Minule jsme se podívali podrobně na mise Fobos 1 a Fobos 2. Dnes povídání o tomto sovětském programu zakončíme. I když je program sond Fobos veřejností považován za fiasko, vědecké výsledky určitě nebyly bezvýznamné. Sonda Fobos 2 měřila magnetické pole Marsu, určila chemické složení povrchu nebo zmapovala teploty na rudé planetě.
Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.
Rubrika Historie 
Štítky: Expedice 1, ISS, Jurij Gidzenko, NASA, Rusko, Sergej Krikaljov, Sojuz, Sojuz TM-31, William Shepherd 
Dalekohled Jamese Webba má na svou misi vyrazit zhruba za rok. Už teď se na jeho výsledky těší astronomové po celém světě. Možnosti této největší kosmické observatoře budou mimořádně široké – od studia vzdálených galaxií, přes sledování exoplanet až po lepší pochopení objektů v naší soustavě. Za oběžnou drahou Neptunu se nachází pestrá paleta kosmických objektů – tisíce trpasličích planet, planetek, a dalších menších objektů společně vytváří takzvaný Kuiperův pás. Často se jedná o vzácné pozůstatky z doby vzniku Sluneční soustavy a vzhledem k jejich velkému vědeckému potenciálu se na ně má JWST také zaměřit, aby vědci lépe porozuměli procesu formování naší soustavy.
Již po dvaadvacáté jsme pro Vás připravili virtuální setkání členů naší redakce s Vámi, čtenáři. A jelikož jsme v uplynulých téměř dvou letech ani jednou neporušili pravidlo, že se Pokec s kosmonautixem koná každý poslední pátek v měsíci, věřím, že s dnešním vysíláním už počítáte. A jestli ne, aspoň Vám to tento článek připomene. Jako obvykle začne vysílání v osm hodin večer a potrvá zhruba dvě hodiny. Během této doby budeme odpovídat na Vaše dotazy, které napíšete do chatu. Jste to tedy Vy, kdo rozhoduje o obsahu videa. Budeme rádi, když se k našemu pohodovému a přátelskému povídání připojíte.
ESA požádá partnerské země o dalších 268 milionů dolarů na vývoj Ariane 6, která byla odložena na druhý kvartál roku 2022. 30. října 12:30
Rubrika Krátké zprávy 
SpaceX vymění dva motory Merlin na raketě Falcon 9, která má v listopadu vynést čtyři astronauty v první ostré lodi Crew Dragon mířící na ISS. Jde o reakci na výsledky vyšetřování, při kterém se ukázalo, že subdodavatel nezvládl odpovídajícím způsobem vyčistit úzké prostory na několika raketových motorech pro SpaceX. NASA a SpaceX oznámily, že start Crew Dragonu chystají na 15. listopadu po půlnoci našeho času. Falcon 9 s tímto nákladem má odstartovat z floridské rampy 39A. Velitelem mise bude Michale Hopkins, pilotem Victor Glover, a pozici specialistů mise obsadí Shannon Walker a Soiči Noguči – na všechny čeká půlroční pobyt na stanici. Start mise Crew-1 byl před několika týdny odložen z původního termínu 31. října, aby bylo možné vyšetřit problém, který se objevil 3. října. Tehdy se ke startu chystal jiný exemplář Falconu 9, který měl vynést družici GPS. Objevila se však závada, která krátce před startem způsobila automatické zastavení odpočtu. Hans Koenigsmann, viceprezident SpaceX nyní oznámil, že inženýři objevili krycí lak, který nedopatřením zůstal v motoru, který způsobil přerušení odpočtu. Odborníci se proto zaměřili i na další motory a na dvou z devíti kusů pro misi Crew-1 objevili stejný problém.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Crew Dragon, Crew-1, Falcon 9, GPS III-04, Merlin 1D, NASA, Sentinel 6A, SpaceX Na Zemi dorazily fotografie potvrzující, že sonda OSIRIS-REx úspěšně uzavřela návratové pouzdro s uloženou odběrnou hlavou. 29. října 21:49
27. října byla odběrná hlava sondy OSIRIS-REx umístěna do návratového pouzdra SRC (Sample Return Capsule). První přiložený snímek ukazuje odběrnou hlavu v době, kdy se nacházela nad pouzdrem SRC, když ji rameno přesunulo do požadované pozice pro uložení. V článku je pak vložen i druhý snímek, který již ukazuje odběrnou hlavu po zachycení zádržným mechanismem pouzdra SRC. Obě zmíněné fotografie pořídila k tomu určená kamera StowCam. 28. října došlo k pevnému usazení odběrné hlavy do zádržného mechanismu pouzdra a sonda také vykonala zkoušku tzv. backoutu. Při něm mělo rameno zkusit zatáhnout za odběrnou hlavu směrem nahoru. Tato zkouška má za úkol prověřit, že západky, které drží odběrnou hlavu na místě, jsou správně aktivovány. Po tomto testu se pozemní tým dočkal telemetrických údajů, které potvrzují, že odběrná hlava je pevně usazena v pouzdru SRC.
Z kosmodromu Kourou, startovacího komplexu ELA2, vynesl v r. 2000 nosič Ariane 44LP komunikační satelit Europe*Star FM1 na GEO. 29. října 5:43
Až se lidé vrátí na Měsíc, bude tam na ně čekat již známá výzva v podobě lunárního regolitu. Tento prach je považován za jeden z největších problémů, kterým budou muset budoucí lunární kolonisté čelit. Během programu Apollo stačilo jen pár dní přímého kontaktu a skafandry se potýkaly se zaprášenými průzory, ucpanými mechanismy a dokonce poškozenými vrstvami. Tým expertů z ESA se proto poohlíží po možnostech nových materiálů, které by mohly sloužit jako základ pro budoucí skafandry, ale také by mohly najít uplatnění na roverech či pevné infrastruktuře.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
31. října 2020 
