Tento rok se uskutečnilo již přes 100 kosmických startů, ale jen některé z nich mířily dál než do blízkosti Země. Jedním takovým letem byl indický pokus o reparát v rámci mise Čandraján-3 (Chandarayaan-3). Řekli jsme si, že se za tímto startem ohlédneme také prostřednictvím obrazového materiálu, protože některé snímky si o to vyloženě říkají. Dnešní článek bude tedy spíše z ranku vizuálních a to nejen po technické stránce, ale podíváme se i na to, jak událost vnímali místní lidé. Jen připomenu, že jde o třetí indickou misi k Měsíci a druhý pokus o přistání na povrchu, protože první výsadek nebyl úspěšný. Jde tak vlastně o opravu a nezbývá než doufat, že se to tentokrát podaří. Na palubě přistávacího modulu je i vozítko Pragjan (Pragyan) s vlastním vědeckým vybavením. Sonda je nyní ve fázi přeletu. Má za sebou první navýšení dráhy a druhé je naplánované už na 18. července. Další podrobnosti a technické informace lze najít také v nedávno vydaném článku zde. Pokud se vše povede, je v plánu přistát v jižní oblasti Měsíce 23 nebo 24. srpna.
Začněme přípravou na start. Zde vidíme přistávací modul s rozloženou rampou pro rover, který je patrný pod ní. Obrázek: ISROCelá sestava při přípravě k připojení na adaptér rakety. Obrázek: ISROČandraján-3 před uzavřením do aerodynamického krytu rakety. Obrázek: ISROPříprava rakety LVM-3 na důležitý start. V popředí centrální stupeň a v pozadí dvojice pomocných motorů. Obrázek: ISROTento zdánlivě obyčejný snímek, je velmi zajímavý. Jde totiž o instalaci jednoho ze zapalovačů pomocných motorů na tuhé pohonné látky. Ty moc často k vidění nebývají. Jejich úkolem je zažehnout palivovou směs a nastartovat proces hoření uvnitř motoru. Obrázek: ISROPohled na probíhající práce v úseku okolo spojení horního stupně. Zvláštností této rakety je, že používá 3 různá paliva, což není tak úplně běžné. Obrázek: ISROPřeprava sondy i s krytem do montážní haly. Obrázek: ISROCentrální stupeň L 110 během převozu. Dominantní složkou je dvojice motorů Vikas 2. Obrázek: ISRODalší pohled na převoz krytu se sondou. Za povšimnutí stojí zobrazení sondy na krytu mezi vlajkami. Obrázek: ISRORaketa LVM-3 v montážní hale během příprav na start. Obrázek: ISROPráce na aerodynamickém krytu. Jako měřítko mohou posloužit pracovníci okolo. Obrázek: ISROMajestátní „Fat Boy“, jak indiové často svou nejsilnější raketu nazývají. Obrázek: ISRORaketa LVM-3 během vývozu na startovací rampu SLP. Obrázek: ISRORaketa na rampě SLP obklopená hromosvody. Obrázek: ISRONemohu si pomoci, ale indické rakety na rampě připomínají bájná božstva s větším počtem končetin a šperky v nose. Původ rakety jednoduše nelze popřít. Obrázek: ISRO
Přesun na startovací rampu ještě prostřednictvím videa.
LVM-3 stoupá do oblak. V této fázi hoří pouze pomocné motory na tuhé pohonné látky. Obrázek: ISRODalší parádní záběr na startující LVM-3 se sondou Čandraján-3 na palubě. Obrázek: ISROLVM-3 v době nejvyššího namáhání uhání vpřed. Ukázka fyziky a matematického umu v přímém přenosu. Obrázek: ISROStart byl v Indii hodně sledovaný a některé obrázky jsou až dojemné. Obrázek: @SpaceTechExplo2Start k Měsíci připomínal státní svátek. Podobně asi jako lidé v ČR vnímali finále hokejového zápasu v Naganu. Obrázek: ISRO
Velké štěstí měli pasažéři na palubě Airbusu A-320 aerolinek Indigo. K vidění byl start a to se nestává každý den.
Na kosmodromu byla doslova hlava na hlavě. Obrázek: ISROLidé rozsvěcují olejové lampy po úspěšném startu Čandraján-3 v Dashashwamedh Ghat ve Varanasi 14. července 2023. Kredit: PTI
Záběry přímo z kosmodromu ukazují nefalšovanou radost a emoce.
Zdánlivě obyčejné foto, je překvapivě neobyčejné. To, na co se díváte je sonda Čandraján-3 spolu z horním stupněm (slabší flíček) 15 hodin po startu. Obrázek: www.virtualtelescope.eu
Taky jste měli na videu dojem, že systém vodního zavlažování rampy nezafungoval a že start byl pro rampu destruktivní? Tahle fotka dokumentuje spoustu vyvrženého materiálu:
Pravda je, že jsem si povšiml toho odlétajícího materiálu též. Bylo ho tam na můj vkus dost. Teď je otázka čím to bylo a zda to byl vůbec problém. To už se asi nedozvíme. Raketa to zvládla a to je hlavní. Jinak poznamenám, že každý start je pro rampu destruktivní. Vodní systém, odvod spalin apod. jen zmírňuje účinek destrukce. Je známo, že se často po startu obnovuje i rampa. Například u rakety H-II to bylo běžné.
Taky jste měli na videu dojem, že systém vodního zavlažování rampy nezafungoval a že start byl pro rampu destruktivní? Tahle fotka dokumentuje spoustu vyvrženého materiálu:
Pravda je, že jsem si povšiml toho odlétajícího materiálu též. Bylo ho tam na můj vkus dost. Teď je otázka čím to bylo a zda to byl vůbec problém. To už se asi nedozvíme. Raketa to zvládla a to je hlavní. Jinak poznamenám, že každý start je pro rampu destruktivní. Vodní systém, odvod spalin apod. jen zmírňuje účinek destrukce. Je známo, že se často po startu obnovuje i rampa. Například u rakety H-II to bylo běžné.
Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.
Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.
Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.
Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.
Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.
Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.
Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.
Parádní fotečky,děkuji a držím Indiánům palečky!
Není zač. Bavilo mě to dávat do kupy.
Taky jste měli na videu dojem, že systém vodního zavlažování rampy nezafungoval a že start byl pro rampu destruktivní? Tahle fotka dokumentuje spoustu vyvrženého materiálu:
Pravda je, že jsem si povšiml toho odlétajícího materiálu též. Bylo ho tam na můj vkus dost. Teď je otázka čím to bylo a zda to byl vůbec problém. To už se asi nedozvíme. Raketa to zvládla a to je hlavní. Jinak poznamenám, že každý start je pro rampu destruktivní. Vodní systém, odvod spalin apod. jen zmírňuje účinek destrukce. Je známo, že se často po startu obnovuje i rampa. Například u rakety H-II to bylo běžné.
Parádní fotečky,děkuji a držím Indiánům palečky!
Není zač. Bavilo mě to dávat do kupy.
Taky jste měli na videu dojem, že systém vodního zavlažování rampy nezafungoval a že start byl pro rampu destruktivní? Tahle fotka dokumentuje spoustu vyvrženého materiálu:
Pravda je, že jsem si povšiml toho odlétajícího materiálu též. Bylo ho tam na můj vkus dost. Teď je otázka čím to bylo a zda to byl vůbec problém. To už se asi nedozvíme. Raketa to zvládla a to je hlavní. Jinak poznamenám, že každý start je pro rampu destruktivní. Vodní systém, odvod spalin apod. jen zmírňuje účinek destrukce. Je známo, že se často po startu obnovuje i rampa. Například u rakety H-II to bylo běžné.