Dnes se vypravíme prozkoumat dějiny raketové techniky kosmonautiky. A ty nezačínají cestou Jurije Gagarina do vesmíru či letem Sputniku, první družice světa v roce 1957. Počátky kosmonautiky, reaktivního pohonu a raket lze najít už v antickém Řecku. Navázali na ně i staří Číňané, kteří posléze jako první rakety použili v boji. Kosmonautika však není jen nacpání střelného prachu do trubky a zapálení. Abychom mohli pochopit princip jejího pohybu a chování, bylo nutno pochopit pohybové zákony či nebeskou mechaniku, zkrátka zapracovat i na teoretické stránce věci. Poté přišlo 20. století, které nám přineslo hned tři velké osobnosti, které stály na počátku kosmonautiky. Jsou jimi Rus Konstantin Ciolkovskij, Američan Robert Goddard a rumunský Němec Hermann Oberth. I v našich zemích žila osobnost, která je počítána mezi průkopníky raketové techniky a je jí Ludvík Očenášek. Poté už přišla éra moderní, kdy se raketová technika začala dostávat dnešní rysy, v Německu byla vyvinuta raketa V-2. U jejího zrodu stál tým vedený Wernerem von Braunem. Tyto a další zajímavé aspekty historie kosmonautiky nám představí ve své přednášce pan Milanu Halouskovi, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Ten navíc oslaví ve čtvrtek krásných 60 let, proto bych mu chtěl touto cestou popřát všechno nejlepší. Přednáška je součástí cyklu V kůži astronauta.
Josef Aschbacher
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.