Americký marsovský lander InSight zaznamenal zatím nejsilnější „třesení“ pozorované mimo planetu Zemi. Marsotřesení o odhadové intenzitě 5. magnitudy přišlo 4. května 2022 během 1222. solu, který InSight tráví na Marsu. Tyto otřesy se přidaly do katalogu více než 1300 marsotřesení, která InSight zaznamenal od svého přistání na Marsu v listopadu 2018. Do této doby nejsilnější marsotřesení (magnituda 4,2) bylo zachyceno 25. srpna 2021. Sonda InSight byla k Marsu vyslána s citlivým seismomentrem (dodaným francouzskou agenturou CNES), aby studovala vnitřní vrstvy planety. Seismické vlny prochází materiálem v kůře, plášti i jádru a přitom se různě odráží. Analýza těchto vln může seismologům pomoci určit hloubku a rozložení těchto vrstev. Poznatky o struktuře Marsu pak mohou pomoci lépe porozumět vzniku všech kamenných kosmických objektů – včetně Země a Měsíce.
Pokud bychom aktuální marsotřesení 5. magnitudy vztáhli na pozemská zemětřesení, jednalo by se o středně silné otřesy. Tato hodnota se však blíží hornímu limitu hodnot, které vědci chtěli při misi InSight zachytit. Odborný tým bude muset nové otřesy pečlivě analyzovat, než bude možné přinést bližší informace o místě a podstatě jejich původu, případně o tom, co nám to říká o vnitřní stavbě Marsu.
Zdroj: https://mars.nasa.gov/
„Od prosince 2018, kdy jsme usadili náš seismometr jsme čekali na takové velké marsotřesení,“ přiznává Bruce Banerdt, hlavní vědecký pracovník mise InSight z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii a dodává: „Tyto otřesy nám jistě poskytnou pohled na planetu, jaký jsme ještě neměli. Vědci budou ještě několik dalších let analyzovat nasbíraná data, aby se o Marsu dozvěděli stále nové věci.“
Silné marsotřesení přišlo v době, kdy se sonda InSight potýká s novými výzvami, které se týkají jejích fotovotaických panelů. Do míst, kde sonda přistála, totiž přichází zimní období, při kterém je v atmosféře více prachu, což omezuje množství slunečního světla, které dopadá na povrch. Sedmého května InSight vstoupil do tzv. bezpečného režimu, jelikož množství generované energie pokleslo pod limitní hodnotu. Sonda proto přerušila všechny zbytné funkce (včetně vědeckých měření) a zachovala v provozu pouze ty životně důležité. Tento postup sonda provádí, aby chránila své citlivé vybavení a je možné, že se situace bude opakovat, jelikož množství dostupné energie bude klesat. Lander již na konci roku 2020 splnil svou základní misi a nyní je v nadstavbové části, která potrvá do prosince 2022.
Zdroj: https://mars.nasa.gov/
Přeloženo z:
https://mars.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/22430_PIA23177-web.jpg
https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/26731_2-PIA25180-web.jpg
https://mars.nasa.gov/system/news_items/main_images/9185_1-PIA25044-web.jpg
„a přitom se různě odráží”,
utlmujú, lomí, mení rýchlosť, fázu, odozvy, frekvenciu, rôzne vlny spolu všemožne navzájom interferujú …
atď. atď…
To všechno určitě ano, otázkou je, jak moc se to dá analyzovat z měření na jednom místě. Vždycky jsem si myslel, že ta analýza se dá pořádně udělat jen díky tomu, že na Zemi je poměrně hustá síť seizmografů.