Když sledujeme závěrečné předstartovní přípravy Dalekohledu Jamese Webba, je vhodné si připomenout, že první teoretické úvahy o nástupci Hubbleova teleskopu lze vystopovat až do roku 1989 a v roce 1996 byl projekt zformulován jakožto Next Generation Space Telescope (NGST). Je tedy vidět, že u podobně velkých projektů se jejich přípravný cyklus počítá na desetiletí. Není proto překvapením, že už nyní probíhají úvahy o teleskopech, které by měly odkrývat astronomická tajemství v dalších desítkách let. O projektech jsme se již zmínili v létě 2017 a od té doby se zdánlivě nic nedělo. Nyní však nastal posun. Vědecká rada předložila svá doporučení pro vědecký výzkum v dalším desetiletí. Její doporučení sice nejsou závazná, ale přesto je NASA používá jako základ pro své další plány.
Vědecká rada doporučila se ze všeho nejdříve věnovat teleskopu, který by mohl pracovat v infračervené / viditelné / ultrafialové části spektra a který by byl „výrazně větší“ než Hubbleův teleskop. Teleskop by měl být schopen pozorovat exoplanety, které jsou desetmiliardkrát méně jasné než hvězdy, kolem kterých obíhají. Kromě jiného by navíc měl být schopen poskytovat spektroskopická data o těchto exoplanetách. Zpráva dále uvádí, že tato velká strategická mise má „ambiciozní rozměry“, které zvládne pouze NASA. Má tedy jít o projekt, který by měl být pod americkým vedením.
Odhady nákladů se pohybují okolo 11 miliard amerických dolarů, přičemž implementace tohoto teleskopu by měla začít s koncem této dekády, až budou technologie dostatečně vyspělé a až příslušná zhodnocení uznají, že jsou připravené. Pokud půjde všechno dobře, mělo by ke startu tohoto teleskopu dojít mezi roky 2040 a 2045. Zpráva sice neuvádí názvy, ovšem z definice, že má jít o teleskop sledující v infračervené / viditelné / ultrafialové oblasti, lze usuzovat, že největší šanci uspět má projekt LUVOIR, ale mimo hru není ani návrh HabEx.
Zpráva od vědecké rady dále agentuře NASA doporučuje, aby pět let po začátku první mise zahájila předběžné studie pro dva další projekty. Tím prvním má být strategická mise sledující vesmír ve vzdálené infračervené oblasti a druhým má být projekt velké strategické mise poskytující snímky v rentgenové části spektra s vysokým rozlišením.
Jejich náklady se odhadují na 3 a 5 miliard amerických dolarů. Pokud bychom vycházeli ze seznamu čtyř projektů, o kterých jsme psali v článku v roce 2017, pak by teleskop pracující ve vzdálené části infračerveného záření mohl představovat projekt Origins Space Telescope, rentgenový teleskop by pak s největší pravděpodobností mohl zastupovat projekt Lynx.
Zdroje informací:
http://spaceref.com/
Zdroje obrázků:
https://skyandtelescope.org/wp-content/uploads/four-large-missions-480px-736×490-c-default.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Rendering_of_LUVOIR-A_observatory%2C_2019.png
https://www.jpl.nasa.gov/habex/assets/images/mission/[email protected]
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f4/Origins-Space-Telescope.png
https://pweb.cfa.harvard.edu/…/2019-06/Lynx-Telescope.jpg?itok=H8mLW1qY
Tyhle velké teleskopy budou takové třešničky na dortu kosmické astronomie, ale tažní koně budou jiní, menší, ale v ohromných počtech. Ideální pro tyhle konstelace dalekohledů by byly dráhy nad geostacionární drahou, aby nezvyšovaly smetí na LEO. Představuju si stovky či tisíce malých dalekohledů o velikosti zhruba družic Starlink, a taky podobně sériově vyráběné s průměrem zrcadla tak půl metru ale spojené mezi sebou jako optické interferometry. Mohly by být více typů pro viditelné světlo, infračervené či ultrafialové a schopné pozorovat celou oblohu nepřetržitě. Zároveň by pak některé pracovaly jako interferometry s obrovskými základnami v řádu desítek či stovek tisíc kilometrů a tím pádem s rozlišením lepším než největší dalekohledy. Samozřejmě by je vynášely levně rakety StarShip po stovkách.
Problém zatím představují objemy dat produkované takovým množstvím teleskopů. Nejde jen o stahování, ale o jejich katalogizaci a vyhodnocování.
Věřím podle Moorova zákona, že než se ty konstelace rozběhnou, tak budou i počítače, které je zvládnou. Nejdříve to bude koncem 20.let
Je to jak píše Dušan, to nesfázujete (nejbližších 30 let) ani laserem ani později v datech numericky. Vždyť ten pohled na černou díru počítali (z dat na spoustě HDD) rok nebo tak nějak a to bylo v radiovém oboru, kde milimetr sem, milimetr tam (nebo pikosekunda sem, pikosekunda tam) nehraje roli.
Ale mohlo by to být zajímavé jako Lisa 3.0 – kde by se v podstatě dala vynechat ta zrcadla – a nebo naopak jako vesmírný watchdog před asteroidy, kde by se zase dalo vynechat to sfázování..
Dalekohledy o průměru 1/2 metru jsou dnes doménou amatérů. Navíc sfázovat 2-3 dalekohledy na Zemi, na pevné, bytelné základně, je špičkový technicko-optický výkon. A k tomu nesmírně nákladný
A jen tak jednoduchá úvaha : 100 ks 1/2 metrových dalekohledů, má stejnou sběrnou plochu jako jedno 5m zrcadlo. Což je jednoduše zvládnutelný dalekohled, s jediným řídícím systémem….
Neříkám, že to bude jednoduché. Ale soustava sta malých dalekohledů na základně 100 000 km bude mít mnohem vyšší rozlišení než i ten největší jednolitý dalekohled na Zemi nebo ve vesmíru
Pokud dokážete během expozice v řádu desítek sec udržet vzdálenost všech 100 pohybujících se teleskopů v identickém uskupení s přesností pozic rovnající se zlomku vlnové délky světla, pak máte naději. Jen zatím nikdo nepřišel na to, jak toho dosáhnout :(.
Zatím jsem stejně tak daleko, jako před 50 léty, kdy se tohle už také psalo
A jen tak mimochodem, proč je potřeba těch teleskopů 100, nestačily by 2 ?
Jak uz jsem tu nedavno zminoval, za me je nejzajimavejsi navrh soustava malych teleskopu, ktere vyuzivaji nasi vlastni hvezdu jako gravitacni cocku. Umoznuje teoreticky sledovat exoplanety v okruhu desitek svetelnych let v rozliseni 100×100 pixelu (i megapixel je naprosto realna moznost), coz je oproti vyse zminenym variantam absoltne jina liga! Obrovska technologicka vyzva, ale rozliseni 10-25km/pixel povrchu exoplanety je dosazitelne jedine vyuzitim Slunce jako obri cocky. Vice viz: https://arxiv.org/pdf/2002.11871.pdf
Říká se, že LUVOIR by byl tak drahý, že by si to NASA nemohla dovolit.
Ako sa píše v článku, mal by byť pod NASA vedením. takže je jasné, že rovnako ako v prípade JWST pôjde o multinárodný projekt.
Navyše tá cena 11 miliárd USD je len počiatočný odhad. Pokojne to nakoniec môže byť aj 20 (viď JWST).
Predpokladaný štart 2040 – 2045. Uf, to si počkáme.
Prednedávnom tu bol článok o teleskope, umiestnenom niekde pri Saturnu. Na tomto sa nepracuje?
Upřímně pochybuji, že by to bylo u nás. Umístění teleskopu k Saturnu by totiž ničemu nepomohlo, byla by to jen komplikace.
Asi som to videl na nejakom zahraničnom webe.
Tu je napríklad celkom fajn článok – https://astronomy.com/news/2021/11/a-tiny-telescope-beyond-saturn-might-trump-giant-telescopes-near-earth