6. března 2021
Zdá se, že to postupuje rychleji, než se čekalo. V uplynulém týdnu jsme se dočkali vyklopení meteorologických sond, prvních pohybů kol, robotické ruky a hlavy na jejím konci. Nakonec vozítko popojelo asi o šest metrů a provedlo i otočku. Testy tedy probíhají podle plánu, nebo spíše i o nějaký ten den dříve. A jaké další novinky přinesly diskuzní servery a páteční večerní tisková konference?
Nejvíce očekávanou událostí byla první jízda, která proběhla během solu 14, tedy ve čtvrtek 4. 3. u nás na Zemi. Předcházel jí test otáčení kol a pak už Perseverance opustilo místo přistání nazvané po autorce sci-fi Octavii E. Butlerové (afroameričanka narozená v Pasadeně, sídle JPL). Popojelo se kousek dopředu. Vozítko se podívalo kamerami kolem sebe a pak opět několikrát popojelo, celkem asi 4 metry. Pak se zatočilo na místě, až zůstalo stát skoro čelem vzad, a ještě trochu couvlo pozadu, asi 2,5 metru, a vyfotografovalo dosavadní část své cesty.
Mapa pohybu Perseverance. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/MSSS/Phil Stooke
Na tiskovce bylo uvedeno, že vozítko je schopno pokročilejšího stylu autonavigační jízdy, než je tomu u Curiosity. Odhaduje se, že Perseverance se bude schopna pohybovat až pětkrát rychleji, když si vždy cestou nafotí své okolí, snímky vyhodnotí a pojede dál. Díky tomu by mohly být přesuny v délce kolem 200 metrů za den a mělo by zbýt více času na výzkum vědecky zajímavých lokalit. Podobně dlouhé denní jízdy zvládala jen Opportunity v přehledném a hladkém terénu bez překážek.
Ještě o dva marsovské dny dříve proběhly testy pohybů robotické paže a hlavy na jejím konci. Zatím nic velkého, ale důležité je, že proběhly podle plánu.
První pohyby robotické ruky Perseverance. Sol 12, 2. 3. 2021. Zdrpj: NASA/JPL-Caltech
První pohyb hlavy s přístroji na konci robotické ruky Perseverance. Sol 12, 2. 3. 2021. Zdroj: NASA/JPL-Caltech
Dočkali jsme se také vyklopení dvou měřících „prstů“ MEDA, meteorologické stanice na stožáru vozítka pod kamerami. Tentokrát byly částečně kryty, a tak jim snad hrozilo menší nebezpečí než v případě Curiosity. U té došlo během přistání k poškození jednoho z nich, nebo jeho datového kabelu, a tak provádí měření jen jeden. Tentokrát tedy došlo k efektnímu vyklopení, které nám odstartovalo detailní průzkum počasí na dalším místě Marsu (poprvé tři funkční meteostanice na Marsu – Curiosity, InSight a Perseverance).
Vyklopení jednoho ze dvou meteorologických čidel MEDA (senzor větru). Sol 10, 28. 2. 2021. Zdroj: NASA/JPL-Caltech
Pro zajímavost ještě přidejme testovací snímek kamery WATSON (Wide Angle Topographic Sensor for Operations and eNgineering) na konci robotické ruky. Kamera přístroje SHERLOC měla v době pořízení snímku během solu 11 ještě přiklopenou krytku, takže kvalita tomu odpovídá. Nepochybně se ale na její selfie záběry vozítka samotného už teď všichni moc těšíme.
První snímek kamery WATSON přístroje SHERLOC. Sol 11, 1. 3. 2021. Zdroj: NASA/JPL-Caltech
Jistě vás zajímá, kdy bude vozítko také poprvé vrtat a odebírat vzorky. Tady je jisté, a na tiskové konferenci to potvrdili, že prioritu má vyložení helikoptéry Ingenuity a její testování, na něž je vyhrazeno 30 dnů. Pak se teprve dá čekat, že začne primární, asi dva roky dlouhá mise, během které se vozítko pokusí co nejrychleji objet zajímavé cíle.
Plány do budoucna jsou zřejmé – přesun k okraji delty a její průzkum. Mezi místem přistání a útesy na okraji delty je hůře průjezdná oblast s balvany a dunami. Plánuje se tedy ji objet ze severu či z jihu. Zatím není rozhodnuto kudy. V obou případech je však v okolí případné trasy dost míst vhodných pro testy helikoptéry.
Mezitím byl vybrán první cíl pro SuperCam, která je úplně na vrcholku stožáru s kamerami. Na detailu pořízeném MastCam-Z je vidět rozličné druhy hornin. SuperCam na ně vystřelí laserem a analyzuje malý obláček, který se při tom uvolní. Světlý kámen má po delší straně asi 73 cm.
První cíl pro test přístroje SuperCam. Sol 3, 21. 2. 2021. Zdroj: NASA/JPL/Caltech
Závěrem se ještě ohlédněme za úspěšným přistáním. Zrovna totiž začínají proudit data z Lander Vision System Camera (LCAM), která sloužila jako součást systému Terrain-Relative Navigation (TRN). Ten pomohl upřesnit bezpečné místo k přistání, kam pak vozítko dosedlo s odchylkou jen několika metrů. My se tak ocitáme pomyslně vysoko nad povrchem Marsu. Vidíme ještě zákal ve vrstvách atmosféry a pod námi se již objevuje delta v kráteru Jezero a blíží se přistání.
Nezpracovaný snímek z LCAM, kamery sloužící k vyhodnocení terénu pod přistávající Perseverance. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Upravená verze předchozího snímku se snahou o podání v barvách. Zdroj kenny/Unmannedspaceflight.com
Kameru LCAM vyrobila Malin Space Science Systems (MSSS) ze San Diega v Kalifornii v USA. Firma běžně dodávala kamery na minulé marsovské rovery a toto je jen pokračování úspěšné spolupráce s JPL(NASA. Kamera má čip 1024×1024 pixelů, snímá ve škále stupňů šedi a zorné pole je 90×90 stupňů. Expoziční čas každé fotky byl pod 150 mikrosekund (asi jako nejkratší expoziční čas běžné DSLR, která bývá 1/8000 s), což umožnilo získat takto ostré záběry během přistání.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
https://mars.nasa.gov/
https://forum.kosmonautix.cz/
http://www.unmannedspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=47176
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=47201
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=47177
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=47161
https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/25692_4-PIA24339-gallery-meda_deploy_left-800.gif
https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/25694_PIA24484_K3_main_ZCAM_sol012_Maaz_unannotated-web.jpg
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA24447.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=47184
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Teda řeknu vám, po shlédnutí videa jsem si připadal jak v devětašedesátým kdybych sledoval Apollo na měsíci. to ohromující úsilí a práce co za tím stojí. Jsou to tak trochu hrdinové.
A konečně to taky umí pořádně prodat!!
Honzo tohle je důvod, proč právě výzkum Marsu v podání NASA máme tak rádi. Doufám, že za dva roky s ExoMarsem se i ESA pokusí o něco jako byl Philae a Rosetta.
Ty kameny vypadají hodně jako ze dna vodní plochy – tak jestli mají někde najít zbytky života, tak tady mají asi dobrou šanci.
A kdy očekáváte první let?
Týden očekávám testy Supercam, pak týden testy dalších přístrojů, asi včetně odběrného mechanismu. Pak jízdu někam. pak vyložení a pak pokus o roztočení rotorů bez pokusu o let. Pak pokus o let. Takže nejdřív za pět týdnů.
Kdy perseverance vysadí ingeunity?
Do článku jsem tuto informaci záměrně nepsal, protože všichni se na to ptají a tým nedává jasnou odpověď. Je poměrně zřejmé, že to bude v následujících 90 dnech a nejpravděpodobněji bych to čekal už do měsíce, ale nemáme víc informací.
K vysazení má dojít nejpozději do solu 60. Momentálně tým řeší, zda se rover vydá k deltě severní nebo jižní trasou. Jakmile to bude rozhodnuto, vydá se rover k místu, kde vysadí helikoptéru Ingenuity a bude max 30 dní čekat, než se dokončí její testování.
Dobrý den, jsem tu nový a chtěl bych vám moc poděkovat za úžasné články ohledně Perseverance i dalších oborů kosmonautiky. Díky i za toto skvělé shrnutí událostí na Marsu. Jen mě překvapilo, že v článku je u jména autorky O.E. Butlerové uvedena v závorce její rasa. Nechci být hned na začátku nějak negativní a kritizovat, ale opravdu je nezbytné a vhodné u osobností v závorce za jménem uvádět např. „běloch“, „asiat“, „hispánec“… ?
Dobrý den. Díky moc za vřelý komentář. Afroameričanka jsem tam uvedl pro to, že v USA si teď podle mě víc zakládají na tom, aby se o útlaku těchto lidí mluví. Opravdu tu neřešíme rasové záležitosti ani politiku, takže jsem to tam pro zajímavost upřesnil, aby si lidé sami udělali obrázek, proč byla vybrána tato pro nás neznámá autorka, ale víc to nemělo cenu rozebírat. Mohli zrovna tak vybrat jména lidí z JPL a NASA obecně, ale jejich výběr se mi líbí i tak.
Článek výborný, ale koukám, že politická korektnost dorazila i na Kosmonautix. V článku korektní afroameričanka místo nevhodné černošky a v komentáři politická zmínka o „útlaku“.
Výraz Afroameričan se běžně používá už několik let.
Běžně ne, jen v písemném projevu, kde je pokládán za korektnější. Ale je fakt, že už je to zažité a nikdo se nad tím nepozastavuje.
Já to používám už delší dobu a proto na tom nevidím nic divného.
Jaká politická korektnost? Jsem taky zeměpisář a použil jsem běžný pojem pro černocha v USA. Nevím, proč se musím některým zavděčovat a použít černoch místo afroameričan. Pro mě je to jedno a totéž, ale v USA se prostě používá to v článku uvedené a na nějaké nové módní vlně se vozit nehodlám.
Afroameričan je v USA politicky korektní slovo pro černocha, módní vlnou je používání tohoto slova v češtině. Ale klidně ho používejte dál. Hlavně se nenechte znechutit, ne všem se všechno líbí, ale kvůli tomu se nemusíme točit na jednom slově.
No fajn. Takže jednomu vadí, že je vůbec zmiňována barva Butlerové, jinému naopak připadá, že je zmiňována příliš „korektně“ a přitvrdil by. Výraz afroameričan se používá už dlouho a běžně a každý vi, co se za tím skrývá. Korektnost se někdy přehání, ale oba dva názory výše jsou extrémní a mohou si podat ruce.
Jinak pokud jde o zmínku samotnou, tak mezi úspěšnýmí autory science fiction je afroameričanů jako šafránu (to jsem možná ještě přehnal), tudíž jde o výjimku a tak proč ji nezminit.
Díky za dodatek ohledně podstaty toho, co mělo zaznít, že jde o výjimečnou postavu na poli sci-fi a víc už se v tom nevrtejme.
Cílem bylo především popsat dění na Marsu. A tam je to zajímavé, protože rover mezitím popojel dvakrát k severu a už je nějakých 80 metrů od místa přistání, tak možná zvítězí severní cesta.
A četl jste ty příspěvky, na něž reagujete, pozorně? Ani jeden z nich totiž není tak radikální, jak to interpretujete, a ani jeden nezpochybňuje fakt, že pojem Afroameričan se relativně dlouho používá a všichni ví, co se za ním skrývá.
Promiňte pane Spytihněve, ale co je extrémního na mém dotazu? Zmínění rasy u kohokoliv (zvláště, pokud je kontext zcela irelevantní) mi prostě přijde divné. Jak jsem uvedl v příkladu, také asi nikdo nebude psát, že v teamu je „běloška“ Jennifer Trosper nebo „asiatka“ Pauline Hwang… Nemám rád obecně rasismus, utlačování, nebo naopak protěžování jakýchkoliv menšin nebo většin, či hyperkorektnost. Pokud byla O.E. Butlerová vybrána, protože je černoška a v USA je nyní módní fanatismus kolem BLM (jak naznačuje pan Gembec), tak mi to tedy přijde hodně smutné. A omlouvám se i, že můj první dotaz zde strhl takový flame, notabene zcela mimo technické téma.
Úplně souhlasím s Petrem Rekalem. Naprosto nesouvisející uvádění příslušnosti k etniku je divné a jen to kopíruje americkou postiženost v této oblasti. O nesmyslnosti výrazu Afroameričan už se snad ani netřeba bavit. Každý, kdo tento výraz použije, buď slepě kopíruje americkou kulturu, nebo je padlý na hlavu a měl by v tom případě vždy mluvit i o Afročeších, Vietnamcočeších, Turkoněmcích, Indobritech nebo Senegalcofrancouzích.