Nejsme tak vysoko jako družice, ale skutečnost, že jsme tam nahoře, dvacet a více kilometrů nad Zemí, znamená, že naše senzory mohou napodobit to, co vidí družice. Pohybujeme se blíže vesmíru, a tak naše senzory mohou simulovat to, co by dělala družice, i když je mnohem výš než my, navíc družici nemůžete vždy dostat na požadovanou pozici. Můžeme nést senzory, které jsou stále ve vývoji a získat tak přehled o jejich funkci v podmínkách bližších vesmíru. Lety v takovýchto podmínkách zanechávají v člověku mnoho dojmů a vzpomínek, které lze jen těžko spočítat. Jednou nás vědci poslali pronásledovat ty největší a nejsilnější bouřky, které našli a to znamenalo mnohdy vzlety ve dvě, tři ráno, nebo dokonce už ve 21:30 večer s letem po celou noc. Když potom voláte řízení letového provozu stylem: NASA 809, jsem na trase severovýchodním Texasem, lovit bouřky a má trasa bude jen přes bouře. Řízení letového provozu to samozřejmě povolí, ale všichni piloti aerolinek v okolí si asi říkají – Kdo je ten chlap?

Poutavé shrnutí pilota Grega Nelsona k létání s ER-2, následníka U-2 C. Po poněkud trnitější cestě v použití U-2 u NACA a posléze i NASA, došlo k zakoupení nové verze U-2R, z obnovené produkce, a tím k doplnění flotily a rozšíření jejích možností. Verze U-2 C létala oficiálně pro NASA od roku 1971. První stroj verze ER-2 (Earth Resources) přistál v Amesově výzkumném středisku 10. června 1981, pilotován Marty Knutsonem. Zatímco technický personál připravoval nový stroj na začlenění do flotily, plnily stávající stroje U-2 C dál vědeckou činnost. Výčet misí do dnešních dnů činí okolo 4500 letů, což je působivé číslo pro pár letounů létajících několika hodinové mise nejrůznějších typů. Kdybychom měli popsat každou misi zvlášť, bylo by to na opravdu dlouho, ale je zajímavé sledovat, jaký je rozsah působnosti. Jen pro představu uvedu oblasti zkoumání, pro které je ER-2 využíván. Jsou to: Sledování deštných pralesů, zkoumání stratosféry, vyhledávání a průzkum oblačnosti a bouřkových systémů, sledování biologických druhů a jejich případné přemnožení a vliv na okolí, geografie krajiny a snímkování, sledování živelných pohrom a zkoušky nových technologií pro letectví a kosmonautiku.

Jak vidíte, pole působnosti je veliké a vyžaduje létání nejen nad USA, ale de facto nad celým světem. U ER-2, vlastně i U-2 C, si musíme uvědomit, že nejde pouze o samostatný letoun létající nějaká měření, ale že se jedná o dílek systému, na jehož konci jsou hodnotná vědecká data. Pro pochopení tohoto tvrzení uvedu pár příkladů. V roce 1988 došlo k rozsáhlému požáru v národním parku Yellowstone, po kterém hlavní přírodovědec G. Robinson požádal NASA o poskytnutí snímků krajiny z velkých výšek, v rámci protipožárního plánování. NASA pověřila úkolem LANDSAT-4 a určila jako dodatečné zdroje snímků z velkých a středních výšek stroje ER-2 a C-130 B. Oba stroje byly vybavené infračervenými senzory, které dokázaly proniknout kouřem a oparem z požáru, pro zmapování krajiny zasažené požárem. Jak je vidět, ER-2 tvoří jeden díl uceleného systému k získání potřebných dat.

Dalším příkladem byl vědecký program studování emisí a složení atmosféry nazvaným – The Studies of Emission, Atmosphere composition, Clouds and Climate Coupling by Regional Surveys (SEAC4RS), kdy přes 250 vědců, inženýrů a členů letového personálu zkoumalo způsoby, jak znečištění ovzduší a přirozené emise ovlivňují složení atmosféry a klimatu. ER-2 ve spolupráci s letounem DC-8 létal v různých výškách pro sledování atmosféry v určeném ročním období a daných oblastech, kde jsou meteorologické systémy nejsilnější. „Samotná příprava na let a vše okolo letounu je takový, řekněme cirkus, protože letoun je prostě unikátní a vše tomu odpovídá“ říká pilot D. „Stu“ Broce. Cirkus jistě proto, že příprava na let začíná několik hodin před vzletem, kdy je nutné probrat průběh a profil letu, provést přípravu vědecké aparatury, a její konfiguraci až po předletovou prohlídku. Činnost samotných pilotů začíná také několik hodin předem a je korunována oblékáním přetlakového obleku, který by pozorný čtenář mohl znát z dob letů raketoplánů. Tento přetlakový oblek byl vypůjčen právě z programu výškových letů U-2 pro použití při letech raketoplánů. Svým způsobem jsou piloti podobní samotným astronautům, z určitého pohledu samozřejmě, a jejich příprava na let to dokazuje. Dlouhodobé lety vyžadují dobrou kondici a soustředěnost po celou dobu dlouhého letu a během takové letu je nutné i konzumovat potravu a přijímat tekutiny. Pro tento účel lze nalézt v helmě pilota, konkrétně ve spodní části pod bradou, otvor pro prostrčení hadiček napojených na tuby s potravinami a tekutinami.

Provoz ER-2, stejně jako u celé rodiny typu U-2, je specifický i pro vzlety a přistání, kterých se účastní ještě druhý pilot v doprovodném vozidle za letounem. ER-2 má totiž tandemové uspořádání podvozku a je citlivý na boční vítr během přistání a pilot nemůže vypustit ani sekundu v soustředění, i když už se třeba dotkl podvozek dávno Země. Další důvod je i ten, že pilot má při přistání omezený výhled z kabiny, pro vizuální kontakt se Zemí. Druhý pilot, v autě, je schopen pilotovi v letounu pomoci předáváním informací a údajů a to i během vzletu. Kdyby například došlo k neočekávané situaci a letoun by musel ihned přistát, tak v takovém případě může  druhý pilot předříkávat checklist a ulehčit činnost pilotovi ve vzduchu, který má v takovou chvíli dost práce. Provoz ER-2 je komplexní záležitostí, kde se nejedná o běžný provoz letounu, na jaký jsme zvyklí. Jedná se o platformu, kterou snadno přizpůsobíte činnosti, která je v daný moment vyžadována, schopnou spolupracovat s dalšími zařízeními, družice nevyjímaje, ke komplexnímu měření a sběru dat či zkouškám systémů, které mohou být použity i pro vesmírný program.

Za léta provozu U-2 a následníka ER-2 dostali vědci a inženýři mnoho dat o naší planetě, procesech, které na Zemi probíhají a jak je ovlivňuje sám člověk i se zpětnou vazbou od samotné Země k nám. Letouny napomohli v rozvoji konstrukčních řešení nových studií letadel. Na začátku jsem zmínil přibližný počet provedených misí a lze už jen popřát mnoho dalších.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.space.com/
https://www.key.aero/
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://fullfatthings-keyaero.b-cdn.net/…HIGHFLYER%20AVN%20MARCH%202022.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/ed13-0225-154.jpg
https://www.nasa.gov/…/public/thumbnails/image/thomasfire5dec17.jpg
https://media.defense.gov/2021/Aug/11/2002829893/-1/-1/0/160615-F-CJ989-026.JPG
https://en.wikipedia.org/wiki/Lockheed_U-2#/media/File:U2withExperiments.jpg