Poslední pátek letošních prázdnin je tu a to znamená jediné. Vychází poslední díl tradiční série TOP5 tohoto roku. Mám tu čest ho pro letošek uzavřít a řekl jsem si, že po řadě složitějších témat zvolím trochu odlehčenější formu. Podíváme se totiž na pětici fotografií z kosmonautiky, o kterých si mnozí myslí, že jsou pravé. Staly se tzv. virální. V mnoha případech dokonce natolik zlidověly, že se používají k propagaci a málokdo se vůbec pozastaví nad tím, že nejsou tak úplně pravé. U úvodního snímku k článku je to snad nad všechnu pochybnost, že se jedná o podvrh, ale některé fotomontáže a úpravy se skutečně povedly a není divu, že matou do dnešních dnů. Tím končí již devátá sezona této řady článků, ale nebojte se, přibližně za 10 měsíců se tento formát vrátí s jubilejní desátou řadou. Poděkování patří všem čtenářům, kteří udržují tento formát stále při životě a všem kolegům z redakce, kteří se podílejí na jeho vzniku.

5. Propašovali astronauti na ISS marihuanu?

Kdo by ho neznal. To je přeci ten astronaut s knírkem, co hrál ve vesmíru na kytaru. Ano, kanadský (CSA) astronaut Chris Hadfield svého času patřil k nejznámějším tvářím NASA. Rád se ve velkém dělil pomocí sociálních sítí o své zážitky z vesmíru a dokonce natočil i videoklip v interiéru kosmické stanice. Při svém pobytu na Mezinárodní kosmické stanici v roce 2013 se rozhodl, že své kolegy překvapí. „Propašoval“ na palubu pytlík s čímsi zeleným. Po zveřejnění snímku v roce 2018 se okamžitě rozjela vášnivá diskuse na téma relaxace mezi hvězdami. Jedni astronautům přáli nevšední zážitek na palubě, jiní se podivovali, jak je něco podobného vůbec možné? Vždyť jde o zásadní porušení pravidel. Je tedy fotografie s marihuanou, která baví již řadu let v internetovém prostředí, skutečně pravá?

Kdepak. Jde o chytrou fotomontáž. Chris totiž pro své kolegy v sáčku ukrýval nabarvená velikonoční vajíčka, některá zelená. Nejen, že je obrázek Chrise Hadfielda držícího sáček marihuany falešný, ale je nepravděpodobné, že by existovaly nějaké podobné (ale pravé) fotografie astronautů s drogami, protože pravidla NASA to přinejmenším od poloviny roku 1980 zakazují. Navíc všichni vesmírní cestovatelé jsou neustále kontrolováni a přítomnost drog by byla snadno odhalena. Drogy by mohly být pro astronauty dokonce nebezpečné, protože ve vesmíru panují rozdílné podmínky než ty, na které jsme zvyklí. V nejhorším případě by mohly zapříčinit i smrt a za takové riziko to nestojí, co myslíte? 

4. Raketoplán v oblacích? 

I kosmonautika má své ikony. Jednou z nich je nesporně raketoplán, který se stal doslova symbolem tohoto odvětví a není divu. Šlo o neuvěřitelně složitý a komplexní stroj, který vzbuzoval úctu. U někoho dokonce strach. Tak nebo tak, dokázal vyvolat emoce. Jeho silueta dokonce zdobí i logo tohoto webu. Za léta ve službách byly raketoplány vděčné objekty pro fotografování. Na našem snímku prořezává mraky a stoupá do hlubin vesmíru.

Snímek, který dodnes plní titulky nejrůznějších článků, ale není pravý. Je až příliš dokonalý na to, aby byl skutečný.  Vyfotografovat raketoplán takto by bylo nemožné. Upravená fotka vznikla pravděpodobně kvůli tomu, aby vyvolala větší pozornost, protože původní záběr zřejmě nebyl dostatečně podmanivý pro širokou veřejnost. Upravených snímků s raketoplány vznikla celá řada. Znám je například snímek orbitru, který doprovází stíhačky nebo raketoplán během odhození pomocných stupňů. Další známá úprava, ale už mnohem méně reálná je relikvie z říše sci-fi. Takto bych mohl jednoduše pokračovat do nekonečna. Snad žádný jiný kosmický stroj totiž nebyl terčem tolika úprav. Paradoxem je, že snímek raketoplánu v oblacích je dnes známější než jeho originální verze, která je přitom mnohem hezčí. Posuďte sami.

3.  Ikonická, ale falešná

Fotografie, kterou zná doslova celý svět. Jde o jeden z nejkóničtějších záběrů startu mise Apollo-11. Raketa Saturn-V si to šine vzhůru v zátiší americké vlajky… No jo, jenže celé je to jinak. Tento snímek totiž není pravý. Jde o chytrou fotomontáž, která dodnes mate širokou veřejnost, včetně odborníků. Za úpravou fotografie však není nějaký anonym, či grafik nebo umělec, ale samotná NASA. Jde o spojení dvou fotografií v jednu. Vlajka byla pořízena den před památným startem a raketa zachycena během letu ve fázi dosažení rychlosti zvuku o den později. Pokud se nad tím zamyslíte je jasné, že v podobném úhlu by raketu spolu s vlajkou nešlo zachytit. Na to byl Saturn V jednoduše už moc vysoko. Přesto dodnes mnozí považují tento záběr za pravý. Pro mnohé pak je přímo hořké zklamání zjistit, že mají v archívu posádkou podepsanou fotografii, která není úplně autentická. NASA samozřejmě neměla tehdy žádný Photoshop, ani jiný podobný program. Vše bylo upravováno ručně.

Pravdou také je, že obrázek je součástí oficiálních materiálů NASA k misi Apollo-11 a dlouhá léta se objevuje v nejrůznějších propagačních materiálech i článcích. NASA ovšem upravovala fotografie i u dalších misí Apollo, ale konspirátoři mohou zůstat v klidu, protože to nebylo za účelem nějakého utajování, či fingování. NASA jednoduše chtěla fotografie více přitažlivé pro veřejnost i novináře, které se lépe hodí k propagačním účelům a zkrátka vypadají o něco lépe. Ve velké většině šlo však jen o drobné úpravy, které běžný laik mnohdy ani nepostřehne.

Pěkným příkladem může být třeba tento snímek s označením KSC-68PC-329 ze startu mise Apollo-8. Měsíc v pozadí nebyl zkrátka ten den takto viditelný. V době startu Apolla-8 (21. prosince 1968, 12:51:00 UTC) byl Měsíc při pohledu z rampy LC-39A stále hluboko pod obzorem (asi 20 stupňů níže). Východ Měsíce toho dne byl na LC-39A ve 14:20 UTC, tedy asi 89 minut po startu. A zdvojené fotografie známe například i z misí Apollo-17, ale to už je jiný příběh. Tyto fotografie pořizoval pro NASA s velkou pravděpodobností dvorní fotograf William „Bill“ Taub.

Na tomto místě bych také rád poděkoval Danielovi Lazeckému, který mě na fotografii nejen navedl, ale inspiroval též vznik tohoto dílu. Navíc mi pomohl poskládat příběh této ikonické fotografie a za to mu patří můj dík.

2. Ztracený kosmonaut

Na začátku kosmického věku jsme tu měli dva rivaly. Spojené státy a Sovětský svaz. Zatímco ti první se vždycky rádi chlubili s každým úspěchem a dbali i na propagaci a obraz u veřejnosti, tak na druhé straně světa to jednoduše nikdo moc neřešil. Schválně, zkuste si najít fotografie ze startu první umělé družice Sputnik do vesmíru. Moc jich nenajdete a člověk by přitom čekal, že z takto významné události jich bude celá řada. Opak je pravdou. Na vině byl prý i samotný start, kdy raketa v začátku neletěla úplně podle představ. Každopádně za to mohla do určitě míry také fototechnika, kterou měli Sověti prostě na horší úrovní než v USA. Taky zde ale ještě před nástupem internetu některé fotky upravovali. Většinou však z čistě praktických důvodů, jako v tomto našem případu. Důvodem bylo utajení.

Grigorij Grigorjevič Něljubov měl slušné šance být prvním člověkem ve vesmíru. Patřil podle dochovaných prohlášení k nejlepší pětce. Kandidátů na první let do kosmu bylo celkem 6 a Něljubov byl mezi nimi. Dostal průkaz kosmonauta číslo 3. Do kosmu se ale jako jediný ze známé šestice nedostal. V roce 1963 byl chycen hlídkou pod vlivem alkoholu a byl vyřazen spolu se dvěma dalšími kolegy z oddílu sovětských kosmonautů. Poté mizely záběry, na kterých byl zachycen z dokumentů a dalších materiálů. On sám se však létání nevzdal a i nadále pracoval jako testovací pilot. Okolnosti vyhazovu jsou dodnes zahaleny tajemstvím stejně jako Nějlubův smutný konec. Kosmonaut údajně spáchal opilý sebevraždu skokem pod vlak, ale jsou tu i svědectví poukazující na to, že mohl zahynout během testování letadla. To už se ale pravděpodobně nikdy nedozvíme.

Dnes je jeho jméno téměř neznámé a to dokonce i ve městě kde žil – Záporoží.  Svět se o něm dozvěděl až v roce 1986. Později se pak objevila i skutečná fotografie prvního oddílu, kde své čestné místo má i náš ztracený kosmonaut Grigorij Grigorjevič Něljubov.

Rád bych poděkoval za cenné informace Ondřeji Šamárkovi, který mě k příběhu této fotografie přivedl a poskytl některé další informace.

1. Je Muž na Měsíci podvrh? 

Odpověď zní ano i ne, ale nepředbíhejme. Muže být nějaká fotografie ikoničtější než ta z prvního přistání na Měsíci? Těžko by člověk hledal podobně slavný snímek a to nejen z kosmonautiky, protože tento je znám po celém světě i lidem, kteří se o tento obor vůbec nezajímají. Buzz Aldrin stojící mírně nakloněn na nerovném povrchu Měsíce a v hledí odraz fotografa Neila Armstronga. Jenže i tato fotografie byla ve skutečnosti upravená. Snímek s označením AS11-40-5903 totiž autorovi nevyšel úplně podle představ. To, že něco nesedí, si lze odvodit z toho, že na batohu skafandru chybí anténa. Což jistě pozornému očku neuniklo. Už krátce po vydání fotografie si toho někteří všimli a rozpoutala se diskuse. Fotografii proslavilo zejména vydání na titulní straně časopisu Life, který vyšel 8. srpna 1969. Z toho také vyplývá, že k úpravě došlo velmi záhy. Původní snímek byl ořezán a bylo přidáno černé pozadí nad astronautem. Originální snímek totiž končí batohem a nevešla se do záběru ani už zmiňovaná anténa a to kvůli zornému poli. Připomenu, že astronauti na Měsíci měli fotoaparáty na hrudi a fotili v podstatě naslepo. Rozhodně tedy nekoukali do kukátka fotoaparátu upevněného někde na pevném stativu.

Původní snímek byl povedený, ale ne dokonalý a pro propagační účely byl zkrátka přikrášlen. Jen si již nikdo nelámal hlavu s doděláním antény na batohu. Konkrétně na části zvané OPS (Apollo Oxygen Purge System). Při důkladném prozkoumání je ale kousíček antény přeci jen na snímku viditelný.

Později se však obrázek astronauta na Měsíci začal objevovat i v původní neupravené verzi, přesto je ale dnes znám spíše ten s přidanou černí, tedy oblohou nad astronautem. Originál lze najít ve velkém rozlišení zde. Nuže, není vždy a vše jak se na první pohled zdá. Tím končí letošní TOP5. Děkujeme za přízeň a za necelý rok u jubilejní 10 řady nashledanou.

Zdroje informací:
https://www.valka.cz
https://history.nasa.gov
https://history.nasa.gov

Zdroje obrázků:
https://getwallpapers.comm
https://helios-i.mashable.com
https://external-preview.redd.it
https://i.redd.it
https://history.nasa.gov
https://history.nasa.gov