Čínská těžká raketa Dlouhý pochod 5B vynesla v neděli ráno našeho času druhý velký modul čínské kosmické stanice. Start z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan přišel 24. července v 8:22:32 SELČ. Jednalo se o osmý let rakety Dlouhý pochod 5 a třetí let varianty 5B. Tato verze nepoužívá horní stupeň a je určena k dopravě těžkých nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země, kam zvládne vynést zhruba 25 tun nákladu. Zhruba 23 tun těžký laboratorní modul Wentian se hned ten samý den připojil k zárodku stanice – základnímu modulu Tianhe.
53,7 metru vysoká raketa Dlouhý pochod 5B byla před startem naplněna pohonnými látkami – čtyři postranní urychlovací stupně kapalným kyslíkem s leteckým petrolejem a centrální stupeň pak kapalným kyslíkem s kapalným vodíkem. Obslužná ramena na 95 metrů vysoké věži u startovní rampy se během odpočtu odklopila, čímž se těžké raketě otevřela cesta ke startu. Během závěrečných sekund předstartovního odpočtu se pod raketou aktivovaly chrliče jisker, které měly vypálit vodík, který se zde mohl během přípravných činností nahromadit. Následně se k životu probudily dva kyslíkovodíkové motory YF-77 na centrálním stupni následované zážehem celkem osmi motorů YF-100 na kapalný kyslík a letecký petrolej, které se nachází na čtyřech pomocných urychlovacích stupních.
Desítka raketových motorů společným tahem přes 1000 tun odlepila raketu od rampy a nosič zamířil směrem na východ nad volné moře. Zhruba po třech minutách letu pomocné stupně spálily pohonné látky a mohly být odhozeny. Motory centrálního stupně však hořely po celou dobu a zhasly až po více že osmi minutách od startu, kdy sestava dosáhla oběžné dráhy. Po kontrole, že je vše v pořádku, se od centrálního stupně mohl modul Wentian oddělit a zahájit svou cestu ke stanici Tiangong.
Modul Wentian měří na délku 17,9 metru a dosahuje maximálního průměru 4,2 metru. Jeho konstrukce je kromě jiného vybavena i platformami pro usazení vědeckých experimentů – jak v útrobách modulu, tak i na jeho vnějším povrchu. Modul Wentian disponuje technikou k provádění experimentů, ale také přechodovou komorou pro výstupy do volného kosmického prostoru. Ke spojení 23 tun těžkého modulu Wentian (mimochodem šlo o nejtěžší dosud vynesený čínský náklad) s modulem Tianhe došlo 24. července ve 21:13 SELČ. Čínští kosmonauti Chen Dong, Liu Yang a Cai Xuzhe pobývající na stanici sledovali přílet laboratorního modulu a už 25. července kolem 4:03 SELČ se stali první posádkou, která vstoupila do jeho útrob.
Modul Wentian nyní může rozvinout své fotovoltaické panely, jejichž rozpětí bude dosahovat téměř 55 metrů, což zajistí výrobu dostatečného množství elektrické energie. Nový modul je také vybaven malým robotickým manipulátorem, který je navržen k provádění jemnějších pohybů než větší paže na modulu Tianhe. Rameno na modulu Wentian se má primárně využívat pro přesun experimentů a dalšího hardwaru na vnějším plášti stanice.
Přílet modulu Wentian ke stanici znamenal připojení druhého ze tří velkých přetlakových modulů, které mají tvořit základní konfiguraci stanice Tiangong. Základní modul Tianhe byl vypuštěn raketou Dlouhý pochod 5B v dubnu 2021 a pozemní týmy již pracují na přípravě modulu Mengtian, který by měla raketa Dlouhý pochod 5B vynést letos v říjnu. Ale zpět k modulu Wentian. Ten se v 24. července připojil na přední dokovací port modulu Tianhe, který se nedávno uvolnil odletem již nepotřebné nákladní lodě Tianzhou. Za pár týdnů se modulu Wentian ujme robotický manipulátor modulu Tianhe a přemístí jej na finální pozici – boční dokovací port modulu Tianhe. U zmíněného modulu Mengtian bude použit velmi podobný postup. Jakmile tedy budou moduly Wentian a Mengtian připojeny na své finální pozice na bočních uzlech modulu Tianhe, získá stanice Tiangong jedinečný tvar písmene T, který vytvoří její přetlakové moduly.
Posádka stanice má na příští měsíce naplánované dva až tři výstupy do volného kosmického prostoru. „Experimentální kabina Wentian je především určena k vědeckému výzkumu zaměřenému na biologii. Wentian je vybaven experimentálními skříněmi pro ekologické, biotechnologické výzkumy i pro zkoušky různých úrovní gravitace,“ uvedl na tiskové konferenci minulý měsíc Lin Xiqiang, zástupce ředitele China Manned Space Agency. Experimenty, které se tu budou provádět, se budou týkat genetiky, stárnutí, tkání i buněk. Skříň (rack) pro proměnlivou úroveň gravitace dokáže vytvořit odstředivou sílu v rozmezí od jedné setiny zemské gravitace až do jejího dvojnásobku.
S doručením modulu Wentian na oběžnou dráhu však souvisí i jedna nepříjemnost. Konstrukční návrh nosné rakety Dlouhý pochod 5B, která byla k vynesení modulu Wentian využita, totiž vyžaduje, aby centrální stupeň tohoto nosiče dosáhl oběžné dráhy, kde uvolí náklad. Centrální stupně této rakety z předešlých misí v letech 2020 a 2021 neřízeně vstoupily do zemské atmosféry po přibližně dvou týdnech od startu. Centrální stupeň přitom měří na délku přes 30 metrů a v prázdném stavu váží 21,6 tuny. Jedná se tak o jedny z největších a nejhmotnějších lidmi vyrobených objektů, které vstupují do zemské atmosféry neřízeným způsobem. Podobný neřízený způsob se očekává i u centrálního stupně rakety, která v neděli vynesla modul Wentian.
Po minulém startu Dlouhého pochodu 5B a následném neřízeném vstupu do atmosféry v loňském roce, uvedl administrátor NASA, Bil Nelson, že Čína „nedodržuje zodpovědně nastavené normy související s kosmickou tříští“ a dodal: „Státy využívající vesmír musí minimalizovat rizika pro lidi a majetek na Zemi v souvislosti s návratem kosmických objektů a maximalizovat transparentnost těchto operací.“
Na loňské tiskové konferenci uvedl Wang Wenbin, tiskový mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí, že se jedná o běžný postup uplatňovaný u horních stupňů nosných raket, které zanikají v atmosféře. Nesprávně přitom centrální stupeň Dlouhého pochodu 5B označil za horní stupeň. Následně uvedl: „Většina jeho částí shoří při návratu do atmosféry, což znamená, že pravděpodobnost nebezpečí pro letecké či pozemní objekty a činnosti je extrémně nízká.“
Ovšem faktem je, že žádná raketa na celém světě nezanechává na oběžné dráze tak masivní díly, aby neřízeně spadly na Zemi. Vysloužilé nefunkční družice a horní stupně pravidelně zanikají v atmosféře vcelku běžně, ovšem zániky objektů, které váží více než jen pár tun, jsou vzácné. Velké urychlovací a centrální stupně, které používají jiné rakety, totiž běžně dopadají na Zemi ještě před dosažením oběžné dráhy. Jejich dopady jsou proto omezeny na přesně definované oblasti podél dráhy jejich letu, které jsou na potřebný čas uzavřené, aby se nikomu nic nestalo. Stejně jako většina kosmického smetí, které vstoupí zpět do zemské atmosféry, většina centrálního stupně Dlouhého pochodu 5B shoří díky teplotám v řádu nižších tisíců stupňů Celsia. Ovšem některé kusy mohou dopadnout na povrch planety.
Riziko, že by došlo ke zranění nějaké osoby nebo poškození stavby takovým úlomkem, není velké. Tyto objekty s největší pravděpodobností skončí v oceánu, či v neobydlených oblastech. Ovšem v případě prvního neřízeného návratu centrálního stupně Dlouhého pochodu 5B v roce 2020 byly úlomky rozptýleny po Pobřeží Slonoviny. Loňský zánik centrálního stupně této rakety proběhl nad Indickým oceánem. Čínská stanice Tiangong obíhá Zemi ve výšce přibližně 380 kilometrů po dráze, která je vůči rovníku skloněna o 41,5 stupně. To znamená, že centrální stupeň Dlouhého pochodu 5B může spadnout kamkoliv mezi 41,5. stupněm severní a jižní šířky.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FYa8LQgXwAMCKDP?format=jpg&name=large
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/07/20220724lm5b.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/07/20220724wentian.jpg
https://tiananmenstremendousachievements.files.wordpress.com/…chinas-space-station.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/07/20220723wentian.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/05/lm5core1.jpg
http://spaceflight101.com/…/116/2016/10/135635689_14721941417891n.jpg
https://wp-assets.futurism.com/2020/05/rocket-falling-dumped-debris-africa.jpg
https://ichef.bbci.co.uk/…chinese_rocket_falling_map_41_640-nc.png
Pokroky Číny ve výzkumu kosmu jsou chvályhodné. Moderní vybavení, velké prostory. Stanice se teď nevíce podobá Miru v sestavě Mir+Kvant+Kvant2. Po dodání posledního modulu bude doufejme dlouhé a efektivní využívání stanice. I další projekty jsou úspěšné, Čína nešetří na vývoji ani zkouškách, proto se daří. Buďme rádi, že všechno nedávají jen na zbraně.
Už je plán startů Šen-čou na příští rok a dál?
Taky myslím, že by mohli začít s přípravou na zdvojnásobení velikosti stanice s využitím záložních modulů.
Zajímalo by mě, jestli ještě někdy využijí k výstupu dveře na kulové části základního modulu nebo už hned začnou využívat přechodovou komoru