O stejné věci se dá psát sto různými způsoby – jednotlivé verze se liší především podle toho, komu jsou určeny – jiná slova použijete pro komunikaci s dítětem v mateřské školce, jiná pro diskusi se středoškolákem a jiná v profesionální diskusi s odborníkem. Na našem webu se snažíme pokrývat široké spektrum těchto forem, aby si u nás mohl každý najít to své. Když jsme proto na webu Evropské kosmické agentury našli článek psaný nezvyklou formou imaginárního rozhovoru, řekli jsme si, že by mohl bavit i Vás – pokud jste ochotni překousnout trochu laičtější formu. Řeč bude o aktuální situaci, kdy se evropská sonda Solar orbiter z pohledu ze Země dostává do těsné blízkosti Slunce.
Jak se jmenuje? Solar orbiter, ale řídící středisko jí říká kamarádsky Solo. Patří Evropské kosmické agentuře a je to jedna z jejích nejodvážnějších misí – momentálně míří ke Slunci.
Kolik jí je? Skoro přesně rok! Vypustili jsme ji 10. února 2020. V podstatě jsme ji poprvé oživili už na Zemi v určité fázi vývoje, ale start byl okamžikem, kdy celá mise začala.
Co tam vlastně dělá? Fotí naši hvězdu, sleduje sluneční vítr a odhaluje záhady slunečních cyklů. Už nám poslala jedny z nejlepších fotek Slunce vůbec. Našli jsme na nich všudypřítomné miniaturní sluneční erupce, kterým říkáme ohníčky nebo táboráky.
A ještě něco? Jasně, třeba to, že jako ochrannou vrstvu používá pigment z prehistorických jeskyní, aby odolala teplotám až 520 °C. To víš, u Slunce to pěkně hřeje.
No a co se děje teď? Oběžná dráha sondy ji vede za Slunce. Před pár dny se při pohledu ze Země snížil pozorovací úhel mezi Solar orbiterem a Sluncem pod pět stupňů. Říká se tomu období konjunkce a potrvá až do poloviny února.
Fíha, neroztaví se? Ne, vzpomeň si na ten pigment, o kterém jsem mluvil před chvílí. Ale Slunce je hodně energické a nevyzpytatelné, takže bychom měli problémy s radiovými anténami na Zemi, které by se musely při komunikaci se Solar orbiterem otočit ke Slunci. Jde o to, že bychom nedokázali zajistit spolehlivé odesílání a přijímání signálů.
To zní špatně. Taky je. Sluneční energie může narušit komunikaci v obou směrech. Pozemní týmy budou moci přijímat data pouze rychlostí 255 bitů za sekundu, odesílat pak budou moci jen rychlostí 7,8 bitu za sekundu. Ty budeš asi moc mladý na to, abys pamatoval vytáčené připojení, co?
Na Netflix to asi nestačí, ale je to aspoň něco, ne? Možná, ale ani tyhle omezené přenosové rychlosti nejsou spolehlivé. Rádiové spojení se může úplně ztratit – stačí aby si Slunce trochu kýchlo.
Hmm, jestli je přenosová rychlost tak nízká kvůli rušení od Slunce, tak proč prostě nevypnete přístroje, abyste jen proletěli nejhorší fází té konjunkce? To se taky dělalo u dřívějších misí, které používaly jednodušší technologii – nemluvě o Mars Express. Ne, že by mezi jednotlivými řídícími týmy nebylo přátelské pošťuchování.
OK, jsou nějaké dobré zprávy? Naši plánovači věděli, že k tomu dojde a proto byl Solar orbiter postaven tak, aby přečkal dlouhá období bez kontaktu se Zemí. Sonda dokonce může nechat fungovat své přístroje automaticky a jednoduše ukládá naměřené údaje do paměti. Na Zemi je pošle až později, kdy bude dál od Slunce.
To jste asi museli spěchat, abyste se na to připravili, že? Jsme kosmičtí inženýři, my nepanikaříme. Ale jsme velmi dobří při řešení nečekaných událostí a to není tenhle případ. Ale dá se říct, že mnoho z nás pracovalo s určitým pocitem naléhavosti, abychom připravili a nahráli třítýdenní palubní instrukce pro případ, že bychom během konjunkce neměli žádný kontakt. To vše v době, kdy jsme v prosinci řešili kriticky důležitý průlet kolem Venuše, současně jsme nahrávali kompletně nový operační systém, přičemž jsme pracovali od svých kuchyňských stolů.
Teď když teda vaše sonda jede na autopilota, tak se s ní nedá nic dělat? Naopak! Blíží se nám „vzdálená vědecká kontrola během přiblížení ke Slunci“ a také speciální kampaň „tepelných charakteristik“ vyžadující „nové telemetrické režimy“ a poté přijdou další zkoušky rádiového spojení. Letos nás ještě čekají průlety kolem Venuše a Země, po kterých se začneme připravovat na začátek vědecké fáze, fíha!
A o čem se tak na vašich Skype chatech nejčastěji mluví? „Očekávali jsme klidný přelet“ a hned na druhém místě je „Ztlum si, prosím, mikrofon, slyšíme, jak ti mňouká kočka pod stolem.“
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://sci.esa.int/science-e-media/img/f3/Solar_Orbiter_facing_the_Sun.jpg
http://www.esa.int/…/solar_orbiter_at_iabg/21114105-1-eng-GB/Solar_Orbiter_at_IABG.jpg
https://www.esa.int/…/23131542-1-eng-GB/Solar_Orbiter_ducks_behind_the_Sun.png
https://www.esa.int/…/cebreros_station/15392857-1-eng-GB/Cebreros_station.jpg
https://www.esa.int/…/22133039-1-eng-GB/Solar_Orbiter_s_first_view_of_the_Sun_pillars.jpg
Dobré, takové odlehčené. Koneckonců až na několik výjimek jsme tu všichni jen nadšenci, nanejvýš tak více poučení laici a i naše forma psaní příspévků se liší. Od pohodářů až po typ zvaný suchar 🙂 To spektrum je široké.
To mám radost, že se Vám tenhle formát líbí. Přiznám se, že jsem měl lehké obavy, jak to čtenáři vezmou, jelikož se to vymyká standardům. O to víc mne těší, že to lidi baví. 😉
Máte pravdu. Líbí.
To mám radost, díky za zpětnou vazbu. 😉
Tak za mě je to tak trochu infantilní. Ale nic co by se nedalo přežít.
O téhle sondě doufám ještě dost uslyšíme a nebyl to o její činnosti poslední článek. (Doufejme, že další půjde víc do hloubky). 😉
I tak díky za odlehčené počtení.
Tak to mám radost. 😉