Bylo 10. března roku 1970, když ze základny u města Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala první kosmická raketa. Šlo o nosič Diamant, který se vznesl ze stejnojmenného startovního komplexu a který představuje první kapitolu evropského kosmického příběhu. Jeho historie je však ještě o trochu delší. První suborbitální raketa (Véronique ve verzi AGI) z dané lokality odstartovala 9. dubna 1968. Startovní komplex Diamant byl v provozu mezi roky 1970 a 1975 – jeho konec souvisel především s vybudováním komplexu ELA-1 pro rakety Ariane 1. Diamant tak byl v roce 1978 definitivně opuštěn. V roce 2019 však ArianeWorks (inovační skupina založená firmou ArianeGroup a francouzskou agenturou CNES) dostala za úkol navrhnout nosiče budoucnosti a především pracovat na projektu Themis. V jeho rámci by měl vzniknout evropský nízkonákladový znovupoužitelný první stupeň. Otázkou však bylo, odkud by tento demonstrátor mohl startovat a kde by přistál. Jelikož je každý vzletový komplex velmi specifický, diskutovalo se, zda by měl vzniknout nový, nebo jít cestou rekonstrukce stávajícího.

Na evropském kosmodromu ve Francouzské Guyaně u města Kourou funguje v současné době hned několik aktivně využívaný vzletových komplexů, které využívají rakety Ariane 5, Vega či Sojuz. Jiné komplexy však již svému účelu neslouží. To se týká třeba i komplexu ELA 2, odkud létaly rakety Ariane 4. „Ukázalo se, že lokalita komplexu Diamant je ideální pro přestavbu. Na jednu stranu je dost daleko od aktivních ramp (našli bychom jej kilometr od bezpečnostního perimetru Ariane 5), ale zároveň je dost blízko na to, aby vyžadoval dodatečná řešení ochrany osob a pozemků,“ vysvětluje Henri Kong z ArianeWorks, který od roku 2019 zodpovídá za pozemní činnosti.

Využití místa, které již fungovalo, umožňuje nejen snížit ekologickou stopu, ale hlavně ušetřit čas a peníze. Není to ale tak snadné. Kompletní přestavba startovního komplexu se musí potýkat s mnoha překážkami, nad kterými ční zdejší klimatické podmínky. Jejích účinky totiž v uplynulých 40 letech významně poškodily zdejší infrastrukturu. Navíc ve Francouzské Guyaně mají vlastně jen dvě roční období – vlhké a suché. Náročné stavební činnosti přitom mohou probíhat pouze v suchém období. Jednou z výhod přestavby a znovuvyužití tohoto areálu, který by mohl sloužit budoucím aktivitám, je to, že by mohl sloužit různým účelům. To by znamenalo značné snížení provozních nákladů. V základní části budou umístěny prostředky společné pro všechny nosiče (radar, telemetrie, řídicí středisko).

Vlastní stavební fáze má začít ve velmi blízké budoucnosti. Laura Appolloni, šéfka pozemních systémů a činností v ArianeWorks vysvětluje: „Na konci roku 2020 byly zdemolovány nevyužívané budovy. zachovali jsme pouze integrační budovu. Následně v roce 2021 došlo k vylepšení, modernizaci a rozšíření technického zázemí – elektrických sítí a rozvodů vody.“ Dalším krokem bude vytvoření betonové desky pro samotnou vzletovou rampu. Jelikož bude Themis větší, než aby se vešla do existující integrační budovy (která je vidět vlevo na níže přiloženém snímku), dojde k vybudování prefabrikované mobilní budovy. Půjde o jednoduší zařízení, které se bude používat primárně během testovací fáze. Hotovo by mělo být v roce 2023.

Kromě strategických výhod, jsou pracovníci také potěšeni přestavbou komplexu ze sentimentálních důvodů. „Vidět, jak se místo, kde se zrodily kosmické aktivity ve Francouzské Guyaně, postupně vrací do služby, je silný moment pro všechny, kteří fandí kosmonautice.“ Themis se sice letových testů dočká až v roce 2023, ale předtím bude muset projít řadou milníků. Půjde především o test na základně Vernon.

Přeloženo z:
https://www.ariane.group/

Zdroje obrázků:
https://www.ariane.group/wp-content/uploads/2021/09/arianegroup_lancement_themis.jpg
https://www.ariane.group/…/uploads/2021/09/arianegroup_ensemble_lancement_diamant-5.jpg
https://www.ariane.group/…/uploads/2021/09/arianegroup_lancement_lanceur_diamant-1.jpg
https://www.ariane.group/wp-content/uploads/2021/09/arianegroup_demolition_batiments.jpg