sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    Gateway, Artemis IV a V

    Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

    Latitude

    Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

    O3b mPower

    Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

    Atomic-6

    Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

    LeoLabs

    Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

    Skynopy

    Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

    NOAA

    Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Indická baby raketa

    Celosvětově vzniká pěkná řádka nových nosičů a to hlavně těch malých. Jednak je to dáno cenou, protože menší rakety jsou samozřejmě levnější na vývoj i výrobu, a dalším faktorem je zvyšující se zájem o malé až miniaturní družice, které dokáží přes své kompaktní rozměry to, co kdysi mnohem větší stroje. Navíc klesající cena umožňuje přístup do kosmu stále většímu počtu lidí a je pochopitelné, že nikdo nechce zůstat pozadu. Raketa SSLV má být odpovědí Indie na rozrůstající se trh s malými nosiči. Její premiéra se chystala na rok 2020. Bohužel kvůli pandemii nebyl start uskutečněn a byl tedy přesunut na rok další. Předností má být nízká cena za 1 kg nákladu a starty bez velkých odkladů. Plánováno je 6 až 8 startů za rok podle zájmu.

    Nosnost na LEO (500 km) je 500 kg a na SSO 300 kg. Raketa má 4 stupně, z toho 3 jsou na pevné pohonné látky (HTBP) a čtvrtý na kapalné látky. Nádrže budou vyrobené z uhlíkového kompozitu. Průměr nosiče je 2,1 m a délka činí 34 m. Startovací hmotnost je 120 t. První stupeň je označen SS1 s možností vektoru tahu. Očekávaný tah je 2600 kN. Obsahuje 89 tun paliva a na délku měří 21 m. Druhý stupeň SS2 bude mít tah 250 kN ve vakuu a 7,7 tun paliva. Třetí stupeň SS3 bude mít tah 16 kN a 4,5 t paliva. Zdá se, že stupně jsou odvozeny od indické balistické střely Agni V. Čtvrtý stupeň obsahuje dvanáct motorů na monomethylhydrazin a směs oxidů dusíku. Je tedy na hypergolické pohonné látky. Očekávaný tah je 50 kN. Jeho úkolem bude zajistit usazení nákladů na zvolené oběžné dráhy, stabilizace a orientace. ISRO ho přezdívá Velocity Trimming Module. Tři hlavní stupně na tuhé pohonné látky budou pracovat celkem 9 minut a 10 sekund.

    Cena vývoje tohoto nosiče byla 17-25 mil. USD a výrobní cena bude okolo 4-5 mil USD. Výška aerodynamického krytu činí 4,45 m a z toho 2,95 použitelné. Průměr taktéž 2,1m. Zajímavostí je, že příprava rakety na kosmodromu včetně nákladu prý nezabere více jak 72 hodin a stačí k ní pouze 6 pracovníků. Cena za start bude někde mezi 4-5 miliony dolarů. Půjde tedy o nejlevnější nosič na trhu ve své kategorii. Agentura ISRO se zaměřila na celkovou jednoduchost celého systému a raketa ke startu nepotřebuje ani řídící středisko. K ovládání postačí jediný počítač. Nákladový prostor také umožní variabilní nastavení díky adaptérům Quadpack pro každou misi a samozřejmostí je i vypouštění většího počtu družic.

    Parametry jsou to velmi zajímavé. Je to další důvod, proč se na události v tomto roce těšit. Dokážu si představit, že nosič SSLV bude solidní konkurence pro rakety Alpha, Electron nebo Vega. Horší už to bude s kadencí, protože 8 startů za rok není zas až tak moc. První demo start rakety SSLV je nyní plánován na březen 2021 a nákladem bude snímkovací družice Microsat-2A vycházející z konstrukce Microsat-TD a vážící 142 kilogramů. Druhý demonstrační let je taktéž v plánu na rok 2021 a bude při něm vyneseno hned několik družic. Konkrétně půjde o čtyři snímkovací družice společnosti Blacksky Global o celkové váze 56 kg. První lety raketa absolvuje z kosmodromu Šríharikota z prvního komplexu (FLP- First launch pad). Na stejném kosmodromu by však měla vzniknout pro tuto raketu nová rampa Small Satellite Launch Complex (SSLC). Podle dostupných zdrojů se později plánuje vypuštění i z lokality na západním pobřeží Indie poblíž Gudžarátu, kde se buduje nový kosmodrom.

    Nejmenší indický nosič se povedl a pokud prokáže svou spolehlivost mohl by být velmi zajímavou alternativou k obdobným raketám. Navíc lze očekávat, že konkurence v tomto sektoru i nadále poroste. Je dobré vědět, že Indická kosmická agentura nestojí na místě a je třeba s ní počítat.

    Jednoduché porovnání rakety SSLV s některými nosiči stejné kategorie.
    Jednoduché porovnání rakety SSLV s některými nosiči stejné kategorie. Obrázek: Karel Zvoník

    Základní parametry rakety SSLV (Small Satellite Launch Vehicle)Indická vlajka
    Celková délka: 34 m
    Průměr: 2,1 m
    Startovací hmotnost: 120 t
    Počet stupňů: 4
    První stupeň SS1: délka 21 m a průměr 2,1 m, 89 t  paliva (TPL), maximální tah 2600 kN
    Druhý stupeň SS2: délka 2 m a průměr 2,1 m, 7,7 t paliva (TPL), maximální tah 250 kN.
    Třetí stupeň SS3: délka 1,6 m a průměr 1,7 m, 4,5 t paliva (TPL), maximální tah 160 kN.
    Čtvrtý stupeň: obsahuje 12 raketových motorů spalujících hypergolické pohonné hmoty s celkovým tahem 50 kN 

    Zdroje informací:
    https://web.archive.org/web/20191220153651/http://ns.pdf
    https://en.wikipedia.org/wiki/Small_Satellite_Launch_Vehicle

    Zdroje obrázků:
    https://preview.redd.it/mqkdxueofgo41.jpg

    Štítky:

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    9 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    pmendl
    pmendl
    4 let před

    Dva citáty v rámci třetího odstavce:
    „Cena vývoje tohoto nosiče byla 17 mil. USD a výrobní cena bude okolo 4-5 mil USD.“

    „Cena za start bude někde mezi 4-5 miliony dolarů.“

    Tady něco nehraje, mělo by platit, že cena za start > výrobní cena, tedy pokud to není myšlené jen za startovní služby, tedy 10 mil USD za start.

    Hawk
    Hawk
    4 let před

    Ta kadenence neni tak spatna, napr. Elektron mel za rekordni rok 7 startu a Vega to je uplna bida 2-3 roky za rok.

    S ohledem na tu hromadu mikrosatelitu na obezne draze cekam, kdy nastane boom mini-observatori 🙂

    Hawk
    Hawk
    4 let před
    Odpověď  Hawk

    oprava:
    2-3 starty za rok.

    Karel Zvonik:
    Myslel jsem hlavne orbitalni astronomicke miniobservatore(silne zjednodusene neco jako mikro-Hubble) pro pozorovani vesmiru jako (castecnou)nahradu za pozemni dalekohledy, kdyz zacina byt okoli zeme tak „zaneradeno“ umelymi telesy a vypada to,ze to bude cim dal horsi.
    Uz se o to myslim i pokouseli,viz. cubesat Asteria.

    Jiří Hadač
    Jiří Hadač
    4 let před

    Hezké Karle :-), je fajn, že i další firmy zkouší a vyvíjí nové malé rakety, budou se hodit.

    Libor Lukačovič
    Editor
    4 let před

    Mal by som jednu otázku. Netvrdím že to tak nie je, len je mi to divné.
    Bude mať štvrtý stupeň rakety ťah 50 kN?

    Libor Lukačovič
    Editor
    4 let před
    Odpověď  Karel Zvoník

    Díky za odpoveď!

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.