Celosvětově vzniká pěkná řádka nových nosičů a to hlavně těch malých. Jednak je to dáno cenou, protože menší rakety jsou samozřejmě levnější na vývoj i výrobu, a dalším faktorem je zvyšující se zájem o malé až miniaturní družice, které dokáží přes své kompaktní rozměry to, co kdysi mnohem větší stroje. Navíc klesající cena umožňuje přístup do kosmu stále většímu počtu lidí a je pochopitelné, že nikdo nechce zůstat pozadu. Raketa SSLV má být odpovědí Indie na rozrůstající se trh s malými nosiči. Její premiéra se chystala na rok 2020. Bohužel kvůli pandemii nebyl start uskutečněn a byl tedy přesunut na rok další. Předností má být nízká cena za 1 kg nákladu a starty bez velkých odkladů. Plánováno je 6 až 8 startů za rok podle zájmu.
Nosnost na LEO (500 km) je 500 kg a na SSO 300 kg. Raketa má 4 stupně, z toho 3 jsou na pevné pohonné látky (HTBP) a čtvrtý na kapalné látky. Nádrže budou vyrobené z uhlíkového kompozitu. Průměr nosiče je 2,1 m a délka činí 34 m. Startovací hmotnost je 120 t. První stupeň je označen SS1 s možností vektoru tahu. Očekávaný tah je 2600 kN. Obsahuje 89 tun paliva a na délku měří 21 m. Druhý stupeň SS2 bude mít tah 250 kN ve vakuu a 7,7 tun paliva. Třetí stupeň SS3 bude mít tah 16 kN a 4,5 t paliva. Zdá se, že stupně jsou odvozeny od indické balistické střely Agni V. Čtvrtý stupeň obsahuje dvanáct motorů na monomethylhydrazin a směs oxidů dusíku. Je tedy na hypergolické pohonné látky. Očekávaný tah je 50 kN. Jeho úkolem bude zajistit usazení nákladů na zvolené oběžné dráhy, stabilizace a orientace. ISRO ho přezdívá Velocity Trimming Module. Tři hlavní stupně na tuhé pohonné látky budou pracovat celkem 9 minut a 10 sekund.
Cena vývoje tohoto nosiče byla 17-25 mil. USD a výrobní cena bude okolo 4-5 mil USD. Výška aerodynamického krytu činí 4,45 m a z toho 2,95 použitelné. Průměr taktéž 2,1m. Zajímavostí je, že příprava rakety na kosmodromu včetně nákladu prý nezabere více jak 72 hodin a stačí k ní pouze 6 pracovníků. Cena za start bude někde mezi 4-5 miliony dolarů. Půjde tedy o nejlevnější nosič na trhu ve své kategorii. Agentura ISRO se zaměřila na celkovou jednoduchost celého systému a raketa ke startu nepotřebuje ani řídící středisko. K ovládání postačí jediný počítač. Nákladový prostor také umožní variabilní nastavení díky adaptérům Quadpack pro každou misi a samozřejmostí je i vypouštění většího počtu družic.
Parametry jsou to velmi zajímavé. Je to další důvod, proč se na události v tomto roce těšit. Dokážu si představit, že nosič SSLV bude solidní konkurence pro rakety Alpha, Electron nebo Vega. Horší už to bude s kadencí, protože 8 startů za rok není zas až tak moc. První demo start rakety SSLV je nyní plánován na březen 2021 a nákladem bude snímkovací družice Microsat-2A vycházející z konstrukce Microsat-TD a vážící 142 kilogramů. Druhý demonstrační let je taktéž v plánu na rok 2021 a bude při něm vyneseno hned několik družic. Konkrétně půjde o čtyři snímkovací družice společnosti Blacksky Global o celkové váze 56 kg. První lety raketa absolvuje z kosmodromu Šríharikota z prvního komplexu (FLP- First launch pad). Na stejném kosmodromu by však měla vzniknout pro tuto raketu nová rampa Small Satellite Launch Complex (SSLC). Podle dostupných zdrojů se později plánuje vypuštění i z lokality na západním pobřeží Indie poblíž Gudžarátu, kde se buduje nový kosmodrom.
Nejmenší indický nosič se povedl a pokud prokáže svou spolehlivost mohl by být velmi zajímavou alternativou k obdobným raketám. Navíc lze očekávat, že konkurence v tomto sektoru i nadále poroste. Je dobré vědět, že Indická kosmická agentura nestojí na místě a je třeba s ní počítat.
Základní parametry rakety SSLV (Small Satellite Launch Vehicle)
Celková délka: 34 m
Průměr: 2,1 m
Startovací hmotnost: 120 t
Počet stupňů: 4
První stupeň SS1: délka 21 m a průměr 2,1 m, 89 t paliva (TPL), maximální tah 2600 kN
Druhý stupeň SS2: délka 2 m a průměr 2,1 m, 7,7 t paliva (TPL), maximální tah 250 kN.
Třetí stupeň SS3: délka 1,6 m a průměr 1,7 m, 4,5 t paliva (TPL), maximální tah 160 kN.
Čtvrtý stupeň: obsahuje 12 raketových motorů spalujících hypergolické pohonné hmoty s celkovým tahem 50 kN
Zdroje informací:
https://web.archive.org/web/20191220153651/http://ns.pdf
https://en.wikipedia.org/wiki/Small_Satellite_Launch_Vehicle
Zdroje obrázků:
https://preview.redd.it/mqkdxueofgo41.jpg
Dva citáty v rámci třetího odstavce:
„Cena vývoje tohoto nosiče byla 17 mil. USD a výrobní cena bude okolo 4-5 mil USD.“
„Cena za start bude někde mezi 4-5 miliony dolarů.“
Tady něco nehraje, mělo by platit, že cena za start > výrobní cena, tedy pokud to není myšlené jen za startovní služby, tedy 10 mil USD za start.
ISRO uvádí, že cena pro zákazníka bude 4-5 mil dolarů.
Ta kadenence neni tak spatna, napr. Elektron mel za rekordni rok 7 startu a Vega to je uplna bida 2-3 roky za rok.
S ohledem na tu hromadu mikrosatelitu na obezne draze cekam, kdy nastane boom mini-observatori 🙂
Pro Electron se postavila nová rampa v USA a je v plánu kadenci mnohonásobně navýšit v příštích letech. Navíc se zkouší opětovná použitelnost prvního stupně. Takže s nárůstem počtu startu a záchranou, bude cena klesat. Myslím, že se hovořilo až o 50 startech za rok. Vega by měla létat také častěji než 2 za rok, ale selhání v poslední době to neumožnili. Navíc oddálili nástup Vegy-C. Vega to bude mít na trhu velmi těžké a pokud rakety Alpha a SSLV prokáží větší spolehlivost, bude to mít ještě těžší.
Nevím úplně přesně co myslíte mni observatoří, ale ten boom přeci už započal. Ty malé Cubesaty častokrát mají vědecké vybavení, teploměry, měřiče, senzory, kamery. Jsou to tedy častokrát meteo observatoře nebo snímkovací observatoře. :).
oprava:
2-3 starty za rok.
Karel Zvonik:
Myslel jsem hlavne orbitalni astronomicke miniobservatore(silne zjednodusene neco jako mikro-Hubble) pro pozorovani vesmiru jako (castecnou)nahradu za pozemni dalekohledy, kdyz zacina byt okoli zeme tak „zaneradeno“ umelymi telesy a vypada to,ze to bude cim dal horsi.
Uz se o to myslim i pokouseli,viz. cubesat Asteria.
Hezké Karle :-), je fajn, že i další firmy zkouší a vyvíjí nové malé rakety, budou se hodit.
Mal by som jednu otázku. Netvrdím že to tak nie je, len je mi to divné.
Bude mať štvrtý stupeň rakety ťah 50 kN?
Ano je to skutečně tak. Stále o tom stupni není moc informací, ale předpokládám, že to není úplně standartní 4 stupeň. Je to spíše srovnatelné s kosmickým tahačem
https://en.wikipedia.org/wiki/Space_tug
Díky za odpoveď!