Po úspěšném startu čínské těžké rakety Dlouhý pochod 5B z 5. května zůstal na oběžné dráze masivní centrální stupeň. V pondělí pak tento objekt neřízeně vstoupil do atmosféry a shořel nad severním Atlantikem. Za posledních zhruba 30 let nezanikl v atmosféře nekontrolovaně větší objekt. Ke vstupu do atmosféry došlo podle amerického letectva přesně v 17:33 SELČ. Bylo to jen o čtvrt hodiny poté, co stupeň přeletěl nad New Yorkem. Stupeň měl průměr 5 metrů, na délku měřil 30 metrů a vážil zhruba 20 tun.
Podle Jonathana McDowella, astronoma z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, který sleduje globálně starty a dění kolem družic, šlo o nejhmotnější objekt, jaký vstoupil neřízeně do atmosféry od roku 1991, kdy zanikla sovětská stanice Saljut 7. Zánik centrálního stupně Dlouhého pochodu 5B byl unikátní pouze svými rozměry – stupně nosných raket běžně zanikají v atmosféře. Většinu jejich objemu tvoří duté nádrže, ale motory schopné odolávat vysokým teplotám mohou tyto podmínky přečkat.
5. května vynesl Dlouhý pochod 5B z kosmodromu Wenčang na ostrově Hainan nepilotovaný testovací exemplář nové čínské pilotované lodi. Použitá verze nosné rakety si tu odbyla premiéru – od klasického Dlouhého pochodu 5 se liší absencí druhého stupně, místo kterého nabízí větší objem pro náklad. Tato raketa má vynášet třeba moduly čínské kosmické stanice. Při startu ji k obloze žene kryogenní centrální stupeň a čtyři urychlovací stupně na kapalný kyslík a letecký petrolej, které se odhazují zhruba tři minuty po startu.
Centrální stupeň nemá restartovatelné motory a proto byl už při startu naveden na nízkou dráhu, kde díky aerodynamickému odporu rychle zanikne. Úplně stejný zánik čeká i na jiné stupně raket, nebo družice na nízké dráze – jejich hmotnosti jsou však mnohem menší. Zánik čehokoliv těžšího než pár tun je poměrně vzácný.
Kosmické agentury se proto snaží navádět raketové stupně či stárnoucí družice k zániku nad oceány, aby jejich trosky neohrozily obydlené oblasti. Neřízené návraty se předvídají jen těžko. Americké letectvo průběžně pozemními radary kontrolovalo změny oběžné dráhy centrálního stupně čínské rakety a podle toho se upravovala předpověď jeho zániku. Pro lepší představu o tom, jak složité je předpovědět přesně místo dopadu stačí malý příklad – pokud předpovíte čas zániku o minutu špatně, tak objekt zanikne skoro o 500 kilometrů jinde, než jste očekávali.
Centrální stupeň dlouhého pochodu 5B byl na dráze se sklonem 41,1°, což znamená, že létal mezi 41,1. stupněm severní a jižní šířky. Mohl tedy dopadnout kdekoliv v této oblasti. Severní hranice odpovídá zhruba americkému New Yorku, jižní zase novozélandskému Wellingtonu. Nakonec vše dopadlo dobře a trosky, které přežily průchod atmosférou, dopadly do oceánu mimo obydlená místa.
Čína na další dva roky chystá další tři starty Dlouhého pochodu 5B, takže nás čeká ještě několik těchto neřízených zániků. Pokud bychom nebrali neřízené vstupy do atmosféry, ale řízené, pak největším objektem, který kontrolovaně vstoupil do atmosféry, byla ruská stanice Mir v roce 2001, která skončila nad Pacifikem. Mezinárodní partneři mají k dispozici plány na řízené zničení ISS, až skončí její životnost.
EDIT 12.5. 21:10
Podle aktuálních informací dopadly neshořelé trosky na město Bocanda v Pobřeží Slonoviny. Nikdo nebyl zraněn.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2020/05/2020-027C_132_2L.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EXP750tWkAAm0D1
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/05/lm5core1.jpg
https://i.imgur.com/iifL3UT.jpghttps://i.imgur.com/iifL3UT.jpg
Tak nevím, ale stanice Mir byla přece jen o dost větší i hmotnější, ne?
Pokud bychom nebrali neřízené vstupy do atmosféry, ale řízené
Ještě ten rozdíl v posledním odstavci zmiňuju. 😉
Jo, máte pravdu.
Je dobré přečíst celý článek a ne hned po nadpisu spěchat s nějakým moudrem do diskuze…
To víte, já jsa spravedlivě rozhořčen … atd. Ale urážka nikdy nezaškodí, že?
Urážka? Co komentář, to opravdu perla. Od počátku až po „meteority“.
Protoze hnidopissky poukazu, ze v nadpisu clanku neni napsano umely :-), tak bych tipl, ze mozna i par asteroidu, ktere prosly atmosferou mohlo byt hmotnejsich.
A já hnidopišsky poukážu, že česky neříkáme asteroid, ale planetka 😉
Já ještě větší hnidopich bych řekl meteoritů…
To by byl hnidopišský omyl 🙂 protože původní komentář Hawka zmiňoval “asteroidy”, tedy planetky, což nejsou meteority. A jelikož se komentář odkazoval na název článku, tak o meteorit jít nemohlo. Bavíme se o tom, co vstoupilo do atmosféry, ne o tom, co jsme našli po dopadu na zemi.
Meteoroid (šutr) si jen tak lítá kosmem. Dokud se nedostane do horních vrstev atmosféry, kde způsobí takzvaný meteor (světelný jev) a po jeho dopadu na zem nálezce narazí na meteorit (opálený šutr). To jen tak, když se tu už píchají hnidy, tak pořádně. Ty názvy jsou jasně definované a plést by se měly jen naprostým laikům.
No, samozřejmě, s těmi pojmy jsem obeznámen teprve něco přes 60 let, co jsem chodil na hvězdárnu do krožku a přednášky a občas i pozorování, které mi ovšem rodiče zatrhli. Tehdy se ale pojem meteorid při přednáškách našimi odborníky prakticky nepoužíval, to víte, zjednodušit se to jistě dá. I laik ví, o co swe jedná. Konec konců, meteorid asi ještě nikdo neviděl, když jde o to. Je příliš malý pro optickou detekci, snad jen radarem (v tom byli češi v padesátých letech průkopníci, tuším byl ještě německého původu). Takže, přesně tedy dopadl meteorit, který byl před tím meteoridem … řada nalezených váží desítky či stovky tun. Samozřejmě, o Čeljabinsku, který „přistál“ před několika lety, se psalo, že to byla malá planetka. Byla či nebyla, to je už jedno. Rozhodně to byl pěkný kousek. Několik desítek tisíc tun.
Ale jo, já beru jakékoliv opravy mylného nebo nepřesného názoru a rád se poučím. Což se mi vždy vyplatilo. Tak se omlouvám za nepřesnou a neúplnou informaci. Ale který že byl ten největší objekt za několik desítek let? 🙂
Jelikož jsme na webu o kosmonautice, tak se bavíme o umělých kosmických objektech. Jejich zániky jsou v článku představeny – aktuálí zánik 1. stupně CZ-5B byl největším neřízeným zánikem od roku 1991, kdy v atmosféře zanikl Saljut 7. V řízených zánicích vede Mir.
„Nakonec vše dopadlo dobře a trosky, které přežily průchod atmosférou, dopadly do oceánu mimo obydlená místa.“
No ukázalo sa, že to nie je tak celkom pravda a k vstupu do atmosféry došlo trochu východnejšie. Výsledok – časť trosiek rakety dopadlo na mesto Bocanda v Pobreží slonoviny. Našťastie sa ale nikomu nič nestalo.
https://mobile.twitter.com/Blackfighte/status/1260024867094622214
https://mobile.twitter.com/planet4589/status/1260238242294706177
Aha, díky za informace, doplním to tam.
Větší předměty co se vracely neřízeně zpátky, byly externí nádrže STS – 47 m x 8,5 m, ~26 t. Jen tedy bylo předvídatelnější, kam spadne.
Ty nebyly na oběžné dráze, ale pouze na dráze suborbitální.
Navíc s předem známým místem dopadu.
Článek je vstupu do atmosféry a to externí tank splňuje. Vystoupal setrvačností do nějakých 130-140 km, což nebude o moc méně, než zmiňovaná raketa (stupeň spadnul za týden po startu, takže zbytky atmosféry ho dost brzdily. O dost dříve, než by spadnul třeba Starlink). A sice padal po známé dráze, ale neřízeně.
…o vstupu do atmosféry z oběžné dráhy. Takže nesplňuje.
Spojení návrat do atmosféry a oběžná dráha v článku není.
To opravdu naši čtenáři potřebují všechno sdělit doslova, aby se v tom mohli rýpat? Spousta věcí se snad dá logicky odvodit z okolního textu a nemusí to tam být uvedeno doslova. Jeden začne o tom, že jsou zde i přirozené objekty, další řeší oběžnou dráhu … To myslíte vážně, nebo chcete dohnat ty příběhy o Američanech, kteří se soudí, za to, že v návodu na pračku nebylo uvedeno, že se tam nesmí dávat kočka? Třeba v návodu na instalaci držáku najdete větu, že máte rameno nastavit do nějaké pozice. Taky tam potřebujete mít napsáno, že jde o rameno toho držáku a ne rameno Vaší paže? No tak, trochu zdravého uvažování, prosím a nebudeme muset řešit rýpání v něčem, co je snad každému jasné. Děkuji.
Dusan Majer: Ten muj prispevek byl jen pokus o for, necekal jsem ze to nekdo vezme vazne, proto i ten smajlik. Nadpis je samozrejme v poradku, clanky maji velmi dobrou uroven, na stylu bych nic nemenil.
To se omlouvám, ono se to na internetu velmi špatně poznává a lidé jsou různí. Rozhodně moc děkuji za pochvalu.
A hlavne boli na rozdiel od tohto prípadu na suborbitálnej dráhe.
Sorry Dušan, tuším sme odpovedali naraz 🙂
Není potřeba se omlouvat, tohle se stane. 😉 Lepší, když se sejdou dvě odpovědi, než když nepřijde žádná odpověď. 😉
Já bych ještě doplnil evropskou konotaci, že ta maximální zeměpisná šířka odpovídá zhruba Albánii, takže tady v Česku nám ani příště nic na hlavu nespadne.
Zdravím redakciu, existuje vôbec nejaký medzinárodný postup alebo dohoda ako by sa riešili následky ak by to spadlo napríklad na americké mesto a spôsobilo to škody ? Keď si predstavím horiaci padajúci autobus príde mi to docela nebezpečné.. ešte keď to dopadne na Čínske územie, tak si to tam riešia v rámci režimu, ale neviem si predstaviť že im to spadne povedzme na Paríž.
Za ten objekt je zodpovědná Čína, takže by se k tomu musela nějak postavit.
Obávám se, že by hodně záleželo, kam by to spadlo. Mám dojem, že ani SX neřešila dopad 2. stupně do Indonésie a tuším Brazílie. V obou případech trefil motor vesnici. Kdyby něco takového trefilo třeba NY, tak by to byl diplomatický incident a řešit by se to muselo.