KosmoPodcast #7
Nový díl KosmoPodcastu se věnuje prvnímu startu nové čínské soukromé společnosti Galactic Energy. Můžete si jej poslechnout zde. 8. listopadu 12:15
Nový díl KosmoPodcastu se věnuje prvnímu startu nové čínské soukromé společnosti Galactic Energy. Můžete si jej poslechnout zde. 8. listopadu 12:15

Týden se s týdnem minul a je připraven další přehled událostí v kosmonautice, které přineslo posledních sedm dní. V Kosmotýdeníku se tentokrát vypravíme do Číny, kde se podařil start čínskému start-upu s jejich raketou Ceres-1. Podpora soukromých kosmických firem v posledních letech v Číně zesiluje a začíná se to projevovat na úspěších těchto firem. Budeme se však věnovat i indickému startu, kde raketa PSLV přetrhla dlouhou dobu indického raketového půstu. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Od Fobosu z předchozího dílu se přesuneme k souputníku naší Země. V roce 2009 vyrazila k Měsíci americká sonda LRO, která funguje dodnes. Spolu s ní ale letěla ještě jedna sonda, jejíž mise byla doslova sebevražedná. Sonda LCROSS totiž měla narazit do Měsíce, což se jí i podařilo. Ještě předtím ale přinesla cenné informace o přítomnosti ledu v trvale zastíněných kráterech.

V rámci následující mise, která by měla odstartovat v průběhu listopadu, společnost Rocket Lab vypustí raketu Electron z kosmodromu na Novém Zélandu a následně se pokusí poprvé získat první stupeň zpět. Plán počítá s přistáním stupně na padáku do oceánu. Tento pokus má firmu posunout blíže k velkému finále – zachycení stupně za letu vrtulníkem a poté tento zachráněný hardware použít opakovaně. Primárním úkolem těchto snah je navýšení počtu letů, které Rocket Lab obslouží, ale podle šéfa firmy, Petera Becka, se nedá vyloučit ani finanční úspora.

Dnes se opět obrátíme směrem na Slovensko. Téma dnešní přednášky je velice zajímavé, raketa vynášející meziplanetární družici či posádku k ISS je totiž krásná věc, ale většina lidí to patrně neocení. Řada kosmických družic a technologií však již dnes patří neodmyslitelně k našemu životu. V první řadě jsou to telekomunikační družice, které nám všem umožňují sledovat dění na opačné straně naší Země. Další oblastí, kde nám kosmonautika jednoznačně pomáhá, jsou pak meteorologické družice, bez jejich údajů by předpovědi počasí byly méně přesné. Družicová navigace nám naproti tomu umožňuje přesně dojet takřka na libovolné místo. Když nevíte, kde to je, prostě si naťukáte adresu a pak už jen nastartujete auto a můžete vyrazit. Dálkový průzkum Země pomocí družic je naproti tomu méně viditelná část kosmonautiky, na pohled bez výraznějšího přesahu do běžného života, ale je o to důležitější. Jedná se totiž o sledování hladiny moří, rychlosti větrů, biomasy či přírodních katastrof. O všech těchto tématech nám dnes bude hovořit doc. RNDr.…
Raketa se opravdu vrátí do obslužné věže VIF. Start mise NROL-101 neproběhne dříve než 11. listopadu. 6. listopadu 22:37
Na Floridu míří hurikán Eta a předpověď počasí se zhoršila. Ve hře je i přesun rakety do montážní haly VIF. 6. listopadu 20:57

Ze vzletové rampy číslo 16 čínského kosmodromu Tchaj-jüan dnes ráno ve 4:19:14,901 SEČ úspěšně odstartovala nosná raketa CZ-6 s 13 družicemi. Dříve oznámený čas startu byl 4:18:50 SEČ. Vypuštěno bylo deset argentinských družic ÑuSat a tři čínské družice. Jednalo se v pořadí o čtvrtý start rakety CZ-6, která patří mezi slabší z nové generace čínských nosných raket vyvíjených od začátku jako kosmické rakety. Starty této nosné rakety nejsou moc časté a premiéru si odbyla již v září 2015.

Ještě než se americká sonda Lucy vydá na svou dlouhou cestu k průzkumu Trojánů, musela její vědecká kamera urazit cestu dlouhou skoro 2500 kilometrů přes polovinu Spojených států. Kamera L’LORRI (Lucy LOng Range Reconnaissance Imager) se vydala na cestu z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) ve městě Laurel (stát Maryland) a zamířila do čisté místnosti firmy Lockheed Martin ve městě Littleton (stát Colorado), kde se celá sonda postupně skládá. Cenná zásilka dorazila na místo určení už 25. října a technici na nic nečekali – její integrace úspěšně proběhla 30. října.

Více než měsíc uplynul od chvíle, kdy do startu rakety Falcon 9 s družicí GPSIII-04 zbývaly pouhé dvě sekundy, ale počítač zastavil odpočet. Stalo se tak kvůli nečekanému zvýšení tlaku v plynovém generátoru jednoho motoru na prvním stupni. Ten se vyměnil a proběhla kontrola, která nakonec odhalila příčinu. Mezitím byl od rakety odpojen kryt s nákladem a zamířil do montážní haly k dobití akumulátorů. Nyní je již vše připraveno a Falcon 9 by měl odstartovat 6. listopadu v 0:24 SEČ. Srdečně Vás zveme ke sledování našeho přenosu.