Čína plánuje ve středu 9. prosince vypuštění malé čínské vědecké družice GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor), která se bude zaměřovat na elektromagnetické protějšky jevů, které vysílají gravitační vlny, jako je například sloučení dvou neutronových hvězd nebo černých děr.  Start se má uskutečnit pomocí rakety CZ-11 z kosmodromu Xichang (Si-čchang) Satellite Launch Center v jihozápadní části Číny v provincii S‘-čchuan.

Raketa CZ-11, v české transkripci Čchang Čeng 11 (nebo též Dlouhý pochod 11) je menší raketa s nosností 700 kg na nízkou oběžnou dráhu. (Původně zde bylo mylně napsáno, že se použije raketa KZ-11 (anglicky Kuaizhou, český přepis Kchuaj-čou), je menší čínský nosič, jehož název v překladu znamená něco jako rychlé plavidlo a na oběžnou dráhu vynáší náklady o hmotnosti asi do jeden a půl tuny).

O tom, že ve vesmíru kolem sebe mohou obíhat velmi hmotné objekty už víme dlouho. Je to celkem logické, protože jen menší část hvězd žije osamocena, jako naše Slunce. Odpovídá to i modelům na počítačích. A konečně v posledních letech o tom máme přímé důkazy díky detekcím gravitačních vln, které se stávají intenzivnějšími v okamžiku sloučení dvou kolem sebe obíhajících hmotných objektů. Současné detektory LIGO a Virgo umí zachytit jen záchvěvy časoprostoru od sloučení opravdu hmotných černých děr, ale máme už i detekci sloučení dvou neutronových hvězd.

Misi GECAM tvoří dva malé vesmírné dalekohledy (GECAM-A a GECAM-B budou vypuštěny společně při tomto startu). Oblohu budou sledovat v gama oboru elektromagnetického spektra, v nemž jsou dobře patrné záblesky vzniklé při těchto událostech. Podobné záblesky produkují také jiné procesy, například na povrchu magnetarů, což je speciální případ neutronové hvězdy.

GECAM se skládá ze dvou družic s opačnou orbitální fází, což jim umožní studovat celou oblohu. Každá má detektory gama záření umístěné tak, aby pokryly 180° oblohy a jejich velikost a rozmístění je patrná z obrázku vpravo. Zdroj: Zhang Dali, https://www.researchgate.net/

Vědci věří, že GECAM jim pomůže poodhalit záhady, které panují kolem neobvyklých vesmírných objektů, jakými jsou magnetary, černé díry nebo tzv. mergery těchto hmotných objektů (merger samozřejmě znamená objekt, kdy kolem sebe rychle rotují dva objekty, vysílají gravitační vlny, které se poté sloučí, přičemž je to doprovázeno zesílením gravitačních vln, a ty pak náhle utichají).

Čína tímto způsobem doplňuje svůj vědecký program, jehož nejznámější součástí jsou sondy určené pro průzku těles sluneční soustavy, jako je Chang’e 5, která právě odebrala vzorky z Měsíce nebo Tianwen-1, nyní na cestě k Marsu.

Dalšími vědeckými družicemi z tohoto programu jsou již dříve vypuštěné družice, jako například v roce 2015 DAMPE (Dark Matter Particle Explorer) určená k výzkumu temné hmoty vesmíru, QUESS  (Quantum Experiments at Space Scale), tedy mise ověřující kvantové experimenty ve vesmírném měřítku a HXMT (Hard X-ray Modulation Telescope), zaměřená na tvrdé rentgenové záření.

Do budoucna mají být realizovány ještě mise ASO-S (Advanced Space-borne Solar Observatory) zhruba v roce 2021, určená pro výzkum slunce, EP (Einstein-Probe) v roce 2022, která se pokusí objevit vysokoenergetické záblesky a proměnné zdroje a SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer) v roce 2023, která doplní dosavadní výzkum propojení zemské ionosféry se slunečním větrem.

Pěkné doplňující informace ke startu i družicím vložil Libor Lukačovič z naší redakce na fórum: https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?p=116791#p116791

Zdroje informací:
http://www.xinhuanet.com/
http://www.xinhuanet.com/
https://physicsworld.com/
https://www.researchgate.net/

Zdroje obrázků:
https://physicsworld.com/wp-content/uploads/2018/07/GECAM-Copy.jpg
https://www.researchgate.net/profile/Zhang_Dali3/publication/329617488/figure/fig1/AS:[email protected]/LeftGECAM-consists-of-two-small-satellites-with-opposite-orbital-phase-Right-Each.ppm

Další podobné články

ŽIVĚ: Čína vypouští svou první těžkou raketu Kosmotýdeník 279 (15.1. – 21.1.) ŽIVĚ A ČESKY: Čína míří na odvrácenou stranu Měsíce Kosmotýdeník 391 (9.3. – 15.3.)