Svůj první start kosmické lodi jsem fotografoval před víc jak 12 lety. Šlo o poslední start raketoplánu Discovery (mise STS-133) a byl to pro mě jeden z nejsilnějších životních zážitků. Od té doby mám za sebou celou řadu úspěšných i neúspěšných pokusů o fotografování startů jak z Cape Canaveral, tak i Vandenberg Space Force Base. Při poslední cestě do USA jsem si splnil další z fotografických snů a měl možnost fotit noční start Falconu 9 z Launch Complex 39A.

Start STS-133
Foto: Jan Březina

Start STS-133
Foto: Jan Březina

Start STS-133
Foto: Jan Březina

Start STS-133
Foto: Jan Březina

Start STS-133
Foto: Jan Březina

Start STS-133
Foto: Jan Březina

Start STS-133
Foto: Jan Březina

Start STS-133
Foto: Jan Březina

Vždy potřebujete štěstí

Poslední cestu jsme začali plánovat před víc jak půl rokem, což nedává příliš mnoho prostoru pro plánování startů. Nejrůznější odklady, zrušené mise apod. způsobují, že takto dopředu pracujete skoro naslepo. Naplánovali jsme si cestu, při které jsme navštívili krátce Starbase v Texasu a hlavně jsme si vyčlenili až 3 dny na Cape Canaveral na Floridě. Vzhledem k tomu, že za poslední rok proběhlo z KSC něco kolem stovky startů, šance, že nám něco spadne do klína, byla celkem slušná. A zadařilo se.

Crew – 6

Když jsme vyráželi do USA, vypadalo to celkem nadějně. Do našeho třídenního okna byl plánován start nákladní verze Falcon 9 s družicemi OneWeb. Těšili jsme se a každý den sledovali zprávy od NASA i SpaceX. Pak se situace začala komplikovat, protože se ukázalo, že náklad není připraven a zároveň došlo k odkladu startu mise Crew-6, tedy Falconu 9 s posádkou směřující na ISS.

Ještě den před startem nebylo úplně jisté, co bude či nebude, ale naděje umírá poslední. 1. března ráno jsme vyrazili na plánovanou prohlídku Kennedy Space Center a byli v kontaktu s kamarády z NASA. Ti nám neoficiálně sdělili, že start plánovaný na 0:34 ráno následujícího dne se pravděpodobně opět odloží a my budeme mít smůlu. Inu i to se může stát.

Při prohlídce KSC jsme se dostali do bezprostřední blízkosti rampy 39A, na které byl připravený Falcon 9 a vše vypadalo, že přípravy na start dál probíhají. Necelou hodinu po našem odjezdu NASA celou oblast uzavřela a nám opět svitla naděje. Oficiálně nebyl start ani zrušen, ani odložen, takže jsme se rozhodli, že prostě budeme věřit osudu a připravíme se.

Falcon 9 den před startem mise Crew-6
Foto: Jan Březina

Falcon 9 den před startem mise Crew-6
Foto: Jan Březina

Falcon 9 den před startem mise Crew-6
Foto: Jan Březina

Volba lokace pro focení

Je celá řada možností, odkud fotografovat start rakety z KSC. Pokud máte časovou flexibilitu, můžete si dopředu koupit vstupenku od NASA, která vás dostane na oficiální místa pro pozorování startu přímo v areálu KSC. V případě odložení startu se posouvají i lístky, takže pokud vám spadne start do klína jako nám, tak už máte smůlu, protože lístky jsou dávno prodané.

Takže jsme se rozhodovali mezi pohledem od západu, z pobřeží poblíž Tittusville, FL nebo pohledem z jihu z Cape Canaveral, FL. Když jsem den před plánovaným startem obhlížel možné lokace, zjistil jsem, že na Cape Canaveral byla posunuta vstupní brána původně letecké vojenské základny, která nově patří pod Space Force. Tím vznikl nový prostor pro pozorování startu o něco bližší než je obligátní Jetty Park. To byla výzva, které jsme nemohli odolat.

[googlemaps https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d14034.110402625292!2d-80.61665692857805!3d28.43350785654835!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x88e0a63d551fed29%3A0x1b96b0ea0771d68a!2sRocket%20Launch%20View%20Point!5e0!3m2!1scs!2scz!4v1678639194535!5m2!1scs!2scz&w=600&h=450]

Před startem

Na místo jsme se rozhodli vyrazit minimálně 2 hodiny před plánovaným startem. 6. mise pro rotaci posádek na ISS není zrovna prominentní start, ale přesto nikdy nevíte, kolik bude zájemců. V oblasti v tomto ohledu skvěle spolupracuje úřad šerifa, Florida State Troops a letectvo, takže jakmile se někde naplní kapacita parkování či pozorovacího místa, tak oblast uzavřou.

Když jsme přijeli na místo, vše bylo skvěle zorganizováno. Lidi z úřadu šerifa nás navedli na provizorní parkoviště na trávníku a dohlíželi na plynulost provozu. Již v ten okamžik bylo na místě cca 200 zvědavců a do startu se počet zhruba zpětinásobil. My jsme dorazili včas, takže jsem stativ postavil přímo na břeh zálivu, těsně vedle cedulky „pozor aligátoři“. Blíž k vodě jsem si netroufl.

Dvě fotografické možnosti

Protože jsem původně se startem příliš nepočítal, měl jsem s sebou jen jeden fotoaparát (Fujifilm X-H2) a dva objektivy vhodné pro fotografování startu. Tím prvním byl objektiv Fujifilm XF 150-600 mm f/5,6-8 R LM OIS WR, který v kombinaci s APS-C snímačem nabízí zorný úhel odpovídající 900mm. S tím se při rozlišení snímače 40MPix už dá slušně pracovat. Alternativou byl objektiv Tamron AF 17-70 mm f/2,8 Di-III-A VC RXD pro případ nevhodných podmínek pro práci s teleobjektivem.

Fotografovat na 900 mm dává i na vzdálenost cca 6 km možnost vyfotit poměrně detailně třeba oddělování stupňů rakety či samotný start z rampy. Má to ale řadu omezení. V první řadě potřebujete extrémně krátký čas, abyste zachytili raketu ostrou, což v případě nočního startu znamená extrémně zvýšit ISO. Zároveň vše může zhatit tetelící se vzduch, opar, mlha, prach ve vzduchu apod.

Širokoúhlý objektiv neumožňuje zabírat detaily, ale umožňuje udělat záběr celé scény a pokud nastavíte správně dlouhou expozici v řádu minut, můžete zachytit trajektorii startu.

Teleobjektiv byl no-go

Když jsme dorazili na místo, tak jsem nasadil teleobjektiv, celé to postavil na stativ a začal testovat. Používal jsem clonu F/11, při které je objektiv nejostřejší, kompenzaci expozice -5EV a experimentoval s různými časy a citlivostí. Raketa byla na rampě nasvícená a extrémně kontrastní se zcela černou oblohou. Viditelnost vypadala okem v pořádku, ale při přiblížení 900 mm objektivem se ukázalo, že lehký opar znemožňuje fotit ostře při jakékoli kombinaci ISO/čas/clona.

Bylo to trochu zklamání, ale nebylo to poprvé, co jsem na tento problém narazil. Pokud budete mít problémy s ostrostí snímků pořízených teleobjektivem, tak si zkontrolujte následující:

• Dobře postavený stativ, já používám hroty.
• Zatížený stativ a žádné dupání kolem. Musel jsem slušně vyhnat několik Američanů.
• Vypnutý stabilizátor, který může způsobovat chvění.
• Používat dálkovou poušť, abyste chvění nezpůsobili vy.
• Ujistit se, že máte vypnuté různé metody vyhlazování šumu, které mohou snižovat ostrost u nočních snímků.
• Ostřit manuálně s kontrolou pomocí velkého zvětšení snímku, protože AF často v noci selhává.
• Všechny parametry nakonec opsat do manuálního režimu, aby automatika někde nezazmatkovala.

Volba padla na celkový záběr

S ohledem na situaci na scéně jsem se rozhodl udělat jeden jediný snímek, dlouhou expozici pořízenou širokoúhlým objektivem. I to má svá úskalí. V noci se na scéně poměrně těžko orientuje, takže si musíte najít startovací komplex, horizont a vědět kterým směrem a pod jakým úhlem se bude startovat. Z tohoto pohledu je jižní pohled lepší, protože se startuje vždy směrem na východ nad oceán. Nastavil jsem tedy 17 mm (cca 26 mm při přepočtu na FF), ISO 125, čas 1 minutu a začal experimentovat s clonou.

Minutu jsem zvolil jako kompromis. Kratší čas by vykreslil jen malou část trajektorie. Delší čas s sebou nesl riziko, že mi raketa vyletí ze záběru. Pokud bych měl širší objektiv, volil bych 2 minuty.

Při volbě clony musíte počítat s tím, že vše testujete za tmy a samotná raketa přidá do scény nezanedbatelné množství světla. Zejména pokud jsou mraky či opar, tak od něj se světlo motorů odráží a může způsobit přepaly. Měl jsem štěstí, mnou zvolených F/11 vyšlo skvěle.

Čekání na start

Když jsem vše otestoval, nastavil a zafixoval v manuálním režimu, stačilo počkat na start samotný. Přípravy jsme sledovali na tabletu s mobilními daty, což přináší hrubou představu o odpočtu a spoustu zajímavých informací. Když jsem obcházel ostatní fandy, zjistili jsme, že živé vysílání má zpoždění 10 – 30 sekund proti reálnému odpočtu podle toho, odkud se vysílalo. Takže je potřeba být připravený s předstihem. Na druhou stranu start samotný nabízí několik sekund rezervy od zážehu po první pohyb rakety. Takže trefit začátek není takový problém.

Po zážehu jsem pustil expozici a věnoval se minutu natáčení videa iPhonem. Když expozice doběhla, zkusil jsem ještě rychle přehodit objektiv, přenastavit expozici a udělat aspoň pár snímků teleobjektivem z ruky. Výsledek dle očekávání za nic nestál. Zato dlouhá depozice vyšla přesně dle mých představ. Co říkáte?