Sonda Near-Earth Asteroid (NEA) Scout je jedním ze sekundárních nákladů, které se svezou při misi Artemis I, prvním nepilotovaném letovém testu rakety SLS a lodi Orion. NEA Scout má malé rozměry srovnatelné s větší krabicí od bot a nyní byla sonda uložena do dispenzeru a usazena do prstencového adaptéru, který propojí SLS a Orion. Při misi Arteis I totiž nepůjde jen o test rakety a lodi, ale jde i o možnost, jak dostat v rámci programu Artemis malé sondy (jako je NEA Scout) k Měsíci i dál. „NEA Scout bude první americkou meziplanetární misí, která využije pohon slunečním zářením,“ říká Les Johnson, hlavní technologický pracovník z Marshallova střediska a dodává: „Měli jsme už pár zkoušek plachetnic na oběžné dráze Země, ale nyní jsme připraveni ukázat, že můžeme použít tento nový typ pohonu sond k tomu, abychom se dostali na nová místa a provedli důležitou vědu.“
Tento CubeSat využije nosníky z nerezové oceli k rozvinutí plachty tvořené plastovým filmem pokrytým hliníkem, jejíž tloušťka je menší než má lidský vlas a podle NASA má zhruba plochu raketbalového kurtu. Od plachty se bude odrážet sluneční záření, což vytvoří požadovaný tah. Částice slunečního svitu (fotony) svým odrazem od plachty udělí drobný, ale zato konstantní impuls. V průběhu času tento stálý tah může urychlit sondu na velkou rychlost, takže se sonda bude moci setkat s cílovou planetkou. „Tento typ pohonu je užitečný hlavně pro malé a lehké sondy, které nemohou nést velké množství tradičních pohonných látek,“ říká Johnson. NEA Scout je také důležitým krokem na cestě k nedávno schválené misi Solar Cruiser, která má startovat v roce 2025. Ta využije také sluneční plachtu, jenom s 16×větší plochou.
NEA Scout bude pro přelet k blízkozemní planetce potřebovat asi dva roky plachtění na slunečním záření. U svého cíle pak použije vědeckou kameru k pořízení snímků planetky s rozlišením až 10 cm na pixel. Vědci pak tato data prostudují, aby lépe porozuměli těmto malým, ale důležitým sousedům naší planety. Snímky s vysokým rozlišením budou možné díky tomu, že průlet bude v malé vzájemné rychlosti (méně než 30 m/s). Získané údaje pomohou vědcům lépe porozumět malým planetkám, které měří méně než 100 metrů a které ještě žádná sonda nestudovala. „Snímky pořízené NEA Scout poskytnou důležité informace o fyzikálních vlastnostech planetky – její dráze, tvaru, objemu, rotaci, prachu a úlomcích kolem ní, ale i o jejím povrchu,“ říká Julie Castillo-Rogez, hlavní vědecká pracovnice mise z JPL.
Blízkozemní planetky jsou důležité pro průzkum i k využívání místních zdrojů. V minulém desetiletí se postupně zlepšovala schopnost lidstva detekovat tyto objekty a i do budoucna se v tomto směru očekává zlepšování. Objeví se tedy širší možnosti pro výběr vědeckých cílů. „Navzdory své velikosti mohou tato malá tělesa představovat pro Zemi hrozbu,“ říká Jim Stott, technologický projektový manažer NEA Scout a dodává: „Porozumění jejich vlastnostem by nám pomohlo vyvinout strategie ke snížení potenciálních škod způsobených jejich dopadem.“
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nea-scout-concept-art-high-res.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/dsc_3046.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/msfc-202000399_large.jpg
Osobně se na sledování osudů tohoto různorodého třináctičlenného hejna těším podobně jako na samotnou Artemis I. Doufám, že jejich provozovatelé nebudou skoupí na slovo. Ale internet je studnice moudrosti, kde se dá lecos vylovit.
Uz jsem se tu chtel hrozne rozcilit. Ikaros byl Japonsky, takze „NEA Scout bude první americkou meziplanetární misí, která využije pohon slunečním zářením“ plati.
Jsem rád, že rozčílení nebylo potřeba. 😉
Koncept slunečních plachetnic je velice zajímavý a myslím, že je škoda, že se mu v minulosti nevěnovalo více pozornosti. O to víc mě těší chystané programy. A jsem hodně zvědavý, jestli The Planetary Society zkusí další generaci své LightSail, když teď dostali tak štědrý dar od Jeffa Bezose.