Na základně firmy Northrop Grumman v Promontory v Utahu je v těchto dnech hodně živo. Zástupci firmy společně se svými kolegy z agentury NASA tady provádí závěrečné přípravy před zkouškou, která bude stát za to. 21. července má proběhnout statický zážeh plnorozměrového pomocného urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky pro raketu SLS (Space Launch System). Samotný statický zážeh tohoto testovaného motoru bude představovat nejviditelnější fázi zkoušky FSB-2 (Flight Support Booster 2). Jejím cílem je zhodnotit výrobní procesy, ale i materiály, které mají vylepšit vlastnosti pomocných urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky pro budoucí mise realizované v rámci programu Artemis.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„Současné pomocné urychlovací motory raket SLS pro prvních osm misí programu Artemis využívají velmi robustní mix nově vyvinutých avionických prvků i hardwaru, který podědily po programu raketoplánů Space Shuttle,“ vysvětluje Bruce Tiller, programový manažer pomocných urychlovacích motorů pro rakety SLS a pokračuje: „V rámci tohoto konkrétního pozemního testu chceme demonstrovat některé nové materiály, ale i zbrusu nový systém směřování tahu, nebo také nový způsob zapalování motoru. Data získaná z tohoto testu by měla zlepšit náš design pomocných urychlovacích motorů pro budoucí mise, které nás dopraví dál do hlubin vesmíru, než kam jsme se kdy dříve mohli dostat.“
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
V rámci zmíněné zkoušky bude jeden pomocný urychlovací motor na tuhé pohonné látky pevně ukotven k horizontálnímu zkušebnímu stanovišti. Následně dojde k jeho zážehu a bude následovat přibližně dvouminutové hoření. Tato doba bude mimochodem stejná i při ostrém provozu. Test navíc nemá letu odpovídat pouze z hlediska délky hoření motoru, ale i z hlediska úrovně tahu, který motor produkuje. V ostrém provozu budou na raketě SLS tyto pomocné urychlovací stupně na tuhé pohonné látky dva. Navíc budou ve vertikální pozici. Po startu pak tato dvojice štíhlých bílých válců obstará více než 75 % tahu celé sestavy po dobu prvních dvou minut od startu. Hlavním dodavatelem pomocných urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky pro raketu SLS je firma Northrop Grumman.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Překlad: Dušan Majer
Konkrétní termín statického zážehu pomocného urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky v rámci zkoušky FSB-2 zatím neznáme. NASA ve svém článku uvádí, že z celého testu uskuteční přímý přenos, který má začít ve 20:55 SELČ. V nejbližších dnech se ale jistě objeví upřesněný termín tohoto testu – na základě aktualizovaných informací o tom, kdy má k testu dojít, příslušně upravíme i začátek našeho živě a česky komentovaného přenosu, který k této události připravujeme.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Samotná zkouška FSB-2 velmi výrazně vychází z poznatků, které experti nasbírali v září roku 2020. Tehdy totiž na stejném místě u Promontory v Utahu proběhla zkouška FSB-1 (Flight Support Booster-1). Kromě již zmíněných úprav (nový systém zažehávání motoru či směřování tahu) se bude v rámci zkoušky FSB-2 také provádět kvalifikace nového ablativního materiálu, který kryje povrch trysky tohoto raketového motoru. Testovaný motor na tuhé pohonné látky bude (stejně jako jeho předchůdci při podobných zkouškách) prošpikován senzory, které budou měřit různé veličiny v průběhu celého testu. Zkoušky by tak měla přinést cenná data, která jsou nezbytná pro vývoj nové generace pomocných motorů na tuhé pohonné látky. Ty vznikají v rámci programu BOLE (booster obsolescence and life extension – viz náš článek) a zatím se počítá s tím, že by tyto vylepšené pomocné urychlovací motory na tuhé pohonné látky mohly vstoupit do služby při misi Artemis IX.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sls_solid_rocket_booster_fs_03122018.pdf
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/fsb2_night_workers.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/07/BOLE-Overview-Slide.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sls-4198_-_fsb-2_infographic.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/189531-1_sls-booster.jpg
Artemis 9, to poletí v kterém roce? 2035?
Je to jistě ještě daleko, ale zatím se zdá, že by mise Artemis IX mohla přijít v roce 2031.
Komu, čemu se zdá?
Dle článku
https://arstechnica.com/science/2022/06/we-got-a-leaked-look-at-nasas-future-moon-missions-and-likely-delays/
V tabulce v článku je 2034. Při koeficientu NASA 2x reálně 2045-50? Pravda, je to po roce 2031.
Vycházím z údajů na wiki. Jak jsem psal, je to ještě daleko, takže se jistě řada věcí změní.
Nepoužívají se boostery SLS také jako balistické rakety s jadernými hlavicemi?
Armádní rakety sice také používají tuhé pohonné látky, ovšem pomocné urychlovací stupně jsou úplně jiná kategorie – už jen z podstaty svých rozměrů.
Spíše než statickým zážehem bych to nazýval statickým testem motoru
Jelikož při tomto testu dojde k zapálení (zážehu) motoru, jsou možná obě pojmenování.
Artemis 4 ma letet nejdrive koncem roku 2028.
„NASA odhadl nezávislý kontrolní tým startovní připravenost mise Artemis 4 nejdříve na konci roku 2028.“
https://kosmonautix.cz/2022/07/gateway-cervenec-2022/#comments
Takze realne Artemis 4 nekdy v roce 2030…
To by museli pak navysit kadenci startu pomalu jak samopal vzor 24
Pardon, to byla reakce na prispevek pana Majera:
„Je to jistě ještě daleko, ale zatím se zdá, že by mise Artemis IX mohla přijít v roce 2031.“
Jestli jsem to dobře pochopil, tak se primárně nebavíme o misi Artemis 9, ale o tom, kdy by mohly být poprvé nasazeny nové SRB z programu BOLE. Zásoba stávajících SRB z programu STS vystačí na 8 startů SLS. Hledáme tedy rok, ve kterém může být v manifestu NASA nejdříve (NET) 9. start SLS.
Údaje na wiki (4. start SLS v roce 2026, poté s roční kadencí startů 9. start SLS v roce 2031) sice odpovídají poslednímu oficiálnímu manifestu NASA, ale už je můžeme považovat za neaktuální.
Správně píšete, že nezávislý kontrolní tým vzhledem ke zpožďující se montáži plošiny ML-2 odhadl startovní připravenost mise Artemis 4 nejdříve na konci roku 2028. Analýza týmu byla dokončena v únoru 2022 a zohlednila rizika spočívající v pokračující budoucí neochotě Bechtelu využít odborné znalosti NASA získané zkušenostmi ze stavby plošiny ML-1 v oblasti vývoje subsystémů, řízení hmotnosti, zmírňování problémů a řízení rizik. V červnovém dílu Gateway jsem ale napsal, že podle zprávy GAO se Bechtel nakonec spojil s odborníky z průmyslu i NASA, provedl několik redesignových opatření a od března 2022 začleňoval přijatá opatření na snížení hmotnosti do svých návrhů. Na konci května 2022 Bechtel dodal svůj vlastní prozatímní aktualizovaný odhad harmonogramu, který umožňuje start Artemis 4 nejdříve na konci roku 2027 (tedy o rok dříve).
V červencovém dílu jsem napsal, že podle interního variantního plánovacího dokumentu (který byl údajně ukradený a získal ho web Ars Technica) NASA zvažuje v případě velkého zpoždění plošiny ML-2 vytvoření mise Artemis 3.5, pro kterou by objednala od ULA další horní stupeň ICPS. Mise je v dokumentu zařazena do fiskálního roku 2027. Ten končí dne 30. září 2027.
Ať s menším nebo s velkým skluzem ML-2, NASA tedy zřejmě stále uvažuje, že by se 4. let SLS mohl uskutečnit v roce 2027, nikoli 2028.
Ještě bych rád doplnil informaci z dnešního článku o skutečnost, že test FSB-2 nepřinese data pouze pro program BOLE, ale současně umožní vyhodnotit vylepšení a nové materiály v SRB pro mise po Artemis 3, tedy už pro čtvrtý start SLS. Tato informace je uvedena v popisu pod infografikou ve zdrojovém článku NASA. Uvádím to pro případ, že by někdo získal z diskuse chybný dojem, že data z testu FSB-2 budou využitelná až v příštím desetiletí.
Diky za doplneni pane Hosku.
Po 30 roce by mohla do planu misi s vyuzitim tezkych nosicu pomalu promlouvat i pripravovana platforma od SpaceX, pokud se podari ji dotahnout do konce a bude kvalifikovana i pro pilotovane starty.
Snad by to mohlo být i dříve. V tomto směru hodně napoví program Polaris, mise dearMoon a HLS pro Artemis III.
SpaceX má také koeficient času. Tipnete, kolik to je?
Dobře. Zaznamenejme tedy, že pan PetrV nepočítá s tím, že SpaceX bude připravena provádět obdobu pilotovaných misí Artemis dříve než v roce 2031.
Jeden by řekl, že stačí hlavně zkoušet boostery, ale nemusí se létat.
Hlavně když to sype.
Tako věta je úžasná:
protože se systémem Space Launch System a kosmickou lodí Orion jsou velké fixní náklady, ať už vozidla létají nebo nelétají během daného roku.
Když nelétají, tak nic nezkazí.
To dá rozum…:-)
https://kosmonautix.cz/2022/07/sls-v-hale-vab-nezahali/
Tak v hale je raketa k ničemu. Už ať letí…
Dobře. Zaznamenejme tedy, že pan PetrV se po přečtení článku těší na let Artemis I.
Please sign to verify this is everything youve ever said…
Vím, že jste Čech. Byl by velký problém komunikovat na českém webu česky? Myslíte, že SLS nesměřuje k prvnímu pokusu o start?
Se hned nečerti 🙂 V tomto konkrétním případě by to problém byl. Scénku, ze které to pochází, znám jen v angličtině … sice by to nebyl problém přeložit, ale jelikož bych nemusel trefit „oficiální“ překlad (nemám rád nepřesné citace) – tak jsem volil původní znění. (A najít na D+ seriál, správné místo a přepnout jazyk, je na mě moc práce). Se SLS to má pramálo společného … byla to reakce na „zaznamenejme tedy…“.
Jinak SLS směřuje k pokusu o start… už dlouho. Jak dlouho ještě bude směřovat netuším. Neumím předpovídat budoucnost. Platím profesionálům, aby to pro mě dělali, a i ti se občas mýlí. (…grr… v češtině to prostě není ono…).
Dnes byl termín startu mise Artemis I stanoven na 29. srpna. Ale v kosmonautice jsou odklady samozřejmě běžné.
Ten posun myšlení PetraV od „stačí zkoušet boostery, nemusí se létat, když nelétají, tak nic nezkazí“ k „v hale je raketa k ničemu, už ať letí“ byl tak úžasný, že stál za zaznamenání. Ale jo, chci k tomu něco dodat. Pokud půjdou přípravy podle plánu, bude SLS přepravena na rampu kolem 18. srpna. Tedy za čtyři týdny.