Ve čtvrtek 29. dubna odstartuje raketa CZ-5B, která na oběžnou dráhu dopraví první modul Tianhe nové čínské kosmické stanice. Její budování proběhne v následujícím půldruhém roce a vyžádá si celkem jedenáct startů, z toho čtyři pilotované. Na čínské poměry tempo nevídané: vždyť svůj první pilotovaný let uskutečnila před osmnácti lety, v roce 2003, a za tuto dobu realizovala přesně šest pilotovaných lodí! V říjnu 2003 se vydal na oběžnou dráhu první čínský kosmonaut Yang Liwei. V dalších letech jej v lodích „Made in China“ následovalo deset dalších mužů a žen. Jejich podpisy se staly vítaným oživením mnoha sbírek – a také raritou, která svou exotičností přitahuje pozornost nesběratelů. Otázku „Jak ty podpisy poznáte?“ slyšel snad každý sběratel. Odpověď na ni je přitom jednoduchá: s problémem se jde vypořádat úplně stejně jako dosud s podpisy japonských kosmonautů (dosud dvanáct), nebo jak si američtí sběratelé poradili s podpisy ruských kosmonautů. Azbuka je totiž pro ně stejně srozumitelná jako pro nás různé verze „rozsypaného čaje“ z Asie.

A propo, ono poznat mnohé podpisy i „západních“ astronautů není jednoduché. Dávno pryč je doba, kdy byl podpis něco čitelného. Pro zajímavost přikládáme autogramy posádky lodi Sojuz MS-17, která se na Zemi vrátila 17. dubna. Na první pohled je patrné, že jde o Sergeje Ryžikova, Sergeje Kuď-Sverčkova a Kathleen Rubinsovou, že?

Ale zpět k čínským kosmonautům. Pomiňme nyní historické pilotované programy, které nebyly dotažené do konce a pojďme se podívat na aktuální lety lodí Shenzhou. V roce 1992 začaly práce na jejím vývoji, v roce 1994 byl zahájený výběr kosmonautů z řady vojenských pilotů. Dva z nich, Li Qinglong a Wu Jie, pak byli jmenováni instruktory a v roce 1996 posláni do Hvězdného městečka na výcvik. V roce 1998 byla jmenována další dvanáctka pilotů: Deng Qingming, Fei Junlong, Chen Quan, Jing Haipeng, Liu Boming, Liu Wang, Nie Haisheng, Pan Zhanchun, Yang Liwei, Zhai Zhigang, Zhang Xiaoguang a Zhao Chuandong. Je zajímavé, že ani jeden z instruktorů se nakonec do vesmíru nevydal, byť to oba dotáhli až do záložních posádek: Li Qinglong dělal náhradníka při misi Shenzhou 5 a Wu Jie při letu Shenzhou 6. Oba už jsou navíc bez šance letět, v roce 2014 oddíl čínských kosmonautů opustili (zřejmě pro vysoký věk a neperspektivnost z hlediska náročného kosmického programu).

V roce 2010 vybrala Čína druhý oddíl kandidátů pro lety do vesmíru (zdravíme Michala Václavíka!), který tvořilo pět mužů (Cai Xuzhe, Chen Dong, Tang Hongbo, Ye Guangfu a Zhang Lu) a dvě ženy (Liu Yang a Wang Yaping). Loni pak byl oznámen výběr dalších osmnácti osob (sedmnáct mužů a jedna žena), jejich jména ale dosud nejsou známá. Což je na jedné straně škoda, na straně druhé to pro nás v tuto chvíli není podstatné: posádky lodí Shenzhou minimálně v příštích dvou letech budou tvořené jen členy prvního a druhého oddílu. Třetí musí projít nejprve výcvikem základním, pak letovým pro konkrétní misi.

Po čtyřech automatických letech usedl 15. října 2003 do lodi Shenzhou 5 kosmonaut Yang Liwei a svými čtrnácti oblety Země se nesmazatelně zapsal do čínské historie. ČLR se zároveň stala třetí zemí světa (po Sovětském svazu/Rusku a Spojených státech), která dokázala vyslat člověka na oběžnou dráhu vlastními prostředky. Let trval 21 h 22 min 45 s. 

Skoro dva roky po premiérové misi odstartovala 12. října 2005 Shenzhou 6 s dvoučlennou posádkou (velitel Fei Junlong a operátor Nie Haisheng). Šlo tedy o první vícečlenný čínský let a také o první několikadenní výpravu, která trvala 4 dny 19 h 33 min.

Následovala tříletá přestávka, pak 25. září 2008 vzlétla Shenzhou 7 s rekordní tříčlennou posádkou (velitel Zhai Zhigang, operátor 1 Liu Boming a operátor 2 Jing Haipeng). Let trval 2 dny 20 h 27 min, do historie se zapsal prvním čínským výstupem do otevřeného prostoru ve skafandru. Formálně jej absolvoval Zhai Zhigang v čínském skafandru Feitian, ovšem společně s ním „šel ven“ i kolega Liu Boming v ruském skafandru Orlan-M. Liu Boming měl ovšem nařízeno zůstat „na půli cesty“: svého kolegu zajišťoval z orbitálního modulu lodi Shenzhou proměněného na přechodovou komoru a mohl se ven jen vyklonit.

Po bezpilotním letu lodi s pořadovým číslem osm, která prověřovala techniku setkávání s orbitální stanicí Tiangong 1, odstartovala 16. června 2012 ke stejnému cíli Shenzhou 9. Posádku tvořil velitel Jing Haipeng, operátor 1 Liu Wang a operátor 2 Liu Yang (ta se stala první čínskou kosmonautkou). Jing Haipeng pak byl prvním čínským kosmonautem, který uskutečnil druhou cestu do vesmíru. Let trval 12 d 15 h 24 min.

Znovu se ke stanici Tiangong 1 vydala loď Shenzhou 10. Stalo se tak 26. června 2013, mise trvala 14 d 14 h a 29 min a zúčastnil se jí velitel Nie Haisheng, operátor 1 Zhang Xiaoguang a operátor 2 Wang Yaping (druhá čínská kosmonautka).

Jen dvoučlenná posádka (velitel Jing Haipeng a operátor Chen Dong) se vydala na druhou čínskou stanici Tiangong 2 po tříleté pauze 18. listopadu 2016 v lodi Shenzhou 11. Jen dvoučlenná proto, aby její let mohl být co nejdelší: kapacita stanice Tiangong ležela těsně nad hranicí 60 osobodní. Jing Haipeng se stal první čínským kosmonautem, který letěl potřetí. Mise trvala 32 dní 6 h 29 min.

Na závěr malý pohled na „jízdní řád“ nové čínské kosmické stanice, jejíž první modul se vydá na oběžnou dráhu 29. dubna. Upozorňujeme, že nominace posádek nejsou oficiální a jsou z neověřitelných zdrojů. Berme je proto s velkou rezervou, ale lepší prostě v tuto chvíli nemáme. Budování čínské stanice v tomto a příštím roce bude probíhat takto:

• Tianhe (raketa CZ-5B, kosmodrom Wenchang) – 29. dubna 2021 – první dvacetitunový modul nové stanice.
• Tiahzhou 2 (CZ-7, Wenchang) – 20. května 2021 – automatická zásobovací loď.
• Shenzhou 12 (CZ-2F, Jiuquan) – 10. června 2021 – velitel Nie Haisheng (let do vesmíru číslo 3), operátor 1 Deng Qingming (1), operátor 2 Ye Guangfu (1). První stálá posádka stanice, osídlení na cca 90 dní.
• Tianzhou 3 (raketa CZ-7, Wenchang) – září 2021 – automatická zásobovací loď.
• Shenzhou 13 (CZ-2F, Jiuquan) – říjen 2021 – velitel Liu Boming (2), operátor 1 Chen Dong (2), operátor 2 Zhang Lu (1). Druhá stálá posádka nové stanice. Návrat v březnu 2022, délka letu 5 až 6 měsíců.
• Tianzhou 4 (raketa CZ-7, Wenchang) – duben 2022 – automatická zásobovací loď.
• Shenzhou 14 (CZ-2F, Jiuquan) – květen 2022 – velitel Liu Wang (2), operátor 1 Liu Yang (2), operátor 2 Tang Hongbo (1). Třetí posádka nové stanice. Návrat první čínské kosmonautky Liu Yang do vesmíru. Zajímavostí je, že Liu Wang a právě kosmonautka Liu Yang už spolu letěli na Shenzhou 9. Délka letu 180 dní, posádka opustí stanici až po příletu další směny v lodi Shenzhou 15.
• Wentian (CZ-5B, Wenchang) – květen nebo červen 2022. Laboratorní dvacetitunový modul.
• Mengtian (CZ-5B, Wenchang) – srpen nebo září 2022. Experimentální dvacetitunový modul.
• Shenzhou 15 (CZ-2F, Jiuquan) – říjen 2022 – velitel Zhang Xiaoguang (2), operátor1 Wang Yaping (2), operátor 2 Cai Xuzhe (1). Čtvrtá posádka nové stanice. Do vesmíru se vrací i druhá čínská kosmonautka Wang Yaping. V době příletu Shenzhou 15 bude na stanici deset dní společně pracovat šest kosmonautů, a to včetně obou dosavadních čínských kosmonautek.

Tak co, už ovládáte jména/podpisy čínských kosmonautů jako když bičem mrská? Můžete si to vyzkoušet na následujících dvou snímcích: na prvním je opět všech jedenáct dosud letěných čínských kosmonautů, na druhém 21 členů prvního a druhého výběru. (Paradoxně je jednodušší právě ona „jednadvacítka“, protože jména jsou na stejných místech jako u výše indexované fotografie.) Vždyť je to vlastně tak jednoduché…

PS K přepisu čínských názvů a jmen lze přistoupit dvěma způsoby. Jednak existuje mezinárodní standard ISO nazvaný hanyu pinyin. A jednak speciální český přepis, který v roce 1951 vytvořil sinolog Oldřich Švarný. Ten použil metodu záznamu čínštiny, která lépe respektuje výslovnost. Jenže… Metodika pana Švarného není závazná a používá se čím dál méně. V době internetu a mezinárodní komunikace je pochopitelně přehlednější a jednodušší mít ve všech jazycích stejnou formu transkripce, tedy hanyu pinyin. Ten jsme respektovali i v rámci tohoto textu.