ESA zkouší na míru vytištěné cívky

Náhledový obrázek dnešního článku by mohl sloužit jako hodně složitá hádanka ve stylu „uhodněte, co je na obrázku“. My Vám však rovnou prozradíme, že se jedná o testovací verze elektromagnetických cívek, které se používají v moha kosmických misích. Tyto kusy byly vytištěny z čisté mědi, aby vytvářely magnetická pole požadovaných tvarů. Jedná se o jeden z více než dvou tisíc výzkumných kontraktů, které za posledních třicet let agentura ESA realizovala v rámci Programu obecné technologické podpory GSTP (General Support Technology Programme), ve kterém spolupracuje s evropskými průmyslovými a akademickými institucemi na finalizaci nadějných technologií jak pro kosmické mise, tak i pro otevřený trh.

Elektromagnetické cívky jsou využívány jako součástky do elektromotorů, magnetických ložisek a magnetorquerů pro řízení orientace družic. V rámci projektu vedeného německou společností Zarm Technik byl pro agenturu ESA vyvinut komplexní proces výroby těchto cívek založený na 3D tisku formou laserové fúze v práškovém loži. Zmíněný program GSTP nyní slaví své 30. výročí. Od svého vzniku v roce 1993 se stal nedílnou součástí dlouhodobých plánů agentury ESA. Daří se mu totiž zajišťovat, aby agentura měla náskok před technologiemi, které by jednou mohla potřebovat. Postupně se tak celý program vypracoval na základní stavební kámen celého technologického úsilí agentury ESA.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/The_future_s_magnetic_pull.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

ESA zkouší na míru vytištěné cívky

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
vilous
vilous
2 let před

Jako absolventu elektrofakulty mi to mozek moc nebere. Podle popisu a foto nejde o cívky, ale jakési homogenní útvary z mědi. Stejné asi jde vytvářet normálním litím nebo pájením z více dílů.
Princip cívky spočívá v tom, že je tvořena drátem s izolačním lakem a prout tedy musí protéci celou délkou drátu, nemůže přeskočit na sousední drát. Jedině tak vyvolá v sousedních vodičích magnetickou indukci.
Útvary na foto při průtoku proudem kolem sebe vyvolají pole, ale nazývat je cívkou je diskutabilní.

vakuum
vakuum
2 let před
Odpověď  vilous

Odhaduji, že je to hlavně technologický experiment, co a jak jde vyrobit. Na obrázku vidím polotovary. Z nich se vyrobí opravdové cívky, které z drátu nikdo nenavine.

Bigbaz
Bigbaz
2 let před
Odpověď  vilous

Cívka může být i jen nakreslená dráha na plošném spoji, tedy rozhodně neplatí, že by musela být jen z lakovaného drátu.
Když se na obrázek člověk pečlivě zadívá (doporučuji obrázek z odkazu, nikoli jen ten náhledový v článku), tak je vidět, že to opravdu cívka je. Jednotlivé elementy (závity) se vzájemně nedotýkají a při trasování průběhu tvoří dlouhý vodič, izolantem je tady vzduchová mezera. Tedy definici cívky to plní a bude to tak i fungovat.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗