Jihokorejská lunární sonda je natankována

Jihokorejská sonda, která by měla tento týden odstartovat z Mysu Canaveral, již byla naplněna pohonnými látkami, které bude potřebovat k domanévrování na nízkou oběžnou dráhu Měsíce, kde má fotografovat a provádět další vědecký výzkum. Sonda dříve označovaná jako KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) má odstartovat 5. srpna v 1:08 SELČ na raketě Falcon 9. Sonda samotná dorazila na Mys Canaveral 6. července. Před pár dny manažeři mise uvedli, že start byl o dva dny posunut, aby měli inženýři ve SpaceX čas navíc k provedení dodatečných prací na nosné raketě.

Sonda byla v čisté místnosti naplněna hydrazinem. Jihokorejští inženýři, kteří se přesunuli na místo startu se sondou zhruba ve stejném čase, dokončili závěrečné zkoušky první jihokorejské mise nejen k Měsíci, ale i mimo gravitační pole Země. 678 kilogramů těžká sonda by po natankování měla být uzavřena do dvoudílného aerodynamického krytu Falconu 9. Ten ji bude chránit během závěrečné fáze předstartovních příprav i v prvních minutách letu samotného. SpaceX po dokončení prací na aerodynamickém krytu převeze kompletní sestavu do několik kilometrů vzdáleného hangáru u rampy, kde čeká raketa Falcon 9. Tady proběhne spojení horního stupně nosiče s nákladem.

Kompletní raketa se následně vydá na vzletovou rampu SLC-40, kde bude vztyčena. Falcon s jihokorejskou sondou však není jediným nosičem, který má na podobný čas naplánovaný start. Dvanáct a půl hodiny před Falconem totiž má z nedaleké rampy SLC-41 odstartovat raketa Atlas V od firmy United Launch Alliance s armádní družicí včasné výstrahy. Termíny startů se proto ještě mohou změnit.

Sonda KPLO sice již dostala oficiální jméno Danuri (kombinace slov dal a nurida s významem užít si Měsíc), ovšem její původní název dobře vystihuje podstatu její mise. Slovo pathfinder má podobný význam jako předchůdce – označuje stroj, který má vyšlapat cestu. V tomto případě jde o cestu Jižní Koreje do hlubšího vesmíru. Stát na jihu korejského poloostrova se totiž netají svými ambicemi do budoucna, mezi kterými najdeme třeba robotické přistání na Měsíci začátkem 30. let. Jižní Korea navíc podepsala, že se připojí k americkému programu Artemis Accords a mohla by se podílet na programu pilotovanému lunárního průzkumu americké agentury.

„Základní myšlenkou této mise je technologický vývoj a demonstrace,“ uvedl Eunhyeuk Kim z Korejského aerokosmického výzkumného institutu KARI a dodal: „Věříme také, že díky vědeckým přístrojům získáme nějaká užitečná data.“ Na palubě totiž bude celkem šest vědeckých přístrojů a technologických demonstrátorů. Sonda Danuri má otestovat novou jihokorejskou platformu navrženou k provozu v hlubším kosmickém prostoru, ale i nové komunikační, řídící a navigační možnosti včetně ověření principů „meziplanetárního internetového spojení“ s využitím sítě odolné proti rušení.

Vědecké úkoly mise obnáší mapování lunárního povrchu za účelem identifikace budoucích přistávacích lokalit, průzkum zdrojů jako je vodní led, případně i analýza radiačního prostředí v okolí Měsíce. Mise za 188 milionů dolarů se k Měsíci vydá po nízkoenergetické, palivově úsporné balistické lunární přechodové dráze. Tu mimochodem jako první zkouší minulý měsíc na raketě Electron vypuštěná americká mise CAPSTONE – ta má na dráhu kolem Měsíce vstoupit v první polovině listopadu. Pokud Danuri odstartuje v prvních srpnových týdnech, dostane se k měsíci 16. prosince. Falcon 9 navede sondu na trajektorii, která povede blízko librančího bodu L1 soustavy Slunce – Země. Tato gravitačně stabilní oblast se nachází zhruba 1,5 milionu kilometrů nad denní stranou Země. Je tedy zhruba 4× dál než Měsíc.

Gravitační síly přirozeně přitáhnou sondu zpět k Zemi a díky přesnému navedení i k Měsíci, na jehož oběžnou dráhu jihokorejská sonda vstoupí. Sérií motorických manévrů s pomocí palubních korekčních trysek se sonda Danuri nakonec dostane na nízkou kruhovou dráhu ve výšce zhruba 100 kilometrů nad povrch Měsíce. Tohoto milníku by mělo být dosaženo přesně na přelomu letošního a příštího roku. Měsíc pak zaberou testy, oživování a uvádění palubních přístrojů do provozu. Rok trvající vědecká mise by pak mohla začít 1. února. Pokud bude mít soda dostatek pohonných látek, bude zvážena možnost prodloužení její mise počínaje rokem 2024.

Jedním z palubních přístrojů sondy Danuri je i americké zařízení ShadowCam. To je odvozeno od hlavní kamery sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) a má vědcům umožnit nahlédnout do temných kráterů u lunárních pólů, kde předešlé mise detekovaly stopy ložisek vodního ledu. Přístroj ShadowCam financovaný NASA, je 100× citlivější než kamera na LRO. Umožní tak sběr snímků s vysokým rozlišením a vysokým poměrem signálu vůči šumu i v případě snímků trvale zastíněných kráterů. NASA také pro misi Danuri poskytne sledovací a komunikační podpůrné služby, k čemuž poslouží síť Deep Space Network s anténami v Kalifornii, Španělsku a Austrálii. Jihokorejská kosmická agentura KARI disponuje svou vlastní anténou pro komunikaci s hlubším vesmírem, ovšem ta nedokáže zajistit nepřetržité pokrytí, což pro americkou síť není problém. Práce na sondě Danuri (tehdy ještě KPLO) začaly v roce 2016 se startem plánovaným na rok 2020. Při vývoji však sonda přerostla původní startovní hmotnost a inženýři navíc potřebovali více času na dokončení podrobného návrhu.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e9/Kplo_rendered_image.png
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/07/20220730kplo.jpg
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/ZBmQTKRrx8pb8STMq5B7Bj-1200-80.jpg
http://shadowcam.sese.asu.edu/…/1095/content_shadowcam_install_3.JPG