11. prosince 2020
Před čtyřiceti osmi roky se k Měsíci vydala dosud poslední pilotovaná kosmická loď, která završila sérii devíti výprav pozemšťanů k našemu přirozenému kosmickému souputníkovi. Od roku 1973 byli astronauti vysíláni výhradně na oběžnou dráhu Země. Až nyní se některým astronautům NASA otevřela příležitost dalekých kosmických plaveb zařazením do počátečního týmu, z něhož budou později vybírány jednotlivé posádky programu Artemis. Na zasedání Národní kosmické rady, které se konalo 9. prosince v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, byla zveřejněna jména osmnácti astronautů a astronautek vybraných pro budoucí lety kosmických lodí Orion a pilotovaných lunárních landerů.
V týmu Artemis, jak je skupina nazývána, je shodně devět astronautů a devět astronautek. NASA má v současné době 47 aktivních astronautů, z nichž 11 bylo vybráno v roce 2017. Z této poslední skupiny, ve které nemá nikdo letovou zkušenost, bylo do týmu Artemis vybráno celkem osm adeptů. Čtyřčlenné posádky kosmických lodí Orion pro mise Artemis II a další mají být jmenovány vždy přibližně jeden a půl až dva roky před předpokládaným termínem startu.
V tabulce uvádíme seznam všech 47 aktivních astronautů NASA, setříděný podle posledního kosmického letu včetně budoucích letových nominací. Předpokládáme, že toto řazení umožňuje lépe nahlédnout do možností, které se při výběru naskytovaly. Astronauti vybraní v roce 2017 jsou uvedeni na konci tabulky. Všech osmnáct astronautů vybraných do týmu Artemis jsme vyznačili tučně. Pod seznamem najdete v abecedním pořadí fotografie a krátké životopisy astronautů, kteří byli vybráni do týmu Artemis.
- Dyson[ová] Tracy Caldwell, 1969, 2 lety (Endeavour STS-118/2007, Sojuz TMA-18/2010)
- Wilson[ová] Stephanie, 1966, 3 lety (Discovery STS-121/2006, Discovery STS-120/2007, Discovery STS-131/2010)
- Wheelock Douglas, 1960, 2 lety (Discovery STS-120/2007, Sojuz TMA-19/2010)
- Barratt Michael, 1959, 2 lety (Sojuz TMA-14/2009, Discovery STS-133/2011)
- Boe Eric, 1964, 2 lety (Endeavour STS-126/2008, Discovery STS-133/2011)
- Bowen Stephen, 1964, 3 lety (Endeavour STS-126/2008, Atlantis STS-132/2010, Discovery STS-133/2011)
- Pettit Donald, 1955, 3 lety (Endeavour STS-113/2002, Endeavour STS-126/2008, Sojuz TMA-03M/2011)
- Marshburn Thomas, 1960, 2 lety (Endeavour STS-127/2009, Sojuz TMA-07M/2012)
- Wiseman Gregory, 1975, 1 let (Sojuz TMA-13M/2014)
- Lindgren Kjell, 1973, 1 let (Sojuz TMA-17M/2015)
- Williams Jeffrey, 1958, 4 lety (Atlantis STS-101/2000, Sojuz TMA-8/2006, Sojuz TMA-16/2009, Sojuz TMA-20M/2016)
- Bresnik Randolph, 1967, 2 lety (Atlantis STS-129/2009, Sojuz MS-05/2017)
- Acaba Joseph, 1967, 3 lety (Discovery STS-119/2009, Sojuz TMA-04M/2012, Sojuz MS-06/2017)
- Vande Hei Mark, 1966, 1 let (Sojuz MS-06/2017)
- Tingle Scott, 1965, 1 let (Sojuz MS-07/2017)
- Feustel Andrew, 1965, 3 lety (Atlantis STS-125/2009, Endeavour STS-134/2011, Sojuz MS-08/2018)
- McClain[ová] Anne, 1979, 1 let (Sojuz MS-11/2018)
- Hague Tyler, 1975, 1 let (Sojuz MS-12/2019)
- Koch[ová] Christina, 1979, 1 let (Sojuz MS-12/2019)
- Morgan Andrew, 1976, 1 let (Sojuz MS-13/2019)
- Meir[ová] Jessica, 1977, 1 let (Sojuz MS-15/2019)
- Cassidy Christopher, 1970, 3 lety (Endeavour STS-127/2009, Sojuz TMA-08M/2013, Sojuz MS-16/2020)
- Behnken Robert, 1970, 3 lety (Endeavour STS-123/2008, Endeavour STS-130/2010, Dragon DM-2/2020)
- Hurley Douglas, 1966, 3 lety (Endeavour STS-127/2009, Atlantis STS-135/2011, Dragon DM-2/2020)
- Rubins[ová] Kate, 1978, 2 lety (Sojuz MS-01/2016, Sojuz MS-17/2020)
- Glover Victor, 1976, 1 let (Dragon USCV-1/2020)
- Hopkins Michael, 1968, 2 lety (Sojuz TMA-10M/2013, Dragon USCV-1/2020)
- Walker[ová] Shannon, 1965, 2 lety (Sojuz TMA-19/2010, Dragon USCV-1/2020)
- Kimbrough Robert, 1967, 2 lety (Endeavour STS-126/2008, Sojuz MS-02/2016, nominace Dragon USCV-2/2021)
- McArthur[ová] Megan, 1971, 1 let (Atlantis STS-125/2009, nominace Dragon USCV-2/2021)
- Wilmore Barry, 1962, 2 lety (Atlantis STS-129/2009, Sojuz TMA-14M/2014 nominace Starliner CFT/2021)
- Fincke Michael, 1967, 3 lety (Sojuz TMA-4/2004, Sojuz TMA-13/2008, Endeavour STS-134/2011, nominace Starliner CFT/2021)
- Mann[ová] Nicole, 1977, 0 letů (nominace Starliner CFT/2021)
- Cassada Josh, 1973, 0 letů (nominace Starliner USCV-4/2022)
- Epps[ová] Jeanette, 1970, 0 letů (nominace Starliner USCV-4/2022)
- Williams[ová] Sunita, 1965, 2 lety (Discovery STS-116/2006, Sojuz TMA-05M/2012, nominace Starliner USCV-4/2022)
- Barron[ová] Kayla, 1987, 0 letů
- Cardman[ová] Zena, 1987, 0 letů
- Chari Raja, 1977, 0 letů
- Dominick Matthew, 1981, 0 letů
- Hines Bob, 1975, 0 letů
- Hoburg Warren, 1985, 0 letů
- Kim Jonny, 1984, 0 letů
- Moghbeli[ová] Jasmin, 1983, 0 letů
- O´Hara[ová] Loral, 1983, 0 letů
- Rubio Frank, 1975, 0 letů
- Watkins[ová] Jessica, 1988, 0 letů
Joseph Acaba – Kayla Barron – Raja Chari
Zdroj: https://spacepolicyonline.com
Joseph Acaba byl vybrán jako astronaut NASA v roce 2004. Ve vesmíru strávil 306 dní a uskutečnil tři výstupy do volného kosmu. Rodák z Anaheimu v Kalifornii má bakalářský titul z geologie a magisterský titul z geologie a vzdělávání. Před příchodem do NASA učil na základní a střední škole matematiku a přírodní vědy.
Kayla Barron byla vybrána jako astronautka v roce 2017. Vyrůstala v Richlandu ve státě Washington, získala bakalářský titul v oboru systémového inženýrství a magisterský titul v oboru jaderného inženýrství. Jako důstojník na vojenské ponorce byla členem první skupiny žen, určené pro práci na ponorkách. Je nadporučíkem amerického námořnictva.
Raja Chari byl vybrán jako astronaut v roce 2017. Plukovník amerického letectva byl vychován v Cedar Falls v Iowě. Získal bakalářský titul z kosmického inženýrství a magisterský titul z aeronautiky a astronautiky. Absolvent US Naval Test Pilot School létal na upgradu F-15E a poté pracoval na vývojovém programu F-35.
Matthew Dominick – Victor Glover – Warren Hoburg
Zdroj: https://spacepolicyonline.com
Matthew Dominick byl vybrán jako astronaut v roce 2017. Narodil se ve Wheat Ridge v Coloradu a je držitelem bakalářského titulu z elektrotechniky a magisterského titulu se systémového inženýrství. Vystudoval také U.S. Naval Test Pilot School a byl vývojovým zkušebním pilotem specializujícím se na starty a přistání na letadlových lodích.
Victor Glover byl vybrán jako astronaut v roce 2013. Narodil se v Pomoně v Kalifornii. Bakalářský titul získal v oboru všeobecného inženýrství a magisterský titul v oboru inženýrství letových testů, systémového inženýrství a vojenských operací. Poté pracoval jako velitel amerického námořnictva. Pilotoval Dragon Resilience Crew-1 a v současné době pracuje jako palubní inženýr Expedice 64 na Mezinárodní kosmické stanici.
Warren Hoburg nastoupil do astronautického výcviku v roce 2017. Rodák z Pittsburghu v Pensylvánii je držitelem bakalářského titulu v letectví a astronautice a doktorátu v elektrotechnice a informatice. Před příchodem do NASA působil jako odborný asistent na Massachusetts Institute of Technology (MIT) a jako sezónní člen týmu záchranářů v Yosemitském národním parku.
Jonny Kim – Christina Hammock Koch – Kjell Lindgren
Zdroj: https://spacepolicyonline.com
Jonny Kim přišel do NASA jako součást skupiny astronautů 2017. Rodák z Los Angeles v Kalifornii se po střední škole zapsal do amerického námořnictva a sloužil u speciální námořní jednotky SEAL. Vrátil se však do školy, aby získal bakalářský titul z matematiky a poté doktorát z lékařství. Po škole pracoval v nemocnicích jako lékař.
Christina Hammock Koch byla vybrána jako astronautka v roce 2013 a s 328 dny ve vesmíru drží rekord v nejdelším ženském kosmickém letu, během něhož uskutečnila šest kosmických vycházek. Vyrůstala v Jacksonville v Severní Karolíně a získala bakalářský titul z elektrotechniky a fyziky a magisterský titul z elektrotechniky.
Kjell Lindgren byl vybrán jako astronaut v roce 2009. Ve vesmíru strávil 141 dní a během kosmického letu uskutečnil dva výstupy do volného kosmu. Narodil se v Tchaj-peji v Tchaj-wanu a je držitelem bakalářského titulu z biologie, magisterského titulu kardiovaskulární fyziologie a doktorátu z medicíny. Než se stal astronautem, pracoval jako chirurg na podpoře misí raketoplánů a misí ke kosmickým stanicím Mir a ISS.
Nicole A. Mann – Anne McClain – Jessica Meir
Zdroj: https://spacepolicyonline.com
Nicole A. Mann vstoupila do oddílu astronautů v roce 2013 a v současné době trénuje jako pilotka pro pilotovaný letový test Starlineru. Narodila se v kalifornské Petalumě a získala bakalářský a magisterský titul ve strojírenství. Jako podplukovník U.S. Marine Corps byla stíhacím pilotem F/A-18 a absolvovala U.S. Naval Test Pilot School.
Anne McClain ze Spokane ve státě Washington vstoupila do oddílu astronautů v roce 2013. Strávila 204 dní ve vesmíru a uskutečnila dvě kosmické vycházky. Je držitelkou bakalářského titulu v oboru strojního a leteckého inženýrství a magisterských titulů v oboru leteckého inženýrství a mezinárodních vztahů. Absolvovala U.S. Naval Test Pilot School jako zkušební pilot vrtulníku, je vojenskou pilotkou a podplukovníkem americké armády.
Jessica Meir byla vybrána jako astronautka v roce 2013. Ve vesmíru strávila 205 dní a uskutečnila tři výstupy do volného kosmu. Rodačka z Caribou v Maine získala bakalářský titul z biologie, magisterský titul z kosmických studií a doktorát z mořské biologie. Před příchodem do NASA studovala fyziologii zvířat v extrémních podmínkách.
Jasmin Moghbeli – Kate Rubins – Frank Rubio
Zdroj: https://spacepolicyonline.com
Jasmin Moghbeli vstoupila do astronautického oddílu v roce 2017. Vyrůstala v Baldwinu v New Yorku. Získala bakalářský titul v leteckém inženýrství na Massachusetts Institute of Technology a magisterský titul v leteckém inženýrství na Naval Postgraduate School. Vystudovala také U.S. Naval Test Pilot School a než přišla do NASA, testovala vrtulníky H-1 a sloužila jako důstojník u amerického námořnictva.
Kate Rubins byla vybrána jako astronautka v roce 2009 a v současné době pracuje na Mezinárodní kosmické stanici při svém druhém kosmickém letu. Vyrůstala v Napě v Kalifornii a získala bakalářský titul v oboru molekulární biologie a doktorát v oboru biologie rakoviny. Uskutečnila dvě kosmické vycházky.
Frank Rubio byl vybrán do oddílu astronautů v roce 2017. Podplukovník americké armády považuje za své rodné město Miami. Na U.S. Military Academy West Point získal bakalářský titul v oboru mezinárodních vztahů a na Uniformed Services University of Health Sciences doktorát z medicíny. Před příchodem do NASA sloužil jako pilot vrtulníku Blackhawk a jako vojenský letový chirurg.
Scott Tingle – Jessica Watkins – Stephanie Wilson
Zdroj: https://spacepolicyonline.com
Scott Tingle přišel do NASA jako člen oddílu astronautů 2009. Za své rodné město považuje Randolph v Massachussets. Je držitelem bakalářského i magisterského titulu ve strojírenství. Vystudoval také U.S. Navy Test Pilot School. Kapitán amerického námořnictva strávil ve vesmíru 168 dní a uskutečnil jeden kosmický výstup.
Jessica Watkins vstoupila do oddílu astronautů v roce 2017. Vyrůstala v Lafayette v Coloradu. Na Stanford University získala bakalářský titul z geologických a environmentálních věd a na University of California doktorát z geologie. V Jet Propulsion Laboratory pracovala jako členka vědeckého týmu pro rover Curiosity.
Stephanie Wilson byla vybrána jako astronautka v roce 1996. Jako veteránka tří letů raketoplánu Discovery strávila ve vesmíru 42 dní. Narodila se v Bostonu v Massachusetts a získala bakalářský titul v oboru inženýrských věd a magisterský titul v oboru leteckého inženýrství. Než se stala astronautkou, pracovala v Jet Propulsion Laboratory na projektu sondy Galileo.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://spacepolicyonline.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/card_img/1336763326186070019/iKvnKrfU?format=jpg&name=small
https://spacepolicyonline.com/wp-content/uploads/2020/12/artemis-1.png
https://spacepolicyonline.com/wp-content/uploads/2020/12/artemis-2.png
https://spacepolicyonline.com/wp-content/uploads/2020/12/artemis-3.png
https://spacepolicyonline.com/wp-content/uploads/2020/12/artemis-mann.png
https://spacepolicyonline.com/wp-content/uploads/2020/12/artemis-rubins.png
https://spacepolicyonline.com/wp-content/uploads/2020/12/artemis-5.png
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Trochu jsem ten tým projel a koukám z chlapů jsou tam pouhopouhý tři se zkušeností z vesmíru a čtvrtý, který první nabírá právě teď.
A myslíte, že Biden bude v Artemis pokračovat? Je to projekt Trumpova vedení a tyhle věci dost často se mění po nástupu druhé strany. Vždyť také šéf NASA by nejspíš měl po Bidenově nástupu povinně rezignovat, jako musel rezignovat Bolden po nástupu Trumpa. Ač žádnej průšvih neudělal.
Každopádně rok 2024 nevidím jako reálný, když ještě není vybrán ani přistávací modul a je jen v náčrtech tří kandidátů. Oblet měsíce ano, přistání snad koncem desetiletí, to je můj bohužel střízlivý odhad. Hlavně bych si přál, aby to byl dlouhodobý vědecký projekt a ne demonstrativní zapíchnutí vlajky. Vůbec, moc mě mrzí, že nejde o společný projekt všech současných partnerů z ISS, bohužel.
Mezinárodní účast ta již je , Kanada, Evropa a Japonsko, ale projekt jako takový je americký a další jsou “ jen“ přizváni. To se nelíbí Rusku, to nemá co nabídnout, ale chtělo by “ rovnoprávnost “ a rozhodovat na roveń s Američany.
A co nabídne ve srovnání s Ruskem taková Kanada?
Na Kanadu už odpověděl kolega. Rusko do projektu stanice Gateway nakonec zřejmě nepůjde. Oficiálním důvodem je, že mezinárodní partneři dávají Rusku příliš malý prostor a Rusko si tedy udělá vlastní lunární program. Skutečnost je ale spíše taková, že Rusové pochopili, že by nebyli schopni poskytnout potřebnou termínovou spolehlivost a raději program opustili ještě před začátkem. Není to nic překvapivého. ruský kosmický program se v posledních letech potýká s komplikacemi a tohle je jen přirozený výsledek.
Ano, a ještě bych zdůraznil, že Rusku byla účast v projektu Gateway nabídnuta. Rusko však z opakovaně nabízené spolupráce samo vycouvalo.
Odpovědi na Vaše otázky najdete v našem seriálu https://kosmonautix.cz/tag/gateway-serial/
Mimo jiné tam najdete popis zvažovaných příspěvků Japonska a Itálie k povrchové části programu Artemis, popis kanadského příspěvku ke Gateway v podobě robotického ramene Canadarm3, úvahu o vlivu Bidenovy administrativy na programy Artemis a Gateway a mnoho dalšího.
Zajímavý je též profesní profil vybraných astronautů. V době Apolla to byli výhradně špičkoví piloti, vědci byli výjimkou a na Měsíc se dostal pouze jeden.
V současném výběru jsem napočítal pouze 5 stíhaček a tři vrtulníky jinak samí vědci či inženýři, pokud jsem dobře počítal. Technika ovšem za padesát let výrazně pokročila o počítačové podpoře jakou budou mít dnes se tehdy astronautů ani nezdálo.
Možná je to i tím že se dosud létalo jen na LEO což již dávno není výkon vyžadující špičkové piloty.
Což vidím jako plus, na Měsíci by se více měl dělat vědecký výzkum než „stíhat“.
-ová je správně česky. Je psát Spojené státy americké taky przněním názvu státu, když je to v originále United States of America? Je Londýn przněním názvu města, když je to v originále London?
Na našem webu platí pravidlo, že respektujeme jména lidí tak, jak jsou v originále. Ostatně když například Američané mluví o Češkách, tak jim také neodtrhnou -ová, protože je to součást jejich jména. Úplně stejně bychom tak my neměli cizinkám (a Češkám, které si to nepřejí) k jejich jménu -ová přilepovat. Je to o úctě vůči tomu, jak se ten člověk jmenuje. Proto na našem webu preferujeme nepřechýlenou variantu bez ohledu na to, co je či není v ČR zvykem. Na tomto trendu do budoucna rozhodně nebudeme nic měnit. nemusí se vám to líbit, ale nic s tím neuděláte.
To ová v závorkách je strašné, navíc v dalším textu už není jako by sám autor uznal, že prznit jména lidí není dobrý nápad.
Vysvětlím to. Při psaní textu jsem nad tím dlouze přemýšlel a rozhodl jsem se takto, přestože jsem očekával, že se někdo ozve. Chtěl jsem v seznamu odlišit pohlaví a alternativy jako uvedení (F) nebo (W) pro ženy mi přišly jako horší. Za tím způsobem rozlišení si stojím. Pamatuji si, jaké problémy s dohledáváním jsem měl v roce 1985, když na Svobodné Evropě mezi členy posádky STS-51-C jmenovali Loren Shriver.
Nerozlišování v dalším textu, tedy ve stručných životopisech, není v žádném případě uznáním jakéhosi pochybení. Jednak jsou životopisy pod fotografiemi a jednak je zde jméno vždy součástí věty obsahující rozlišení (byl vybrán vs. byla vybrána, vstoupil vs. vstoupila).
Čekání na start S-X jsem si krátil pohledem do historie a srovnáním věku astronautů Apolla, jejichž mise dosedla na Měsíc a jmenovanými astronauty Artemis v době jejich letů. U Artemis je hladina A/ – rok 2025 a B/ rok 2030 – začátek a konec první fáze / úvaha/.
Apollo : věk 36-40 let, výjimka Shepard 47 let, průměr 38 let.
Artemis A : 38-59 let, 10 astronautů ve věku, nebo starší než Shepard, prům.: 45
Artemis B : 43-64 let, jen 3 astronauti mladší Sheparda, průměr 50 let.
Zkušenosti dnešních kosmonautů musí být o řád výše než byly v době Apolla. Tehdy byl nejdelší let 14 dní a dnes má mnoho kosmonautů víc letových zkušeností než všichni kosmonauti světa v roce 1969 dohromady. A to holt chce čas.
Dříve taky stačila jen kvalifikace vojenského pilota, dnes je standart mít k tomu ještě dvě vysoké školy. Takže dnes se do kosmu dostane málokdo pod 40, což v 60.letech byl prakticky horní strop.
Skylab 3 měsíce a není to jen o vzdělání, též je nutná fyzická výkonnost. Na Měsíci se sice realizují “ procházky „, ale je to dřina a právě Shepard ve 47 letech s tím měl na Měsíci problémy, nestíhal a ještě navíc zabloudil.
V počátcích kosmonautiky byla dána přednost zkušeným letcům s vynikající kondicí, konec konců nikdo nevěděl, jak ve vesmíru budou reagovat a dále automatizace, spolehlivost a a možnosti jejich plavidel takové piloty vyžadovala. Takže ten nižší střední věk měl přednost v té době je člověk nejvýkonější. Pokus s Valentinou na dost dlouho nám vyloučil civilisty a dost oslabil vědecké aspekty. Dnes jsme přece jen jinde, že.
Takže, ten věkový poměr není nic jiného, než obraz doby, logicky …
Také mě zaujal ten věkový posun.
Je to tak i u zbývajících aktivních astronautů?
Je to tím, že tak dlouho čekají na svůj let? Tedy krom té poslední jedenáctky.
Věkový průměr amerických členů posádek v době startu:
Dragon DM-2: 52 let
Dragon USCV-1: 50 let
Dragon USCV-2: 52 let
Starliner CFT: 52 let
Starliner USCV-4: 53 let
Zkusme změnit statické výpočty na dynamické. Namodelujme posádku Artemis II ze čtyř nejstarších astronautů (Tingle, Wilson, Acaba, Lindgren) s tím, že po letu odejdou z týmu. Věkový průměr zbývajících 14ti astronautů je o téměř tři roky (přesně 2 roky a 10 měsíců) nižší než věkový průměr všech 18ti astronautů.
I v tomto imaginárním případě bude věkový průměr zbytku posádek Artemis v roce 2025 42 let a v roce 2030 47 let. A to je v průměru Apolla započítán Shepard o 10 let starší než většina ostatních astronautů Apolla. Náročnost letů na LEO a na Měsíc se nedá srovnávat, jak odborně, tak i fyzicky.
Takhle to teď ale prostě je. Vypočítal jste věkový průměr astronautů Apolla v době jejich letu 38 let. Průměrný věk poslední 11členné skupiny astronautů vybraných v roce 2017 byl po dokončení základního dvouletého výcviku (na začátku roku 2020) 37,5 roku.
Je příjemné sledovat jak návrat na Měsíc získává čím dál zřetelnější obrysy a to ve všech prvcích. Už to nejsou jen prezentace nebo modely, ale na část letového HW už se dá skutečně šáhnout. Teď už včetně astronautů. Jen houšť a větší kapky!
Jestli ten preklad dobre chapu, tak to tak jednoduche neni:
„John Logsdon, who founded the Space Policy Institute at George Washington University, said NASA has done a good job since Apollo to recognize gender equity. About half of new astronaut recruits are women, he said. “
https://eu.usatoday.com/story/news/politics/2019/06/10/apollo-artemis-nasa-promotes-role-women-return-moon/1371588001/
Mozna pan chtel naznacit, zda je v poradku, aby misto kriteria odbornosti hraly roli i jina kriteria.
A pokud zazil doby, kdy misto odbornosti hraly roli treba spravne politicke nazory, tak se obava, aby tehdejsi politicka kriteria nenahradila kriteria genderova a rasova.
Ale souhlasim, ze to je hranicni tema a je to hlavne politicka zalezitost.
Omlouvam se, byla to reakce na diskusi ov42 x Jirka x pan Majer
Svůj názor prezentuji slušně, nikoho neurážím, k diskriminaci nikoho nevyzívám. K násilí už vůbec ne. Tak proč bych nemohl spekulovat? Je to můj názor, podpořený tím, co se ve světě děje. Máme ještě demokracii. Jsou přípustné jiné názory než liberální internacionální multikulturalismus?
Tady nejste na „Novinkách“.
Takových názorů je plný internet. Náš web se věnuje pouze kosmonautice. Neřešíme žádné vámi zmíněné aspekty a to samé chceme od našich čtenářů v diskusích. Nechceme nechat spadnout na úroveň Novinky.cz a podobně, kde se i u vědeckých témat zmiňují Vámi nastíněné otázky. Pro nás je KAŽDÝ astronaut a KAŽDÁ astronautka na stejné úrovni. Všech si vážíme stejně. Je nám jedno, jakou barvu kůže, politické názory, sexuální orientaci nebo chuťové preference má. Na našem webu řešíme kosmonautiku a žádné věci okolo. I kdyby byl nějaký astronaut zelený s fialovými puntíky, tak nám to bude jedno, protože je to astronaut a nic jiného u nás nehraje roli. Doufám, že jsem se tentokrát vyjádřil už dost jasně. O podobné názory odbíhající od jádra tématu tu prostě a jednoduše nestojíme. Pokud je chcete prezentovat, čiňte tak jinde. Na internetu najdete tuny míst, kde se takové věci řeší, tam vás za to ještě poplácají po zádech, že jste mezi ně zapadl. u nás takové názory působí rušivě. My chceme být jiní. Chceme řešit vědu a ne barvu kůže či vyznání astronautů. To pro nás nehraje roli. Všem měříme stejně.
Jenže to je právě ono. Dnešní svět všem stejně neměří. Jistí mají privilegia, i když k tomu není absolutně žádný důvod.
Tady se tím opravdu nezabýváme. Již Vám to napsali tři diskutující, přidávám se jako čtvrtý.
Jestli chcete svoje spekulace prezentovat na nějakém kosmonautickém fóru, kde se tím zabývají, pak Vám doporučuji toto:
https://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=886&pid=163206#pid163206
Ale to je mi zcela upřímně jedno, co dělá svět. Na našem webu to tak prostě nebylo, není a ani nebude.
Buďte tak laskav a řešte to jinde, třeba na sociálních sítích. Sem to nepatří a čím víc to tady budete otvírat, tím větší to získá pozornost a podíl v diskuzích (trolí efekt).
Osmička astronautů z „mé“ Želví skupiny, velká radost 🙂
Hmm. Komu fandit. Poraďte 🙂
Co se týče holek, fandím Christině Kochové, ale bílá heterosexuálka bohužel nemůže dnes mít šanci.
Je ten závěr potřebný? Odpovím za vás, není! Zkuste to příště bez něj, děkuji.
Je to realita dnešního světa.
Možná jste si nevšiml, že o tom nediskutuji. Já jsem vám to oznámil. Na našem webu podobné spekulace nemají co dělat. Tečka.
Řekl bych, že větší šanci bude mít někdo s letovými zkušenostmi jako Christina Koch nebo Joe Acaba. Šanci bych dal i Jonny Kimovi, který je díky své bohaté kariéře poměrně populární na sociálních sítích. Nicméně jak sem již psal níže, já budu osobně rád za každou šanci, kterou dostanou Astronauti z 22 skupiny. Mimochodem příští rok by měl být nový výběr astronautů, kteří se zcela jistě do programu Artemis také zapojí, tak možná se podaří nějaké favority najít tam 🙂
Ja fandím Kate Rubins, ked som ju videl ako sa činí na ISS, je to pracantka a ešte k tomu milá a sympatická. Ale je biologička a na Mesiaci veľa biológie nie je, tak neviem či má šancu.
Náhodou biologie se podle mě hodí na různé pokusy. Stačí sledovat co dělají na ISS https://blogs.nasa.gov/spacestation/ Ale to asi až na základně na Měsíci.
Ženská část týmu Artemis se mi jeví taková výraznější než mužská.
Doufal jsem, že tam bude i „náš“ Andrew Feustel, ale i když tam není, věřím, že se po Měsíci projde.