Kvapem se nám blíží první opravdu velká událost roku 2021. V době vydání tohoto článku zbývá do přistání vozítka Perseverance na Marsu pouhých 20 dní. Jelikož jde o opravdu významnou událost, je logické, že se jí budeme v dalších dnech odpovídajícím způsobem věnovat, aby naši čtenáři měli včas odpovídající informace. V dnešním článku proto najdete základní představení aktuální situace i přistávací lokality. Řeč bude pochopitelně i o misi samotného vozítka, jeho chystaném přistání i o jeho významu pro budoucí průzkum rudé planety.
V době vydání článku zbývá sestavě urazit už méně než 10 % z celkové trasy dlouhé 471 milionů kilometrů. Každou sekundu se přitom mise přiblíží ke svému cíli o 2,5 kilometru. Jakmile sestupový modul dosáhne nejvyšších vrstev atmosféry Marsu, začne velmi akčních sedm minut hrůzy, jak se velmi trefně přezdívá sestupovému manévru. Během sedmi minut projde sestava řadou různých náročných podmínek – zažije teploty srovnatelné s povrchem Slunce, vystřelí nadzvukový padák a provede historicky první autonomně řízený sestup k povrchu Marsu.
Jen pokud se tohle všechno podaří bez problémů splnit, bude moci největší, nejtěžší, nejčistší a také nejsofistikovanější šestikolový robotický geolog, jaký byl kdy vypuštěn do vesmíru, začít v kráteru Jezero pátrat po stopách dávného života a odebírat vzorky, které se mají dopravit na Zemi. „NASA prozkoumává Mars už od mise Mariner 4, která v červenci 1965 proletěla kolem planety. Od té doby přišly další dva průlety, sedm úspěšných orbiterů a osm landerů,“ vypočítává Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor ředitelství vědeckých misí NASA a dodal: „Perseverance, který byl postaven na společných znalostech získaných těmito průkopníky, má příležitost nejen rozšířit naše znalosti o Rudé planetě, ale také prozkoumat jednu z nejdůležitějších a nejzajímavějších otázek lidstva ohledně původu života – jak na Zemi, tak i na jiných planetách.“
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Kráter Jezero je skvělým místem pro hledání stop dávného mikroskopického života. Před miliardami let byla tato dnes na troud vyschlá prohlubeň o průměru 45 kilometrů místem, kde aktivně vznikala říční delta napájející vodou přilehlé jezero. Kameny a regolit (rozbité kamínky a prach), které Perseverance odebere z kráteru Jezero pomocí svého špičkového zařízení Sample Caching System, mohou pomoci odpovědět na nejdůležitější otázky spojené s existencí života mimo Zemi. Dvě následující mise, které jsou momentálně ve fázi návrhů agentur NASA a ESA, by měly společně dopravit tyto vzorky na Zemi. Tady bude možné provést jejich extrémně podrobnou analýzu, na které se budou podílet vědci z celého světa. K analýzám se použijí přístroje, které jsou příliš velké a komplexní na to, abychom je mohli poslat na Mars.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„Sofistikované přístroje na Perseverance nám nepomohou pouze při lovu zkamenělého mikrobiálního života, ale také rozšíří naše znalosti o geologii Marsu, jeho historii, současnosti a budoucnosti,“ říká Ken Farley, vědec z kalifornské JPL zapojený do programu Mars 2020 a dodává: „Náš vědecký tým pilně plánoval, jak nejlépe pracovat. Očekáváme, že Perseverance bude chrlit přelomová data jako hasičská hadice. To je tak trochu problém, ale moc se na něj těšíme.“
Ačkoliv se většina palubních přístrojů zaměřuje na lepší prozkoumání geologie Marsu a také na astrobiologii, najdeme na palubě také technologie, které mají vyšlapat cestu k budoucímu průzkumu Marsu. Třeba přístroj MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment) má sice pouze rozměry autobaterie, ale jeho význam je mnohem větší – tento přístroj v útrobách vozítka má totiž vyzkoušet, zda je možná přeměna oxidu uhličitého z atmosféry Marsu na kyslík. Pokud se ukáže, že ano, mohli bychom se v budoucnu dočkat větších systémů, které by vyráběly více kyslíku. Ten by nemusel sloužit pouze k dýchání astronautů, ale i jako okysličovadlo pro kosmickou loď, která by nemusela vést všechny pohonné látky ze Země.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Během sestupu má rover vyzkoušet systém Terrain-Relative Navigation, díky kterému se vyhne přistání do nebezpečné lokality. Senzory MEDLI2 (Mars Entry, Descent, and Landing Instrumentation 2) navíc budou během celého průchodu marsovskou atmosférou sbírat nejrůznější údaje o okolních podmínkách. Všechny tyto znalosti dohromady pomohou inženýrům lépe navrhnout pilotované mise, které by mohly na cizích světech přistávat bezpečněji a s většími náklady.
Zapomínat nesmíme ani na technologický demonstrátor Ingenuity – malý vrtulník pro let na Marsu – který je zatím připojen k břichu vozítka. Zhruba po 30 až 90 dnech od přistání bude vrtulník vysazen na povrch a pokusí se o první experimentální let v atmosféře Marsu. Pokud se mu první let povede, mohly by následovat čtyři další. Data získaná při těchto testech pomohou při vývoji nové generace marsovských vrtulníků, které otevřou novou dimenzi průzkumu Marsu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Stejně jako většina lidí na celém světě, tak i členové týmu projektu Mars 2020, museli během pandemie COVID-19 změnit svůj pracovní režim. Ačkoliv většina týmu přešla na práci přes telekonference, některé činnosti vyžadovaly osobní přítomnost. Stejné to bylo i minulý týden – tehdy si tým, který bude v řídícím středisku v době přistání, prošel třídenní kompletní simulaci nadcházejících činností. Testovala se také funkčnost týmu, který musel být kvůli pandemii redukován. Sestava už poletí meziplanetárním prostorem méně než tři týdny. Agentura NASA již slibuje, že celou událost pokryje živě nejen na svém webu, ale i ve vysílání NASA TV. Přenos z řídícího střediska JPL začne ve 20:15 SEČ. A za Kosmonautix mohu slíbit, že se i náš web bude 18. února věnovat sledování aktuálního dění.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23770-16.jpg
https://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/e1-pia24379-ken-farley-traverse-1200.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/3-pia24309-1200.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2-pia24285_1a-edl-annotated-2500.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23881-16.jpg
K Marsu letí další dvě sondy a budou realizovat zásadní operaci, tj. vstup na orbitu kolem Marsu zhruba o týden dříve.
Čínská Tchien-Wan 10.2. a Emirátská Hope asi 9.2. – u ní jsem nikde nenašel časový údaj o této operaci.
Odvodil jsem jej zhruba z údajů o současné poloze PER a Hope.
PER má ještě absolvovat 38,6 mil km po oblouku dráhy, rychlostí 79325 km/hod.
Hope 20,4 mil km rychlostí 79103 km/hod.
No, snad mi číňané nepokazí moje narozeniny :-)) Vůbec, Je to úchvatné, dočkat se nakonec takových akcí. Pamatuji s jakým nadšením jsme čekali snímky Marineru. Snad nějaký stavby, kanály, přehrady, když nám ta Venuše nevyšla … a ono jen krátery a pustiny jako na měsíci. No, ale naděje mizí poslední, že? Akorát pořád očekávaní marťani se nám postupně zmenšili nejprve na bakterie a pak se odsunuli do minulosti hodně vzdálené. Ale pořád věřím, že se něco najde… To víte, dědek vzpomíná, jak to tenkrát bylo.
Fajn zpravodajství, panové autoři. A diskuse super, snad ji nepokazíme. Díky.
Jsme rádi, že jste spokojen a také doufám, že se diskuse nezvrtne. 😉
„Všechny tyto znalosti dohromady pomohou inženýrům lépe navrhnout pilotované mise, které by mohly na cizích světech přistávat bezpečněji “
No vida, a v minulom článku som bol za podobný názor označovaný za.. ále, hoďme to už za hlavu.
Bude ešte robiť zostava nejaký korekčný manéver?
Ano, jsou naplánovány další korekční manévry:
TCM-4 (10. února)
TCM-5 (16. února)
TCM-5X (17. února) – záloha pro případ nutnosti
TCM-(6 18 února – 9 hodin před přistáním) – záloha pro případ nutnosti / poslední možnost změnit dráhu
Ne všechny příležitosti se musí využít k provedení manévru.
Sonda je 4,5 mil.km od Marsu a zdá se, že vůči Marsu zrychluje, že by již byla v jeho gravitační míse ?
Mars má Hillovu sféru o poloměru 0,9827 mil km.
Také mi to připadlo brzy, byla to zcela jistě nepřesnost v propočtech, nebo zbožné přání. Díky.
Nebude to tím, že Perseverance letí po protáhlé eltické dráze, kdežto Mars je na téměř kruhové? V místě setkání je Perseverance poblíž nejvyššího bodu dráhy a tam má nejmenší rychlost, o dost menší než má Mars. Proto jak se k tomuhle místu přibližuje tak vůči Slunci zpomaluje, ale protože Mars letí díky téměř kruhové dráze v podstatě konstantní rychlostí, tak se jejich vzájemná rychlost musí měnit (zvětšovat). Perseverance bude poblíž místa setkání jako první a Mars jí jakoby zezadu nabere. Je to dost zjednodušené, ale myslím že myšlenku jsem vystihl a snad je to i pro laiky srozumitelné. Samozřejmně až budou blíže u sebe tak se projeví i gravitace Marsu a ještě více vůči sobě zrychlí.
Teď mě ještě napadlo, že by se asi dalo přiletět i tak že by Mars Perseverance jakoby minul, dostal se přímo před Perseverance a svou gravitací ji jakoby roztáhl a gravitačním prakem tak snížil vzájemný rozdíl rychlostí. Neumím si ale představit, jak přesně a blízko by sonda musela být navedená, aby se to dalo použít s nějakým větším účinkem.
Celý ten let k Marsu, i mnoho dalších, se dá věrně nasimulovat v Orbiter Space Flight Simulator.
http://orbit.medphys.ucl.ac.uk/index.htm
PER je 3,35 mil.km od Marsu, uletěl po oblouku 442,7 mil.km a zbývá mu 28,1 mil.km, tj. 6%. – 15. dní do setkání.
HOPE uletěl po oblouku 470,6 mil.km a zbývá mu 9,9 mil.km, jak je vzdálen od Marsu jsem nenašel.
V porovnání s PER to bude někde mezi 1-1,3 mil.km. – 5 dní do setkání.
Tianwen 7 dní do setkání.