Je to 25 let od doby, co na Marsu přistála mise Mars Pathfinder. Součástí této mise byl vůbec první rover, který se projel po povrchu Marsu. Přistání proběhlo 4. července 1997 a další den byl tým připraven navždy změnit směr průzkumu Marsu: Poslali přistávacímu modulu instrukce, aby vysunul rampu tak, aby historicky první Mars rover, Sojourner, mohl sjet na povrch planety. Rover Sojourner vážil pouhých 11,5 kilogramů a nebyl větší než mikrovlnná trouba. Jeho rozměry jsou 65 centimetrů na délku, 48 na šířku a 30 na výšku. Ale poté, co přistál a strávil 83 dní ježděním po povrchu a prováděním základních vědeckých experimentů dokázal, že průzkum Marsu s roverem je možný.
Stejně jako Mars Pathfinder vzal Sojournera s sebou na projížďku, Perseverance přivezla Ingenuity, šikovnou malou helikoptéru, která dokázala, že je možné, aby v řídké atmosféře Marsu mohl létat vrtulový stroj. Ingenuity, která měla původně naplánovaných jen pět letů, tak zatím letěla devětadvacetkrát a má potenciál přetvořit průzkum Marsu každým kouskem stejně jako Sojourner před čtvrt stoletím. S každou novou misí a každým novým způsobem zkoumání Marsu získává lidstvo lepší pochopení toho, jak se Rudá planeta kdysi podobala Zemi.
Zde se můžete podívat na video s názvem NASA na Marsu: 20 let nepřetržitého průzkumu s historií zkoumání Marsu od roveru Sojourner až po rover Curiosity.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e5/Pathfinder01.jpg
Jojo, to byla nádhera. Když přicházely první snimky, na kterých byl samotný Sojourner na povrchu Marsu a později i Pathfinder obklopený vyfouklými airbagy. Vše jen z denního tisku, co mám někde ještě doteď. O internetu se tehdy psalo jen v anarchistickém časopise Doutnák, který jsen neodebíral. Nebyl to první rover, který měl ambici pohybovat se po Marsu, ale sovětští „lyžaři“ ani nedostali šanci vzhledem k zoufale nepodařenému programu Mars.
Psal se rok 1997 a internet byl samozřejmě dostupný i v ČR, jen v mnohem menší míře, než je dnes. Byl jsem tou dobou správce počítačové učebny na jedněch VŠ kolejích, kde byl přístup na web pro studenty. Misi Mars Pathfinder jsem tak mohl sledovat v přímém přenosu a bez omezení, jelikož byl pro mě web zdarma. Byla to úžasná doba, vidět poprvé snímky z Marsu se zpožděním jen pár hodin od jejich pořízení na jiné planetě. 🙂
Asi jsem žil v nějakém paralelním světě, ale jasně si pamatuju, že jsem první snímky stahoval doma, připojený večer telefonním modemem na přístupový bod do firmy, kde jsem pracoval. Bylo to na dnešní poměry velmi pomalé sotva 32-40 kbps, ale fungovalo to celkem spolehlivě.
Internet byl tenkrát už poměrně dostupný a o žádném Doutnáku jsem nevěděl (vím, že existoval až ode dneška :-)). Připojit se modemem na nějaký přístupový bod nebyl velký problém, dokonce i studenti tenkrát běžně mívali účty do školních AP, které občas načerno sdíleli s kamarády mimo danou fakultu…
Byl to hezký a tenkrát trochu nezvyklý pocit, sedět doma a stahovat na disk svého PC poměrně čerstvé obrázky z Marsu.
My jsme stahovali a lidi z NASA zhruba ve stejnou dobu řešili problém se softwarem. Dodnes je tato záležitost uváděna jako modelový příklad možné chyby v návrhu embedded OS na školeních operačních systémů reálného času – tzv. „priority inversion“.
Ehm, tak samozřejmě anarchistický časopis Doutnák znají všichni Cimrmanologové. Už ten název asi napoví, že jde o nadsázku. A celkově je to nadsázka, internet existoval. I když já k němu přístup obvykle neměl, protože jsem se tehdy ještě živil skutečnou prací 🙂 , takže opravdu jen ten denní tisk + TV.
jo, my sme Vtedy uz mali inet v praci, pamatam ako som pozeral sefovi cez plece ked s baznou stahoval tu fotku, co je v titulke.. historické momenty
Pokrok odvtedy je uzastny..