Opět po týdnu tu pro vás máme fotografie, které jsou různé, jenom ne nudné. Při jejich procházení se dozvíme, co zajímavého zažila sedmičlenná posádka stanice a navrch ještě poznáme, jaká krásná místa máme na naší Zemi. Za posledních sedm dní se na Thomasově Flickru urodilo tolik fotografií, že už jenom z nich vybírat, a popisovat je, byl úkol hodný osmihodinové směny astronauta. Byl to ale úkol vděčný, plný úsměvu a zaujetí. Nedávno jste hodně hlasovali pro snímek kulatých políček v poušti připomínající flitry na oblečení, a tak tu pro vás máme opět něco speciálního. Starší generace by mohla v úvodním obrázku vidět třeba monoskop televizního vysílání, když má právě přestávku. Opět se jedná o umělecké dílo zemědělců, kteří si pečlivě rozparcelovali krajinu, aby se všude dařilo tomu, co zrovna potřebují vypěstovat. A my můžeme poděkovat Thomasovi, že se i na takové drobné detaily umí zaměřit. A to ještě během týdne stihl kosmickou vycházku.
Výrazné barvy v krajině od tyrkysové a bílé po oranžovou by měly patřit solnému průmyslu. Slaná voda mívá oranžové odstíny a čím více je voda odsolena, tím bělejší políčko. Zdroj: flickr.comPovrchové doly nevypadají příliš lákavě, snad jen když je začneme zatápět vodou, je to o něco lepší budoucnost pro krajinu. Na snímku je asi nejzajímavější textura tvořená zástavbou. Domy a jejich střechy snad připomínají struktury motýlích křídel nebo dílo umělce. Zdroj: flickr.comVidíte toho motýla? Ostrov Guadeloupe ho opravdu připomíná. Nejen těm, kdo jej vidí až z vesmíru. Snad i díky tomuto snímku už pro vás není jen jedním z ostrůvků Malých Antil v Karibiku. Zdroj: flickr.comKdyž už jsme u Malých Antil, motýlí ostrov Guadeloupe jsme si už představili. Zde nad ním vidíme Montserrat a úplně nahoře kousek Svatého Kryštofa a Nevise. Vpravo od Montserratu je Antigua a vykukuje nad ní i Barbuda. Pod Guadeloupem je kulatý Marie-Galante a dva velké, Dominika a Martinik. Zdroj: flickr.comMaledivy. Exotické ostrovy, kde jste možná byli na dovolené. Ostrovy jako jsou tyto mi vždy připomínají oblasti, které jsou první na řadě, pokud jde o ohrožení současnou klimatickou změnou. Zdroj: flickr.comHurikán Larry v Atlantiku. Je tak obrovský, že se jej téměř nedaří vyfotografovat z oken Cupoly. Přestože je větší než Ida, prý v něm vanou větry pomaleji. Snad lidi tam dole moc neohrozí. K oku hurikánu na snímku směřuje modul Nauka. Zdroj: flickr.comAsie v noci. Světla měst vlevo jsou místy kryta oblačností, která je rozptyluje. Tečky vpravo jsou rybářské lodě lákající ryby a zelené flíčky je prý plankton, kterým se živí hlavonožci. K tomu krásné blesky z bouří napravo a na vše dohlíží hvězdné nebe s hvězdokupou Plejády v pozadí. Zdroj: Flickr.comAsie v noci s bouří vlevo. Když máte takto vysokou bleskovou aktivitu v oblasti, kterou fotíte, dříve nebo později se vám objeví krásný výboj blesku i jinde. Zdroj: flickr.comDetail fotovoltaického panelu. Ano i takhle vypadá vesmírná stanice v detailu. Toto je opravdu unikátní snímek. Zdroj: flickr.comPanely fotovoltaických článků na ruském modulu. Pro nás blízko, pro vás tak daleko. Nejméně 400 km, když letíme zrovna nad vámi. Zdroj: flickr.comCupola v noci. Opravdu nádherný pohled na část stanice. V Cupole je zrovna Megan a vypadá to, jako když jsme během výcviku byli v podvodních modulech. Jak svítily do temnoty moře, přitahovalo to ryby v okolí. Vypadá to jako v akváriu, akorát teď těmi rybami jsme my 😊 Zdroj: flickr.comThomas Pesquet a Akihiko Hošide se chystají na malý zápas v rugby. Och ne, k výstupu ven z kosmické stanice. Zdroj: flickr.comThomas a Aki imitují hru rugby. Aki je velký fanoušek a loni hostilo šampionát Japonsko a příště ho bude hostit Francie, tak se nemůžeme divit, že se na to náležitě vybavili i na stanici. Zdroj: flickr.comSouboj skončil a přátelé se mohou jít chystat na kosmickou vycházku. Zdroj: flickr.comShane Kimbrough a Thomas u amerických skafandrů určených pro kosmické vycházky. Zdroj: flickr.comMegan a Mark kontrolují robotickou paži SSRMS. Během výstupu se může hodit. Zdroj: flickr.comPřed obléknutím skafandru a samotným výstupem do kosmu dýcháme čistý kyslík, čímž vyženeme dusík z krevního oběhu. Zdroj: flickr.comS astronauty připravenými k výstupu se přišla vyfotografovat Megan McArthur. Zdroj: flickr.comThomas Pesquet před výstupem do volného kosmu. Zdroj: flickr.comAstronauti ve srovnání s nosníkem solárních panelů. Zde pracují na jeho části označené P4. Velikost vynikne ve srovnání s malými postavičkami ve skafandrech. Zdroj: flickr.comThomas pracuje. Úkolem bylo přišroubovat držák solárních panelů, které sem přijdou v roce 2022. A pak vyměnit rozbitý statický odpojovač, který se používá k vyrovnání elektrického potenciálu stanice… (jak to, že to není tak jednoduché vysvětlit, o čem je řeč?). Zdroj: flickr.comThomas Pesquet při kosmické vycházce. Zdroj: flickr.comOleg Novickij po výstupu do kosmu. Že by měly kosmické vycházky nějaké speciální účinky na lidské tělo? Spíše má jen dobrou náladu, že se vše podařilo podle plánu. Zdroj: flickr.comKlasický experiment, v němž vystupujeme jako pokusní králíci. Zkoumá se vliv beztíže na lidské tělo… ale vznášení neusnadňuje provádění hyperstabilních měření 😬 Výsledek? Popruhy, které jsou často nezbytné i pro použití přenosného myotonometru (ano, pro mě je to také úplně nové slovo). Zdroj: flickr.comCílem evropského experimentu Myotones je lépe porozumět biomechanice svalů a lépe tak léčit svalovou atrofii. Zdroj: flickr.comJaponské experimentální moduly v popředí a Cargo Dragon mise CRS-23 v pozadí. Flickr.comDva draci 🐉🐉 u kosmické stanice. Musím říct, že jsem ještě nikdy neviděl fotky těchto dvou kosmických lodí v této konfiguraci. Snadno rozpoznatelné, ale takto jen obtížně fotografovatelné z vnitřku stanice. Ten nahoře, který ve skutečnosti míří k Zemi, je Endeavour, naše dopravní loď, kterou se za dva měsíce vrátíme na Zem. Druhá je nákladní loď, která nám minulý týden přivezla kromě mnoha vědeckých experimentů také zmrzlinu 😉 Lesklý válec vpravo je laboratoř Columbus Evropské vesmírné agentury. Zdroj: flickr.com
Jsme na konci dnešního dílu. Zkuste kliknout pro jednu z fotek v naší anketě. Třeba tu, co vás pobavila, nebo vás pobavil její popis. Nebo tu, kde je něco pro vás zajímavého, nebo se vám prostě líbí nejvíc.
Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.
Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.
Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.
Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.
Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.
Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.
Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.
