Satellogic, která se zabývá pozorováním Země, bude poskytovat námořní zpravodajské informace získané z její nové družicové konstelace Merlin výhradně prostřednictvím platformy Theia společnosti SynMax.

ISRO

Indická vesmírná agentura ISRO úspěšně vypustila družici EOS-05 pro snímkování Země, a to při svém prvním startu od neúspěšné mise v lednu.

All.Space

Společnost All.Space uzavřela dohodu s Pentagon’s Defense Innovation Unit (DIU), jejímž cílem je prokázat, že její družicové komunikační terminály pro více oběžných drah lze vyrábět ve velkém a vysokým tempem.

NSF

Národní vědecká nadace (NSF) poskytla společnosti Samara Aerospace finanční podporu ve výši 1,22 milionu dolarů na zvýšení spolehlivosti a odolnosti její technologie pro přesné zaměřování družic.

Quindar

Startup Quindar se sídlem v Denveru, který vyvíjí software pro pozemní segment družicových systémů, 1. září oznámil uzavření dohody se společností Quantum Space. Quindar bude poskytovat služby řízení misí pro kosmické zařízení Quantum Space Scout a Ranger.

Yank Technologies

Společnost Yank Technologies získala od amerických Vesmírných sil zakázku pro malé firmy na posouzení, zda by bylo možné dobíjet družice na oběžné dráze pomocí bezdrátového přenosu energie. Tento koncept by mohl snížit potřebu fyzického spojování družic při servisních misích.

Creotech Instruments

Polská technologická společnost v oblasti kosmonautiky Creotech Instruments podepsala s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) smlouvu v hodnotě 13,9 milionu eur na kompletní realizaci nanodružicové mise SAWA 2nd Space Weather, zaměřené na vesmírné počasí.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

ESA zkouší na míru vytištěné cívky

Náhledový obrázek dnešního článku by mohl sloužit jako hodně složitá hádanka ve stylu „uhodněte, co je na obrázku“. My Vám však rovnou prozradíme, že se jedná o testovací verze elektromagnetických cívek, které se používají v moha kosmických misích. Tyto kusy byly vytištěny z čisté mědi, aby vytvářely magnetická pole požadovaných tvarů. Jedná se o jeden z více než dvou tisíc výzkumných kontraktů, které za posledních třicet let agentura ESA realizovala v rámci Programu obecné technologické podpory GSTP (General Support Technology Programme), ve kterém spolupracuje s evropskými průmyslovými a akademickými institucemi na finalizaci nadějných technologií jak pro kosmické mise, tak i pro otevřený trh.

Elektromagnetické cívky jsou využívány jako součástky do elektromotorů, magnetických ložisek a magnetorquerů pro řízení orientace družic. V rámci projektu vedeného německou společností Zarm Technik byl pro agenturu ESA vyvinut komplexní proces výroby těchto cívek založený na 3D tisku formou laserové fúze v práškovém loži. Zmíněný program GSTP nyní slaví své 30. výročí. Od svého vzniku v roce 1993 se stal nedílnou součástí dlouhodobých plánů agentury ESA. Daří se mu totiž zajišťovat, aby agentura měla náskok před technologiemi, které by jednou mohla potřebovat. Postupně se tak celý program vypracoval na základní stavební kámen celého technologického úsilí agentury ESA.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/The_future_s_magnetic_pull.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
vilous
vilous
2 let před

Jako absolventu elektrofakulty mi to mozek moc nebere. Podle popisu a foto nejde o cívky, ale jakési homogenní útvary z mědi. Stejné asi jde vytvářet normálním litím nebo pájením z více dílů.
Princip cívky spočívá v tom, že je tvořena drátem s izolačním lakem a prout tedy musí protéci celou délkou drátu, nemůže přeskočit na sousední drát. Jedině tak vyvolá v sousedních vodičích magnetickou indukci.
Útvary na foto při průtoku proudem kolem sebe vyvolají pole, ale nazývat je cívkou je diskutabilní.

vakuum
vakuum
2 let před
Odpověď  vilous

Odhaduji, že je to hlavně technologický experiment, co a jak jde vyrobit. Na obrázku vidím polotovary. Z nich se vyrobí opravdové cívky, které z drátu nikdo nenavine.

Bigbaz
Bigbaz
2 let před
Odpověď  vilous

Cívka může být i jen nakreslená dráha na plošném spoji, tedy rozhodně neplatí, že by musela být jen z lakovaného drátu.
Když se na obrázek člověk pečlivě zadívá (doporučuji obrázek z odkazu, nikoli jen ten náhledový v článku), tak je vidět, že to opravdu cívka je. Jednotlivé elementy (závity) se vzájemně nedotýkají a při trasování průběhu tvoří dlouhý vodič, izolantem je tady vzduchová mezera. Tedy definici cívky to plní a bude to tak i fungovat.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.