Více než tři roky uplynuly od chvíle, kdy se 25. června roku 2019 zatím naposledy vydala k obloze raketa Falcon Heavy. Tento nosič vybavený 28 raketovými motory Merlin by se však měl již brzy vrátit do služby – jeho mnohokrát odkládaný start s misí národní bezpečnosti pro Kosmické síly USA, by měl podle vyjádření tiskového mluvčího armády proběhnout 28. října z Kennedyho střediska. Mise s označením USSF-44 by měla být podle očekávání dalším startem z rampy LC-39A, ze které ve středu 5. října odstartoval Falcon 9 s lodí Crew Dragon mířící k ISS. Pracovníci firmy SpaceX by nyní měli připravit tuto rampu na Falcon Heavy, který vyžaduje odlišnou konfiguraci než klasický Falcon 9. Očekává se, že start proběhne za denního světla v ranních hodinách, ale Kosmické síly zatím oficiálně neuvedly čas startu mise USSF-44, která se stane celkově čtvrtým startem Falconu Heavy.
V úvodu článku zmíněná dlouhá prodleva mezi starty Falconu Heavy byla způsobena zdrženími na straně nákladů. Vždyť samotná mise USSF-44 měla podle původního plánu startovat už na konci roku 2020, ale kvůli problémům s nákladem Kosmických sil nabrala skoro dvouleté zpoždění. Tiskový mluvčí armády na dotaz webu Spaceflight Now pouze uvedl, že problémy se již podařilo vyřešit, aniž by uvedl bližší informace. Celkově můžeme říct, že Kosmické síly zveřejnily o nákladu Falconu Heavy při misi USSF-44 jen velmi málo informací.
Zdroj: https://www.elonx.cz/
Víme třeba, že jedním z nákladů mise USSF-44 bude mikrodružice TETRA 1, kterou postavila společnost Millenium Space Systems, což je v kalifornském El Segundo sídlící dceřiná společnost firmy Boeing. TETRA 1 je malá družice určená k „prototypování misí a taktik, technik a postupů na geosynchronní oběžné dráze Země a v jejím okolí,“ uvedla oficiální místa Kosmických sil. Žádné bližší informace o této družici však armádní zdroje neuvedly. Původní zadávací dokumentace, kterou Pentagon zveřejnil pro potenciální poskytovatele startu pro misi USSF-44, uváděla, že mise bude startovat se dvěma družicemi. To se však bavíme o době před čtyřmi lety. Kosmické síly od té doby nevydaly žádnou aktualizaci týkající se konečného počtu družic při tomto letu.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Ve výzvě k předložení návrhů na vypuštění mise USSF-44 americké letectvo sdělilo potenciálním dodavatelům této služby, že mají předpokládat kombinovanou hmotnost obou užitečných nákladů menší než 8 200 liber, což odpovídá přibližně 3,7 tunám. Samotná družice TETRA 1 je (jak bylo uvedeno výše) malá a tak by představovala jen malou část této hmotnosti. Falcon Heavy by měl v rámci mise USSF-44 dopravit svůj náklad na vysokou geosynchronní dráhu. Horní stupeň nosiče bude muset provést několik zážehů, aby dopravil družice na jejich pozici více než 35 400 kilometrů vysoko. Součástí letového profilu druhého stupně bude i více než pětihodinová přeletová fáze mezi dvěma zážehy. To dělá z USSF-44 jeden z nejnáročnějších startů, jaké SpaceX doposud provedla.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/spacex/
Při zatím posledním startu Falconu Heavy provedl horní stupeň čtyři zážehy během tři a půl hodiny, což bylo součástí demonstračního letu pro americké letectvo. Komplexní orbitální manévry prováděné v červnu 2019 v rámci armádního programu STP (Space Test Program) byly potřebné k tomu, aby se 24 družic dostalo na tři různé oběžné dráhy. Kromě toho se také měly prověřit schopnosti Falconu Heavy a jeho horního stupně (především motoru Merlin), než si nová raketa získá důvěru armády, aby mohla při budoucích misích vynášet důležitější a dražší mise zajišťující národní bezpečnost.
Pro misi USSF-44 využije SpaceX tři zbrusu nové stupně, přičemž všechny byly na floridský kosmodrom dopraveny už vloni. Výše zmíněný náročný letový profil podle Kosmických sil nenechá v nádržích mnoho pohonných látek pro přistání. Centrální stupeň proto bude obětován a vůbec se o přistání nepokusí. Oproti tomu dva boční stupně by se měly podle mluvčího Kosmických sil vracet na pevninu a téměř synchronně přistát na betonových plochách Cape Canaveral Space Force Station. Zřejmě to tedy nakonec bude jinak, než jak bylo dříve Kosmickými silami prezentováno. Jejich tiskový mluvčí v roce 2021 uvedl, že dva boční stupně Falconu Heavy se při misi USSF-44 pokusí o přistání na mořských plošinách umístěných v dráze letu v Atlantiku.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Tom Ochinero, viceprezident SpaceX pro komerční prodej, minulý měsíc uvedl, že firma plánuje během 12 měsíců realizovat 6 misí Falconu Heavy, které doplní stávající vysoké startovní tempo raket Falcon 9, které dnes létají v průměru častěji než jednou týdně. První ze zmíněných misí bude USSF-44, ale zatím není jasné, která mise bude tou další – kandidáty jsou komunikační družice firmy Viasat a mise USSF-67 od Kosmických sil. Společnost Viasat minulý týden uvedla, že první ze tří družic řady Viasat-3, které budou nabízet přístup k internetu, by měla odstartovat ještě před koncem tohoto roku. Portál Spaceflight Now se však odkazuje na neupřesněné zdroje z oboru, podle kterých se první exemplář z řady Viasat-3, (který se již výrazně zpozdil kvůli problémům v dodavatelském řetězci, jež ovlivnily výrobu družice samotné i jejího užitečného nákladu), by mohl sklouznout až do začátku roku 2023.
Zdroj: http://spaceflight101.com
Mise USSF-67 pro Kosmické síly, by měla podle vyjádření armády mířit také na geosynchronní dráhu – stejně jako USSF-44. Start této mise je v tuto chvíli plánován na leden 2023. Armáda zatím oficiálně neoznámila žádné detaily o nákladu mise USSF-67, ovšem její logo naznačuje, že na palubě bude druhá družice určená pro program CBAS (Continuous Broadcast Augmenting SATCOM). První družice v rámci programu CBAS byla vypuštěna v roce 2018 (mise AFSPC-11 rakety Atlas V) a oficiální místa uvedla, že družice by měla postavena za účelem přenosu komunikačních signálů mezi vysokými představiteli armády a vojenskými veliteli.
Zdroj: http://latamsatelital.com/
Další armádní náklad, který má zamluvený start na Falconu Heavy, nese označení USSF-52 a je v tuto chvíli plánován na druhé čtvrtletí roku 2023. V následujících 12 měsících bychom se měli dočkat i vynesení těžkotonážní komunikační družice Jupiter 3 pro EchoStar a Hughes Network Systems, jejíž start se očekává ke konci roku 2023. A pak je tu ještě sonda Psyche, která měla původně startovat na Falconu Heavy už letos v srpnu, ale nakonec zůstala na Zemi kvůli problémům se zkouškami softwaru. NASA nyní analyzuje plány na řešení těchto problémů a během nejbližších týdnů má agentura oznámit, zda se pokusí o start sondy Psyche na Falconu Heavy ve startovním okně, které nastane v červenci 2023.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Ačkoliv od poloviny roku 2019 žádný Falcon Heavy neletěl, SpaceX mezitím pokračovala v získávání kontraktů pro budoucí starty tohoto nosiče, kterému se tak plnil harmonogram. Falcon Heavy je totiž silnější než Falcon 9, takže se pro některé úkoly hodí více. Jeho nosnost je však nižší, než v případě aktuálně vyvíjeného systému Super Heavy / Starship. Falcon Heavy při startu pohání 27 raketových motorů Merlin na třech „prvních stupních“ spojených dohromady, což vytváří tah 22,82 MN, který odlepí tuto 70 metrů vysokou raketu od rampy. Horní stupeň je prakticky identický s tím, který se používá na Falconech 9 a o jeho pohon se stará jediný raketový motor Merlin. Firma SpaceX uvádí, že by Falcon Heavy dokázal na nízkou oběžnou dráhu Země dopravit až 63 tun nákladu za předpokladu, že by veškeré pohonné látky vyčerpal k urychlení nákladu a žádný stupeň by se nepokusil o záchranu.
Zatím poslední kontrakt pro Falcon Heavy získala SpaceX v červenci letošního roku, kdy NASA vybrala právě tuto raketu k vynesení dalekohledu Nancy Grace Roman Space Telescope v roce 2026 za 255 milionů dolarů. I s tímto zatím posledním získaným kontraktem má nyní SpaceX na seznamu chystaných startů Falconu Heavy již 13 položek. Najdeme mezi nimi mise USSF-44, USSF-67 a USSF-52 pro Kosmické síly, které mají startovat letos a v roce 2023, ale i americké sondy Psyche (2023 ?) a Europa Clipper (2024), která má prostudovat jupiterův ledový měsíc Europa. Falcon Heavy má také vynést první dva moduly lunární stanice Gateway.
NASA si také vybrala Falcon Heavy k vynesení meteodružice GOES-U (2024), kterou chystá s úřadem NOAA a na druhou polovinu desetiletí se plánují dvě zásobovací mise ke Gateway. Jejich stav ale není vůbec jasný. K podpisu došlo již v roce 2020, ale NASA zatím nedala SpaceX povolení k pokračování příprav pro začátek zásobovacích letů ke Gateway. Jak již bylo uvedeno výše, SpaceX získala i dva kontrakty pro Falcon Heavy na vynesení těžkých komunikačních družic od firem Viasat a Echostar, které budou z geostacionární oběžné dráhy zajišťovat připojení k internetu. Zapomenout nejde ani na lunární rover VIPER, který má společně s landerem Griffin vyrazit koncem roku 2024 na Falconu Heavy k Měsíci.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/D3paQNqWsAEo0GP?format=jpg&name=large
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2021/08/20200421-02_Millenium.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=47474.0;attach=1977797;image
https://live.staticflickr.com/65535/48129211778_28e4bca413_3k_d.jpg
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2017/02/EsrI6GaW8AQUbCc_KLFY_NEWS_10-scaled.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=47474.0;attach=2007725;image
http://latamsatelital.com/wp-content/uploads/2017/08/echostarxix-tapa.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D36VFSMWsAAMBqs.jpg
https://external-preview.redd.it/…793e93ee1bf4d2a480bcf5f780d774b5
Díky za článek.
Není těch motorů jen 27?
3×9 motorů na boostrech a jeden na druhém stupni,ten pracuje až ve vacuu=28.
Můj oblíbený chyták opět zafungoval. 🙂
Dušane, nebylo by lepší a správnější psát Vesmírné síly namísto Kosmických sil?
Kosmické síly mi připomínají spíš Vzdušně-kosmické síly Ruské federace. I tady máte štítek Vesmírné síly Spojených států amerických a ne Kosmické síly.
Díky
Hezký den,
bral jsem to jako synonyma, tedy rovnocenné výrazy, které je možné bez problémů zaměňovat. Pro jistotu jsem Váš návrh konzultoval s Michalem Václavíkem, který se v české odborné terminologii orientuje výrazně lépe než já. Potvrdil mi, že je to úplně stejný případ jako ISS (Mezinárodní vesmírná / kosmická stanice) nebo HST (Hubbleův vesmírný / kosmický dalekohled). Oba výrazy proto můžeme zaměňovat a nepůjde o chybu.
Jako synonyma to beru, ale nepřijde mi pořád vhodné je používat v názvu organizací nebo zaběhlých výrazů. Můžeme pak klidně říkat „první vesmírná rychlost“ nebo ESA psát jako „Evropská vesmírná agentura“?
Mě to prostě trhá za uši, když slyším Kosmické síly USA nebo Mezinárodní kosmická stanice.
Chápu, jiné čtenáře podobě irituje, když říkáme Američanům kosmonauti nebo Rusům astronauti. Ale i zde se dříve jednoznačné rozdíly stále více stírají. Přesto si myslím, že bdueme v tomto duálním režimu pokračovat. Třeba ta ESA jako Evropská vesmírná agentura mi vůbec nepřijde jakkoliv nezvyklá.
Ja bych ještě doplnil jeden pohled, proč by nebylo špatné u názvů používat jednu variantu a sice vyhledávání. Takto se přijde o část výsledků.
Osobně bych se přikláněl k vesmírné, kosmické mi taky navozuje spíš ruské pojetí. Obecně u výrazů kosmické/vesmírné mi v češtině přijde přátelštější varianta vesmírné, přestože se nepochybně jedná o synonima.
SynonYma, samozřejmě, omlouvám se.
Jasně, rozumíme si. 😉
Já zase preferuju spíše výraz kosmický. Vždyť přece i o Kármánově hranici hovoříme jako o začátku kosmického prostoru. Navíc, když bychom to vzali skutečně do důsledků, tak pojem vesmír zahrnuje vše včetně Země. Osobně tedy výraz kosmický považuji za vhodnější, protože dává najevo, že daný termín souvisí s kosmickým prostorem. Ale chápu, že tady už je to hodně o osobní chuti daného člověka a každý to může vnímat odlišně.